Výlety pana Broučka: rozbor díla k maturitě
Výlety pana Broučka je souhrnný název dvou satirických povídek Svatopluka Čecha: Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888) a Nového epochálního výletu pana Broučka, tentokráte do XV. století (knižně 1889). Patří k epice a vypráví o pražském domácím Matěji Broučkovi, který se po večeru v hospodě ocitne nejprve na Měsíci mezi samými umělci a podruhé v husitské Praze roku 1420.
Ve zkratce
- Literární druh epika, forma próza, žánr satirická povídka a fiktivní cestopis.
- Hrdina: Matěj Brouček, pražský majitel činžovního domu, pohodlný, zbabělý a poplatný okolnosti.
- První díl: Měsíc obývají básníci, malíři a hudebníci, kteří mluví česky a živí se vůní, Brouček je zoufalý z hladu.
- Druhý díl: husitská Praha roku 1420, Brouček před bojem utíká a lže podle toho, co se hodí.
- Oba výlety končí probuzením, takže zůstává nejasné, zda šlo o skutečnost, nebo o opilecký přelud.
Základní údaje
Nejčastější chyba je mluvit o jedné knize: ve skutečnosti jde o dvě samostatné povídky o téže postavě. Souhrnně se jim říká broučkiády.
| Údaj | Pravý výlet do Měsíce | Nový epochální výlet |
|---|---|---|
| Autor | Svatopluk Čech (1846 až 1908) | Svatopluk Čech |
| Vydání | časopisecky Květy 1886 pod názvem Výlet páně Broučkův do Měsíce, knižně Topič 1888, druhé vydání 1889 | knižní vydání doloženo od roku 1889 (Topič) |
| Literární druh a forma | epika, próza | epika, próza |
| Žánr | satirická povídka, fiktivní cestopis (katalogy též satirický román) | satirická povídka s prvky historického vyprávění a cestopisu |
| Cíl výletu | Měsíc | Praha roku 1420, husitské války |
| Členění | předmluva a 13 kapitol | 14 kapitol |
| Ilustrace | Viktor Oliva | Viktor Oliva |
Rozdíl mezi časopisem a knihou
Časopisecká verze z Květů vyšla v roce 1886 jako Výlet páně Broučkův do Měsíce. Kniha z roku 1888 text podstatně rozšířila a přepracovala, proto nestačí říct jen „vyšlo to v roce 1886“. V předmluvě si Brouček u redaktora stěžuje na časopisecký Výlet, jehož autorem je uveden B. Rousek, a prosazuje pravdivou verzi.
O čem dílo je
Společným tématem je střet pohodlného měšťana s prostředím, které po něm žádá víc, než dá. Brouček se nemění: ať je na Měsíci mezi básníky, nebo v husitské Praze, myslí hlavně na jídlo, nájemníky a vlastní pohodlí. Děj se proto opakuje: pád, setkání s cizím světem, hlad, trapas, útěk, probuzení.
Pravý výlet do Měsíce
Po večeru v hospodě Na Vikárce na Hradčanech se Brouček noční Prahou vrací domů, nahlíží do svatovítského chrámu a vlivem přeludu se ocitne na Měsíci. Potká jezdce na pegasovi Hvězdomíra Blankytného a překvapeně zjistí, že měsíčané mluví česky. Odvedou ho k filozofovi Lunoborovi a jeho dceři Ethereje.
Měsíčané se živí vůní a rosou a obědvají jednou za čtyři týdny, což Broučka zoufale trápí. Vstoupí s básníky do Chrámu Všeuměny, kde ho hostí mecenáš Čaroskvoucí, a vyloučí ho z kruhu pěvců. Když si pak vytáhne uzenku od Würfla, Blankytný omdlí. V koncertní síni se platí posluchačům, ne hudebníkům, a Brouček prchá před Ethereinou láskou na pegasovi.
Pegas ho vynese vesmírem, zasáhne ho meteor a Brouček padá. Probudí se ve své pražské ložnici s bolestí hlavy a hospodyně vedle postele s lahvičkou medicíny. Text neříká jednoznačně, zda výlet proběhl, nebo ho Brouček jen vysnil po pádu.
Nový epochální výlet do XV. století
Brouček se po slávě z Měsíce vrací do hospody. Pod vlivem piva se pře o podzemní chodby, v předsíni se propadne a ocitne se v roce 1420. Ráno ho nachází měšťan Janek Domšík od Zvonu, který ho považuje za cestovatele, vezme ho domů a seznámí s manželkou Mandalenou, dcerou Kunhutou a služkou Kedrutou. Brouček se zamiluje do Kunky.
Praha je obležena vojskem císaře Zikmunda. Brouček se v hospodě plete do sporů o víru a zjistí, že nejvýhodnější je chválit Husa. Při útoku ho dav unese z města, u Vítkova ho zachrání pád přes vlastní sudlici a Žižkovi lže o hrdinných činech. Při bitvě na Vítkově hoře utíká a vydává se za Žižkova posla.
Cestou zpět ke sklepu je chycen. Německá slova v jeho řeči ho málem připraví o život, Janek mezitím padl a Žižka ho odsoudí k upálení v sudu. Pak Brouček otevře oči a vidí hostinského Würfla: spadl do sudu při cestě z hospody. Z výletu si odnese novou podrážku a pár staročeských slov.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Obě povídky mají rámcovou stavbu: začínají v hospodě, výlet je vsazen mezi odchod a probuzení. První díl je rozdělen do předmluvy a 13 kapitol, druhý do 14. Kapitoly prvního dílu uvozuje obsah v závorce. Dějové jádro je opakující se schéma: Brouček se ocitne v neznámém světě, selže a uteče.
Čas a prostor
Rámec se odehrává v Praze osmdesátých let 19. století, na Hradčanech a v hospodě Na Vikárce. Druhý výlet míří do Prahy roku 1420, kde se prochází Staré Město, Nové Město i Vítkov. Měsíc je prostor smyšlený, plný soch, pomníkových alejí a Chrámu Všeuměny. Čech staví vedle sebe Broučkovu dobu a cizí prostředí, aby jejich kontrast vyzněl komicky.
Vypravěč
Příběh podává vypravěč, který se v předmluvě hlásí jako redaktor, jemuž Brouček sám vypráví svou cestu. Ironicky komentuje hrdinu a obrací se na čtenářky a čtenáře. Rozdíl vysvětluje článek o pojmu ich-forma a er-forma. Díky mluvčímu, který se tváří vážně, vyznívají Broučkovy trapasy ještě směšněji.
Postavy
Brouček je hlavní postavou obou dílů, ostatní jsou převážně jeho protipóly. Čech je kreslí jednoduše, aby jejich vlastnosti vynikly.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Matěj Brouček | pražský domácí, štamgast Na Vikárce | pohodlný, žravý, zbabělý, přizpůsobivý | hlavní hrdina a objekt satiry |
| Würfl | hostinský Na Vikárce | Broučkův hostinský a společník | ve druhém díle Broučka v sudu probudí |
| Hvězdomír Blankytný | měsíční básník na pegasovi | básník, vznešený a citlivý | Broučkův průvodce po Měsíci |
| Lunobor a Etherea | měsíční filozof a jeho dcera | Lunobor předčítá estetickou teorii | hostitelé, Etherea se do Broučka zamiluje |
| Čaroskvoucí | mecenáš v Chrámu Všeuměny | nadšený podporovatel umění | vítá Broučka a hostí básníky |
| Janek Domšík od Zvonu | staroměstský měšťan, 1420 | statečný vlastenec, praktický | Broučkův hostitel a protipól, padne v boji |
| Kunka | Janova dcera | hezká, Brouček se do ní zamiluje | objekt Broučkova snění |
| Jan Žižka | husitský vojevůdce | přísný, přímočarý | Broučka odsoudí za zbabělost |
Jazyk a umělecké prostředky
Komika vzniká hlavně střetem Broučkova prostého uvažování s vysokým prostředím, do kterého se dostane. Text Čecha je volný, krátké citace níže jsou z textu díla na Wikizdrojích.
Ironie a nesoulad
Čech používá ironii: obdivuje Broučkovu skromnost, aby ho vzápětí zesměšnil. Po návratu z Měsíce se Brouček probudí ve „své drahé pozemské ložnici“ a hospodyně u postele má lahvičku puškvorcové. Kontrast mezi vznešeným a banálním se táhne celým dílem.
Parodie a groteska
Měsíční kapitoly parodují vznešené básnictví a malířství: básníci mají své řády, malíři ateliéry a posluchačům se na koncertě dokonce platí. Groteskní je i měsíční hudba a „spolek proti týrání sluchu“. Parodie ukazuje, že Brouček není schopný pochopit nic, co nejde sníst.
Jazyková hra a archaismy
Měsíční čeština má vlastní zvláštnosti, a ve druhém díle Čech nechává postavy mluvit staročesky a pak je čtenáři „překládá“. Komika vzniká i z nedorozumění mezi stejnými slovy s odlišným významem. Husitská podrážka na konci je pointa: „pohledávka husitského ševce je totiž dávno promlčena“.
Autor a literárněhistorický kontext
Svatopluk Čech
Svatopluk Čech se narodil 21. února 1846 v Ostředku u Benešova a zemřel 23. února 1908 v Praze. Byl básníkem, prozaikem, novinářem a cestovatelem, k nejznámějším jeho dílům patří právě broučkiády. Patřil k ruchovcům, skupině spisovatelů kolem almanachu Ruch. Psal také poezii, například básně o Žižkovi.
Zařazení a současníci
Doba Výletů je druhá polovina 19. století, kdy česká próza směřuje k realismu. Pražské měšťany líčí s humorem i Jan Neruda v Povídkách malostranských.
Satira a fiktivní světy
Žánr satiry vysvětluje článek o satiře v literatuře. K srovnání se hodí Swiftovy Gulliverovy cesty, kde cesta do cizích zemí také odhaluje chyby domácí společnosti, a Huxleyho Konec civilizace s vymyšleným světem. Janáček zpracoval obě povídky v opeře Výlety páně Broučkovy, kterou uvedlo Národní divadlo 23. dubna 1920.
Jak o Výletech pana Broučka mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, zda jde o Měsíc, nebo o husitskou Prahu, a co se právě děje. Pak popište téma, kompozici, vypravěče a Broučkův charakter. Vždy ukažte kontrast mezi Broučkem a prostředím, protože v něm je komika i kritika. Údaje o autorovi, opeře a časopisecké verzi si nechte na konec.
Šest věcí, které se o Výletech pana Broučka pletou
- Jedna kniha. Jsou to dvě povídky, které vyšly samostatně v roce 1888 a 1889.
- Rok 1886 jako rok knihy. V roce 1886 vyšla časopisecká verze v Květech, kniha vyšla až o dva roky později.
- Science fiction. Měsíc je jen kulisa pro satiru, o vědecké představy Čechovi nešlo.
- Brouček jako hrdina. Je to zbabělec a oportunista a Čech ho takto vykresluje záměrně.
- Skutečná cesta. Oba výlety končí probuzením, takže výklad jako přelud je přinejmenším možný.
- Opera jako předloha. Opera vznikla podle povídek, ne naopak, a premiéra byla v roce 1920.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšly Výlety pana Broučka?
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce vyšel nejprve časopisecky v Květech v roce 1886 a knižně v roce 1888. Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století je v katalozích knihoven doložen jako kniha z roku 1889.
Jaký je žánr Výletů pana Broučka?
Dílo patří k epice a obvykle se označuje jako satirická povídka, případně satirický fiktivní cestopis. Katalogy knihoven vedou obě knihy též jako satirické romány.
O čem je Pravý výlet pana Broučka do Měsíce?
Pražský domácí Matěj Brouček se po hospodě ocitne na Měsíci, kde žijí básníci, malíři a hudebníci mluvící česky a živící se vůní a rosou. Brouček trpí hladem, uráží umělce a na pegasovi spadne zpět na Zem.
O čem je Nový epochální výlet pana Broučka?
Brouček se po pádu do sklepa Na Vikárce ocitne v husitské Praze roku 1420. Utíká před bojem, lže podle okolností a Žižka ho odsoudí k upálení. Zachrání ho probuzení v sudu.
Kdo je Matěj Brouček?
Je to pražský majitel činžovního domu, který nepracuje, žije z nájmů a tráví čas v hospodě. Je pohodlný, zbabělý a přizpůsobivý, a proto se stal typem měšťáka, jehož Čech zesměšňuje.
Jaký je rozdíl mezi dílem a Janáčkovou operou?
Opera Výlety páně Broučkovy vznikla podle obou povídek a měla premiéru 23. dubna 1920 v Národním divadle v Praze. Je to samostatné dílo Leoše Janáčka, ne text Svatopluka Čecha.
Jak se Výlety pana Broučka dají použít u ústní maturity?
Podle vyhlášky 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem, takže si připravte zařazení úryvku, popis Broučka a kontrast mezi ním a prostředím výletu.
Je text Výletů pana Broučka volně dostupný?
Svatopluk Čech zemřel v roce 1908, jeho dílo je tedy volné. Text obou povídek je k dispozici na Wikizdrojích a v elektronických knihovnách.
