Kytice: rozbor díla k maturitě
Kytice je sbírka balad Karla Jaromíra Erbena, která poprvé vyšla roku 1853 pod názvem Kytice z pověstí národních. Patří k lyrickoepické poezii českého romantismu a národního obrození a látku čerpá z lidových pověstí. Spojuje ji jedno téma: člověk poruší řád, nejčastěji pouto mezi matkou a dítětem, a přichází trest, který bývá krutější než vina.
Ve zkratce
- Autor: Karel Jaromír Erben, básník, sběratel lidové slovesnosti a archivář města Prahy.
- První vydání: 1853, dvanáct básní. Třináctá, Lilie, přibyla ve druhém vydání roku 1861.
- Druh a žánr: lyrickoepická poezie, sbírka balad.
- Směr: romantismus opřený o lidovou slovesnost, období národního obrození.
- Hlavní téma: vina a trest, osud, vztah matky a dítěte.
- Kompozice: zrcadlová, básně si odpovídají od krajů sbírky ke středu.
- Nejznámější balady: Polednice, Vodník, Svatební košile, Štědrý den.
Základní údaje o díle
Rok 1853 je rok prvního knižního vydání, ne rok vzniku básní. Erben na sbírce pracoval zhruba dvacet let.
| Údaj | Kytice |
|---|---|
| Autor | Karel Jaromír Erben (1811 až 1870) |
| Název prvního vydání | Kytice z pověstí národních |
| První vydání | 1853, Praha, nakladatel Jaroslav Pospíšil, 12 básní |
| Druhé vydání | 1861, přibyla balada Lilie a oddíl Písně |
| Literární druh | lyrickoepická poezie |
| Žánr | sbírka balad, vedle nich pohádka, legenda a pověst ve verších |
| Směr a období | romantismus s oporou v lidové slovesnosti, národní obrození |
| Forma | verš vázaný, rýmovaný, v každé básni jiná strofa a jiný rytmus |
Vznik a vydání
Podle Muzea literatury vznikla Polednice roku 1834 a tiskem vyšla roku 1840, Poklad byl napsán roku 1837 a otištěn o rok později. Zhruba polovina básní byla otištěna už před knižním vydáním, zbytek Erben dopsal v letech 1851 a 1852.
Žánr: balady, kterým Erben říkal pověsti
Balada je lyrickoepická báseň s ponurým dějem, rychlým spádem a většinou tragickým koncem. Erben sám toto slovo neužíval, básně nazval pověstmi a připojil k nim poznámky o původu látek. Sbírka je žánrově pestřejší, než se traduje: Zlatý kolovrat je veršovaná pohádka, Záhořovo lože má blízko k legendě a úvodní a závěrečná báseň baladami nejsou.
O čem Kytice je: téma, motivy a obsah balad
Podle Biografického slovníku českých zemí je jádrem sbírky střet lidského jednání s řádem, který člověka přesahuje a projevuje se osudem, přírodou a nadpřirozenými silami. Vinu u Erbena nese vždy jednotlivec, nikdy společnost, a hrdinové se trestu nevzpírají. Vedle viny a trestu se vracejí motivy mateřství, pokání, návratu mrtvých a věštby.
Přehled všech třinácti básní
| Báseň | O čem je | Vina a následek |
|---|---|---|
| 1. Kytice | Duše mrtvé matky se vtělí do mateřídoušky na hrobě. | Úvodní báseň bez viny, pověsti jako kytice pro národ. |
| 2. Poklad | Vdova na Velký pátek nechá dítě ve skále a odnáší zlato. | Hrabivost. Zlato se změní v kamení, dítě se vrátí po roce pokání. |
| 3. Svatební košile | Dívka si vymodlí návrat milého, přijde pro ni umrlec. | Rouhání. Zachrání ji modlitba a kohout. |
| 4. Polednice | Matka v hněvu přivolá na křičící dítě polednici. | Zlost. Dítě je zalknuté v matčině náručí. |
| 5. Zlatý kolovrat | Macecha s dcerou zabijí Doru a oklamou krále, kolovrat je prozradí. | Vražda. Dora ožije, vražednice stihne stejný osud. |
| 6. Štědrý den | Hana a Marie hledí o půlnoci do jezera na svou budoucnost. | Zvědavost na osud. Hana se vdá, Marie zemře. |
| 7. Holoubek | Vdova, která otrávila muže, se brzy znovu vdá. | Vražda. Svědomí ji dožene k sebevraždě. |
| 8. Záhořovo lože | Poutník jde do pekla pro otcův úpis a potká loupežníka Záhoře. | Vraždy. Po devadesáti letech pokání je Záhoř spasen. |
| 9. Vodník | Dcera neposlechne matku a stane se ženou vodníka. | Neposlušnost a porušený slib. Vodník zabije dítě. |
| 10. Vrba | Duše ženy přebývá v noci ve vrbě, muž strom porazí. | Zásah do řádu. Žena umírá. |
| 11. Lilie | Z lilie na hrobě se stane paní, které škodí slunce. | Zlá vůle tchyně. Žena i dítě zahynou. |
| 12. Dceřina kletba | Rozhovor matky s dcerou, která zabila své dítě. | Vražda. Dcera proklíná svůdce i matku. |
| 13. Věštkyně | Úlomky proroctví o osudu českého národa. | Závěrečná vlastenecká báseň bez viny a trestu. |
Polednice
Matka vaří oběd, dítě křičí a ona mu v hněvu pohrozí polednicí. Ta skutečně vejde a žádá dítě. Matka ho svírá v náručí a omdlí, s úderem poledne se vrací otec a nachází dítě udušené. Dítě nezabije polednice, ale matčino sevření.
Vodník
Balada má čtyři části. Vodník si šije svatební šaty. Dcera jde přes matčino varování prát k jezeru a lávka se s ní prolomí. Pod vodou si vyprosí návštěvu u matky s podmínkou, že se vrátí před klekáním. Matka ji zpět nepustí. Vodník pak položí na práh mrtvé dítě, trest tedy dopadne na nevinného.
Svatební košile
Osiřelá dívka prosí Pannu Marii, aby jí vrátila milého z ciziny, nebo jí zkrátila život. Na okno zaklepe umrlec a vede ji nocí na hřbitov. Cestou jí odhodí modlitební knížky, růženec i křížek. Dívka se ukryje v umrlčí komoře, modlí se a zachrání ji zakokrhání kohouta. Je to balada se smírným koncem: pokání trest zmírní.
Štědrý den
Báseň má pět částí. Hana s Marií jdou o půlnoci k jezeru zjistit, co je čeká. Hana uvidí svého Václava, Marie kostel, svíce a rakev. Obojí se do roka splní. Poslání vyslovuje vypravěč přímo: je lepší žít v nejistotě než znát strašnou jistotu.
Kompozice, čas a prostor, vypravěč
První vydání o dvanácti básních je uspořádané zrcadlově: básně stejně vzdálené od začátku a od konce si tematicky odpovídají. Rámec tvoří úvodní Kytice a závěrečná Věštkyně.
Které básně tvoří dvojice
Poklad a Dceřinu kletbu spojuje mateřská vina, Svatební košile a Vrbu vztah živých a mrtvých, Polednici a Vodníka zásah nadpřirozené bytosti, Zlatý kolovrat a Záhořovo lože pohádková a legendární látka s pokáním. Uprostřed stojí Štědrý den a Holoubek. Lilie, vložená roku 1861 mezi Vrbu a Dceřinu kletbu, tuto souměrnost porušila.
Čas a prostor
Děj není zasazen do určitého roku ani místa. Odehrává se ve světnici, u jezera, v lese a na hřbitově, tedy na blíže neurčené české vesnici. O to přesněji je určen čas uvnitř příběhu: poledne, půlnoc, Velký pátek, Štědrý večer.
Vypravěč a lyrický subjekt
V baladách mluví vypravěč ve třetí osobě, který ustupuje do pozadí a nechává mluvit postavy. Dceřina kletba je celá rozhovorem matky s dcerou. V úvodní básni naopak promlouvá lyrický subjekt v první osobě, básník, který váže kytici pověstí a posílá ji národu.
Postavy
Erbenovy postavy nejsou propracované povahy, ale typy: matka, dcera, panna, vdova, poutník. Hlavní roli mají ženy, nejčastěji matky, a jejich vina vychází z běžné lidské slabosti: ze zlosti, hrabivosti, neposlušnosti nebo zoufalství. Jak takový popis vystavět, ukazuje návod, jak napsat charakteristiku postavy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Matka | hospodyně v Polednici | unavená, vznětlivá | přivolá zlo a dítě sama zalkne |
| Polednice | bytost z lidové víry | malá, hnědá, o berličce | přichází na zavolání |
| Dcera | dívka ve Vodníkovi | nedbá varování, později zoufalá matka | poruší slib a ztratí dítě |
| Vodník | vládce jezera | krutý, mstivý | vykonavatel trestu |
| Panna | sirotek ve Svatební košili | zbožná, v zoufalství se rouhá | zachrání ji pokání |
| Umrlec | její mrtvý milý | naléhavý, lstivý | vede dívku na hřbitov |
| Hana a Marie | přítelkyně ve Štědrém dnu | zvědavé na budoucnost | ukazují dvojí tvář věštby |
Jazyk a umělecké prostředky
Věty jsou krátké, popisu je málo a děj nesou slovesa a přímá řeč. Tomuto zhuštění se říká baladická zkratka a je to první věc, kterou je dobré u výňatku pojmenovat.
Verš a rým
Každá báseň má vlastní strofu i rytmus, které odpovídají ději. Polednice je psána krátkým trochejským veršem se střídavým rýmem, který zní uspěchaně. Svatební košile a první část Vodníka mají rým sdružený. U výňatku proto vždy určete rýmové schéma a řekněte, jak rytmus podporuje náladu.
Figury: opakování a oslovení
Nejvýraznějším prostředkem je opakování. V úvodu Svatební košile začínají dva verše po sobě slovy „a lampa ještě“, což je anafora. Vodníkovo „Sviť, měsíčku, sviť“ je apostrofa a zároveň refrén. Opakování u Erbena nezdobí, ale stupňuje napětí: jezdci jsou skokem deset, pak dvacet a nakonec třicet mil daleko.
Tropy a zvuková stránka
Štědrý den začíná přirovnáním „Tma jako v hrobě, mráz v okna duje“, které předem ohlašuje smrt. V Polednici letí hračky do kouta se slovy „bouch, bác!“, tedy s citoslovci napodobujícími zvuk. Zvuk verše tak říká totéž co děj. První verš sbírky, „Zemřela matka a do hrobu dána“, zase ukazuje inverzi a výpustku pomocného slovesa.
Autor a literárněhistorický kontext
Karel Jaromír Erben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně a zemřel 21. listopadu 1870 v Praze. Vystudoval práva a od roku 1851 byl archivářem města Prahy. Pro Kytici je podstatné, že byl především sběratelem lidových písní, pohádek a pověstí.
Další Erbenova díla
Tři svazky Písní národních v Čechách vyšly v letech 1842 až 1845 a roku 1864 je Erben vydal znovu jako Prostonárodní české písně a říkadla. Roku 1865 následovalo Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. České pohádky vyšly souborně až po jeho smrti. Kytice je jediná Erbenova básnická sbírka.
Romantismus a národní obrození
Erben z romantismu přejímá zájem o pověst a tajemno, řád světa ale nezpochybňuje. Srovnání s Máchou patří k nejčastějším otázkám: Máj z roku 1836 staví do středu vzdorujícího jedince, jak ukazuje rozbor Máchova Máje, kdežto Erbenovi hrdinové vinu přijímají.
Autoři stejného období
Na lidovou poezii před Erbenem navázal František Ladislav Čelakovský v Ohlasu písní českých. K Erbenově generaci patří Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský a Božena Němcová, jejíž próza z roku 1855 sdílí s Kyticí zájem o lidové zvyky, jak popisuje rozbor Babičky Boženy Němcové. Ze světové literatury se nabízí Adam Mickiewicz, jehož baladu na látku Svatební košile zmiňuje sám Erben, Nikolaj Vasiljevič Gogol, kterému se věnuje rozbor Gogolova Revizora, a Edgar Allan Poe. Ponurou náladou je Kytici blízký jeho Havran, jak ukazuje rozbor Poeovy básně Havran.
Ohlas
Biografický slovník českých zemí označuje Kytici za nejznámější sbírku české poezie a za vzor české balady. Na Erbena navázali Jan Neruda v Baladách a romancích a Jiří Wolker. Antonín Dvořák složil podle čtyř balad symfonické básně a Svatební košile zhudebnil jako kantátu.
Jak o Kytici mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity a podrobná kritéria si stanovuje škola. Probíhá nad pracovním listem s výňatkem z vylosovaného díla a trvá 15 minut. Školy se zpravidla drží struktury, která má tři celky: analýzu uměleckého textu, literárněhistorický kontext a analýzu neuměleckého textu.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte zasazením výňatku do balady a sbírky. Pak pojmenujte téma a motivy, čas a prostor, kompozici balady i celé sbírky, literární druh a žánr. Následuje vypravěč, postavy, typy promluv a veršová výstavba. Třetí krok jsou jazykové prostředky, tropy a figury, vždy s příkladem přímo z ukázky.
Kontext a neumělecký text
V kontextu se čeká časové zařazení autora, jeho další díla, zařazení ke směru a další autoři období. U neuměleckého textu se určuje komunikační situace, funkční styl, slohový postup a útvar.
Sedm věcí, které se o Kytici pletou
- Rok 1853 jako rok vzniku. Je to rok prvního vydání. Polednice vznikla už roku 1834.
- Třináct básní od začátku. První vydání mělo dvanáct básní. Lilie přibyla až roku 1861.
- Zrcadlová kompozice u třinácti básní. Dvojice vycházejí přesně jen v prvním vydání. Lilie párovou báseň nemá a souměrnost porušuje.
- Všechno jsou balady. Kytice a Věštkyně baladami nejsou, Zlatý kolovrat je pohádka a Záhořovo lože se blíží legendě.
- Erben zapsal lidové pověsti. Kytice je autorská poezie. Lidová látka je východisko, verše, stavba i vyznění jsou Erbenovy.
- Dítě v Polednici zabije polednice. V textu je dítě zalknuté v náručí matky, která omdlela hrůzou.
- Erben a Mácha jsou romantici stejného typu. Mácha staví na vzdoru jedince, Erben na pokoře a na řádu, který se nemá porušovat.
Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšla Kytice poprvé?
První vydání vyšlo roku 1853 v Praze u nakladatele Jaroslava Pospíšila pod názvem Kytice z pověstí národních a obsahovalo dvanáct básní. Druhé vydání z roku 1861 přidalo baladu Lilie a oddíl Písně.
Kolik básní má Kytice?
Dnešní vydání mají třináct básní: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba a Věštkyně. První vydání z roku 1853 jich mělo dvanáct, protože Lilii Erben doplnil až do druhého vydání roku 1861.
Do jakého literárního směru Kytice patří?
Kytice se řadí k romantismu, který se opírá o lidovou slovesnost, a časově do národního obrození. Od Máchy se liší: Erbenovi hrdinové se nebouří a vinu přijímají.
Co je balada a jsou všechny básně Kytice balady?
Balada je lyrickoepická báseň s ponurým dějem a většinou tragickým koncem. Většina básní Kytice baladami je, všechny ale ne. Úvodní Kytice a závěrečná Věštkyně děj balady nemají, Zlatý kolovrat je veršovaná pohádka a Záhořovo lože má blízko k legendě.
Co je zrcadlová kompozice Kytice?
Je to uspořádání, ve kterém si odpovídají básně stejně vzdálené od začátku a od konce sbírky: Kytice a Věštkyně, Poklad a Dceřina kletba, Svatební košile a Vrba, Polednice a Vodník, Zlatý kolovrat a Záhořovo lože. Platí pro první vydání o dvanácti básních. Lilie vložená roku 1861 tuto souměrnost porušila.
Jaké je hlavní téma Kytice?
Hlavním tématem je vina a trest. Člověk poruší řád, nejčastěji vztah matky a dítěte, a následek je neodvratný a často krutější než provinění. Kde se hrdina kaje, přichází odpuštění.
Které balady z Kytice je dobré znát podrobně?
Nejznámější a ve škole nejčtenější jsou Polednice, Vodník, Svatební košile a Štědrý den. Výňatek ale může pocházet z kterékoli básně, proto se vyplatí znát stručný obsah všech třinácti.
Co dalšího Karel Jaromír Erben napsal?
Erben byl hlavně sběratel a vydavatel lidové slovesnosti. Vydal třísvazkové Písně národní v Čechách a soubor Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Kytice je jeho jediná básnická sbírka.
