Sto roků samoty: rozbor díla k maturitě
Sto roků samoty je román kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, který poprvé vyšel v květnu 1967 v Buenos Aires. Patří k epice, je psán prózou, jde o rodinnou ságu a nejslavnější dílo magického realismu. Vypráví o sedmi generacích rodu Buendíů ve smyšleném městečku Macondo, kde se všední život proplétá se zázraky a kde se dějiny opakují, dokud se rod nevyčerpá.
Ve zkratce
- Autor: Gabriel García Márquez (1927 až 2014), Kolumbijec, Nobelova cena za literaturu 1982.
- Původní název Cien años de soledad, první vydání květen 1967, Buenos Aires, Editorial Sudamericana.
- Literární druh epika, forma próza, žánr román a rodinná sága, směr magický realismus.
- Děj: sedm generací rodu Buendíů v Macondu, od založení městečka po jeho zánik.
- Vypravěč: vševědoucí, v er-formě, bez soudů a bez rozdílu mezi skutečným a zázračným.
- Témata: samota, opakování osudu, moc a války, láska bez schopnosti milovat, zánik paměti.
Základní údaje o díle
Z letopočtů si zapamatujte tři: 1967 pro původní vydání, 1971 pro první české vydání a 1982 pro Nobelovu cenu autora. Cena se přitom neudělovala za tuto knihu samotnou, ale za celé dílo, jehož nejslavnějším vrcholem Sto roků samoty je.
| Údaj | Sto roků samoty |
|---|---|
| Autor | Gabriel José García Márquez (1927 až 2014) |
| Původní název a jazyk | Cien años de soledad, španělština |
| První vydání | květen 1967, Buenos Aires, Editorial Sudamericana |
| První české vydání | 1971, Odeon, přeložil Vladimír Medek (překladatelem byl Medek i u dalších českých vydání) |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román, rodinná sága |
| Směr a období | magický realismus, latinskoamerický boom šedesátých let 20. století |
| Místo děje | smyšlené městečko Macondo v Kolumbii |
| Čas děje | není přesně datován, odehrává se v 19. a na počátku 20. století |
Co znamená název
Sto roků samoty odkazuje na dlouhý osud jednoho rodu. Číslo sto je obraz, ne přesné datum: román neurčuje rok začátku ani konce. Zdroje se v odhadu doby děje mírně rozcházejí, proto se držte jen toho, že jde o století od založení městečka po jeho zánik.
O čem Sto roků samoty je
Hlavním tématem je samota rodu, jehož členové jsou sice obklopeni lidmi, ale nedokážou překonat vlastní vášně ani nikoho skutečně milovat. Macondo je Latinská Amerika v malém: začíná jako rajská osada, projde válkami a cizím kapitálem a končí zapomenutím. Podle encyklopedie Britannica se jeho dějiny podobají dějinám celého kontinentu zmenšeným na jedno městečko.
Hlavní motivy
Knihou prochází opakování jmen a osudů: Aurelianové jsou zasmušilí samotáři, Josého Arcadiové impulzivní a tělesní. Dalším motivem je incest, kolem něhož rod žije ve strachu z potomka s prasečím ocáskem. Motiv zapomínání a paměti se vrací v moru nespavosti, v zamlčeném masakru i v nesrozumitelných pergamenech.
Děj po částech
Založení Maconda. José Arcadio Buendía a jeho sestřenice a manželka Úrsula Iguaránová opustí rodné místo poté, co on zabije muže, který ho urazil. Na břehu řeky se mu zdá o městě zrcadel a založí Macondo. Cikáni s Melquíadesem přivážejí vynálezy, třeba magnety nebo led, a zakladatel propadá bádání, až zešílí a zbytek života stráví přivázaný ke kaštanu.
Války a moc. Do Maconda dorazí státní správa a vyhrocené spory liberálů s konzervativci. Syn Aureliano se stane plukovníkem, vede třicet dva povstání, všechna prohraje a zplodí sedmnáct synů s různými ženami. Nakonec války zanechá a zbytek života vyrábí zlaté rybičky. Jeho synovec Arcadio se mezitím stane krutým diktátorem a skončí před popravčí četou.
Železnice a banánová společnost. Do městečka přijede vlak a s ním cizinci. Americká banánová společnost založí plantáže a vojsko potlačí stávku dělníků krveprolitím, které připomíná skutečné události z roku 1928. Jediný přeživší, José Arcadio Segundo, zjistí, že všichni masakr popírají. Poté prší čtyři roky a rod chátrá.
Úpadek a zánik. Macondo se vylidňuje. Aureliano Babilonia rozluští pergameny, které Melquíades napsal před generacemi, a zároveň se zamiluje do tety Amaranty Úrsuly. Narodí se jim dítě s prasečím ocáskem a pak ho sežerou mravenci. Aureliano pochopí, že pergameny popisují jeho vlastní rod, a při čtení poslední věty se Macondo i s ním smete vichřice.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice a čas
Román nemá lineární stavbu. Události, jména i povahy se opakují, a kniha tak vyvolává dojem času, který se neposouvá vpřed, ale točí v kruhu. Čas je cyklický a děj je předem zapsán na pergamenech, takže jediné, co zbývá, je číst a dospět k nevyhnutelnému konci. Melquíades přitom proroctví zašifroval a proložil všedními událostmi, aby je nikdo nepoznal příliš brzy. Obecnější výklad o stavbě děl najdete v článku o tom, jak se zkoumá kompozice literárního díla.
Prostor
Prostorem je jediné městečko, Macondo, odříznuté od světa džunglí a bažinami. Je smyšlené, ale inspirované autorovou rodnou Aracatacou na severu Kolumbie, kde García Márquez prožil dětství u prarodičů. Zavřený prostor domu Buendíů a Melquíadesovy pracovny je zároveň obrazem rodinné uzavřenosti a samoty.
Vypravěč
Vypravěč je vševědoucí, nestojí uvnitř rodu a vypráví v er-formě, podrobněji ji vysvětluje článek o tom, jak poznat ich-formu a er-formu. Podává zázraky stejným klidným tónem jako všední věci a nehodnotí, takže čtenář nepochybuje, že se to opravdu stalo. Právě tahle neutralita dělá z knihy magický realismus.
Postavy
Postav je mnoho a jména se opakují, proto je nejlepší třídit je podle generací a podle toho, zda se povahou podobají Aurelianům, nebo Josého Arcadiům.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| José Arcadio Buendía | zakladatel Maconda, první generace | energický, zvědavý, posedlý bádáním, nakonec šílený | založí městečko, zemře přivázaný ke kaštanu |
| Úrsula Iguaránová | jeho manželka a sestřenice, matriarchyně | praktická, pracovitá, silná, žije velmi dlouho | drží rod pohromadě skoro po šest generací |
| Plukovník Aureliano Buendía | syn zakladatele, druhá generace | uzavřený, chladný, hrdý, nikoho nemiluje | vede třicet dva povstání, všechna prohraje |
| Melquíades | cikán a mudrc, přítel zakladatele | učenec, tajemný, cizinec v Macondu | napíše pergameny s dějinami rodu |
| Pilar Ternera | věštkyně, obyvatelka Maconda | smyslná, moudrá, dlouho žije | matka dvou nemanželských synů, spojka generací |
| Remedios Krásná | dcera Arcadia, čtvrtá generace | krásná, nevinná, lhostejná k mužům | za živa vystoupí na nebesa |
| Aureliano Segundo | z dvojčat čtvrté generace | rozmařilý, veselý, bohatne | žije s milenkou Petrou Cotesovou, zruinuje se |
| José Arcadio Segundo | druhé z dvojčat | zamlklý, ponurý, osamělý | jediný přeživší masakru dělníků |
| Aureliano Babilonia | šestá generace, syn Meme | tichý, uzavřený, studiem odříznutý od světa | rozluští pergameny a zanikne s Macondem |
Přehled generací rodu
Každé generaci se hodí přiřadit pár jmen, protože u ústní zkoušky se na ně často ptají. Tabulka zachycuje jen jména, která shodně uvádějí encyklopedické zdroje.
| Generace | Hlavní členové |
|---|---|
| První | José Arcadio Buendía a Úrsula Iguaránová |
| Druhá | José Arcadio, plukovník Aureliano Buendía, Amaranta, adoptovaná Rebeca |
| Třetí | Arcadio, Aureliano José, sedmnáct synů plukovníka (Aurelianové) |
| Čtvrtá | Remedios Krásná a dvojčata Aureliano Segundo a José Arcadio Segundo |
| Pátá | José Arcadio, Meme (Renata Remedios), Amaranta Úrsula |
| Šestá | Aureliano Babilonia |
| Sedmá | dítě s prasečím ocáskem, poslední z rodu |
Jazyk a umělecké prostředky
Dílo je autorsky chráněné, proto ho necitujeme a prostředky popisujeme vlastními slovy. Základem stylu je kontrast: vypravěč mluví věcně, ale vypráví o zázracích.
Nadsázka a hyperbola
Postavy se dožívají nepřirozeného věku, déšť trvá čtyři roky a plukovník zplodí sedmnáct synů. Nadsázka dělá z rodinných osudů mýtus. Čtenář vnímá Buendíovy jako postavy z eposu, ne jako reálné lidi.
Magické jevy podané jako všední
Létající koberce nebo žlutý déšť květů při smrti zakladatele se popisují jako samozřejmost, zatímco led vzbuzuje údiv a bývá označován za zázrak. Remedios Krásná vystoupí na nebesa při skládání prádla. Tím autor ukazuje, že hranice mezi skutečným a nadpřirozeným je věcí zvyku a pohledu.
Symboly a předznamenání
Pergameny představují předem daný osud, led pokrok a zázrak, prasečí ocásek strach z incestu a banánové plantáže cizí vykořisťování. První věta románu předznamenává plukovníkovu popravčí četu a zároveň se vrací k dětství. Kniha tak od začátku ukazuje, že konec už je známý.
Historická paralela
Autor spojuje smyšlené události s dějinami Kolumbie: občanské války, příchod železnice a stávku banánových dělníků. Masakr, který přeživší městečko popírá, ukazuje, jak se z paměti dá vymazat i tragédie.
Autor a literárněhistorický kontext
Gabriel García Márquez
Narodil se 6. března 1927 v Aracatace v Kolumbii a zemřel 17. dubna 2014 v Ciudad de México. Prvních osm let života prožil u prarodičů. Dědeček byl veterán občanské války, babička vyprávěla pověry, a obojí se do románu vtisklo. Studoval právo, živil se jako novinář a psal ve Francii, Kolumbii, New Yorku i Mexiku. Knihu psal v Mexiku asi osmnáct měsíců a po vydání se mohl psaní věnovat do konce života. Nobelovu cenu dostal v roce 1982.
Magický realismus a boom
Magický realismus kombinuje realistické prostředí s fantastickými epizodami. Podle Britanniky mylně platí za rys veškeré latinskoamerické literatury, ke kombinaci ho vedl kubánský spisovatel Alejo Carpentier. García Márquez patří k čtveřici autorů latinskoamerického boomu spolu s Mariem Vargasem Llosou, Juliem Cortázarem a Carlosem Fuentesem. Další rozsáhlé romány o společnosti své doby představují rozbor románu Anna Karenina a rozbor Mrtvých duší. Z velkých děl psaných španělsky se vyplatí znát i rozbor románu Don Quijote.
Další díla autora
Z českých překladů uveďte Plukovníkovi nemá kdo psát, Podzim patriarchy, Kronika ohlášené smrti a Láska za časů cholery. Sto roků samoty ale zůstává jeho nejslavnějším románem.
Jak o Sto rocích samoty mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, ke které generaci a události se vztahuje. Pak pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazyk. Dobře fungují tři věci: kruhový čas, vypravěč bez soudů a příklad zázraku podaného jako všední. Magický realismus, boom a Nobelovu cenu nechte na část o kontextu. Přehled dalších děl je v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Sto rocích samoty pletou
- Román vyšel v roce 1982. V roce 1982 dostal autor Nobelovu cenu, kniha vyšla v květnu 1967.
- García Márquez je Mexičan nebo Španěl. Byl to Kolumbijec, narozený v Aracatace, který knihu napsal v Mexiku.
- Macondo existuje. Je smyšlené, inspirované Aracatacou.
- Magický realismus je fantasy. Nadpřirozeno je součástí všedního světa a nikdo se mu nediví, což je rozdíl proti pohádce.
- Příběh vypráví Melquíades nebo člen rodu. Vypráví vševědoucí vypravěč. Melquíades jen sepsal pergameny.
- Děj trvá přesně sto let. Číslo je obraz osudu rodu a děj není přesně datován.
Časté otázky
Kdy vyšlo Sto roků samoty?
Román vyšel poprvé v květnu 1967 v Buenos Aires v nakladatelství Editorial Sudamericana. V češtině vyšel poprvé roku 1971 v Odeonu v překladu Vladimíra Medka.
Jaký je literární druh a žánr Sta roků samoty?
Literární druh je epika, forma próza a žánr román, přesněji rodinná sága. Řadí se k magickému realismu a k latinskoamerické prozaické vlně šedesátých let, takzvanému boomu.
Co je magický realismus?
Je to způsob psaní, v němž se skutečné prostředí a dějinné události prolínají s nadpřirozenými jevy, které vypravěč podává jako samozřejmost. Ve Sto rocích samoty tak létají koberce a mrtví se vracejí, aniž by to kohokoli překvapilo.
Kde leží Macondo?
Macondo je smyšlené městečko a nelze ho najít na mapě. Inspirací byla autorova rodná Aracataca na severu Kolumbie, kde strávil dětství u prarodičů.
Kolik generací rodu Buendíů román zachycuje?
Zachycuje sedm generací, od zakladatele Maconda Josého Arcadia Buendíi po dítě s prasečím ocáskem, které je poslední z rodu.
Kdo je vypravěčem Sta roků samoty?
Vypravěčem je vševědoucí vypravěč v er-formě, který nestojí uvnitř rodu. Události podává klidně a bez soudů, ať jde o všední, nebo o zázračné.
Za co García Márquez dostal Nobelovu cenu?
Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 1982 za romány a povídky, v nichž se skutečné snoubí s fantastickým ve světě plném představivosti, který zrcadlí život a konflikty celého kontinentu. Cena se vztahuje k celému dílu, ne jen ke Sto rokům samoty.
Existuje filmová nebo televizní adaptace?
Ano, román adaptovala platforma Netflix jako šestnáctidílný seriál ve španělštině, natočený v Kolumbii. První část byla uvedena 11. prosince 2024. Autor adaptaci za života odmítal.
