Rozbory děl k maturitě: 120 děl v přehledu
Rozbory děl k maturitě jsou tady pohromadě: sto dvacet titulů ze seznamů četby, od Eposu o Gilgamešovi a Dantovy Božské komedie po Havlovu Audienci a Ecovo Jméno růže. U každého díla přehled uvádí autora, rok, literární druh, žánr a směr a vede na podrobný rozbor s dějem, postavami, jazykovými prostředky a kontextem. Všechny rozbory mají stejnou stavbu, takže se v nich před ústní zkouškou hledá rychle.
Ve zkratce
- Přehled má sto dvacet děl: padesát pět českých a šedesát pět světových, sedmadvacet dramat, čtrnáct básnických děl a sedmdesát devět próz.
- Každý rozbor začíná základními údaji, pokračuje tématem, motivy a dějem, kompozicí, postavami a jazykem a končí autorem a literárněhistorickým kontextem.
- Součástí každého rozboru je doporučené pořadí výkladu u ústní zkoušky a seznam omylů, které se o díle tradují.
- Ústní zkouška je řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut.
- Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si je ověřte u svého vyučujícího.
- Nejčastější chyba v tahácích je záměna letopočtů: rok vzniku, rok časopiseckého otištění, rok premiéry a rok knižního vydání se u řady děl liší.
Přehled sto dvaceti děl
Tabulka řadí díla tak, jak jdou za sebou v dalších sekcích: nejdřív česká literatura 19. století, přelomu století, meziválečné doby a protektorátu, próza, poezie a drama 50. a 60. let a literatura po roce 1968, potom starověká a středověká literatura, světové drama a poezie od renesance po polovinu 20. století a nakonec světová próza od 17. století po druhou polovinu 20. století. Uvnitř skupin jdou díla podle doby vzniku. Sloupec Rok uvádí první vydání, u her také premiéru nebo první tisk, u próz tištěných na pokračování také časopisecké otištění a u starověkých děl dobu uvedení nebo dochované tabulky. Kde stojí dva letopočty, je potřeba u zkoušky říct, ke kterému údaji který patří.
| Dílo | Autor | Rok | Druh a žánr | Směr |
|---|---|---|---|---|
| Máj | Karel Hynek Mácha | 1836 | lyrickoepická poezie, básnická skladba | romantismus |
| Strakonický dudák | Josef Kajetán Tyl | premiéra 1847, první doložený knižní tisk 1858 | drama, dramatická báchorka se zpěvy o třech dějstvích | romantismus, národní obrození |
| Tyrolské elegie | Karel Havlíček Borovský | vznik 1852, první tisk 1860 až 1861 | lyrickoepická poezie, satirická skladba | pozdní národní obrození, počátky realismu |
| Kytice | Karel Jaromír Erben | 1853 | lyrickoepická poezie, sbírka balad | romantismus s oporou v lidové slovesnosti |
| Babička | Božena Němcová | 1855 | epika, obrazy ze života s rysy idyly | pomezí romantismu a realismu |
| Divá Bára | Božena Němcová | 1856 v kalendáři Česká pokladnice na rok 1856 | epika, povídka z vesnického prostředí | rozhraní romantismu a realismu, prvky lidové slovesnosti |
| Povídky malostranské | Jan Neruda | 1878, časopisecky od 1867 | epika, soubor povídek | realismus |
| Balady a romance | Jan Neruda | 1883 | lyrickoepická poezie, sbírka osmnácti balad, romancí a legend | realismus, generace májovců |
| Noc na Karlštejně | Jaroslav Vrchlický | vznik 1883, premiéra 1884 | drama, veselohra o třech dějstvích, historická komedie intrik | česká literatura 80. let 19. století |
| Psohlavci | Alois Jirásek | vznik 1883 až 1884, knižně 1886 | epika, historický román | realismus, látka z doby po Bílé hoře |
| Naši furianti | Ladislav Stroupežnický | 1887 premiéra i knižně | drama, veselohra, realistické venkovské drama | realismus, česká literatura 80. let 19. století |
| Výlety pana Broučka | Svatopluk Čech | 1886 časopisecky, 1888 a 1889 knižně | epika, dvě satirické povídky, fiktivní cestopis | česká próza druhé poloviny 19. století, satira |
| Staré pověsti české | Alois Jirásek | 1894 | epika, soubor pověstí, kniha pro mládež | realismus, druhá polovina 19. století, vlastenecký ráz |
| Maryša | Alois a Vilém Mrštíkové | 1894 premiéra i knižně | drama, realistické vesnické drama s tragickým koncem | realismus s prvky naturalismu |
| Slezské písně | Petr Bezruč | 1899 první otisky, 1903 Slezské číslo, 1909 pod názvem Slezské písně | lyrika s epickou vrstvou, sbírka sociálních a národnostních básní a balad | poezie přelomu 19. a 20. století, spojuje symbolismus, realismus a lidovou píseň |
| Lucerna | Alois Jirásek | 1905 knižně i premiéra | drama, pohádkové drama | česká literatura přelomu 19. a 20. století, realismus s prvky symbolismu |
| Stříbrný vítr | Fráňa Šrámek | dokončeno 1909, do prodeje 1910, přepracováno 1920 | epika, lyrizovaná próza románového typu | impresionismus, anarchističtí buřiči |
| Krysař | Viktor Dyk | 1911 až 1912 časopisecky, 1915 knižně | epika, novela | novoklasicismus s novoromantickými rysy |
| Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války | Jaroslav Hašek | po dílech 1921 až 1923, nedokončeno | epika, humoristický a satirický protiválečný román | česká meziválečná próza, literatura o první světové válce |
| R.U.R. | Karel Čapek | 1920 knižně, 1921 premiéra | drama, vědeckofantastická hra | bez avantgardního směru, demokratický proud meziválečné literatury |
| Těžká hodina | Jiří Wolker | 1922 | lyrika, sbírka sociálních básní a balad | proletářská poezie |
| Krakatit | Karel Čapek | časopisecky v Lidových novinách, 1924 knižně | epika, utopický, vědeckofantastický román | česká meziválečná literatura, demokratický proud |
| Rozmarné léto | Vladislav Vančura | 1926 | epika, humoristická novela | česká meziválečná próza blízká poetismu |
| Hlídač č. 47 | Josef Kopta | 1926 | epika, psychologický román | česká meziválečná próza, 20. léta 20. století |
| Edison | Vítězslav Nezval | vznik 1927, vydáno 1928 | lyrika s epickými prvky, básnická skladba o pěti zpěvech | poetismus, česká avantgarda 20. let |
| Markéta Lazarová | Vladislav Vančura | 1931 | epika, baladický román | česká meziválečná próza, autor z okruhu Devětsilu |
| Hordubal | Karel Čapek | 1933 | epika, psychologický román, někdy řazen k novelám | česká meziválečná próza, první díl noetické trilogie |
| Nikola Šuhaj loupežník | Ivan Olbracht | 1933 | epika, román, románová balada | česká meziválečná próza, sociálně a lidově zaměřená epika třicátých let |
| Konec starých časů | Vladislav Vančura | 1934 | epika, román s prvky satiry a komedie | česká meziválečná próza, autor z okruhu avantgardy |
| Siréna | Marie Majerová | 1935 | epika, generační a sociální román, románová kronika | česká próza 30. let 20. století, sociálně zaměřený realismus |
| Petrolejové lampy | Jaroslav Havlíček | 1935 pod názvem Vyprahlé touhy, přepracováno 1944 | epika, psychologický román | meziválečná psychologická próza s prvky realismu a naturalismu |
| Válka s mloky | Karel Čapek | 1935 a 1936 časopisecky, 1936 knižně | epika, satirický vědeckofantastický román | demokratický proud meziválečné literatury |
| Bílá nemoc | Karel Čapek | 1937 knižně i premiéra | drama, protiválečné drama s tragickým koncem | demokratický proud meziválečné literatury |
| Matka | Karel Čapek | premiéra 12. února 1938, knižně 1938 | drama, protiválečná hra o třech dějstvích | meziválečná česká literatura, demokratický a protiválečný proud |
| Saturnin | Zdeněk Jirotka | 1942 | epika, humoristický román | k žádnému směru se neřadí, humoristická próza z doby protektorátu |
| Bylo nás pět | Karel Poláček | dopsáno 1943, vydáno posmrtně 1946 | epika, humoristický román s dětským vypravěčem | česká próza první poloviny 20. století, čapkovská generace, dílo vzniklé za protektorátu |
| Zbabělci | Josef Škvorecký | vznik 1948 až 1949, vydáno 1958 | epika, román, generační výpověď | česká próza konce 50. let, druhá vlna válečné prózy |
| Romeo, Julie a tma | Jan Otčenášek | 1958 | epika, novela | druhá vlna české válečné prózy |
| Romance pro křídlovku | František Hrubín | psáno srpen až listopad 1961, vydáno 1962 | lyrika a epika, lyricko-epická skladba (poéma) | česká poezie po roce 1945, začátek šedesátých let, bez zařazení do jednoho směru |
| Pan Theodor Mundstock | Ladislav Fuks | 1963 | epika, psychologický román, podle Slovníku české literatury psychologicko-alegorický | druhá vlna válečné prózy, česká próza 60. let |
| Kladivo na čarodějnice | Václav Kaplický | 1963 | epika, historický román | česká historická próza 20. století, šedesátá léta |
| Zahradní slavnost | Václav Havel | premiéra prosinec 1963, knižně 1964 | drama, absurdní satirická hra o čtyřech dějstvích | absurdní drama, česká literatura 60. let |
| Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou | Arnošt Lustig | 1964 | epika, novela s tématem holokaustu | druhá vlna české válečné prózy, přelom 50. a 60. let |
| Ostře sledované vlaky | Bohumil Hrabal | 1965 | epika, novela | druhá vlna válečné prózy, česká próza 60. let |
| Žert | Milan Kundera | dokončeno 1965, vydáno 1967 | epika, existenciální a společenský román, román deziluze | česká próza 60. let, vyrovnání s 50. léty |
| Spalovač mrtvol | Ladislav Fuks | 1967 | epika, psychologická novela s prvky grotesky a hororu | druhá vlna válečné prózy, česká próza 60. let |
| Smrt krásných srnců | Ota Pavel | 1971 | epika, soubor autobiografických povídek | česká próza počátku 70. let, bez vyhraněného směru |
| Obsluhoval jsem anglického krále | Bohumil Hrabal | vznik 1971, oficiálně 1989 | epika, román, podtitul povídky 1971 | česká próza 70. let 20. století, samizdatová a exilová literatura normalizace |
| Valčík na rozloučenou | Milan Kundera | dopsáno 1971 nebo 1972, francouzsky 1976, česky 1979 | epika, román s rysy černé frašky a hořké komedie | česká próza 70. let, psaná v Československu a vydaná v zahraničí |
| Postřižiny | Bohumil Hrabal | napsáno 1971, vydáno 1976 | epika, vzpomínková próza, ve školách novela | česká próza 20. století, oficiálně vydávaná tvorba normalizace |
| Audience | Václav Havel | vznik 1975, premiéra 1976 ve Vídni, doma oficiálně 1990 | drama, tragikomedie, jednoaktovka | absurdní drama, tvorba zakázaných autorů 70. let |
| Příliš hlučná samota | Bohumil Hrabal | rukopisy 1976, exilové vydání 1980, oficiálně 1989 | epika, novela, lyrizovaná próza | česká próza 20. století, neoficiální literatura normalizace |
| Nesnesitelná lehkost bytí | Milan Kundera | 1984 francouzsky, 1985 česky v Torontu, v Česku 2006 | epika, filozofický a psychologický román | česká exilová próza, bývá spojována s postmodernou |
| Báječná léta pod psa | Michal Viewegh | 1992 | epika, humorný rodinný román s prvky grotesky | česká próza počátku 90. let, téma normalizace |
| Výchova dívek v Čechách | Michal Viewegh | 1994 | epika, společenský a milostný román s autobiografickým podtextem | česká próza po roce 1989, postmoderní hra s autobiografií |
| Epos o Gilgamešovi | neznámý, standardní verzi podle tradice uspořádal Sín-leqe-unninni | nejstarší tabulky 18. století př. n. l., nejúplnější text ze 7. století př. n. l. | epika, poezie, hrdinský epos | mezopotámská literatura psaná klínovým písmem |
| Ilias | Homér, tradičně přisuzovaný básník | pravděpodobně 8. století př. n. l., po ústní tradici | epika, poezie, hrdinský epos o 24 zpěvech, hexametr | starověká řecká literatura, archaické období |
| Odysseia | Homér | přibližně 8. až 7. století př. n. l. | epika, poezie, hrdinský epos o 24 zpěvech, hexametr | starověká řecká literatura, archaické období |
| Antigona | Sofoklés | uvedení obvykle kolem 441 př. n. l., přesný rok neznámý | drama, tragédie | antická řecká literatura, athénská klasika 5. století př. n. l. |
| Král Oidipus | Sofoklés | uvedení kolem 429 př. n. l., přesný rok neznámý | drama, tragédie | antická řecká literatura, athénská klasika 5. století př. n. l. |
| Božská komedie | Dante Alighieri | psáno v exilu zhruba 1304 až 1321, první tisk 1472 | lyrickoepická poezie, alegorická vizionářská báseň | pozdní středověk, přelom středověku a renesance |
| Dekameron | Giovanni Boccaccio | kolem 1349 až 1353 | epika, próza, soubor novel s rámcovým příběhem | přelom středověku a renesance, počátky humanismu |
| Romeo a Julie | William Shakespeare | vznik kolem 1595, první tisk 1597 | drama, tragédie | renesance |
| Sen noci svatojánské | William Shakespeare | vznik kolem 1595 až 1596, první tisk 1600 | drama, komedie | renesance, anglické alžbětinské drama |
| Hamlet | William Shakespeare | vznik mezi lety 1599 a 1601, první tisk 1603 | drama, tragédie | renesance |
| Král Lear | William Shakespeare | vznik kolem 1605 až 1606, první tisk 1608 | drama, tragédie | renesance |
| Macbeth | William Shakespeare | vznik asi 1606, první tisk 1623 | drama, tragédie | renesance, anglické alžbětinské a jakubovské drama |
| Lakomec | Molière | 1668 premiéra, 1669 knižně | drama, charakterová komedie | klasicismus |
| Tartuffe | Molière | první verze 1664, konečná premiéra a tisk 1669 | drama, charakterová komedie ve verších | klasicismus |
| Faust | Johann Wolfgang Goethe | 1. díl 1808, 2. díl posmrtně 1832 | drama, tragédie ve verších | Sturm und Drang a výmarský klasicismus |
| Evžen Oněgin | Alexandr Sergejevič Puškin | po kapitolách 1825 až 1832, celek 1833 | lyricko-epický druh, román ve verších | ruská literatura první poloviny 19. století, přechod od romantismu k realismu |
| Revizor | Nikolaj Vasiljevič Gogol | 1836, konečná verze 1842 | drama, satirická komedie | realismus |
| Havran | Edgar Allan Poe | 1845 | lyrickoepická báseň | romantismus |
| Domeček pro panenky | Henrik Ibsen | vydáno a poprvé uvedeno v prosinci 1879 | drama, realistické společenské drama o třech dějstvích | realismus, druhá polovina 19. století |
| Jak je důležité míti Filipa | Oscar Wilde | 1895 premiéra, 1899 knižně | drama, konverzační komedie, společenská satira s prvky frašky | estetismus a dekadence, anglická literatura pozdní viktoriánské doby |
| Cyrano z Bergeracu | Edmond Rostand | 1897 premiéra, 1898 knižně | drama, heroická komedie ve verších | novoromantismus, francouzské drama konce 19. století |
| Višňový sad | Anton Pavlovič Čechov | vznik 1903, premiéra 17. ledna 1904, téhož roku vydáno | drama, komedie podle autora, tragikomedie podle většiny výkladů, čtyři dějství | realismus přelomu 19. a 20. století, ruská literatura |
| Pygmalion | George Bernard Shaw | vznik 1912, premiéra 1913 ve Vídni, anglicky 1914 | drama, společenská komedie o pěti dějstvích | anglická dramatika přelomu 19. a 20. století, realistická problémová komedie |
| Čekání na Godota | Samuel Beckett | vznik 1948 až 1949, kniha 1952, premiéra 1953 | drama, tragikomedie o dvou dějstvích | absurdní drama |
| Don Quijote | Miguel de Cervantes Saavedra | 1. díl 1605, 2. díl 1615 | epika, román, parodie rytířského románu | španělský zlatý věk, přelom renesance a baroka |
| Robinson Crusoe | Daniel Defoe | 1719 | epika, dobrodružný román | osvícenství, počátky realistického románu |
| Gulliverovy cesty | Jonathan Swift | 1726, anonymně | epika, satirický cestopisný román | anglická literatura raného osvícenství |
| Utrpení mladého Werthera | Johann Wolfgang Goethe | 1774, přepracováno 1787 | epika, epistolární román | Sturm und Drang, předchůdce romantismu |
| Pýcha a předsudek | Jane Austenová | 1813, první verze 1796 až 1797 | epika, společenský román s milostnou zápletkou | anglická próza počátku 19. století, doba romantismu, předznamenává realismus |
| Červený a černý | Stendhal | koncem 1830, na titulním listu 1831 | epika, psychologický román | francouzská literatura 19. století, přechod od romantismu k realismu |
| Chrám Matky Boží v Paříži | Victor Hugo | 16. března 1831 | epika, historický román | romantismus |
| Otec Goriot | Honoré de Balzac | 1834 časopisecky, 1835 knižně | epika, společenský román | realismus, francouzská literatura 19. století |
| Oliver Twist | Charles Dickens | časopisecky od 1837, knižně 1838 | epika, sociální román s detektivní a dobrodružnou zápletkou | anglický realismus, raná viktoriánská doba, v české terminologii kritický realismus |
| Mrtvé duše | Nikolaj Vasiljevič Gogol | 1. díl 1842, 2. díl zůstal torzem | epika, satirický román, autorem nazvaný poema | ruský realismus s romantickými prvky |
| Jana Eyrová | Charlotte Brontëová | 1847 | epika, román o dospívání s prvky gotického románu | viktoriánská literatura na pomezí romantismu a realismu |
| Na Větrné hůrce | Emily Brontëová | 1847 | epika, román s prvky gotického románu a tragédie | romantismus |
| Paní Bovaryová | Gustave Flaubert | 1856 časopisecky, 1857 knižně | epika, psychologický a společenský román | francouzský realismus |
| Bídníci | Victor Hugo | 1862 | epika, sociální a historický román | francouzský romantismus s prvky realismu |
| Zločin a trest | Fjodor Michajlovič Dostojevskij | 1866 časopisecky, 1867 knižně | epika, psychologický román | realismus |
| Anna Karenina | Lev Nikolajevič Tolstoj | časopisecky 1875 až 1877, knižně 1878 | epika, psychologický a společenský román | ruský realismus |
| Bratři Karamazovi | Fjodor Michajlovič Dostojevskij | 1879 až 1880 časopisecky na pokračování | epika, filosofický a psychologický román s kriminální zápletkou | ruský realismus druhé poloviny 19. století |
| Obraz Doriana Graye | Oscar Wilde | 1890 časopisecky, 1891 knižně | epika, román | dekadence a estetismus |
| Proměna | Franz Kafka | vznik 1912, první otištění 1915 | epika, povídka, případně novela | modernismus s rysy expresionismu |
| Proces | Franz Kafka | vznik 1914 až 1915, vydáno posmrtně 1925 | epika, román, nedokončený | modernismus, pražská německá literatura, předchůdce existencialismu a literatury absurdity |
| Petr a Lucie | Romain Rolland | dopsáno 1918, vydáno 1920 | epika, novela | protiválečná próza reagující na první světovou válku |
| Velký Gatsby | F. Scott Fitzgerald | 1925 | epika, společenský román s tragickým koncem | americká moderní próza 20. let, ztracená generace, jazzový věk |
| Zámek | Franz Kafka | vznik 1922, vydáno posmrtně 1926 | epika, nedokončený román | modernistická próza, pražská německá literatura |
| Na západní frontě klid | Erich Maria Remarque | 1928 časopisecky, 1929 knižně | epika, válečný román | meziválečná próza, ztracená generace, v německé literární vědě nová věcnost |
| Konec civilizace | Aldous Huxley | 1932 | epika, antiutopický román, satira | britská próza první poloviny 20. století |
| Mistr a Markétka | Michail Bulgakov | vznik 1928 až 1940, časopisecky 1966 a 1967 | epika, satirický, fantastický a filozofický román, román v románu | ruská a sovětská próza 20. a 30. let, literatura psaná do šuplíku |
| O myších a lidech | John Steinbeck | 1937 | epika, novela | realistická a naturalistická sociální próza amerických 30. let |
| Hobit | J. R. R. Tolkien | 1937, přepracované vydání 1951 | epika, fantasy román pro děti s pohádkovými prvky | britská literatura 20. století, moderní fantasy |
| Komu zvoní hrana | Ernest Hemingway | 1940 | epika, válečný román s milostnou linkou | americká próza 20. století, ztracená generace, téma španělské občanské války |
| Cizinec | Albert Camus | 1942 | epika, krátký psychologický a filozofický román, rozsahem blízký novele | francouzská literatura čtyřicátých let, filozofie absurdity, bývá řazen k existencialismu |
| Malý princ | Antoine de Saint-Exupéry | 1943 | epika, filozofická pohádka | k žádnému směru se jednoznačně neřadí |
| Farma zvířat | George Orwell | 1945 | epika, alegorická novela s rysy bajky | světová próza reagující na totalitní režimy |
| 1984 | George Orwell | 1949 | epika, antiutopický (dystopický) román s rysy politické satiry | světová próza po druhé světové válce, literatura varující před totalitou |
| Kdo chytá v žitě | J. D. Salinger | 1951, česky 1960 | epika, psychologický román o dospívání | americká poválečná próza |
| Stařec a moře | Ernest Hemingway | 1952 | epika, novela | americká próza po druhé světové válce, autor ze ztracené generace |
| 451 stupňů Fahrenheita | Ray Bradbury | 1953, předchůdce novela z roku 1951 | epika, antiutopický (dystopický) román, science fiction | americká literatura po druhé světové válce, doba studené války |
| Pán much | William Golding | 1954 | epika, alegorický román (podobenství) | britská poválečná próza 50. let |
| Hlava XXII | Joseph Heller | 1961, úryvek 1955 | epika, satirický a protiválečný román, černý humor | americká poválečná próza šedesátých let, protestní literatura |
| Vyhoďme ho z kola ven | Ken Kesey | 1962 | epika, společenský a psychologický román s prvky satiry | americká próza počátku šedesátých let, kontrakultura |
| Sto roků samoty | Gabriel García Márquez | 1967, česky 1971 | epika, román, rodinná sága | magický realismus |
| Jméno růže | Umberto Eco | 1980 | epika, historický detektivní román | postmodernismus |
Údaje ve sloupcích Druh a žánr a Směr jsou zkrácené. U několika děl je zařazení sporné a zkoušející čeká zdůvodnění, ne jedno slovo. Týká se to hlavně Tyrolských elegií, Babičky, Divé Báry, Slezských písní, Stříbrného větru, Krysaře, Edisona, Saturnina, Romance pro křídlovku, Smrti krásných srnců, Příliš hlučné samoty, Nesnesitelné lehkosti bytí, Božské komedie, Dekameronu, Fausta, Evžena Oněgina, Bídníků, Proměny, Procesu, Zámku, Petra a Lucie, Cizince, Malého prince a Starce a moře. Pojmy jako novela, tragikomedie, absurdní drama nebo postmodernismus vysvětluje přehled literárních pojmů.
Česká literatura 19. století
Čtrnáct děl od Máchova Máje z roku 1836 po Maryšu a Staré pověsti české z roku 1894: čtyři patří k lyrickoepické poezii, šest k próze a čtyři k dramatu. Tyrolské elegie stojí u počátků realismu, Povídky malostranské, Balady a romance, Noc na Karlštejně, Psohlavci, Naši furianti, Staré pověsti české a Maryša už k němu patří, Divá Bára stojí stejně jako Babička na pomezí romantismu a realismu a Výlety pana Broučka jsou satirická próza z doby, kdy česká próza směřuje k realismu. Znaky směru a jeho hlavní autory shrnuje přehled realismu v literatuře. Máj, Strakonického dudáka, Kytici a Babičku spojuje romantismus, každé dílo ho ale pojímá jinak: Mácha staví na vzdoru jedince, Erben na pokoře a na řádu, který se nemá porušovat.
Máj
Lyrickoepická skladba Karla Hynka Máchy vyšla v dubnu 1836 vlastním nákladem v 600 výtiscích. Tvoří ji věnování s úvodní básní, čtyři zpěvy a dvě intermezza a je psaná převážně jambem, což byla v tehdejší české poezii novinka. Lásku slaví jen úvod, jádrem je noc před popravou, vina a úzkost z nicoty, jak ukazuje rozbor Máchova Máje.
Strakonický dudák
Dramatická báchorka Josefa Kajetána Tyla se poprvé hrála 21. listopadu 1847 ve Stavovském divadle v Praze a první doložený knižní tisk pochází až z roku 1858. Má tři dějství, střídá prózu, verše a písně a verši mluví hlavně nadpřirozené bytosti. Chudý dudák Švanda odejde do světa za penězi, díky kouzlu své matky víly zazáří, ale pýcha a podvodník Vocilka ho málem zničí. Pojem báchorka, motiv dud i půlnoc na popravišti vykládá rozbor Tylova Strakonického dudáka.
Tyrolské elegie
Satirická skladba Karla Havlíčka Borovského vznikla roku 1852 v tyrolském Brixenu, kde byl autor internován, a tiskem vyšla až po jeho smrti, na přelomu let 1860 a 1861. V devíti zpěvech vypráví měsíci o svém nočním zatčení v prosinci 1851 a o cestě do vyhnanství. Název je ironický: elegie znamená žalozpěv, skladba je ale útočná a vtipná, jak dokládá rozbor Tyrolských elegií.
Kytice
Sbírka Karla Jaromíra Erbena vyšla roku 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních a měla dvanáct básní. Třináctá, Lilie, přibyla až ve druhém vydání roku 1861. Sbírku spojuje téma viny a trestu a zrcadlová kompozice, ve které si básně odpovídají od krajů ke středu. Podrobně čtyři nejznámější balady prochází rozbor Erbenovy Kytice.
Babička
Próza Boženy Němcové s podtitulem Obrazy venkovského života vyšla roku 1855 ve čtyřech sešitech. Má krátký úvod a 18 kapitol a děj sleduje koloběh roku na venkově. Žánr ani směr nejsou jednoznačné a u zkoušky je potřeba argumentovat. Bezpečné formulace nabízí rozbor Babičky Boženy Němcové.
Divá Bára
Povídka Boženy Němcové vyšla v kalendáři Česká pokladnice na rok 1856, psala ji roku 1855. Je to venkovská próza o třech částech na rozhraní romantismu a realismu a vypráví vševědoucí vypravěč. Silná a nebojácná pastýřova dcera Bára, které ve vsi Vestec říkají divá, vyděsí v přestrojení za strašidlo správčího, kterého chce panna Pepinka provdat za její přítelkyni Elšku. Za trest stráví noc v kostnici, kde ji najde myslivec a požádá ji o ruku. Proč o ceně člověka rozhoduje srdce, ne pověst, vykládá rozbor Němcové Divé Báry.
Povídky malostranské
Soubor Jana Nerudy vyšel knižně roku 1878, časopisecky se prózy objevovaly od roku 1867. Má třináct próz, první je Týden v tichém domě, poslední Figurky, a spojuje je místo, pražská Malá Strana, ne děj. Pod úsměvným povrchem ukazují předsudky, pomluvy a lhostejnost, které dokážou člověka zničit. Vojtíška, pana Rybáře i doktora Kazisvěta přibližuje rozbor Povídek malostranských.
Balady a romance
Sbírka Jana Nerudy vyšla roku 1883 v Praze u Grégra a Valečky jako první svazek edice Poetické besedy. Obsahuje osmnáct lyrickoepických básní, které dříve vycházely v časopisech, a nemá jeden děj ani oddíly. Lidové a legendární náměty se v ní mísí s ironií, humorem a politickým podtextem a prostota je jen stylizovaná. Názvy balada a romance přitom neodpovídají vždy žánru, jak vysvětluje rozbor Nerudových Balad a romancí.
Noc na Karlštejně
Veselohra Jaroslava Vrchlického o třech dějstvích vznikla roku 1883 a poprvé se hrála v květnu 1884 v Národním divadle v Praze. Je psaná prózou a děj trvá jednu noc v červnu 1363 na hradě Karlštejn, kam podle zákona Karla IV. žena nesmí přenocovat. Té noci se tam přesto ocitnou císařovna Alžběta a dívka Alena, obě přestrojené za pážata. Přestrojení, sázku i zákon, který platí i pro zákonodárce, prochází rozbor Vrchlického Noci na Karlštejně.
Psohlavci
Historický román Aloise Jiráska vznikl v Litomyšli v letech 1883 až 1884 a knižně vyšel roku 1886 u Šimáčka s podtitulem Historický obraz. Děj se odehrává koncem 17. století na Chodsku u Domažlic, kde sedláci bojují o zrušená královská privilegia, a vůdce Jan Sladký Kozina je 28. listopadu 1695 v Plzni popraven. Román má úvod a 30 kapitol, skutečné události a vymyšlené scény od sebe odlišuje rozbor Jiráskových Psohlavců.
Naši furianti
Hru Ladislava Stroupežnického uvedlo Národní divadlo 3. května 1887 v režii Josefa Šmahy a téhož roku vyšla knižně u Šimáčka. Čtyři dějství se odehrávají roku 1869 v jihočeských Honicích, literární podobě autorových rodných Cerhonic, a sedláci Dubský a Bušek se v nich z pýchy přou o místo obecního ponocného. Veselohra končí smírem obou rodin a pokynem jít na faru pro ohlášky, svatba na jevišti není. Paličský dopis i slovo furiant vysvětluje rozbor Stroupežnického Našich furiantů.
Výlety pana Broučka
Souhrnný název dvou satirických povídek Svatopluka Čecha: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce vyšel časopisecky roku 1886 a knižně roku 1888, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století knižně roku 1889. Pražský majitel činžovního domu Matěj Brouček se po večeru v hospodě ocitne nejdřív na Měsíci mezi samými umělci a podruhé v husitské Praze roku 1420, kde ho Žižka odsoudí k upálení. V obou výletech zůstává pohodlný a zbabělý a myslí hlavně na jídlo a nájemníky. Že jde o dvě knihy, ne o jednu, a čím se časopisecká verze liší od knižní, ukazuje rozbor Čechových Výletů pana Broučka.
Staré pověsti české
Soubor pověstí Aloise Jiráska vyšel knižně roku 1894 v Praze u J. R. Vilímka, další vydání následovala roku 1899 a 1910. Kniha má tři části: Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské a Ze starobylých proroctví. Vypráví o příchodu Čechů pod Říp, o Krokovi, Libuši a Přemyslovi i o Dívčí válce a vypravěč je vševědoucí a čtenáře oslovuje přímo. Že pověsti nejsou doložená historie, ukazuje rozbor Jiráskových Starých pověstí českých.
Maryša
Drama bratří Aloise a Viléma Mrštíků mělo premiéru 9. května 1894 v Národním divadle v Praze a téhož roku vyšlo knižně. Má pět jednání, repliky jsou psané moravským nářečím a děj začíná v říjnu roku 1886, což není rok vzniku hry. Selskou dceru rodiče kvůli majetku provdají za staršího vdovce Vávru a ona ho nakonec otráví jedem v kávě. Stavbu hry i její jazyk prochází rozbor Maryši bratří Mrštíků.
Česká literatura přelomu 19. a 20. století
Čtyři díla z let 1899 až 1915: básnická sbírka, pohádkové drama, román a novela. Každé z nich vycházelo nebo se hrálo v několika podobách, takže u všech čtyř se setkáte s víc letopočty. Realismus se tu potkává se symbolismem, impresionismem a novoklasicismem, a proto zkoušející u těchto děl čeká zařazení s vysvětlením, ne jedno slovo.
Slezské písně
Básně jediné velké sbírky Petra Bezruče, vlastním jménem Vladimíra Vaška, začaly vycházet roku 1899 v příloze časopisu Čas, souborně vyšly roku 1903 jako Slezské číslo a pod dnešním názvem roku 1909. Líčí sociální a národnostní útlak lidu na Těšínsku, Frýdecku a Ostravsku, nejznámější jsou Maryčka Magdónova, Kantor Halfar a Ostrava. Sbírka se měnila skoro do autorovy smrti a za základ dnešních vydání se bere podoba z prosince 1928. Tři letopočty od sebe odděluje rozbor Bezručových Slezských písní.
Lucerna
Pohádkové drama Aloise Jiráska vyšlo knižně roku 1905 a 17. listopadu téhož roku mělo premiéru v Národním divadle v režii Jaroslava Kvapila. Svobodný mlynář musí podle staré povinnosti svítit vrchnosti lucernou na cestu lesem a zároveň brání starou lípu i schovanku Haničku před panskými úředníky. Hra má čtyři dějství a je psaná prózou, verše zpívají jen lesní panny a mužský sbor. Proč nejde o pohádku pro děti, vysvětluje rozbor Jiráskovy Lucerny.
Stříbrný vítr
Román Fráni Šrámka byl dokončen v létě 1909, do prodeje se dostal v březnu 1910 a přepracovaná podoba s autorovým doslovem vyšla roku 1920. Odborně jde o lyrizovanou prózu románového typu s impresionistickým viděním světa a autor patří k anarchistickým buřičům. Má 18 kapitol nestejné délky a sleduje dospívání gymnazisty Jana Ratkina od dětství přes smrt strýce Jiřího a první lásky po zklamání a rozhodnutí žít naplno. Obě verze, titulní motiv i symboliku krys vykládá rozbor Šrámkova Stříbrného větru.
Krysař
Novela Viktora Dyka vycházela v letech 1911 až 1912 v časopise Lumír pod názvem Pravdivý příběh, knižně vyšla roku 1915. Zpracovává německou pověst o krysaři z města Hameln, Dyk ji ale pozměnil: za píšťalou neodcházejí děti, ale celé město, a zůstane jen rybář Sepp Jörgen s nemluvnětem. Zařazení k novoklasicismu i stavbu o 26 krátkých kapitolách vysvětluje rozbor Dykova Krysaře.
Česká literatura mezi válkami a za protektorátu
Osmnáct děl z let 1921 až 1946: třináct próz, tři dramata a dvě básnická díla. Šest z nich napsal Karel Čapek, tři hry a tři prózy, tři Vladislav Vančura, jehož jazyk stojí blízko avantgardě, i když Konec starých časů je psaný prostěji, a Saturnin i Bylo nás pět jsou humoristické prózy, které vznikly za okupace. Nikola Šuhaj loupežník z roku 1933 přidává sociálně zaměřenou prózu z Podkarpatské Rusi, Hlídač č. 47 a Petrolejové lampy jsou psychologické romány a Siréna je generační a sociální román z dělnického Kladna. Wolkerova Těžká hodina patří k proletářské poezii, Nezvalův Edison k poetismu. Čapek se řadí k demokratickému proudu české meziválečné literatury a k žádnému avantgardnímu směru se R.U.R. nehlásí.
Osudy dobrého vojáka Švejka
Humoristický a satirický román Jaroslava Haška vycházel po dílech v letech 1921 až 1923 a má čtyři díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask a Pokračování slavného výprasku. Pražský obchodník se psy Josef Švejk s nevinnou tváří a doslovnou poslušností prochází policií, blázincem a vojenským vězením až na haličskou frontu. Hašek zemřel 3. ledna 1923 při psaní čtvrtého dílu, jeho text končí ve třetí kapitole a zbytek dopsal Karel Vaněk. Co je Haškovo a co už ne, ukazuje rozbor Osudů dobrého vojáka Švejka.
R.U.R.
Hra vyšla knižně v roce 1920. Poprvé ji 2. ledna 1921 sehrál ochotnický soubor Klicpera v Hradci Králové, Národní divadlo ji uvedlo 25. ledna 1921. Má předehru a tři dějství a mezi předehrou a prvním dějstvím uplyne deset let.
Roboti v ní nejsou kovové stroje, vyrábějí se z umělé živé hmoty. Autorský podtitul kolektivní drama říká, že hra nemá jednoho hrdinu, a u zkoušky je vhodné vysvětlit ho vlastními slovy. Jak na to, ukazuje rozbor Čapkova dramatu R.U.R..
Těžká hodina
Básnická sbírka Jiřího Wolkera vyšla roku 1922 v Praze u Petra a Tvrdého jako sedmý svazek edice Atom, básně vznikaly v letech 1921 až 1922. Patří k proletářské poezii a je psaná volným veršem nestejné délky s nepravidelným rýmem, anaforami a refrény. Titulní báseň uzavírá chlapecký svět autorovy prvotiny, balady jako Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu nebo Balada o očích topičových staví na stranu chudých lidí. Rozdíl oproti prvotině Host do domu a podobu proletářské poezie vysvětluje rozbor Wolkerovy Těžké hodiny.
Krakatit
Čapkův román vycházel nejdřív na pokračování v Lidových novinách a knižně vyšel roku 1924 v pražském nakladatelství Aventinum. Inženýr Prokop vynalezne třaskavinu nesmírné síly, kterou pojmenuje podle sopky Krakatau, a v 54 kapitolách bloudí mezi Prahou, Týnicí, zámkem v Balttinu a továrnou v Grottupu. Grottup nakonec vyletí do povětří a Prokop zapomene, jak se krakatit dělá. Odpovědnost vědce i horečnaté sny vykládá rozbor Čapkova Krakatitu.
Rozmarné léto
Vančurova novela vyšla roku 1926 a má 113 krátkých kapitol. V lázeňském městečku Krokovy Vary tráví červnové dny majitel plovárny Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo, dokud jejich klid nerozvíří kouzelník Arnoštek s krásnou Annou. Děj je prostý a hlavní roli hraje stylizovaný jazyk s přechodníky, knižním slovosledem a parodií vznešené řeči. Jazyk i komiku vykládá rozbor Vančurova Rozmarného léta.
Hlídač č. 47
Psychologický román Josefa Kopty vyšel poprvé roku 1926 v pražském nakladatelství Čin s obálkou Josefa Čapka a téhož roku měl ještě druhé vydání. Traťový hlídač a válečný veterán František Douša dočasně ohluchne, a když se mu vrátí sluch, hluchotu předstírá, aby zjistil, co si o něm lidé doopravdy myslí. Téma pomluvy, nedůvěry a ztráty iluzí o okolí se u zkoušky odlišuje od filmových zpracování z let 1937, 1951 a 2008. Stavbu příběhu i zařazení k české meziválečné próze ukazuje rozbor Koptova Hlídače č. 47.
Edison
Básnická skladba Vítězslava Nezvala vznikla roku 1927 a vyšla roku 1928 v nakladatelství Rudolfa Škeříka, od roku 1930 je součástí sbírky Básně noci. Patří k poetismu, je lyrickoepická, má pět zpěvů a pravidelný verš s párovým rýmem a refrény. V noci nad novinami s Edisonovou podobiznou potká mluvčí stín hráče a sebevraha a příběh amerického vynálezce Thomase Edisona od dětství po žárovku mu pomáhá vyrovnat se se smutkem a strachem ze smrti. Dva refrény, rámcovou stavbu a dedikaci jako malou odyseu vykládá rozbor Nezvalova Edisona.
Markéta Lazarová
Vančurův baladický román vyšel roku 1931. Loupeživí Kozlíkové unesou Markétu, dceru Lazara z Obořiště určenou do kláštera, ona se do Mikoláše zamiluje a proti rodu mezitím táhne královské vojsko. Autorský vypravěč do děje vstupuje a oslovuje čtenáře. Jazyk, kompozici i film Františka Vláčila z roku 1967 zmiňuje rozbor Markéty Lazarové.
Hordubal
Čapkův román vyšel roku 1933 a otevírá noetickou trilogii, kterou doplňují Povětroň a Obyčejný život. Juraj Hordubal se po osmi letech v Americe vrací do Krivé na Podkarpatské Rusi, zjistí, že mu žena Polana byla nevěrná, a je zavražděn. Druhá a třetí kniha vykládají tentýž příběh očima vyšetřovatelů a soudu. Nepoznatelnost druhého člověka vysvětluje rozbor Čapkova Hordubala.
Nikola Šuhaj loupežník
Román, případně románová balada Ivana Olbrachta vyšel roku 1933 a získal Státní cenu za literaturu za rok 1933. Skutečný Nikola Šuhaj zemřel už roku 1921, kniha vypráví o zběhovi z Koločavy na Podkarpatské Rusi, který se stal zbojníkem a nakonec padl rukou vlastních přátel. Má sedm kapitol a vypravěče, který se označuje jako pisatel a skládá příběh z lidového podání i z úředních zpráv. Rozdíl mezi člověkem a legendou i baladický ráz knihy vykládá rozbor Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka.
Konec starých časů
Román Vladislava Vančury vyšel roku 1934 u Melantricha a původně to byl filmový scénář, který se nenatočil. Film Jiřího Menzela vznikl až roku 1989. Na jihočeský zámek Kratochvíle přijede krátce po roce 1918 ruský emigrant, kníže a plukovník Megalrogov, a rozruší regenta Stoklasu i jeho dcery. Vypráví zámecký knihovník Bernard Spera, jak ukazuje rozbor Vančurova Konce starých časů.
Siréna
Generační a sociální román Marie Majerové vyšel poprvé roku 1935 v nakladatelství Čin a roku 1936 vyšel podruhé. Sleduje několik generací dělnické rodiny Hudců v Kladně od poloviny 19. století po první světovou válku, do jejich osudů autorka vložila skutečné události, například nepokoje o Božím těle 1889 a stávku roku 1900. Příběh vyprávěný er-formou přerušují vložené dopisy a zápisy a pokračuje novelou Havířská balada. Román z roku 1935 se u zkoušky odlišuje od filmu Karla Steklého z roku 1947, jak ukazuje rozbor Majerové Sirény.
Petrolejové lampy
Psychologický román Jaroslava Havlíčka vyšel poprvé roku 1935 pod názvem Vyprahlé touhy a v přepracované podobě s názvem Petrolejové lampy až posmrtně roku 1944. Odehrává se v Jilemnici a na statku na přelomu 19. a 20. století a ve třech částech vypráví o Štěpce Kiliánové, která se z vypočítavosti provdá za bratrance a promění se z měšťanské slečny v těžce pracující selku. Vypravěč je vševědoucí a píše se v er-formě. Obě verze textu, filmovou adaptaci Juraje Herze z roku 1971 a zařazení k meziválečné psychologické próze vysvětluje rozbor Havlíčkových Petrolejových lamp.
Válka s mloky
Čapkův román vycházel na pokračování v Lidových novinách v letech 1935 a 1936, knižně vyšel roku 1936. Má tři knihy, každou psanou jiným způsobem, od dobrodružného vyprávění po novinové zprávy, a hlavního hrdinu nemá. Samotná válka zabírá jen poslední kapitoly, většina textu líčí, jak si ji lidé připravili. Satiru i otevřený konec vykládá rozbor Války s mloky.
Bílá nemoc
Drama o třech aktech ve 14 obrazech vyšlo knižně roku 1937 a 29. ledna téhož roku mělo premiéru ve Stavovském divadle v Praze, vzniklo tedy ještě před Mnichovem. Lékař Galén najde lék na smrtelnou epidemii a odmítne ho vydat, dokud se mocní nezřeknou války. Na konci ho ubije dav, lék je zničen a válka pokračuje, jak popisuje rozbor Čapkovy Bílé nemoci.
Matka
Protiválečné drama Karla Čapka o třech dějstvích mělo premiéru 12. února 1938 ve Stavovském divadle v Praze a téhož roku vyšlo knižně. Vdova v domě mluví se zemřelými muži a syny a brání se poslat do války i posledního syna Toniho, až mu nakonec sama podá pušku. Hra je psaná prózou a země ani doba děje nejsou pojmenovány. Mrtvé postavy na scéně, rozhlas i Otcovu šachovou úlohu vykládá rozbor Čapkovy Matky.
Saturnin
Humoristický román Zdeňka Jirotky vyšel poprvé roku 1942 v Brně v Knihovně Lidových novin, vydání z roku 1943 je až druhé. Vypráví ho v první osobě Saturninův pán, který v knize nemá jméno. Komika stojí na ironii, nadsázce a příslovích tety Kateřiny a k žádnému uměleckému směru se kniha neřadí. Jak to u zkoušky říct, radí rozbor Jirotkova Saturnina.
Bylo nás pět
Humoristickou prózu dopsal Karel Poláček na jaře 1943 krátce před deportací do Terezína, vyšla až posmrtně roku 1946 v Knihovně Svobodných novin. Ve 40 krátkých kapitolách vypráví školák Petr Bajza v ich-formě rok příhod své party na maloměstě, jehož předobrazem je Rychnov nad Kněžnou, a poslední část je horečnatý sen o cestě do Indie. Hlavní síla knihy je jazyk, ve kterém se knižní slova mísí s nářečím a dětskými zkomoleninami. Pětici kluků i rozdíly proti seriálu z roku 1994 vypisuje rozbor knihy Bylo nás pět.
Česká próza, poezie a drama 50. a 60. let
Deset děl z let 1958 až 1967: čtyři romány, čtyři novely, jedna hra a jedna lyricko-epická skladba. Šest próz se dotýká okupace, holokaustu a konce války, Kunderův Žert se vyrovnává s padesátými léty, Kaplického Kladivo na čarodějnice vypráví o čarodějnických procesech v 17. století a Havlova Zahradní slavnost je absurdní satira na byrokracii a Hrubínova Romance pro křídlovku z roku 1962 je skladba o lásce a smrti. Novela Romeo, Julie a tma, Ostře sledované vlaky, Spalovač mrtvol i Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou byly zfilmovány a taháky často převyprávějí film místo knihy. Zbabělci, Romeo, Julie a tma, Pan Theodor Mundstock, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Ostře sledované vlaky a Spalovač mrtvol se řadí k druhé vlně válečné prózy, která nelíčí boje, ale nitro jednotlivce pod tlakem doby.
Zbabělci
Román Josefa Škvoreckého vznikl v první verzi v letech 1948 až 1949 a vyšel až koncem roku 1958 v nakladatelství Československý spisovatel. Saxofonista Danny Smiřický v ich-formě líčí osm květnových dní roku 1945 v Kostelci, za kterým se skrývá Náchod, a s ironií sleduje měšťany, kteří si na poslední chvíli hrají na hrdiny. Po vydání se kniha stala terčem politické kampaně, v březnu 1959 byla odsouzena a zbytek nákladu zmizel z prodeje. Aféru i nespolehlivého vypravěče vysvětluje rozbor Škvoreckého Zbabělců.
Romeo, Julie a tma
Novela Jana Otčenáška vyšla roku 1958 v nakladatelství Československý spisovatel. Pražský maturant Pavel za heydrichiády ukrývá v pokojíku za otcovou krejčovskou dílnou židovskou dívku Ester a zamiluje se do ní. Příběh rámuje prolog a epilog a trvá zhruba tři týdny na jaře 1942. Na rozdíl od Shakespearovy tragédie umírá jen dívka, jak připomíná rozbor novely Romeo, Julie a tma.
Romance pro křídlovku
Lyricko-epickou skladbu Františka Hrubína napsal autor od srpna do listopadu 1961 a poprvé vyšla knižně roku 1962. Dvacetiletý František v ní v noci 28. srpna 1930 bdí u mrtvého dědečka a vzpomíná na patnáctiletou Terinu od kolotočů, takže hlavním tématem je souběh lásky a smrti. Skladba je psaná převážně volným veršem, tvoří ji zpěvy s datem v záhlaví a do jednoho literárního směru se neřadí. Rozdíl mezi rokem vzniku a rokem vydání i filmem Otakara Vávry z roku 1966 ukazuje rozbor Hrubínovy Romance pro křídlovku.
Pan Theodor Mundstock
Román Ladislava Fukse vyšel roku 1963 v Praze a stal se autorovým knižním debutem. Odehrává se v protektorátní Praze od listopadu 1941 do června 1942 a v 21 kapitolkách v er-formě sleduje starého mládence Theodora Mundstocka, který se ze strachu z transportu nacvičuje všechno, co by ho v táboře mohlo potkat. Zemře nakonec náhodou pod koly německého auta. Rok vydání od doby děje a román od Spalovače mrtvol odlišuje rozbor Fuksova Pana Theodora Mundstocka.
Kladivo na čarodějnice
Historický román Václava Kaplického vyšel roku 1963 v Praze v nakladatelství Český spisovatel. Vychází ze skutečných čarodějnických procesů na severní Moravě v letech 1678 až 1696, děj se odehrává převážně v letech 1678 až 1685 ve Velkých Losinách, Šumperku a Mohelnici. Soudce Boblig z Edelstadtu vynucuje mučením přiznání a obětí se stane i šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Román vyprávěný ve třetí osobě odlišuje od filmu Otakara Vávry z roku 1969 i od skutečných událostí rozbor Kaplického Kladiva na čarodějnice.
Zahradní slavnost
První velká hra Václava Havla měla premiéru v prosinci 1963 v pražském Divadle Na zábradlí v režii Otomara Krejči a knižně vyšla roku 1964 v Orbisu. Je to absurdní satirické drama o čtyřech dějstvích. Mladý Hugo Pludek se na zahradní slavnosti Likvidačního úřadu naučí mluvit prázdnými úředními frázemi, udělá kariéru a přijde o vlastní identitu. Jazyk jako nástroj kariéry i absurdní názvy úřadů vykládá rozbor Havlovy Zahradní slavnosti.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Novela Arnošta Lustiga vyšla poprvé roku 1964 v nakladatelství Československý spisovatel a roku 1965 podle ní vznikl televizní film Antonína Moskalyka. Děj se odehrává roku 1943: skupinu bohatých židovských obchodníků nacisté zajmou pod příslibem výměny, zbaví je peněz a odvezou do Osvětimi. Mladá Kateřina Horovitzová tam odmítne zemřít poníženě. Střet cynického násilí s lidskou důstojností a lživý příslib záchrany rozebírá rozbor Lustigovy Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou.
Ostře sledované vlaky
Novela Bohumila Hrabala vyšla roku 1965 v nakladatelství Československý spisovatel a patří k druhé vlně válečné prózy. Vypráví ji v první osobě elév Miloš Hrma, který dovypráví i vlastní smrt, a přítomnost se v ní střídá se vzpomínkami. Film Jiřího Menzela z roku 1966 je samostatná adaptace a od knihy se liší stavbou i koncem. Rozdíly vypisuje rozbor Ostře sledovaných vlaků.
Žert
První román Milana Kundery byl dokončen v prosinci 1965, zhruba rok čekal na povolení cenzury a vyšel na jaře 1967 v nakladatelství Československý spisovatel. Student Ludvík Jahn kvůli posměšné pohlednici přijde o studium i stranickou legitimaci a o patnáct let později se chce pomstít muži, který jeho vyloučení vedl, jenže pomsta se obrátí v další špatný vtip. Vyprávějí čtyři postavy v ich-formě a vševědoucí vypravěč v knize chybí. Románovou polyfonii a ironii rozebírá rozbor Kunderova Žertu.
Spalovač mrtvol
Novela Ladislava Fukse vyšla roku 1967, film Juraje Herze byl natočen o rok později a v několika scénách se od knihy liší. V 15 kapitolách sleduje Karla Kopfrkingla, vlídného zaměstnance pražského krematoria, který na sklonku 30. let podlehne nacistické ideologii a zavraždí manželku i syna. Vypravěč jeho činy nehodnotí, takže čtenář vidí svět očima vraha. Motivy, které se v textu vracejí a spojují kapitoly, sleduje rozbor Fuksova Spalovače mrtvol.
Česká literatura po roce 1968
Devět děl z let 1971 až 1994: soubor povídek, pět románů, dvě novely a jednoaktová hra. Postřižiny napsal Hrabal roku 1971 a oficiálně vyšly roku 1976, jeho román a novela Příliš hlučná samota za normalizace vycházely jen v samizdatu a v exilu, Audience doma nesměla vyjít ani se hrát, Kunderovy romány Valčík na rozloučenou a Nesnesitelná lehkost bytí vyšly nejdřív francouzsky a česky v Torontu a Báječná léta pod psa se na normalizaci dívají s odstupem až po roce 1989 a Výchova dívek v Čechách z roku 1994 je Viewegho společenský román s autobiografickým podtextem. U děl z této doby je potřeba rozlišit, kdy text vznikl, kdy se směl veřejně vydat nebo hrát a kdy podle něj vznikl film.
Smrt krásných srnců
Soubor autobiografických povídek Oty Pavla vyšel roku 1971 a v prvním vydání má osm textů. Nejmladší syn v nich v první osobě vypráví o tatínkovi Leu Popperovi, obchodním cestujícím a vášnivém rybáři, od úspěchů 30. let přes válku po jeho poslední dny. Kniha Jak jsem potkal ryby je jiný soubor a vyšla až roku 1974. Od ní i od filmu Karla Kachyni z roku 1986 knihu odlišuje rozbor Smrti krásných srnců.
Obsluhoval jsem anglického krále
Román Bohumila Hrabala vznikl v létě 1971 v Kersku, podle dobových svědectví za osmnáct dní. Autor tehdy nesměl publikovat, text proto koloval v opisech, roku 1980 vyšel v exilovém Indexu a s vročením 1982 nelegálně u Jazzové sekce, oficiálně až roku 1989 v souboru Tři novely. Číšník Jan Dítě v ich-formě vypráví posluchačům, jak se z pikolíka stal milionářem a nakonec cestářem v horském pohraničí. Pět částí i rozdíly proti filmu Jiřího Menzela z roku 2006 popisuje rozbor Hrabalova románu o číšníkovi.
Valčík na rozloučenou
Román Milana Kundery, dopsaný roku 1971 nebo 1972, vyšel poprvé francouzsky v Paříži roku 1976 a česky až roku 1979 v exilu v Torontu. Černá fraška o pěti dnech v českém lázeňském městečku se točí kolem těhotenství mladé sestry Růženy a záměny pilulek. Vypravěč ve třetí osobě je zdrženlivý a do děje nevstupuje. Tři roky vydání a motiv otcovství a náhody vykládá rozbor Kunderova Valčíku na rozloučenou.
Postřižiny
Vzpomínková próza Bohumila Hrabala vznikla roku 1971, ale knižně vyšla až roku 1976 v nakladatelství Československý spisovatel, ve školách se obvykle řadí k novelám. Vypravěčkou je Maryška, žena správce pivovaru v Nymburce, a děj tvoří volný sled epizod o manželovi Francinovi, o Francinově bratru Pepinovi a o motivu zkracování, který spojuje sukně, vlasy i nový vynález, rádio. Film Jiřího Menzela vznikl roku 1980 a do kin šel v únoru 1981. Odlišení roku napsání od roku vydání a stavbu z epizod ukazuje rozbor Hrabalových Postřižin.
Audience
Jednoaktovku pro dvě postavy napsal Václav Havel v létě 1975, světovou premiéru měla 9. října 1976 ve vídeňském Burgtheateru a doma se oficiálně hrála až roku 1990. Zakázaný spisovatel Ferdinand Vaněk pracuje v pivovaru jako dělník a Sládek mu po řadě piv nabídne lepší místo za podmínku, že bude sám na sebe psát hlášení. Hra je první z vaňkovských her a proslavila ji neoficiální nahrávka z roku 1978, ve které Sládka hraje Pavel Landovský. Absurdní drama a tragikomedii v ní vysvětluje rozbor Havlovy Audience.
Příliš hlučná samota
Novela Bohumila Hrabala existuje ve třech verzích s rukopisným datem 1976, exilové vydání Index vyšlo roku 1980 v Kolíně nad Rýnem a oficiálně vyšla až roku 1989 v nakladatelství Odeon. Haňťa v ní v první osobě vypráví, jak třicet pět let lisuje ve sběrně papír a zachraňuje z něj knihy, a text má osm kapitol. Tři verze i dva filmy, hraný z roku 1994 a animovaný z roku 2007, popisuje rozbor Hrabalovy Příliš hlučné samoty.
Nesnesitelná lehkost bytí
Román Milana Kundery vyšel poprvé roku 1984 francouzsky v pařížském nakladatelství Gallimard, česky o rok později v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu a v Česku až roku 2006. Na pozadí okupace z roku 1968 sleduje dva páry, Tomáše a Terezu, Sabinu a Franze, a ptá se, zda je lidský život těžký, nebo lehký. Sedm částí nejde chronologicky a autorský vypravěč příběh přerušuje úvahami. Lehkost a tíhu i kýč vykládá rozbor Nesnesitelné lehkosti bytí.
Báječná léta pod psa
Román Michala Viewegha vyšel roku 1992 v nakladatelství Československý spisovatel a autor za něj dostal Cenu Jiřího Ortena. Sleduje Kvida a jeho rodinu od Kvidova narození roku 1962 přes normalizaci až k listopadu 1989, epilog sahá do roku 1991. Kniha má 17 kapitol, hlavní text je psaný er-formou a jen druhá kapitola má podobu deníku. Rozdíly mezi románem a filmem Petra Nikolaeva z roku 1997 vypisuje rozbor Báječných let pod psa.
Výchova dívek v Čechách
Román Michala Viewegha vyšel roku 1994 a je společenskou a milostnou prózou s autobiografickým podtextem. Bezejmenný zbraslavský učitel a začínající spisovatel dostane od místního milionáře nabídku učit jeho dceru Beátu tvůrčí psaní, zamiluje se do ní a příběh končí její smrtí. Děj trvá od června 1992 do léta 1993 a vypravěč v ich-formě přitom komentuje psaní knihy. Film Petra Koliha šel do kin roku 1997 a jméno Oskar patří filmu, ne románu, jak vysvětluje rozbor Viewegho Výchovy dívek v Čechách.
Starověká a středověká literatura
Sedm nejstarších děl přehledu: mezopotámský epos zapsaný klínovým písmem, dva řecké hrdinské eposy z 8. až 7. století před naším letopočtem, dvě athénské tragédie z 5. století před naším letopočtem, italská báseň psaná v exilu a florentská sbírka novel ze 14. století. První pět nemá rok vydání v dnešním smyslu: Epos o Gilgamešovi se dochoval na hliněných tabulkách v několika verzích, Ilias i Odysseia se dlouho předávaly ústně a u Antigony i Krále Oidipa se zná jen přibližná doba uvedení. Božská komedie i Dekameron stojí na přelomu středověku a renesance, jak ukazuje přehled humanismu a renesance. U starověkých a středověkých děl se místo roku vydání uvádí doba vzniku nebo uvedení a u Gilgameše, Iliady a Odysseie také to, že nejde o jistě doložené dílo jednoho autora.
Epos o Gilgamešovi
Mezopotámská epická báseň o urukském králi se nejúplněji dochovala na dvanácti akkadských hliněných tabulkách z knihovny krále Aššurbanipala v Ninive ze 7. století př. n. l., nejstarší tabulky eposu jsou z 18. století př. n. l. a autor není znám. Gilgameš se po smrti přítele Enkidua vydá hledat nesmrtelnost a vrací se s prázdnou, protože rostlinu, která vrací mládí, mu ukradne had. Tabulka XII je pozdější dodatek a v ději nepokračuje. Dvě verze eposu i objev tabulek v 19. století vysvětluje rozbor Eposu o Gilgamešovi.
Ilias
Řecký hrdinský epos o 24 zpěvech se tradičně připisuje Homérovi a vznikl pravděpodobně v 8. století před naším letopočtem po dlouhé ústní tradici. Je psaný hexametrem a nevypráví celou trojskou válku, ale hněv Achillea v jejím desátém roce, od sporu s Agamemnonem po pohřeb Hektora. Název vychází ze jména Ilion, tedy Trója. Autorství, rozdělení na zpěvy, které provedli učenci v Alexandrii, a zařazení do archaického období probírá rozbor Iliady.
Odysseia
Starořecký hrdinský epos o 24 zpěvech se připisuje Homérovi a vznikl přibližně v 8. až 7. století před naším letopočtem, původně jako ústní tradice. Je psaný hexametrem a má asi 12 109 veršů. Odysseus se deset let po pádu Tróje vrací na Ithaku, u Fajáků vypráví o kyklopu Polyfémovi, Kirké, Sirénách i Skylle s Charybdou a doma s pomocí syna Télemacha zabije nápadníky své manželky Penelopy. Homérskou otázku, stavbu, která nezačíná u začátku, a zkoušku lože vykládá rozbor Homérovy Odysseie.
Antigona
Sofoklovu tragédii uvedli v Athénách nejspíš kolem roku 441 př. n. l., tedy dřív než Krále Oidipa, ačkoli děj na něj navazuje. Oidipova dcera Antigona pohřbí bratra Polyneika proti zákazu thébského vládce Kreonta a dá přednost božskému zákonu před rozkazem státu. Kreon ji dá uzavřít do skalní hrobky, a než změní názor, zemře Antigona, jeho syn Haimón i manželka. Střet dvou pravd vykládá rozbor Sofoklovy Antigony.
Král Oidipus
Tragédii Sofokla uvedli v Athénách nejspíš kolem roku 429 př. n. l., přesný rok se nezná a v soutěži hra skončila druhá. Thébský král pátrá po vrahovi předchozího krále Láia, aby zbavil město moru, a zjistí, že vrahem je on sám a že se oženil s vlastní matkou. Děj trvá jediný den a rozhodující činy se staly dávno, hra je jen postupně odhaluje. Tragickou ironii a roli chóru vykládá rozbor Sofoklova Krále Oidipa.
Božská komedie
Alegorická báseň Danta Alighieriho vznikala v exilu zhruba od let 1304 až 1307 do roku 1321 a první tištěné vydání vyšlo roku 1472 ve Folignu. Má sto zpěvů v tercínách rozdělených na Peklo, Očistec a Ráj a děj se odehrává o Velikonocích roku 1300, kdy se Dante ztratí v temném lese a s Vergiliem a pak s Beatrice prochází záhrobím. Pekelné kruhy, vůdce básníka i stavbu tercín vykládá rozbor Dantovy Božské komedie.
Dekameron
Sbírka sta novel Giovanniho Boccaccia vznikla zhruba v letech 1349 až 1353, rámcový příběh se ale odehrává roku 1348. Sedm žen a tři muži uprchnou před morem z Florencie na venkov a deset dní si vyprávějí příběhy o lásce, štěstěně a vtipu. Dioneo vypráví vždy jako poslední a téma si volí sám. Dny, jejich témata i nejznámější novely popisuje rozbor Boccacciova Dekameronu.
Světové drama a poezie od renesance po polovinu 20. století
Patnáct her, jedna báseň a jeden román ve verších z doby od renesance po polovinu 20. století. Shakespeare patří k renesanci, Molière ke klasicismu, Goethe k hnutí Sturm und Drang a k výmarskému klasicismu, Puškin stojí na přechodu od romantismu k realismu, Gogol patří k realismu, Poe k romantismu a Ibsen s Domečkem pro panenky zastupuje realismus druhé poloviny 19. století, Wilde s Rostandem uzavírají 19. století, Čechov s Višňovým sadem a Shaw s Pygmalionem otevírají 20. století a Beckett s Čekáním na Godota zastupuje absurdní drama poloviny 20. století. Deset her má pět dějství, Domeček pro panenky a Jak je důležité míti Filipa jen tři, Višňový sad čtyři, Čekání na Godota dvě a první díl Fausta se skládá z řady samostatných scén. Shakespearovy tragédie a Sen noci svatojánské stojí na nerýmovaném pětistopém jambu, takzvaném blankversu, v komedii se k němu přidávají rýmované verše a próza řemeslníků, Evžen Oněgin na oněginské strofě, Tartuffe i Cyrano z Bergeracu na rýmovaném alexandrínu a Lakomec, Revizor, Ibsenovo drama, Wildeova komedie, Čechovova i Shawova hra a Beckettova tragikomedie jsou psané prózou.
Romeo a Julie
Tragédie Williama Shakespeara vznikla kolem roku 1595 a poprvé byla vytištěna roku 1597, datum premiéry známé není. Odehrává se v italské Veroně během několika dní a má prolog a pět dějství. Příběh Shakespeare nevymyslel, převzal ho z básně Arthura Brooka z roku 1562. Postavy i jazyk hry probírá rozbor tragédie Romeo a Julie.
Sen noci svatojánské
Komedie Williama Shakespeara vznikla kolem let 1595 až 1596 a poprvé vyšla tiskem roku 1600 jako kvarto. Má pět dějství, píše se převážně nerýmovaným pětistopým jambem a řemeslníci mluví prózou. Čtyři mladí Athéňané, víly a skupina řemeslníků se čtyři dny před svatbou vévody Thesea potkají v lese, kde šťáva z květiny, kterou Puck omylem použije na špatného muže, promění lásku v zábavný zmatek. Proč je les protikladem města a jak hra sama sebe nazve snem, vysvětluje rozbor Shakespearova Snu noci svatojánské.
Hamlet
Tragédie Williama Shakespeara vznikla mezi lety 1599 a 1601 a poprvé byla vytištěna roku 1603. Dochovala se ve třech zněních, která se liší délkou i jednotlivými verši. Dánský princ se od ducha svého otce dozví, že ho zavraždil vlastní bratr Klaudius, má otce pomstít, váhá a předstírá šílenství. Hru ve hře i trojici synů, kteří přišli o otce, vykládá rozbor Shakespearova Hamleta.
Král Lear
Tragédie o pěti dějstvích vznikla kolem let 1605 až 1606, tedy už za vlády Jakuba I., a poprvé vyšla tiskem roku 1608. Starý britský král rozdělí říši podle toho, jak mu dcery zalichotí, a jedinou upřímnou, Cordelii, vydědí. Hlavní děj zrcadlí vedlejší linie hraběte z Gloucesteru a jeho dvou synů. Obě linie i bezútěšný konec popisuje rozbor Krále Leara.
Macbeth
Tragédie Williama Shakespeara vznikla asi roku 1606, doložená je inscenace v divadle Globe z dubna 1611 a tiskem vyšla poprvé roku 1623 v prvním souborném vydání. Má pět dějství a 28 scén, píše se převážně nerýmovaným pětistopým jambem a část scén je prózou. Skotský velitel Macbeth uvěří předpovědi tří čarodějnic, že bude králem, zavraždí krále Duncana a udrží se na trůnu dalšími zločiny, než ho zničí vina i vzpoura šlechty. Ctižádost, vinu a motiv krve, kterou nelze smýt, vykládá rozbor Shakespearova Macbetha.
Lakomec
Molièrova komedie měla premiéru 9. září 1668 v pařížském divadle Palais-Royal, knižně vyšla roku 1669. Děj se odehraje během jediného dne v Harpagonově domě a námět pochází z Plautovy Komedie o hrnci. Harpagon se na konci nepolepší. Tři jednoty i slovní komiku vysvětluje rozbor Molièrova Lakomce.
Tartuffe
Molièrova komedie má tři verze. První se hrála 12. května 1664 ve Versailles a byla zakázána, konečná měla premiéru 5. února 1669 v Palais-Royal a téhož roku vyšla tiskem. Pokrytec Tartuffe se vetře do přízně bohatého Orgona, získá jeho důvěru i majetek, odhalí ho Orgonova žena Elmira a rozuzlení přinese zásah krále. Spory o zákaz i stavbu postavy vykládá rozbor Molièrova Tartuffa.
Faust
Na veršované tragédii pracoval Johann Wolfgang Goethe zhruba šedesát let: první díl vyšel roku 1808, druhý posmrtně roku 1832. Učenec Faust uzavře s Mefistofelem sázku, že mu propadne, až bude chtít, aby krásná chvíle trvala, a první díl vrcholí tragédií Markétky. Na konci druhého dílu andělé odnesou Faustovu duši do nebe. Proč Goethe nepatří k romantismu, vysvětluje rozbor Goethova Fausta.
Evžen Oněgin
Román ve verších Alexandra Sergejeviče Puškina vycházel po kapitolách od roku 1825 a celý vyšel roku 1833, psát ho autor začal v květnu 1823. Znuděný šlechtic Oněgin odmítne lásku Taťány, v souboji zastřelí přítele Lenského a po letech se do Taťány, už vdané kněžny, marně zamiluje. Osm kapitol je psáno oněginskou strofou o čtrnácti verších čtyřstopého jambu. Typ zbytečného člověka popisuje rozbor Puškinova Evžena Oněgina.
Revizor
Satirická komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola se poprvé hrála roku 1836 v Petrohradě, konečnou podobu dostala v roce 1842. Děj začíná zprávou o revizorovi a končí zprávou o revizorovi skutečném a němou scénou. Ve hře není jediná kladná postava. Proč Chlestakov není vypočítavý podvodník, rozebírá rozbor Gogolova Revizora.
Havran
Báseň Edgara Allana Poea poprvé otiskl 29. ledna 1845 newyorský deník Evening Mirror, knižně vyšla v listopadu téhož roku. Má 18 šestiveršových slok, tedy 108 veršů, a trochejský rytmus. Refrén Nevermore mění smysl podle toho, na co se mluvčí ptá. Verš, rým i české překlady popisuje rozbor Poeova Havrana.
Domeček pro panenky
Drama Henrika Ibsena vyšlo v prosinci 1879 a 21. prosince 1879 se poprvé hrálo v Královském divadle v Kodani, česky se vydává také pod názvem Nora. Má tři dějství a jediné prostředí, byt Helmerových kolem Vánoc. Nora kdysi zfalšovala podpis zemřelého otce, aby si půjčila peníze na záchranu manželova zdraví, a když pravda vyjde najevo, pochopí, že žila jako panenka, a od rodiny odejde. Proč má hra dvě česká jména, vysvětluje rozbor Ibsenova Domečku pro panenky.
Jak je důležité míti Filipa
Konverzační komedii Oscara Wildea uvedlo londýnské St James’s Theatre 14. února 1895, knižně vyšla až roku 1899. Původní název The Importance of Being Earnest stojí na hříčce se jménem Ernest a slovem earnest, tedy vážný, a Jiří Zdeněk Novák ji v českém překladu nahradil rčením mít filipa. Tři dějství psaná prózou se točí kolem dvou mladých gentlemanů, kteří vedou dvojí život pod vymyšleným jménem. Paradoxy i lady Bracknellovou rozebírá rozbor Wildeovy konverzační komedie.
Cyrano z Bergeracu
Veršovanou hru Edmonda Rostanda uvedlo pařížské Théâtre de la Porte-Saint-Martin 28. prosince 1897 s Constantem Coquelinem v titulní roli, knižně vyšla roku 1898. Autor ji nazval heroickou komedií, přestože končí smrtí hrdiny, a napsal ji v pěti dějstvích převážně rýmovaným alexandrínem. Básník a šermíř s velkým nosem píše za krásného Christiana dopisy Roxaně, kterou sám miluje. Proč jde o novoromantismus, a ne o romantismus, vysvětluje rozbor hry Cyrano z Bergeracu.
Višňový sad
Poslední hra Antona Pavloviče Čechova vznikla roku 1903, poprvé ji 17. ledna 1904 uvedlo Moskevské umělecké divadlo a téhož roku vyšla. Má čtyři dějství a odehrává se na statku Raněvské od května do podzimu. Zadlužená šlechtična o statek i sad přijde a koupí je obchodník Lopachin, syn bývalého nevolníka. Čechov hru nazval komedií, většina výkladů v ní vidí tragikomedii a rozdíl mezi názvy Višňový a Třešňový sad objasňuje rozbor Čechovova Višňového sadu.
Pygmalion
Komedii George Bernarda Shawa o pěti dějstvích napsal autor roku 1912, poprvé ji uvedli německy roku 1913 ve Vídni a anglicky roku 1914 v Londýně. Profesor fonetiky Higgins se vsadí s plukovníkem Pickeringem, že z londýnské prodavačky květin Elizy Doolittlové udělá učením řeči dámu. Hra nekončí svatbou, tak končí až muzikál My Fair Lady, a podtitul romance je u Shawa ironický. Komedii i její zařazení probírá rozbor Shawova Pygmalionu.
Čekání na Godota
Tragikomedie Samuela Becketta vznikla francouzsky od října 1948 do ledna 1949, kniha vyšla roku 1952 v Paříži a premiéra se konala 5. ledna 1953 v Théâtre de Babylone. Anglickou verzi připravil sám autor. Má dvě dějství, v obou čekají na téže cestě se stromem tuláci Vladimír a Estragon na Godota, který nepřijde. Zrcadlovou stavbu obou dějství a otázku po smyslu čekání vykládá rozbor Beckettova Čekání na Godota.
Světová próza 17. až 19. století
Osmnáct románů ze šesti období: španělský zlatý věk, osvícenství, Sturm und Drang, doba romantismu, realismus a dekadence. Don Quijote, Robinson Crusoe, Gulliverovy cesty, Utrpení mladého Werthera, Pýcha a předsudek, Červený a černý, Chrám Matky Boží v Paříži, Mrtvé duše, Jana Eyrová, Na Větrné hůrce a Bídníci vyšly rovnou knižně, Otec Goriot, Oliver Twist, Paní Bovaryová, Zločin a trest, Anna Karenina, Bratři Karamazovi i Obraz Doriana Graye se nejdřív objevily v časopise. Paní Bovaryová stojí u francouzského realismu a Bídníci patří k pozdnímu francouzskému romantismu, jehož znaky shrnuje přehled romantismu v literatuře. U románů tištěných na pokračování k dílu patří dva letopočty a knižní vydání se od časopisecké verze může lišit, Oliver Twist dokonce vyšel jako kniha dřív, než časopis otiskl konec.
Don Quijote
Román Miguela de Cervantese vyšel ve dvou dílech, první roku 1605 a druhý roku 1615, a mezi nimi stojí podvržené pokračování z roku 1614. Zeman z La Manchy, kterému četba rytířských románů poplete hlavu, se vydá se zbrojnošem Sanchem Panzou napravovat křivdy a skoro každé dobrodružství končí výpraskem. Kniha rytířské romány paroduje, sama rytířským románem není, a hrdina v ní umírá doma v posteli jako Alonso Quijano Dobrý. Hru s vypravěčem i dvojici pána a sluhy rozebírá rozbor Cervantesova Dona Quijota.
Robinson Crusoe
Román Daniela Defoa vyšel poprvé v Londýně roku 1719, bez jména autora a jako Robinsonovo vlastní vyprávění. Námořník z Yorku po ztroskotání přežije 28 let na pustém ostrově u ústí Orinoka. Ve školách se často čte volné převyprávění Josefa Věromíra Plevy z roku 1956, které pobyt zkracuje na deset let a vypouští náboženské úvahy. Obě verze srovnává rozbor románu Robinson Crusoe.
Gulliverovy cesty
Satirický cestopisný román Jonathana Swifta vyšel anonymně roku 1726, ačkoli Gulliver vyplouvá už roku 1699. Má čtyři části s 39 kapitolami a vypráví ho v ich-formě lodní lékař Lemuel Gulliver. Navštíví Liliput, zemi obrů Brobdingnag, létající ostrov Laputu a nakonec zemi rozumných koní Houyhnhnmů, po jejímž opuštění se od lidí odvrací. Každá cesta zrcadlí politiku, vědu nebo člověka samého, jak ukazuje rozbor Swiftových Gulliverových cest.
Utrpení mladého Werthera
Goethův epistolární román vyšel anonymně v září 1774 v Lipsku a roku 1787 v přepracované podobě. Mladý Werther v dopisech příteli Wilhelmovi líčí nešťastnou lásku k Lottě, která je zasnoubená s Albertem, a závěr vypráví fiktivní vydavatel. Kniha patří k hnutí Sturm und Drang a předznamenává romantismus. Formu dopisů i dobový ohlas vykládá rozbor Utrpení mladého Werthera.
Pýcha a předsudek
Román Jane Austenové vyšel anonymně v lednu 1813 v Londýně ve třech svazcích, první verze s názvem First Impressions ale vznikla už v letech 1796 a 1797. Elizabeth Bennetová a bohatý pan Darcy musí překonat vlastní pýchu a předsudky a osou 61 kapitol je Darcyho dopis po odmítnuté žádosti o ruku. Vypravěč v er-formě je ironický a často splývá s myšlenkami Elizabeth. Volnou nepřímou řeč i zařazení mezi romantismus a realismus vysvětluje rozbor románu Pýcha a předsudek.
Červený a černý
Psychologický román Stendhala vyšel koncem roku 1830 a titulní list prvního vydání nese letopočet 1831. Má dvě knihy o 30 a 45 kapitolách a podtitul Kronika roku 1830, děj se za Restaurace přesouvá z městečka Verrières přes Besançon do Paříže. Syn tesaře Julien Sorel se pokouší vystoupat vzhůru chytrostí, přetvářkou a milostnými vztahy a nakonec ho zničí vlastní pýcha. Zařazení na přechod od romantismu k realismu a výklad barev v názvu přibližuje rozbor Stendhalova Červeného a černého.
Chrám Matky Boží v Paříži
Historický román Victora Huga vyšel 16. března 1831 v Paříži u Gosselina pod původním názvem Notre-Dame de Paris. Má 11 knih a děj začíná 6. ledna 1482. Zvoníka Quasimoda, cikánskou tanečnici Esmeraldu a arcijáhna Claude Frolla spojuje nešťastná vášeň, která ničí všechny tři. U zkoušky je potřeba oddělit rok děje 1482 od roku vydání 1831, jak ukazuje rozbor Hugova románu Chrám Matky Boží v Paříži.
Otec Goriot
Román Honoré de Balzaca vycházel roku 1834 v časopise Revue de Paris a knižně vyšel roku 1835, děj se ale odehrává v Paříži na přelomu let 1819 a 1820. Patří k francouzskému realismu a do cyklu Lidská komedie. V chudém pensionu paní Vauquerové žije student práv Rastignac, tajemný Vautrin a otec Goriot, který obětoval jmění dcerám a umírá, aniž se u jeho lůžka některá z nich objeví. Střet ctižádosti s mravními hodnotami a pohřeb s prázdnými kočáry vykládá rozbor Balzacova Otce Goriota.
Oliver Twist
Druhý román Charlese Dickense vycházel od února 1837 pod pseudonymem Boz v měsíčníku Bentley’s Miscellany a knižně vyšel v listopadu 1838 ve třech svazcích. Sirotek z chudobince uteče do Londýna, padne do rukou Faginovy zlodějské bandy a teprve na konci knihy se dozví, kdo byli jeho rodiče. Kritika chudinského zákona z roku 1834 se v románu mísí s melodramatem a romantickou zápletkou. Ironického vypravěče i dvě dějové linie popisuje rozbor Dickensova Olivera Twista.
Mrtvé duše
První díl Gogolova románu vyšel v květnu 1842 v Moskvě, druhý díl zůstal torzem. Čičikov objíždí statkáře a skupuje od nich mrtvé nevolníky, kteří ještě figurují v soupisech, aby je mohl zastavit. Každý statkář od Manilova po Pljuškina je satirický typ a Gogol knihu sám nazval poemou. Galerii postav a lyrické vložky vykládá rozbor Gogolových Mrtvých duší.
Jana Eyrová
Román Charlotte Brontëové vyšel v říjnu 1847 pod pseudonymem Currer Bell. Sirotek Jana projde domem tety v Gatesheadu a školou v Lowoodu, stane se vychovatelkou v Thornfieldu a zamiluje se do pana Rochestera, jehož tajemství svatbu překazí. Vypráví sama Jana v ich-formě. Cestu hrdinky i gotické prvky vykládá rozbor Jany Eyrové.
Na Větrné hůrce
Jediný román Emily Brontëové vyšel roku 1847 pod mužským pseudonymem Ellis Bell, ve stejném roce jako Jana Eyrová její sestry Charlotte. Nalezenec Heathcliff kvůli ztracené lásce ke Catherine Earnshawové zničí dvě rodiny z yorkshirských vřesovišť. Kompozice je rámcová: nájemník Lockwood zapisuje, co mu vyprávěla hospodyně Nelly Deanová, a příběh tak čtenář slyší z druhé ruky. Romantismus a prvky gotického románu v knize ukazuje rozbor románu Na Větrné hůrce.
Paní Bovaryová
Román Gustava Flauberta vycházel na pokračování v časopise Revue de Paris od 1. října do 15. prosince 1856 a knižně vyšel v dubnu 1857 v Paříži. Kvůli knize byl autor v lednu a únoru 1857 souzen a 7. února osvobozen. Emma, žena venkovského lékaře, se z nudy manželství vrhá do milenectví a dluhů a nakonec se otráví. Tři díly o 9, 15 a 11 kapitolách a nezaujatého vypravěče rozebírá rozbor Flaubertovy Paní Bovaryové.
Bídníci
Román Victora Huga vyšel roku 1862, první díly koncem března v Bruselu, a autor ho dokončil ve vyhnanství na ostrově Guernsey. Pět dílů sleduje bývalého galejníka Jeana Valjeana od propuštění v roce 1815 po jeho smrt a celou dobu ho pronásleduje inspektor Javert. Barikáda ve čtvrtém dílu patří k povstání v červnu 1832, ne k Velké francouzské revoluci. Kontrast Valjeana a Javerta i Hugovy odbočky vysvětluje rozbor Hugových Bídníků.
Zločin a trest
Román Fjodora Michajloviče Dostojevského vycházel roku 1866 na pokračování v časopise Russkij vestnik a knižně vyšel roku 1867. Má šest částí a epilog a vražda se stane už na konci první části, zbytek patří tomu, co se děje v hrdinově nitru. Bývalý student Raskolnikov zabije v Petrohradě lichvářku a její sestru, aby si ověřil teorii o výjimečných lidech, a nakonec se sám přizná. Proč nejde o detektivku, vysvětluje rozbor Zločinu a trestu.
Anna Karenina
Tolstého román vycházel na pokračování v letech 1875 až 1877 a knižně vyšel roku 1878. Příběh Anny, která kvůli lásce k hraběti Vronskému opustí manžela i syna, se v osmi částech střídá s linií statkáře Konstantina Levina, který hledá smysl života na venkově. Obě linie se navzájem zrcadlí. Postavy i kompozici vykládá rozbor Tolstého Anny Kareniny.
Bratři Karamazovi
Poslední dokončený román Fjodora Michajloviče Dostojevského vycházel v letech 1879 až 1880 na pokračování v časopise Russkij vestnik. Má čtyři části, dvanáct knih a epilog a vypráví o vraždě statkáře Fjodora Karamazova a o jeho třech synech, vášnivém Dmitriji, racionálním Ivanovi a zbožném Aljošovi. Vypravěčem je nejmenovaný kronikář městečka, Dmitrij je obviněn z vraždy a odsouzen, ačkoli je nevinný. Otázky víry, viny a svobody a zařazení k ruskému realismu shrnuje rozbor Dostojevského Bratří Karamazových.
Obraz Doriana Graye
Jediný román Oscara Wildea vyšel roku 1890 v časopise ve verzi o 13 kapitolách, knižní vydání z roku 1891 má 20 kapitol a předmluvu. Místo krásného mladíka stárne jeho portrét, který na sebe bere stopy věku i hříchů. Dorian nakonec bodne do plátna nožem a umírá sám, obraz se vrátí do původní krásy. Zařazení k dekadenci a estetismu zdůvodňuje rozbor Obrazu Doriana Graye.
Světová próza první poloviny 20. století
Čtrnáct próz, které vznikly v první polovině 20. století: nejstarší vyšla roku 1915, Mistr a Markétka, psaný v letech 1928 až 1940, vyšel až v letech 1966 a 1967. Tři napsal Franz Kafka, dvě reagují na první světovou válku, dvě líčí americkou společnost dvacátých a třicátých let, Hemingway v románu Komu zvoní hrana líčí španělskou občanskou válku, Bulgakov spojuje satiru s fantastikou, Huxley v antiutopii Konec civilizace líčí šťastný svět bez svobody, Hobit je fantasy román pro děti, Cizinec stojí u Camusovy filozofie absurdity, kterou vykládá přehled existencialismu v literatuře, Farma zvířat míří na totalitní režimy a Malý princ se čte také jako podobenství. Podobenství je vyprávění, které konkrétním příběhem říká něco obecného o lidském životě.
Proměna
Povídku napsal pražský německy píšící autor Franz Kafka na konci roku 1912, tiskem vyšla až roku 1915. Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednoho rána probudí proměněný v obrovský hmyz a rodina se od něj postupně odvrací, až osamělý umírá. Text má tři části a každá končí Řehořovým neúspěšným pokusem vyjít z pokoje. Zařazení k modernismu a k expresionismu zdůvodňuje rozbor Kafkovy Proměny.
Proces
Kafkův román vznikal od srpna 1914 do konce ledna 1915 a vyšel až posmrtně, 26. dubna 1925 v Berlíně. Autor ho nedokončil a přál si rukopisy spálit, pořadí kapitol proto určil přítel Max Brod, který román proti jeho vůli vydal. Bankovního prokuristu Josefa K. ráno ve třicáté narozeniny zatknou, obvinění se nedozví on ani čtenář a večer před jednatřicátými ho popraví. Brodovo a kritické vydání srovnává rozbor Kafkova Procesu.
Petr a Lucie
Novelu dopsal Romain Rolland v srpnu 1918, vyšla až roku 1920. Děj trvá od 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918: dva mladí lidé se v Paříži poznají při náletu a zahynou spolu v kostele zasaženém při ostřelování města. Konec vychází ze skutečné události, ze zásahu kostela Saint-Gervais. Postavy i protiválečné vyznění popisuje rozbor novely Petr a Lucie.
Velký Gatsby
Román F. Scotta Fitzgeralda vyšel v dubnu 1925 v New Yorku, děj se ale odehrává o tři roky dříve, od jara do podzimu 1922 na Long Islandu. Zbohatlík Jay Gatsby pořádá okázalé večírky jen proto, aby znovu získal svou dávnou lásku Daisy Buchananovou. Vypráví jeho soused Nick Carraway v ich-formě a kniha má 9 kapitol. Ztracenou generaci a jazzový věk vysvětluje rozbor Velkého Gatsbyho.
Zámek
Nedokončený román Franze Kafky vznikal od ledna do léta 1922 a vyšel posmrtně roku 1926 v Mnichově, vydal ho Max Brod. K., který přijde do vesnice jako zeměměřič, se k Zámku, jenž o jeho povolání rozhoduje, nikdy nedostane. Vyprávění v er-formě se drží jeho pohledu, první kapitoly ale Kafka původně psal v ich-formě. Vynechané pasáže, Brodovo vydání a nedokončený konec popisuje rozbor Kafkova Zámku.
Na západní frontě klid
Román Ericha Marii Remarqua vycházel od listopadu 1928 na pokračování v novinách, knižně vyšel v lednu 1929. Má úvodní motto a 12 kapitol a vypráví ho v první osobě gymnazista Paul Bäumer, jehož spolužáci jeden po druhém na frontě zahynou. Paul padne v říjnu 1918 v den, kdy armádní hlášení nemá o čem psát. Ztracenou generaci a novou věcnost vysvětluje rozbor románu Na západní frontě klid.
Konec civilizace
Antiutopický román Aldouse Huxleyho vyšel roku 1932 a odehrává se roku 2540, tedy 632 po Fordovi. Má 18 kapitol. Ve Světovém státě se lidé umělě vyrábějí v líhních, dělí se do pěti kast a uklidňují drogou soma, dokud z rezervace v Novém Mexiku nepřijede do Londýna Divoch John, který žádá právo být nešťastný. První české vydání vyšlo roku 1933. Co se za stabilitu platí a odkud pochází anglický název Brave New World, vykládá rozbor Huxleyho Konce civilizace.
Mistr a Markétka
Román Michaila Bulgakova vznikal od roku 1928 do autorovy smrti v březnu 1940 a poprvé vyšel až v letech 1966 a 1967 v časopise Moskva, zkrácený cenzurou zhruba o osminu textu. Do Moskvy 30. let přijíždí ďábel jako profesor Woland a druhou dějovou linii tvoří Mistrův román o Pilátovi a Ješuovi. Mistr vstoupí do děje až v druhé polovině první části a na konci nedostane světlo, ale pokoj. Román v románu i nezkrácené vydání z roku 1973 vysvětluje rozbor Mistra a Markétky.
O myších a lidech
Novela Johna Steinbecka vyšla roku 1937 a téhož roku měla na Broadwayi premiéru její divadelní verze, autor ji totiž psal tak, aby se dala hrát. Dva kočovní dělníci z Kalifornie, bystrý George a obrovitý, duševně zaostalý Lennie, sní o vlastní farmě a jejich sen se během několika dní na ranči rozpadne. Šest kapitol začíná i končí u tůně na řece Salinas a název pochází z básně Roberta Burnse o myši. Proč jde o novelu a ne o román, vysvětluje rozbor novely O myších a lidech.
Hobit
Fantasy román J. R. R. Tolkiena vyšel 21. září 1937 v Londýně a má 19 kapitol. Pohodlný hobit Bilbo se vydá s čarodějem Gandalfem a třinácti trpaslíky získat poklad od draka Smauga a na cestě dospěje. Kniha vznikla dřív než Pán prstenů a ve vydání z roku 1951 se změnila kapitola o hře v hádanky s Gollumem. Tři verze textu srovnává rozbor Tolkienova Hobita.
Komu zvoní hrana
Válečný román Ernesta Hemingwaye vyšel poprvé roku 1940 v New Yorku v nakladatelství Charles Scribner’s Sons. Děj se odehrává roku 1937 v horách u Segovie a trvá asi tři dny: americký dobrovolník Robert Jordan má s pomocí partyzánů zničit most a v posledních třech dnech života pozná lásku. Konec je otevřený a motto i název pocházejí z meditace Johna Donna. U zkoušky se oddělují tři letopočty, válka 1936 až 1939, děj 1937 a vydání 1940, jak ukazuje rozbor Hemingwayova románu Komu zvoní hrana.
Cizinec
Krátký román Alberta Camuse vyšel roku 1942 v pařížském nakladatelství Gallimard, ve stejném roce jako esej Mýtus o Sisyfovi. Úředník Meursault z Alžíru v ich-formě věcně vypráví o matčině pohřbu, o výstřelu na pláži i o soudu, který ho odsoudí k smrti spíš za to, že neplakal u rakve. Česky vyšel poprvé roku 1947, nejčtenější je překlad Miloslava Žiliny z roku 1966. Proč Camus odmítal označení existencialista, vysvětluje rozbor Camusova Cizince.
Malý princ
Filozofická pohádka Antoina de Saint-Exupéryho vyšla poprvé v dubnu 1943 v New Yorku, ve Francii až po válce. Má 27 krátkých kapitol a vypráví ji letec v první osobě šest let po události. Konec je otevřený: princ se nechá uštknout hadem a jeho tělo se ráno nenajde. Symboly růže a lišky vykládá rozbor Malého prince.
Farma zvířat
Alegorická novela George Orwella vyšla poprvé v srpnu 1945 v Londýně s podtitulem A Fairy Story, tedy pohádka. V deseti kapitolách vypráví o zvířatech, která vyženou z farmy sedláka, vyhlásí rovnost všech a skončí pod diktaturou prasat. Předobrazem děje je ruská revoluce roku 1917 a nástup Stalinovy diktatury. Česky vychází kniha i jako Zvířecí statek a jména zvířat se v překladech liší, srovnání nabízí rozbor Orwellovy Farmy zvířat.
Světová próza po druhé světové válce
Devět próz z let 1949 až 1980: Orwellova antiutopie, Salingerův román o dospívání, Hemingwayova novela, Bradburyho antiutopie o pálení knih, Goldingovo podobenství o chlapcích na ostrově, Hellerova černá satira o válce, Keseyho román o pacientech psychiatrické léčebny, rodinná sága Gabriela Garcíi Márqueze a Ecův román. Román 1984 stojí na věcném stylu bez ozdob, Kdo chytá v žitě na hovorové řeči šestnáctiletého vypravěče, Stařec a moře na krátkých větách a úsporných dialozích, 451 stupňů Fahrenheita na vyprávění ve třetí osobě z pohledu požárníka Montaga, Pán much na třetí osobě a dvanácti kapitolách, Hlava XXII na 42 kapitolách řazených podle postav a témat, ne podle času, Vyhoďme ho z kola ven na vyprávění pacienta náčelníka Bromdena v ich-formě, Sto roků samoty na vyprávění, které líčí zázraky stejně věcně jako všední události, Jméno růže na vyprávění s množstvím latinských pasáží. Jméno růže se řadí k postmodernismu: navenek jde o historický detektivní román, uvnitř o hru s knihami, citáty a výkladem znaků.
1984
Antiutopický román George Orwella vyšel v Londýně v červnu 1949, rok v názvu je doba děje. Úředník Ministerstva pravdy Winston Smith si v Oceánii pod dohledem Velkého bratra začne psát zakázaný deník, zamiluje se do Julie a v místnosti 101 je nakonec zlomen. Kniha má tři části a dodatek o newspeaku, první české vydání vyšlo roku 1984 v exilovém nakladatelství Index. Newspeak a doublethink vysvětluje rozbor Orwellova románu 1984.
Kdo chytá v žitě
Román J. D. Salingera vyšel 16. července 1951 a česky poprvé roku 1960. Šestnáctiletý Holden Caulfield v ich-formě a hovorovým jazykem zpětně vypráví o několika prosincových dnech po vyloučení z internátní školy, které stráví v New Yorku. Vrací se v něm motiv falše, který Holden vyjadřuje slovem phony, a truchlení po bratru Allim. Sen chytat děti na kraji žitného pole vykládá rozbor Salingerova románu Kdo chytá v žitě.
Stařec a moře
Novela Ernesta Hemingwaye vyšla v září 1952. Starý kubánský rybář Santiago po 84 dnech bez úlovku chytí obrovského marlina, tři dny s ním zápasí a cestou domů o něj přijde kvůli žralokům. Styl stojí na krátkých větách a úsporných dialozích, na takzvané metodě ledovce. Tu přibližuje rozbor novely Stařec a moře.
451 stupňů Fahrenheita
Antiutopický román Raye Bradburyho vyšel roku 1953 v nakladatelství Ballantine Books, jeho předchůdcem byla novela The Fireman z února 1951. Požárník Guy Montag v blíže neurčené budoucnosti pálí knihy a domy, v nichž jsou ukryté, potká sousedku Clarisse, začne pochybovat a nakonec se přidá k lidem, kteří si knihy pamatují. Název označuje teplotu, při které se papír vznítí, první český překlad Jarmily Emmerové a Josefa Škvoreckého vyšel roku 1957. Motivy ohně, obrazovek a paměti vykládá rozbor Bradburyho románu 451 stupňů Fahrenheita.
Pán much
Alegorický román Williama Goldinga vyšel v září 1954 v Londýně u nakladatelství Faber and Faber a má dvanáct kapitol. Skupina chlapců ztroskotá za jaderné války na neobydleném korálovém ostrově, pokusí se vytvořit řád a postupně sklouzne k násilí a vraždám. Název je překladem jména Belzebub a nese ho prasečí hlava na kůlu. Křehkost civilizace a postavy Ralpha, Piggyho a Jacka rozebírá rozbor Goldingova Pána much.
Hlava XXII
Satirický protiválečný román Josepha Hellera vyšel poprvé roku 1961 v New Yorku a děj se odehrává roku 1944 na ostrově Pianosa. Kapitán Yossarian, bombardér americké letky, chce za každou cenu přežít, ale válka je absurdní stroj, který nechce zachránit nikoho, kdo chce přežít. Román má 42 kapitol řazených podle postav a témat, ne podle času, a úryvek vyšel už roku 1955 pod názvem Catch-18. Absurditu války a byrokracie a americkou poválečnou prózu vysvětluje rozbor Hellerovy Hlavy XXII.
Vyhoďme ho z kola ven
První román Kena Keseyho vyšel roku 1962 pod názvem One Flew Over the Cuckoo’s Nest a první český překlad Jaroslava Kořána je z roku 1979. Odehrává se na oddělení psychiatrické léčebny v Oregonu, kde rváč McMurphy bojuje s Velkou sestrou, a vypráví pacient náčelník Bromden v ich-formě. Kniha z roku 1962 je jiné dílo než film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975. Svobodu jednotlivce proti systému a vztah ke kontrakultuře ukazuje rozbor Keseyho románu Vyhoďme ho z kola ven.
Sto roků samoty
Román Gabriela Garcíi Márqueze vyšel v květnu 1967 v Buenos Aires, česky poprvé roku 1971 v překladu Vladimíra Medka. Sleduje několik generací rodu Buendíů ve smyšleném Macondu od založení městečka po jeho zánik. Neobyčejné události v něm vypravěč líčí stejně věcně jako všední, což je znak magického realismu. Opakující se jména a osudy rodu vykládá rozbor Sta roků samoty.
Jméno růže
První román italského spisovatele a sémiotika Umberta Eca vyšel roku 1980 v Miláně, česky poprvé roku 1985 v překladu Zdeňka Frýborta. V listopadu 1327 vyšetřuje v benediktinském opatství na severu Itálie sérii úmrtí františkán Vilém z Baskervillu se svým žákem Adsem z Melku. Vypráví Adso jako starý mnich a děj je rozdělený do sedmi dní podle mnišských modliteb. Tři letopočty i zakázanou knihu vykládá rozbor Ecova Jména růže.
Jak s rozbory pracovat při přípravě na ústní zkoušku
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky je to řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla a se zadáním z jazyka a slohu. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si strukturu zkoušky vždy ověřte u svého vyučujícího.
Od úryvku k celku
Školy obvykle vycházejí ze struktury, kterou pro tuto zkoušku dříve vydal Cermat. Každý rozbor ji proto převádí na doporučené pořadí výkladu pro dané dílo. Kroky jsou u všech sto dvaceti titulů stejné:
- zasazení úryvku: ze které části díla je, kdo v něm mluví a co předchází,
- téma a motivy, čas a prostor, kompozice, literární druh a žánr,
- vypravěč nebo lyrický subjekt, postavy, typy promluv a u veršovaných děl verš,
- jazykové prostředky, tropy a figury, vždy s příkladem přímo z úryvku,
- literárněhistorický kontext: autor, jeho další díla, směr a další autoři období,
- neumělecký text: komunikační situace, funkční styl, slohový postup a útvar.
Každé tvrzení doložit úryvkem
Výklad se má opírat o úryvek, ne o naučený text. Nestačí říct, že je v textu personifikace, je potřeba ukázat kde a říct, co tam dělá. Rozbory proto u jazykových prostředků uvádějí příklady. Při přípravě si ke každému dílu nachystejte dva až tři prostředky, které umíte najít a pojmenovat.
Postavy, vlastní názor a vydání, které jste četli
K popisu postav se hodí návod, jak napsat charakteristiku. Vlastní názor na dílo se staví z argumentu a protiargumentu stejně jako ve slohové práci, postup ukazuje návod, jak napsat úvahu.
U přeložených děl uveďte, které vydání jste četli. Překlady se liší podobou jmen i veršem: mnich v Romeovi a Julii se jmenuje Lorenzo nebo Vavřinec, hrdina Remarquova románu Pavel nebo Paul Bäumer, Hamletův přítel Horacio nebo Horatio, kůň Boxer z Farmy zvířat je ve Zvířecím statku Bivoj a refrén Havrana zní v českých překladech různě. Do čtenářského deníku stačí kratší zápis: autor, původní název, rok prvního vydání, překladatel, druh a žánr, vypravěč, místo a čas děje, hlavní postavy a děj v pěti až osmi větách.
Osmadvacet věcí, které se v tahácích nejčastěji pletou
- Rok vydání místo roku vzniku. Kytice vyšla roku 1853, Polednice ale vznikla už roku 1834. Babička byla dopsána roku 1854 a vyšla roku 1855. Rok 1597 je u Romea a Julie rokem prvního tisku, ne napsání.
- Premiéra místo knižního vydání. Lakomec se poprvé hrál roku 1668, rok 1669 patří knize. R.U.R. vyšlo roku 1920, rok 1921 patří premiérám. U Revizora je rok 1842 rokem přepracované verze.
- Směr odhadnutý podle námětu. Romantická láska neznamená romantický směr, Romeo a Julie je hra renesanční. Molière patří ke klasicismu, ne k renesanci ani k realismu. Babička není čistý realismus, stojí na pomezí romantismu a realismu.
- Zařazení autora místo zařazení díla. Ztracená generace je zařazení Hemingwaye, Stařec a moře ale není próza o první světové válce a do meziválečné literatury nepatří. Malý princ nepatří k existencialismu.
- Špatný vypravěč. Babičku nevypráví Barunka, vypravěč je ve třetí osobě a vševědoucí. Malého prince vypráví letec, ne princ. Hynek v Máji není další jméno Viléma, je to poutník a vypravěč čtvrtého zpěvu.
- Špatný počet částí. Máj má čtyři zpěvy a k nim dvě intermezza. R.U.R. má předehru a tři dějství. Kytice měla v prvním vydání dvanáct básní. Malý princ navštíví šest planetek, sedmou zastávkou je Země.
- Verš tam, kde je próza. Lakomec je psaný prózou, na rozdíl od Tartuffa nebo Misantropa. Prózou je psaný i Revizor.
- Kdo a jak zemřel. Viktorka se neutopila, zemřela při bouři, když blesk udeřil do stromu, pod kterým stála. Dítě v Polednici se zalkne v náručí matky. Jed vypije jen Romeo, Julie se probodne jeho dýkou. Helena Gloryová zahyne s ostatními, novou Evou je Robotka Helena.
- Otištění v novinách místo knižního vydání. Válka s mloky začala vycházet v novinách roku 1935, kniha je z roku 1936. Na západní frontě klid se tiskl na pokračování od listopadu 1928, knižně vyšel v lednu 1929. Proměna vznikla roku 1912 a vyšla až roku 1915. Povídky malostranské mají první knižní vydání z roku 1878, ne 1877, a Saturnin z roku 1942, ne 1943.
- Děj podle filmu nebo podle pověsti. Miloš Hrma ve filmu padne na vlak, v novele umírá postřelený v příkopu vedle německého vojáka. Jméno Jiří Oulický dostal vypravěč Saturnina až ve filmovém a televizním zpracování, v knize jméno nemá. Děti odvádí krysař v pověsti, u Dyka jde za píšťalou celé město.
- Žánr a zařazení od oka. Farma zvířat není román ani pohádka pro děti, je to novela s rysy bajky. Kafka není český spisovatel, je to pražský německy píšící autor, a Proměna nepatří k existencialismu. Rolland není autor ztracené generace. Hastrman z Povídek malostranských není vodník, je to přezdívka pana Rybáře.
- Konec, který v knize není. Galéna nedá zabít Maršál, ubije ho dav, který o léku nic neví. Válka s mloky nekončí zánikem lidstva, konec je otevřený. Řehoře Samsu nezabije otec jablkem, umírá vyhladovělý a opuštěný o víc než měsíc později. Petr a Lucie nezahynou v metru, ale v kostele Saint-Gervais. Paul Bäumer nepadne v den příměří, umírá už v říjnu 1918.
- Doba děje nebo první tisk místo vzniku. Rok 1886 je u Maryši dobou děje prvního jednání, hra měla premiéru a vyšla roku 1894. Rok 1603 u Hamleta a rok 1608 u Krále Leara jsou roky prvního tisku, ne napsání. Tyrolské elegie vznikly roku 1852, tiskem ale vyšly až v letech 1860 až 1861, za Havlíčkova života tedy ne.
- Převyprávění nebo film místo knihy. Deset let na ostrově stráví Robinson jen v Plevově převyprávění z roku 1956, v Defoeově románu z roku 1719 je to 28 let. Dívka z Otčenáškovy novely se jmenuje Ester, Hanka je až ve filmu. Kopfrkinglův přítel je v novele Wilhelm, Walter ve filmu. Rok 1974 patří knize Jak jsem potkal ryby, Smrt krásných srnců vyšla roku 1971.
- Slavná scéna, která v textu vypadá jinak. Hamlet při monologu Být, či nebýt lebku nedrží, Yorickovu lebku bere do ruky až v pátém dějství na hřbitově. Dorian Gray duši ďáblu neupíše, jen vysloví přání. Raskolnikov nevraždí kvůli penězům, kořist schová pod kámen a nikdy ji nepoužije.
- Kdo zemřel a čí rukou. Cordelie nepadne v bitvě, je oběšena ve vězení. Gloucestera neoslepí syn, oči mu vyloupne vévoda z Cornwallu. Kopfrkingl zabije manželku a syna, vraždu dcery už neprovede. U Otčenáška umírá jen Ester, Pavel žije dál. Tatínek ze Smrti krásných srnců se z koncentračního tábora vrátil.
- Rok dopsání, premiéry nebo filmu místo vydání. Bylo nás pět Poláček dopsal na jaře 1943, vyšlo až posmrtně roku 1946. Audience vznikla roku 1975, světovou premiéru měla roku 1976 ve Vídni a doma se oficiálně hrála až roku 1990. Rok 1997 patří filmu Báječná léta pod psa, román vyšel roku 1992. U Jména růže je rok 1985 rokem českého překladu, italský originál vyšel roku 1980.
- Jeden rok u díla, které vycházelo po částech. Švejk vycházel po dílech v letech 1921 až 1923 a zůstal nedokončený, zbytek čtvrtého dílu dopsal Karel Vaněk. Slezské písně mají první otisky z roku 1899, Slezské číslo z roku 1903 a název Slezské písně až od roku 1909. Petr Bezruč je pseudonym poštovního úředníka Vladimíra Vaška, autor nebyl horník.
- Vypravěč zaměněný za hlavní postavu. Velkého Gatsbyho vypráví jeho soused Nick Carraway, ne Gatsby. Na Větrné hůrce vyprávějí Lockwood a Nelly Deanová, Heathcliff a Catherine mluví jen v přímé řeči. Jméno růže vypráví v ich-formě Adso z Melku, ne Vilém. Báječná léta pod psa jsou psaná er-formou, v první osobě je jen deník ve druhé kapitole.
- Kdo co řekl a kdo co udělal. Větu Tak nám zabili Ferdinanda neříká Švejk, ale posluhovačka paní Müllerová. Lucernu na konci nerozbije mlynář, ale kněžna. Myrtle nesrazil Gatsby, řídila Daisy, a Gatsbyho zastřelí George Wilson. Vaněk v Audienci nabídku psát hlášení sám na sebe nepřijme a Candyho psa v novele O myších a lidech zastřelí dělník Carlson, ne George.
- Rok v názvu, rok vzniku nebo konec časopisu místo vydání. Román 1984 vyšel v červnu 1949, rok 1984 je doba děje. Pýcha a předsudek vznikla v první verzi v letech 1796 a 1797, vyšla ale až v lednu 1813, a to anonymně. Oliver Twist vyšel knižně v listopadu 1838, v roce 1839 jen skončilo časopisecké vydávání. Román Obsluhoval jsem anglického krále vznikl roku 1971 a oficiálně vyšel až roku 1989.
- Premiéra, žánr a jméno u her z konce 19. století. Jak je důležité míti Filipa měla premiéru roku 1895, knižně vyšla roku 1899, a jméno Filip vymyslel český překlad, v originálu se vymyšlený bratr jmenuje Ernest. Cyrano z Bergeracu měl premiéru 28. prosince 1897 a knižně vyšel roku 1898. Není to tragédie, autor hru nazval heroickou komedií, a nepatří k romantismu, je to novoromantická hra.
- Vypravěč a zařazení u próz 20. století. Proces i 1984 jsou psané er-formou, vypravěč se jen drží pohledu Josefa K. a Winstona Smitha. Obsluhoval jsem anglického krále naopak vypráví Jan Dítě v ich-formě a podtitul povídky 1971 neznamená sbírku povídek, dílo se vykládá jako román. Camus označení existencialista odmítal a Proces patří k modernismu, Kafka je předchůdce existencialismu.
- Kdo co udělal. Anglického krále obsluhoval vrchní Skřivánek, Jan Dítě obsluhoval habešského císaře. Nancy z Olivera Twista nezabije Fagin, ale Bill Sikes. Krakatit Prokopovi vezme spolužák Jiří Tomeš, ne Carson, a dívka v závoji není princezna Wille. Paličský dopis v Našich furiantech napsala Kristýna, otec Fiala jí ho diktoval.
- Starověk podle pozdějších pravidel. Král Oidipus, Oidipús na Kolónu a Antigona nejsou trilogie, Sofoklés je psal v různých letech, a Král Oidipus v soutěži skončil druhý. Pravidlo tří jednot Aristotelés nepředepsal, formulovali ho až teoretici klasicismu. Epos o Gilgamešovi nemá jeden rok vzniku a George Smith tabulky nevykopal, v Britském muzeu je přečetl.
- Jeden rok u díla vydaného po částech nebo posmrtně. Don Quijote vyšel ve dvou dílech, roku 1605 a 1615. Roku 1808 vyšel jen první díl Fausta, druhý až posmrtně roku 1832. Evžen Oněgin se začal psát roku 1823, první kapitola vyšla roku 1825 a celek roku 1833. Mistr a Markétka nevyšel roku 1940, kdy Bulgakov zemřel, ale v letech 1966 a 1967.
- Letopočty u knih z doby cenzury a exilu. Zbabělci vznikli v letech 1948 až 1949 a vyšli roku 1958, Škvorecký kvůli nim neemigroval, do exilu odešel až roku 1969. Žert byl dokončen roku 1965 a vyšel roku 1967. Nesnesitelná lehkost bytí vyšla nejdřív francouzsky roku 1984, česky roku 1985 v Torontu a v Česku až roku 2006, Kundera ji ale napsal česky.
- Kdo přežil a jak kdo skončil. Javert na barikádě nezemře, Valjean ho propustí a Javert později skončí v Seině. Iokasté se neotrávila, ale oběsila, a Oidipús na konci hry žije. Faust neskončí v pekle, andělé jeho duši odnesou do nebe. Helena v Žertu přežije, místo léků spolykala projímadla, a Tomáš s Terezou zahynou při autonehodě na venkově.
Časté otázky
Která díla přehled rozborů obsahuje?
Sto dvacet titulů. Z české literatury Máj, Strakonického dudáka, Tyrolské elegie, Kytici, Babičku, Divou Báru, Povídky malostranské, Balady a romance, Noc na Karlštejně, Psohlavce, Naše furianty, Výlety pana Broučka, Staré pověsti české, Maryšu, Slezské písně, Lucernu, Stříbrný vítr, Krysaře, Osudy dobrého vojáka Švejka, R.U.R., Těžkou hodinu, Krakatit, Rozmarné léto, Hlídače č. 47, Edisona, Markétu Lazarovou, Hordubala, Nikolu Šuhaje loupežníka, Konec starých časů, Sirénu, Petrolejové lampy, Válku s mloky, Bílou nemoc, Matku, Saturnina, Bylo nás pět, Zbabělce, novelu Romeo, Julie a tma, Romanci pro křídlovku, román Pan Theodor Mundstock, Kladivo na čarodějnice, Zahradní slavnost, novelu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Ostře sledované vlaky, Žert, Spalovače mrtvol, Smrt krásných srnců, román Obsluhoval jsem anglického krále, Valčík na rozloučenou, Postřižiny, Audienci, novelu Příliš hlučná samota, Nesnesitelnou lehkost bytí, Báječná léta pod psa a Výchovu dívek v Čechách. Ze světové literatury Epos o Gilgamešovi, Iliadu, Odysseiu, Antigonu, Krále Oidipa, Božskou komedii, Dekameron, Romea a Julii, Sen noci svatojánské, Hamleta, Krále Leara, Macbetha, Lakomce, Tartuffa, Fausta, Evžena Oněgina, Revizora, Havrana, Domeček pro panenky, komedii Jak je důležité míti Filipa, Cyrana z Bergeracu, Višňový sad, Pygmalion, Čekání na Godota, Dona Quijota, Robinsona Crusoe, Gulliverovy cesty, Utrpení mladého Werthera, Pýchu a předsudek, román Červený a černý, Chrám Matky Boží v Paříži, Otce Goriota, Olivera Twista, Mrtvé duše, Janu Eyrovou, Na Větrné hůrce, Paní Bovaryovou, Bídníky, Zločin a trest, Annu Kareninu, Bratry Karamazovy, Obraz Doriana Graye, Proměnu, Proces, Petra a Lucii, Velkého Gatsbyho, Zámek, Na západní frontě klid, Konec civilizace, Mistra a Markétku, O myších a lidech, Hobita, Komu zvoní hrana, Cizince, Malého prince, Farmu zvířat, román 1984, Kdo chytá v žitě, Starce a moře, 451 stupňů Fahrenheita, Pána much, Hlavu XXII, Vyhoďme ho z kola ven, Sto roků samoty a Jméno růže. Sedmadvacet z nich jsou dramata, čtrnáct patří k poezii a sedmdesát devět k próze.
Jak probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury?
Patří do profilové části maturity a má podobu řízeného rozhovoru nad pracovním listem. Ten obsahuje úryvek z vylosovaného díla a zadání z jazyka a slohu. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je potřeba ověřit si je u vyučujícího.
V jakém pořadí o díle u ústní zkoušky mluvit?
Od úryvku k celku. Nejdřív zasazení úryvku do díla, potom téma a motivy, čas a prostor, kompozice, druh a žánr. Následuje vypravěč nebo lyrický subjekt, postavy a typy promluv, u poezie a veršovaného dramatu také verš. Třetím krokem jsou jazykové prostředky doložené z úryvku a nakonec autor, období a směr, pokud škola nestanoví jiné pořadí.
Stačí se rozbor díla naučit nazpaměť?
Nestačí. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Každé tvrzení je potřeba ukázat na konkrétním místě ukázky a říct, co tam daný prostředek dělá. Součástí pracovního listu je navíc zadání z jazyka a slohu, na které si musíte nechat čas.
Proč mají některá díla v přehledu dva letopočty?
Protože rok vzniku, rok časopiseckého otištění, rok premiéry a rok knižního vydání nejsou totéž. Lakomec se poprvé hrál roku 1668 a knižně vyšel roku 1669, Tartuffe se poprvé hrál v jiné verzi už roku 1664 a konečná verze měla premiéru roku 1669, Jak je důležité míti Filipa měla premiéru roku 1895 a knižně vyšla roku 1899. R.U.R. vyšlo knižně roku 1920 a hrálo se od ledna 1921. Válka s mloky vycházela v novinách v letech 1935 a 1936 a knižně vyšla roku 1936, Krysař vycházel časopisecky v letech 1911 až 1912 a knižně vyšel roku 1915. Proměna vznikla roku 1912 a tiskem vyšla roku 1915, Petr a Lucie byla dopsána roku 1918 a vydána roku 1920. Oliver Twist vycházel v časopise od roku 1837 a knižně vyšel roku 1838, Zločin a trest vycházel časopisecky roku 1866 a knižně vyšel roku 1867, Anna Karenina vycházela na pokračování v letech 1875 až 1877 a knižně vyšla roku 1878, Obraz Doriana Graye vyšel v časopise roku 1890 a knižně roku 1891. Bylo nás pět bylo dopsáno roku 1943 a vyšlo až roku 1946, Audience vznikla roku 1975 a premiéru měla roku 1976 ve Vídni. Don Quijote vyšel ve dvou dílech v letech 1605 a 1615, Faust roku 1808 a posmrtně roku 1832, Žert byl dokončen roku 1965 a vyšel roku 1967. Zámek vznikl roku 1922 a vyšel roku 1926, Příliš hlučná samota má rukopisy z roku 1976 a oficiálně vyšla roku 1989. Strakonický dudák měl premiéru roku 1847 a první doložený tisk vyšel roku 1858, Noc na Karlštejně vznikla roku 1883 a hrála se od května 1884, Paní Bovaryová vycházela v časopise roku 1856 a knižně roku 1857, Čekání na Godota vyšlo roku 1952 a poprvé se hrálo roku 1953. Otec Goriot vycházel v časopise roku 1834 a knižně roku 1835, Výlety pana Broučka vyšly časopisecky roku 1886 a knižně roku 1888 a 1889, Stříbrný vítr se dostal do prodeje v březnu 1910 a přepracovaná verze vyšla roku 1920, Edison vznikl roku 1927 a vyšel roku 1928 a Sen noci svatojánské vznikl kolem let 1595 až 1596 a poprvé vyšel tiskem roku 1600. Postřižiny byly napsány roku 1971 a vyšly roku 1976, Červený a černý vyšel koncem roku 1830 a titulní list nese letopočet 1831, Višňový sad vznikl roku 1903 a poprvé se hrál v lednu 1904, Pygmalion vznikl roku 1912 a hrál se od roku 1913 ve Vídni a Zahradní slavnost měla premiéru v prosinci 1963 a knižně vyšla roku 1964. U nových děl se letopočty liší také u Petrolejových lamp, které vyšly poprvé roku 1935 pod názvem Vyprahlé touhy a v přepracované podobě roku 1944, u Romance pro křídlovku, kterou autor psal od srpna do listopadu 1961 a která vyšla roku 1962, u románu Komu zvoní hrana s dějem z roku 1937 a vydáním roku 1940, u Hlavy XXII s dějem z roku 1944 a vydáním roku 1961 a u Bratří Karamazových, kteří vycházeli časopisecky v letech 1879 až 1880.
Do jakého směru patří Malý princ a Stařec a moře?
Malý princ se k žádnému směru jednoznačně neřadí. Bezpečné je zařazení do francouzské literatury první poloviny 20. století s upřesněním, že kniha vznikla za druhé světové války v exilu. Stařec a moře je americká próza po druhé světové válce a pozdní dílo autora, který se řadí ke ztracené generaci.
