R.U.R.: rozbor díla k maturitě, děj a postavy
R.U.R. je drama Karla Čapka, které vyšlo knižně v roce 1920 a poprvé se hrálo v lednu 1921. Autor ho v podtitulu označil jako kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích, žánrově jde o vědeckofantastickou hru s rysy utopie a varování. Vypráví o továrně na umělé lidi, Roboty, kteří se vzbouří a vyhubí lidstvo, a o naději, že život přesto nezanikne.
Ve zkratce
- Autor: Karel Čapek, česká meziválečná literatura, demokratický proud.
- Knižní vydání 1920, první uvedení 2. ledna 1921 v Hradci Králové, Národní divadlo 25. ledna 1921.
- Literární druh drama, žánr vědeckofantastická hra, autorský podtitul kolektivní drama.
- Stavba: předehra a tři dějství, mezi předehrou a prvním dějstvím uplyne deset let.
- Místo: Rossumův ostrov s továrnou na Roboty, čas blíže neurčená budoucnost.
- Roboti nejsou kovové stroje, vyrábějí se z umělé živé hmoty.
- Hlavní myšlenka: technika bez odpovědnosti a život bez práce vedou ke zkáze, zachraňuje láska.
Základní údaje o díle
U zkoušky se vyplatí začít přesným zařazením a rozlišit tři různé údaje: kdy hra vyšla, kdy se hrála poprvé a kdy ji uvedlo Národní divadlo. Rok 1920 patří knižnímu vydání, rok 1921 oběma premiérám. Katalogy českých knihoven evidují první vydání u pražského nakladatele Otakara Štorcha-Mariena s rokem 1920.
| Údaj | R.U.R. |
|---|---|
| Autor | Karel Čapek (1890 až 1938) |
| Celý název | R.U.R., Rossum’s Universal Robots (Rossumovi univerzální roboti) |
| První knižní vydání | 1920, Praha |
| První uvedení | 2. ledna 1921, ochotnický soubor Klicpera, Hradec Králové |
| Premiéra v Národním divadle | 25. ledna 1921 |
| Literární druh | drama |
| Žánr | vědeckofantastické drama, podle autora kolektivní drama |
| Období | česká meziválečná literatura, 1. polovina 20. století |
| Forma | próza, dialogy a scénické poznámky, předehra a tři dějství |
| Jazyk originálu | čeština, anglický je jen název továrny |
Proč kolektivní drama
Podtitul pochází od Čapka a říká, že hra nemá jednoho hrdinu. Proti sobě stojí dvě skupiny, lidé a Roboti, a o výsledku rozhoduje jednání celku, ne jedince. I vedení továrny vystupuje jako šestice mužů, kteří mluví a jednají společně. Tento pojem je vhodné u zkoušky vysvětlit vlastními slovy, nestačí ho jen zopakovat.
O čem R.U.R. je: téma, motivy a děj
Tématem je střet člověka s vlastním výtvorem. Lidé chtějí pomocí Robotů odstranit dřinu a bídu, jenže s prací ztratí i smysl života a nakonec vládu nad světem. Čapek nevaruje před strojem samotným, ale před člověkem, který si zahrává s tvořením života a honí se za ziskem a pohodlím. Hlavní motivy jsou práce, odpovědnost vědce, neplodnost, vzpoura, duše a láska.
Předehra
Na ostrov přijíždí Helena Gloryová, dcera prezidenta, a chce Roboty osvobodit. Ředitel Harry Domin jí vypráví dějiny továrny: starý Rossum objevil látku, která se chová jako živá hmota, a chtěl vyrobit člověka. Inženýr Rossum, v textu jeho synovec, z vynálezu udělal levného dělníka. Helena nerozezná Roboty od lidí. Předehra končí Dominovou žádostí o ruku.
První dějství
Uplynulo deset let. Roboti pracují po celém světě, vlády z nich udělaly vojáky a lidem se přestaly rodit děti. Helena přemluvila doktora Galla, aby některé Roboty pozměnil, a ti začínají cítit vzdor. Robot Radius prohlásí, že chce být pánem lidí. Helena ze strachu o lidstvo spálí Rossumův rukopis s postupem výroby. Vzápětí přijde zpráva, že Roboti v Havru vyzvali k vyvraždění lidí.
Druhé dějství
Roboti obléhají dům. Gall se přizná, že Roboty změnil, Helena přizná spálený rukopis, a lidé tak ztrácejí jediné, čím mohli vyjednávat. Busman se pokusí Roboty uplatit penězi a zahyne u mříže pod proudem. Roboti dům dobudou a všechny zabijí. Ušetří jen stavitele Alquista, protože pracuje rukama jako oni.
Třetí dějství
Alquist je poslední člověk na světě. Roboti po něm žádají, aby znovu objevil výrobní postup, protože se opotřebovávají a vymírají. Alquist to nedokáže. Pak si všimne Robota Prima a Robotky Heleny: smějí se, bojí se jeden o druhého a každý se nabízí k pitvě místo toho druhého. Alquist pochopí, že se v nich zrodila láska, a pošle je do světa jako nového Adama a Evu.
Kompozice, čas a prostor
Hra je vystavěna chronologicky, bez návratů v čase. Minulost továrny se divák dozví z Dominova vyprávění v předehře. Předehra je laděna komediálně, vlastní tři dějství přecházejí v tragédii a poslední scéna přináší smírné vyznění. Vypravěč v dramatu chybí, děj nesou dialogy a monology postav a scénické poznámky.
Čas
Děj se odehrává v budoucnosti, kterou text přesně neurčuje. Jediné letopočty zazní v předehře: Rossum podle Domina přijel na ostrov roku 1920 a živou hmotu objevil roku 1932. Mezi předehrou a prvním dějstvím uplyne deset let, první a druhé dějství se odehrají týž den. Třetí dějství následuje s odstupem po zániku lidstva.
Prostor
Celá hra se odehrává na Rossumově ostrově, jehož polohu text neudává. Předehra probíhá v ústřední kanceláři továrny, první a druhé dějství v Helenině salonu, třetí v pokusné laboratoři. Uzavřený prostor ostrova stupňuje napětí: svět za mořem divák nevidí a zprávy z něj přicházejí jen z novin, lodí a telegramů.
Postavy
Postavy jsou spíš typy než propracované povahy, každý z ředitelů zastupuje jeden postoj k technice a pokroku. Pozor na dvě Heleny: Helena Gloryová je člověk, Robotka Helena je výtvor doktora Galla pojmenovaný po ní. Jak postavu popsat přehledně, radí návod, jak napsat charakteristiku.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Harry Domin | centrální ředitel továrny | sebevědomý vizionář, věří, že Roboti zbaví lidi dřiny | hybatel výroby, Helenin manžel, hyne při útoku |
| Helena Gloryová | dcera prezidenta, později Dominova žena | citlivá, soucitná, jedná z citu, ne z rozvahy | vyprosí změnu Robotů a spálí rukopis |
| Stavitel Alquist | šéf staveb | skromný, zbožný, věří v práci rukou | jediný přeživší, žehná novému páru |
| Dr. Gall | přednosta fyziologického a výzkumného oddělení | vědec, podlehne Helenině prosbě | změní Roboty, přizná vinu |
| Konzul Busman | komerční ředitel | počtář, vše převádí na peníze | chce Roboty uplatit, umírá u mříže |
| Fabry a Hallemeier | technický ředitel a přednosta ústavu pro výchovu Robotů | věcní muži techniky a pořádku | brání dům, hynou |
| Nána | Helenina chůva | prostá, zbožná, mluví nespisovně | hlas lidové víry, Roboty má za rouhání |
| Radius | Robot z knihovny | hrdý, chce vládnout | vůdce vzpoury |
| Primus a Robotka Helena | Roboti pozměnění Gallem | cítí, smějí se, obětují se jeden za druhého | nový Adam a Eva |
Kdo nese autorův názor
Žádná postava nemá úplnou pravdu a žádná není čistě záporná. Domin to s lidstvem myslí dobře, Helena jedná ze soucitu, Gall z ochoty vyhovět. Nejblíž k vyznění hry má Alquist, který hájí práci, pokoru a obyčejný život. Katastrofa nevzniká ze zlé vůle, ale ze součtu dobře míněných kroků, a právě to je na hře znepokojivé.
Jazyk a umělecké prostředky
Základem textu je spisovná čeština v živém dialogu. Řeč odlišuje postavy i obě skupiny, jazyk tu tedy charakterizuje. U každého prostředku je u zkoušky potřeba říct, co v textu dělá, nejen ho pojmenovat.
Řeč lidí a řeč Robotů
Ředitelé mluví věcně, s obchodními a technickými výrazy, Hallemeier přidává hovorové jářku. Nána mluví obecnou češtinou a nářečně, což ji staví proti světu továrny: „Už se lidi neroděj.“ Roboti se vyjadřují úsečně, v krátkých větách bez citu. Když Radius vyhlásí vítězství, zní to jako rozkaz: „Roboti, do práce!“
Neologismus, symboly a biblické narážky
Nejznámějším prostředkem je neologismus robot, který Čapek píše s velkým písmenem. Podrobnosti o tom, kdo slovo robot vymyslel, shrnuje samostatný článek. Symbolická je loď Ultimus, latinsky poslední, i motiv hluchého květu, který pojmenovává neplodnost lidí. Biblická rovina vrcholí Alquistovou větou „Jdi, Adame.“ a čtením z knihy Genesis.
Ironie, kontrast a stupňování
Předehra pracuje s ironií a komikou: Helena pokládá Roboty za lidi a ředitele za Roboty. Kontrast tvoří reklamní hesla na stěně kanceláře a pozdější zkáza. Napětí se stupňuje zkracováním replik při obléhání a Busmanovým počítáním milionů, které zní nesmyslně vedle blížící se smrti. Alquistův poslední monolog je naopak patetický, s řečnickými otázkami a oslovením.
Autor a literárněhistorický kontext
Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Vystudoval filozofii, pracoval jako novinář v Národních listech a v Lidových novinách a působil jako dramaturg Vinohradského divadla. R.U.R. vzniklo krátce po první světové válce, která ukázala, že technika umí i hromadně zabíjet. Zkušenost války a rychlé industrializace je v pozadí celé hry.
Zařazení a další díla
Čapek se řadí k demokratickému proudu české meziválečné literatury, spojenému s Lidovými novinami a s okruhem prezidenta Masaryka. Na R.U.R. navazují další díla s motivem zneužitého objevu: romány Továrna na absolutno, Krakatit a Válka s mloky. Z dramat jsou to Věc Makropulos, Bílá nemoc a Matka. S bratrem Josefem napsal hru Ze života hmyzu.
Souvislosti v české a světové literatuře
K témuž proudu se řadí Karel Poláček, Eduard Bass nebo Ferdinand Peroutka. Ve světové literatuře se R.U.R. řadí k antiutopiím, kam patří i Zamjatinův román My a Huxleyho Konec civilizace. Námět umělé bytosti, která se vymkne tvůrci, zpracovala už Mary Shelleyová ve Frankensteinovi. Pro srovnání dramatických žánrů poslouží rozbor Romea a Julie jako tragédie a rozbor Gogolova Revizora jako satirické komedie.
Jak o R.U.R. mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury je součástí profilové části a její obsah stanovuje ředitel školy. Podle maturitní vyhlášky probíhá jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek, ne o naučený text. Kritéria své školy si ověřte u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Starší katalog požadavků Cermatu členil zkoušku na analýzu uměleckého textu, literárněhistorický kontext a analýzu neuměleckého textu. Této stavbě odpovídá i následující postup:
- Zasaďte úryvek do děje: která část hry to je a co jí předchází.
- Pojmenujte téma a motivy, čas a prostor, druh a žánr včetně podtitulu.
- Charakterizujte postavy z úryvku a doložte to jejich replikou.
- Ukažte v úryvku jazykové prostředky a řekněte, jak působí.
- Zařaďte hru do Čapkovy tvorby a do meziválečné literatury.
Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také úkol z jazyka a slohu. Vlastní názor na hru se formuluje podobně jako ve slohové práci, postup ukazuje článek, jak napsat úvahu. Pro drama jako druh se hodí srovnání s klasickou komedií, kterou přibližuje rozbor Molièrova Lakomce.
Sedm věcí, které se o R.U.R. pletou
- Roboti jsou kovové stroje. V textu se vyrábějí z umělé živé hmoty, mají tkáně, nervy i mozek.
- Slovo robot vymyslel Karel Čapek. Navrhl ho bratr Josef, Karel to sám napsal v Lidových novinách v roce 1933.
- Hra je z roku 1921. Knižně vyšla v roce 1920, rok 1921 patří premiérám.
- Světová premiéra byla v Národním divadle. O tři týdny dřív hru sehráli ochotníci v Hradci Králové.
- Hra má tři dějství. Má předehru a tři dějství, předehru nelze vynechat ani počítat jako první dějství.
- Helena Gloryová přežije a zakládá nový rod. Zahyne s ostatními, novou Evou je Robotka Helena.
- Hra odsuzuje techniku. Kritizuje lidskou pýchu, zisk a pohodlnost, vynález sám viníkem není.
Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy bylo R.U.R. napsáno a kdy mělo premiéru?
Hra vyšla knižně v Praze v roce 1920. Poprvé ji 2. ledna 1921 sehrál ochotnický soubor Klicpera v Hradci Králové, Národní divadlo v Praze ji uvedlo 25. ledna 1921. U zkoušky je vhodné uvést rok vydání i rok premiéry a nezaměňovat je.
Co znamená zkratka R.U.R.?
Zkratka znamená Rossum’s Universal Robots, česky Rossumovi univerzální roboti. Je to název továrny, která na odlehlém ostrově vyrábí umělé lidi. Anglický je jen název firmy, hra byla napsána česky.
Jaký je žánr a literární druh R.U.R.?
Literárním druhem je drama. Žánrově jde o vědeckofantastickou hru s rysy antiutopie, Čapek ji v podtitulu nazval kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích. Předehra má komediální ráz, vlastní děj je tragický.
Do jakého literárního směru R.U.R. patří?
Karel Čapek se řadí k demokratickému proudu české meziválečné literatury. Hra se k žádnému avantgardnímu směru nehlásí, tematicky patří k utopické a vědeckofantastické literatuře první poloviny 20. století.
Jsou Roboti v R.U.R. stroje?
Nejsou to mechanismy z kovu. Vyrábějí se průmyslově z látky, která se chová jako živá hmota, a mají tkáně, nervy i mozek. Od lidí se liší tím, že jim chybí city, potřeby a schopnost mít děti.
Proč Helena spálila Rossumův rukopis?
Helena se bojí, že lidstvo kvůli Robotům vymře, protože se přestaly rodit děti. Spálením výrobního postupu chce výrobu zastavit a vrátit lidi k přirozenému životu. Netuší, že tím lidem vezme jediný prostředek, kterým mohli s Roboty vyjednávat.
Kdo přežije na konci R.U.R.?
Z lidí přežije jen stavitel Alquist, kterého Roboti ušetří, protože pracuje rukama. Budoucnost patří Robotovi Primovi a Robotce Heleně, v nichž se probudila láska. Alquist je posílá do světa jako Adama a Evu.
Jaká je hlavní myšlenka R.U.R.?
Hra varuje před zneužitím vědy a techniky a před představou, že člověka učiní šťastným život bez práce. Ukazuje, že pohodlí a zisk bez odpovědnosti vedou ke zkáze. Naději dává lidskost, tedy láska, soucit a ochota obětovat se pro druhého.
