Válka s mloky: rozbor díla k maturitě

Válka s mloky je román Karla Čapka, který vycházel na pokračování v Lidových novinách v letech 1935 a 1936 a knižně vyšel v roce 1936. Literárním druhem je epika, žánrem satirický vědeckofantastický román s rysy antiutopie, dílo patří do české meziválečné prózy. Vypráví o tom, jak lidé objeví inteligentní mořské Mloky, udělají z nich levnou pracovní sílu a vojáky a nakonec s nimi prohrávají boj o pevninu.

Ve zkratce

• Autor: Karel Čapek, česká meziválečná literatura, demokratický proud.
• Časopisecky v Lidových novinách 1935 a 1936, první knižní vydání 1936 u Fr. Borového.
• Literární druh epika, žánr satirický vědeckofantastický román, antiutopie a alegorie.
• Stavba: tři knihy, každá psaná jiným způsobem, od dobrodružného vyprávění po novinové zprávy.
• Hlavního hrdinu román nemá, dějem prochází vrátný Povondra jako obyčejný člověk.
• Samotná válka zabírá jen poslední kapitoly, většina textu líčí, jak si ji lidé připravili.
• Hlavní myšlenka: za zkázu nemohou Mloci, ale chamtivost, nacionalismus a krátkozrakost lidí.

Základní údaje o díle

U zkoušky se vyplatí hned na začátku rozlišit dvojí datum. Roky 1935 a 1936 patří otiskování v Lidových novinách, rok 1936 prvnímu knižnímu vydání. Katalogy českých knihoven evidují první vydání u pražského nakladatele Fr. Borového ve Spisech bratří Čapků.

Mloci, nebo mloci

V názvu se v různých vydáních i v katalozích střídá podoba Válka s mloky a Válka s Mloky. V textu románu píše Čapek o objevených tvorech zprvu s malým písmenem, a jakmile se z nich stává civilizace, s velkým. Velké písmeno tedy není chyba, ale součást výstavby: ze zvířete se stává národ.

O čem Válka s mloky je: téma, motivy a děj

Tématem je střet lidstva s bytostmi, které si samo vychovalo ke svému prospěchu. Lidé v nich vidí nejdřív kuriozitu, pak zboží, pracovní sílu a zbraň. Mloci v románu nedělají nic, co by je nenaučili lidé, a právě v tom je jádro satiry. Hlavní motivy jsou zisk, otroctví, moc tisku, zbrojení, nacionalismus a odpovědnost jednotlivce.

Kniha první: Andrias Scheuchzeri

Kapitán van Toch hledá u ostrůvku Tana Masa nedaleko Sumatry perly. V zátoce Devil Bay najde mloky, kteří umějí pracovat rukama, a dá jim nože proti žralokům. Za perly jim vozí nástroje a rozváží je na další ostrovy. Peníze na podnik získá v Praze u svého krajana, podnikatele Bondyho, ke kterému ho pustí vrátný Povondra.

O Mlocích se dozvídá svět: vědci v nich poznají druh Andrias Scheuchzeri, pokládaný za vyhynulý, a v londýnské zoo začne jeden z nich mluvit. Po kapitánově smrti Bondy na valné hromadě prosadí nový plán. Místo perel se bude obchodovat s Mloky samými jako s levnou pracovní silou pro stavby v moři. Vzniká Salamander-Syndicate.

Kniha druhá: Po stupních civilizace

Pan Povondra začne vystřihovat z novin vše, co se o Mlocích píše, a z jeho sbírky vypravěč skládá dějiny mločího věku. Mloků rychle přibývá, obchoduje se s nimi na burze podle tříd a staví lidem hráze a nové břehy. Řeší se mločí školství, práva i otázka křtu. Státy si své Mloky vyzbrojují. Kniha končí první přestřelkou a Povondrovou obavou, že kapitána neměl pouštět dál.

Kniha třetí: Válka s mloky

Srážek přibývá: na Kokosových ostrovech, v Normandii, v Lamanšském průlivu. Německý tisk objevuje ušlechtilého nordického Mloka, filozof Wolf Meynert píše o zániku lidstva a neznámý X marně varuje před mločím nebezpečím. Pak se propadne pobřeží Louisiany a z rozhlasu se ozve Chief Salamander. Mloci potřebují nové mělčiny, proto žádají, aby lidé vyklidili břehy a sami jim k boření pevnin dodávali ocel a třaskaviny.

Konference ve Vaduzu, kde Mloky zastupují lidští advokáti, vede jen k návrhu obětovat cizí území. Starý Povondra na rybách zahlédne mločí hlavu ve Vltavě před Národním divadlem. V poslední kapitole autor rozmlouvá se svým vnitřním hlasem a hledá, jak lidstvo zachránit. Načrtne, že se Mloci rozdělí na dva národy a vyhubí se navzájem, jisté to však není.

Kompozice, vypravěč, čas a prostor

Román je vystavěn chronologicky, ale každá ze tří knih je psaná jinak. První připomíná dobrodružný a humoristický román, druhá vědeckou studii, třetí novinové zpravodajství a politický komentář. Děj nenese jeden příběh, ale koláž scén, dokumentů a zpráv, proto se o díle mluví jako o románu bez hlavního hrdiny.

Vypravěč

Vypráví se v er-formě. Vypravěč je vševědoucí a ironický. Ve druhé knize se stylizuje do role historika, který cituje prameny a doplňuje poznámky pod čarou. V poslední kapitole nazvané Autor mluví sám se sebou vypravěče vystřídá sám autor, který se pře se svým vnitřním hlasem o to, jak příběh ukončit.

Čas a prostor

Čas děje není určen letopočtem, jde o blízkou budoucnost autorovy doby. Že uplynou desítky let, je vidět na Povondrově synovi: v první knize je mu osm, na konci druhé třicet a ve třetí má sám děti. Prostorem je celý svět. Děj začíná daleko v tropech a končí ve Vltavě, hrozba se tedy od exotiky posouvá až k českému čtenáři.

Postavy

Postavy jsou typy, které zastupují určitý postoj: dobrodruha, obchodníka, novináře, vědce, obyčejného občana. Skutečným hrdinou je kolektiv, lidstvo na jedné a Mloci na druhé straně. Jak postavu u zkoušky popsat přehledně, ukazuje návod, jak napsat charakteristiku.

Kdo nese autorův názor

Starý Povondra se na smrtelné posteli obviňuje, že zkázu zavinil on, když kdysi ohlásil kapitána. Syn mu odpovídá větou, která shrnuje vyznění knihy: „My všichni za to můžeme.“ Vina v románu neleží na jednom člověku ani na Mlocích, ale na státech, obchodu a každém, kdo chtěl vydělat. K autorovi má blízko i neznámý X, o němž Čapek v poslední kapitole říká, že to byl zčásti on sám.

Jazyk a umělecké prostředky

Základem je spisovná čeština, ale román střídá tolik stylů, že sám působí jako přehlídka jazyka své doby. U každého prostředku je u zkoušky potřeba říct, co v textu dělá, nejen ho pojmenovat.

Řeč postav

Kapitán van Toch mluví směsí moravského nářečí, němčiny a námořnické angličtiny: „Moc dobré kšeft, pane Bondy.“ Jeho řeč je komická a zároveň z něj dělá živou postavu. Povondrovi mluví obecnou češtinou. Chief Salamander naopak užívá úsečné rozkazy a zdvořilé fráze, jeho rozhlasové projevy začínají oslovením „Hallo, vy lidé!“

Koláž stylů a parodie

Čapek napodobuje novinovou zprávu, reportáž, vědecký referát, zápis z valné hromady, filmový scénář, anketu, burzovní zpravodajství i politický pamflet. Absurdní obsah podává vážným, věcným tónem. Čtenář má dojem dokumentu, a o to víc vyniká, jak snadno si lidé na obchod s rozumnými bytostmi zvykli.

Ironie, satira a alegorie

Ironie je základní postoj vypravěče. Nejostřejší je v poznámkách pod čarou, například: „Zejména v Německu byla veškerá vivisekce přísně zapovězena, ovšem jen židovským badatelům.“ Kapitola Der Nordmolch zesměšňuje rasové teorie tím, že je přenáší na Mloky. Celek je alegorie: Mloci jsou zrcadlo, ve kterém lidé vidí vlastní jednání. Poslední věta románu zní „Dál už to nevím.“ a nechává konec otevřený.

Autor a literárněhistorický kontext

Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Většinu života pracoval jako novinář, od dvacátých let v Lidových novinách. Novinářská praxe je v románu znát na každé stránce: vyšel v novinách, noviny napodobuje a noviny také kritizuje. Vznikl v době nacismu v sousedním Německu, na který text přímo naráží.

Místo v Čapkově tvorbě

Román navazuje na starší díla s motivem vynálezu nebo objevu, který se lidem vymkne z rukou. Patří k nim romány Továrna na absolutno, v níž vystupuje podnikatel G. H. Bondy už dříve, a Krakatit, z dramat především hra o umělých lidech, které se věnuje rozbor dramatu R.U.R. Po Válce s mloky následovala dramata Bílá nemoc a Matka, srovnání nabízí rozbor Čapkovy Bílé nemoci.

Souvislosti v české a světové literatuře

K demokratickému proudu meziválečné literatury se vedle Čapka řadí Karel Poláček, Eduard Bass nebo Ferdinand Peroutka. Ve světové literatuře stojí román vedle antiutopií, jako je Zamjatinův román My a Huxleyho Konec civilizace. Alegorii se zvířecími postavami později použil George Orwell, podobnosti i rozdíly ukazuje rozbor Farmy zvířat.

Jak o Válce s mloky mluvit u ústní maturity

Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

• Určete, ze které knihy úryvek je: vyprávění s dialogy ukazuje na první, dokument s poznámkami na druhou, zprávy a projevy na třetí.
• Pojmenujte téma a motivy úryvku a vztáhněte je k celku.
• Zařaďte dílo: epika, román, satira, vědecká fantastika, antiutopie, alegorie.
• Popište vypravěče, čas a prostor a postavy, které v úryvku vystupují.
• Ukažte v úryvku jazykové prostředky a řekněte, jak působí.
• Zařaďte román do Čapkovy tvorby a do meziválečné literatury.

Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také zadání k učivu o jazyce a slohu. U Války s mloky se nabízí určit, jaký styl úryvek napodobuje. Vlastní názor na aktuálnost románu se staví podobně jako ve slohové práci, postup shrnuje článek, jak napsat úvahu.

Sedm věcí, které se o Válce s mloky pletou

1. Román je z roku 1935. V tom roce začal vycházet v novinách, knižně vyšel v roce 1936.
2. Celá kniha líčí válku. Válka přichází až v posledních kapitolách třetí knihy, předtím román sleduje objev, obchod a šíření Mloků.
3. Hlavní postavou je kapitán van Toch. Umírá už v první knize, román je kolektivní a hlavního hrdinu nemá.
4. Kapitán van Toch je Holanďan. Je to Čech z Jevíčka, původním jménem Vantoch.
5. Chief Salamander je Mlok. V poslední kapitole autor říká, že je to člověk, bývalý šikovatel Andreas Schultze.
6. Na konci lidstvo zanikne. Konec je otevřený, autor jen načrtne možnost, že se Mloci zničí sami a lidé se vrátí na břehy.
7. Kniha je jen o nacismu. Narážky na Německo jsou zřetelné, satira ale míří i na obchod, kolonialismus, vědu, tisk a bezmocnou diplomacii.

Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšla Válka s mloky?

Román vycházel na pokračování v Lidových novinách v letech 1935 a 1936. Knižně ho vydalo pražské nakladatelství Fr. Borový v roce 1936. U zkoušky je vhodné oba údaje rozlišit.

Jaký je žánr a literární druh Války s mloky?

Literárním druhem je epika, útvarem román. Žánrově jde o satirický vědeckofantastický román s rysy antiutopie a alegorie. Druhá kniha napodobuje odbornou studii s poznámkami pod čarou.

Do jakého období a směru Válka s mloky patří?

Dílo patří do české meziválečné prózy, do druhé poloviny třicátých let. Karel Čapek se řadí k demokratickému proudu spojenému s Lidovými novinami. Tematicky román patří k utopické a vědeckofantastické literatuře.

Kdo je hlavní postavou Války s mloky?

Román hlavního hrdinu nemá, je to kolektivní román o lidstvu a Mlocích. Celým dějem prochází jen vrátný Povondra, který zastupuje obyčejného člověka. Kapitán van Toch, který Mloky objevil, umírá ještě v první knize.

Kdo je Chief Salamander?

Chief Salamander je vůdce Mloků, který rozhlasem žádá, aby lidé vyklidili mořské břehy. V poslední kapitole autor prozrazuje, že to není Mlok, ale člověk jménem Andreas Schultze, bývalý šikovatel ze světové války.

Jak Válka s mloky končí?

Konec je otevřený. Mloci boří pevniny a pan Povondra spatří Mloka ve Vltavě u Národního divadla. V poslední kapitole autor rozmlouvá se svým vnitřním hlasem a načrtne možnost, že se Mloci zničí válkou mezi sebou.

Proč se román jmenuje Válka s mloky, když je válka až na konci?

Název pojmenovává to, k čemu celý děj směřuje. První dvě knihy ukazují, jak si lidé válku sami připravili: Mloky rozmnožili, vzdělali, vyzbrojili a udělali z nich zboží.

Jaká je hlavní myšlenka Války s mloky?

Román varuje před lidskou chamtivostí, krátkozrakostí a nacionalismem. Zkázu nezpůsobí Mloci, ale lidé, kteří na nich chtějí vydělat a nedokážou se dohodnout ani tváří v tvář společné hrozbě.