Báječná léta pod psa: rozbor díla k maturitě

Báječná léta pod psa jsou román Michala Viewegha, který poprvé vyšel v roce 1992 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Patří k epice, je psán prózou a žánrově jde o humorný, autobiograficky laděný rodinný román s rysy grotesky, řazený k české próze prvních let po roce 1989. Kniha sleduje Kvida a jeho rodinu od jeho narození v roce 1962 přes normalizaci až k listopadu 1989 a ukazuje, jak režim proniká do soukromého života.

Ve zkratce

• Autor: Michal Viewegh (narozen 1962), první vydání 1992, Praha, Československý spisovatel.
• Literární druh epika, forma próza, žánr román, přesněji humorný rodinný román s prvky grotesky.
• Stavba: 17 kapitol označených římskými číslicemi a epilog, druhá kapitola má podobu deníku.
• Čas a místo: Praha a Sázava, od roku 1962 do listopadu 1989, epilog sahá do roku 1991.
• Hlavní postavy: Kvido, jeho otec a matka, bratr Paco, obě babičky a oba dědečkové, Jaruška, funkcionář Šperk.
• Téma: rodina, která se nechce zapojit do normalizačního režimu, a cena, kterou za to platí.
• Za román dostal autor Cenu Jiřího Ortena za rok 1992. Film Petra Nikolaeva podle knihy vznikl v roce 1997.

Základní údaje o díle

U zkoušky je třeba držet od sebe dva letopočty: román vyšel v roce 1992, film podle něj přišel do kin v roce 1997. Podle příručky Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ji přijali čtenáři i kritika s mimořádným zájmem.

Kniha a film nejsou totéž

Film z roku 1997 natočil Petr Nikolaev podle scénáře Jana Nováka, rodiče v něm hrají Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková. Zkouší se literární dílo, takže děj, jména i pořadí událostí uvádějte podle knihy a film zmiňte jen jako adaptaci. Pozor zejména na to, že v knize nemají rodiče křestní jména: vypravěč o nich mluví stále jen jako o Kvidově otci a Kvidově matce. Dramatik Pavel Kohout vystupuje v románu pod svým skutečným jménem.

O čem Báječná léta pod psa jsou

Tématem je obyčejná pražská rodina, která se po roce 1968 nechce přidat k režimu, ale nemá ani sílu se mu otevřeně postavit. Viewegh ukazuje normalizaci jako tlak, který nepřichází jen ze schůzí a výslechů, ale proniká do bytu, kuchyně, manželství i výchovy dětí. Smutné události přitom podává s humorem a nadsázkou.

Hlavní motivy

Nejvýraznějším motivem je pes. Na začátku vlčák napadne Kvidovu těhotnou matku a ta pak porodí předčasně, později musí otec od Šperka koupit vlčí štěně, fenu Něhu, aby si zlepšil postavení v podniku. Pes se tak spojuje se strachem i s mocí, a název knihy tím dostává dvojí smysl. Vracejí se také motivy dřeva a otcovy dílny, rakve, andulek, divadla a psaní.

Děj po částech

Narození a Praha (kapitola I). Kvido se narodí v červnu 1962 předčasně, přímo v hledišti divadla Na Zábradlí během Beckettova Čekání na Godota. Kvido umí číst už ve čtyřech letech. V srpnu 1968 sleduje s dědečkem Josefem příjezd vojsk, aniž chápe, co se děje.

Stěhování do Sázavy (kapitoly II až IV). Druhou kapitolu tvoří Kvidův deník z podzimu 1968: rodiče odcházejí z Prahy pracovat do sázavských skláren a bydlí na prosklené terase podnikové vily. Otec, který nechce vstoupit do strany, se nakonec přihlásí na večerní univerzitu marxismu-leninismu, aby dostal byt. Narodí se bratr Paco a rodina získá vilku, k níž přibude od Šperka fena Něha.

Vzestup a pád otce (kapitoly V až VII). Otec se dostane do obchodní skupiny, jezdí do Londýna i dalších měst a nabírá sebevědomí. Na sklonku léta 1977 přijmou rodiče pozvání od Pavla Kohouta, který po podpisu Charty žije v Sázavě. Při odchodu je zastaví Šperk s policisty. Následuje výslech a otec si z nabízených míst sám vybere místo vrátného. Uzavře se do sklepní dílny.

Nemoc a dospívání (kapitoly VIII až XI). Umírá dědeček Jiří. Otec propadá úzkosti, vyhodí všechny sklenice z podniku, začne jen šeptat a dochází k psychiatrovi doktoru Liehrovi. Kvido odmaturuje, začne studovat ekonomii, píše povídky a sbližuje se s Jaruškou. Studium opustí a nastoupí ve sklárnách jako noční vrátný.

Rakev, svatba a dítě (kapitoly XII až XV). Otec si v dílně vyrábí vlastní rakev. Matka usoudí, že ho vyléčí jedině vnouče, a přiměje k tomu Kvida. Kvido si vezme Jarušku a narodí se jim dcera Anička. Redaktor odmítá Kvidův rukopis a Kvido se rozhodne psát o vlastní rodině.

Poslední roky a epilog (kapitoly XVI a XVII). Otce na čas probudí Gorbačovova perestrojka, babička Líba umírá po zájezdu do Sovětského svazu. Kvido se po jejím pohřbu sám pustí do práce se dřevem a mluví přitom slovy svého dědečka. Epilog stručně shrnuje osudy postav po listopadu 1989 a končí tím, že Kvido v říjnu 1991 odevzdává do nakladatelství rukopis románu Báječná léta pod psa.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Kniha má 17 kapitol označených římskými číslicemi, které se dál dělí na podkapitoly s arabskými čísly, a epilog. Děj plyne chronologicky. Do vyprávění jsou vložené scény psané jako divadelní hra, s replikami postav a poznámkami v závorce, a celá druhá kapitola je Kvidův deník. Epilog je naopak psaný úsečně, v přítomném čase, jako kronika.

Dvě časové roviny

Vedle vlastního příběhu běží druhá, pozdější rovina: dospělý Kvido příběh komentuje a jedná o rukopisu s nakladatelským redaktorem, který mu vytýká, co by tehdy nemohlo vyjít. Román tak sám ukazuje, jak vzniká, a v epilogu se obě roviny setkají.

Čas a prostor

Hlavní děj zabírá zhruba 27 let, od června 1962 do listopadu 1989, a epilog pokračuje do roku 1991. Dějiny vstupují do příběhu přes konkrétní data: srpen 1968, Charta 77, perestrojka a listopad 1989. Odehrává se v Praze, v bytech obou rodin prarodičů, a hlavně v Sázavě, ve sklárnách, na vrátnici a v otcově dílně.

Vypravěč

Vypráví se ve třetí osobě, takzvanou er-formou. Svět ale vidíme hlavně Kvidovýma očima a do textu stále vstupují jeho pozdější poznámky v přímé řeči. Výjimkou je druhá kapitola, kde Kvido píše deník v první osobě. Rozdíl obou forem shrnuje článek o tom, kdy jde o ich-formu a er-formu.

Postavy

Ústřední dvojicí není jen Kvido, ale Kvido a jeho otec: jeden vypráví, druhý nese hlavní tíhu doby. Při popisu se vyplatí držet osnovy, kterou shrnuje návod, jak napsat charakteristiku postavy: vzhled, povaha, jednání a vztahy.

Kvidův otec

Otec je nejsložitější postava knihy. Je schopný a jazykově vybavený, ale bojí se jízdy autem, schůzí i moci. Jeho kutilství je vylíčené jako téměř posedlost, která mu dává iluzi bezpečí před zásahy režimu. Když si sám zvolí nejnižší nabízené místo a pak si začne vyrábět rakev, je to groteskní, ale zároveň vážný obraz zlomeného člověka.

Jazyk a umělecké prostředky

Základem stylu je humor, nadsázka a karikatura, kterými autor vypráví o věcech, jež samy veselé nejsou. Dílo je autorsky chráněné, proto zde prostředky popisujeme vlastními slovy a doložit je musíte z úryvku na pracovním listu.

Ironie a kontrast

Už název spojuje slovo báječný s hovorovým obratem pod psa, tedy velmi špatně. Celou knihou se táhne napětí mezi léty dětství, na která se vzpomíná rád, a dobou, která rodinu poškozuje.

Hovorová řeč a spisovné vyprávění

Vypravěčský text je spisovný a místy až obřadný, kdežto postavy v dialozích mluví hovorově, dědeček Josef i hrubě. Z tohoto střetu vzniká komika i charakteristika postav: každá je poznat podle toho, jak mluví. Opakované průpovídky, například dědečkova věta při navlékání žížaly na háček, fungují jako motiv, který se vrací v jiném smyslu.

Narážky na literaturu a divadlo

Matka recituje verše z rolí, Kvido se narodí při Beckettově hře, v pozůstalosti dědečka Jiřího se najde stránka se Shakespearovým sonetem a otec cvičí psa podle příručky. Literatura je v knize všudypřítomná a postavy si s její pomocí vysvětlují vlastní život. Kritici knihu při vydání srovnávali s románem Johna Irvinga Svět podle Garpa a s Grassovým Plechovým bubínkem.

Autor a literárněhistorický kontext

Michal Viewegh

Michal Viewegh se narodil v roce 1962 v Praze. Báječná léta pod psa byla jeho druhou knihou po novele Názory na vraždu (1990). Za román získal Cenu Jiřího Ortena za rok 1992, kterou dostal o rok později. Následovaly mimo jiné romány Výchova dívek v Čechách (1994) a Účastníci zájezdu (1996) a volné pokračování Báječná léta s Klausem (2002).

Zařazení a období

Kniha patří do české prózy počátku devadesátých let, která se ohlížela za normalizací. Jeden umělecký směr se u ní neuvádí. Typické jsou postupy, které narušují iluzi příběhu: rozhovory s redaktorem nad rukopisem, komentáře vypravěče a hra s tím, co je pravda a co fikce. Podobný ironický pohled na moc a na intelektuála odsunutého k manuální práci nabízí Havlova hra, kterou vykládá rozbor Audience.

Další autoři a srovnání

Báječná léta stojí na začátku řady humorných próz o normalizaci viděné očima dítěte. Patří k nim Babičky Petra Šabacha a Hrdý Budžes Ireny Douskové, obojí z roku 1998. Dětského vypravěče, který s humorem líčí rodinu a město, znáte i ze starší literatury, jak ukazuje rozbor knihy Bylo nás pět. Rodinnou grotesku s výstředními příbuznými připomíná také rozbor Saturnina.

Jak o Báječných letech pod psa mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: zařaďte ho do děje, řekněte, kdo mluví a co se stalo předtím a potom. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazyk doložený z úryvku. Téměř vždy se dá ukázat ironie, kontrast spisovného vyprávění a hovorové řeči a Kvidův pozdější komentář. Autora, období a film nechte na část o kontextu a děj nevyprávějte podle filmu.

Sedm věcí, které se o Báječných letech pod psa pletou

1. Rok 1997 jako rok vydání. Roku 1997 patří film Petra Nikolaeva. Román vyšel v roce 1992.
2. Vypráví se v ich-formě. Hlavní text je psán er-formou, jen druhá kapitola je deník v první osobě a Kvido do textu vstupuje svými komentáři.
3. Otec vstoupil do strany. Nevstoupil. Člen strany je jeho přítel Zvára, otec se kvůli bytu jen přihlásí na večerní univerzitu marxismu-leninismu.
4. Otce vyhodili na vrátnici. Po výslechu dostal na výběr pět míst a vrátného si zvolil sám.
5. Kniha končí listopadem 1989. Za ním následuje epilog, který shrnuje osudy postav až do podzimu 1991, kdy Kvido odevzdává rukopis.
6. Scénář filmu napsal Viewegh. Scénář je podepsán Janem Novákem, režíroval Petr Nikolaev.
7. Kvido je prostě Michal Viewegh. Kvido je autorovo alter ego, ale román sám v úvodu upozorňuje, že jde o směs pravdy a fikce.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšla Báječná léta pod psa?

Román Michala Viewegha vyšel poprvé v roce 1992 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Film Petra Nikolaeva podle něj vznikl v roce 1997.

Jaký je literární druh a žánr Báječných let pod psa?

Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Upřesňuje se jako humorný rodinný román s autobiografickými rysy a prvky grotesky.

Do jakého období Báječná léta pod psa patří?

Patří do české prózy počátku devadesátých let, která se s humorem a ironií ohlíží za normalizací. Jeden umělecký směr se u nich neuvádí, typické jsou postupy narušující iluzi příběhu.

Kolik kapitol mají Báječná léta pod psa?

Román má 17 kapitol označených římskými číslicemi, které se dělí na číslované podkapitoly, a epilog. Druhá kapitola má podobu Kvidova deníku z podzimu 1968.

Kdy a kde se Báječná léta pod psa odehrávají?

Děj začíná v červnu 1962 v Praze a po srpnu 1968 se přesouvá do Sázavy, kde rodiče pracují ve sklárnách. Hlavní děj končí v listopadu 1989, epilog sahá do roku 1991.

Kdo vypráví Báječná léta pod psa?

Vypráví se er-formou, ale svět vidíme hlavně Kvidovýma očima. Dospělý Kvido děj průběžně komentuje a jedná s redaktorem o rukopisu, druhá kapitola je jeho deník v první osobě.

Proč skončí Kvidův otec jako vrátný?

Rodiče navštíví pronásledovaného dramatika Pavla Kohouta a při odchodu je zastaví funkcionář Šperk s policisty. Po výslechu dostane otec na výběr pět míst a vybere si to nejnižší, místo vrátného.

Co znamená název Báječná léta pod psa?

Název spojuje protiklady: léta dětství a mládí, na která se vzpomíná rád, a normalizaci, kdy bylo pod psa, tedy špatně. Pes je zároveň motivem děje, od vlčáka na začátku po fenu Něhu od Šperka.