Ostře sledované vlaky: rozbor díla k maturitě

Ostře sledované vlaky jsou novela Bohumila Hrabala, která poprvé vyšla v roce 1965 v nakladatelství Československý spisovatel. Patří k epice a k takzvané druhé vlně válečné prózy v české literatuře 60. let. Vypráví o mladém elévovi Miloši Hrmovi, který na malé železniční stanici na konci druhé světové války řeší své mužské selhání a nakonec zaplatí životem za zničení německého muničního vlaku.

Ve zkratce

• Autor: Bohumil Hrabal, první knižní vydání 1965, Praha, Československý spisovatel.
• Literární druh epika, forma próza, žánr novela.
• Zařazení: česká próza 60. let, druhá vlna válečné prózy.
• Vypravěčem je sám Miloš Hrma, mluví v první osobě a dovypráví i vlastní smrt.
• Děj: protektorát, rok 1945, malá železniční stanice, kudy projíždějí německé vojenské transporty.
• Vyprávění není chronologické, přítomnost se střídá se vzpomínkami.
• Film Jiřího Menzela z roku 1966 je samostatná adaptace a od knihy se liší stavbou i koncem.

Základní údaje o díle

Jisté jsou čtyři věci: autor, rok prvního vydání 1965, žánr novela a to, že jde o prózu s válečným tématem.

Kdy novela vznikla a kdy vyšla

Kniha vyšla v roce 1965 a tento rok nese i záznam prvního vydání v katalozích českých knihoven. Hrabal v ní využil motivy své starší prózy Kain z roku 1949, která zůstala dlouho v rukopise. Literární historik Jiří Pelán upozorňuje, že novela není pouhou obměnou Kaina: symbolický příběh se tu změnil v historicky ukotvený děj. Mladší podoba staršího textu vyšla až roku 1968 pod názvem Legenda o Kainovi v souboru Morytáty a legendy.

Co znamená název

Ostře sledované vlaky jsou v knize německé vojenské transporty, které jedou na frontu a z fronty pod zvláštním dohledem. Název je tedy dobový železniční pojem, ne básnický obraz. Takovým vlakem je i transport s municí, na který na konci čeká Miloš s náloží.

O čem Ostře sledované vlaky jsou

Tématem je dospívání chlapce v muže v době, kdy do všedního života zasahuje válka. Hrabal spojuje dvě linie, soukromou a dějinnou: Milošovu nejistotu v lásce a odboj proti okupantům.

Hlavní motivy

Opakují se motivy erotiky a studu, smrti a sebevraždy, hrdinství a strachu, viny a soucitu. K nim patří železnice se svým řádem, úřední razítka a holubi pana přednosty. Válka tu není líčena z fronty, ukazuje se na tom, co projíždí stanicí: na vojácích, raněných, vybombardovaných lidech a rozbitých vagonech.

Děj po částech

Návrat do služby a rodina Hrmových. Dvaadvacetiletý Miloš se po třech měsících vrací na stanici, kde se zaučuje jako elév. Cestou vzpomíná na své předky, kterým městečko nemůže přijít na jméno: pradědeček žil z renty za válečné zranění a posmíval se pracujícím, dědeček hypnotizér se pokusil zastavit německé tanky silou myšlenky a otec odešel brzy do penze.

Stanice a aféra s razítky. Od přednosty se Miloš dozvídá, co se stalo v noční službě: výpravčí Hubička orazítkoval úředními razítky zadnici telegrafistky Zdeničky Svaté. Její matka si stěžuje a případ přijíždí vyšetřit rada Zednicek, horlivý stoupenec Němců. Přednosta, který chová holuby a touží po povýšení, se bojí, že mu ostuda kariéru zhatí.

Vzpomínka na sebevraždu. Postupně vychází najevo, proč Miloš chyběl. Při první noci s průvodčí Mášou selhal, vyložil si to jako důkaz, že není muž, a podřezal si žíly. Zachránili ho na poslední chvíli. Válka do děje vstoupí naplno, když Miloše zajmou vojáci z projíždějícího transportu a po chvíli ho propustí.

Viktoria Freie a nálož. Hubička se Milošovi svěří, že má být vyhozen do vzduchu vlak s municí. Miloš se marně radí o svém trápení s paní přednostovou. V noci přinese na stanici nálož mladá žena z odboje, Viktoria Freie, a Miloš s ní poprvé prožije lásku bez selhání.

Poslední noc. Miloš převezme úkol sám. Vyleze na návěstidlo a shodí nálož do projíždějícího vlaku. Z posledního vagonu ho postřelí německý voják, kterého Miloš ve stejné chvíli zasáhne také. Oba leží v příkopu vedle sebe a umírají. Miloš slyší výbuch a v umírajícím nepříteli vidí obyčejného člověka, který měl zůstat doma.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Novela má malý rozsah, nemnoho postav a jednu dějovou osu, která míří k výraznému zvratu. Vyprávění ale není chronologické: přítomná linka několika služeb na stanici se prolíná s retrospektivami. Čtenář se o rodině, o Máše i o sebevraždě dozvídá po kouscích, podle toho, jak se Milošovi vybavují.

Čas a prostor

Děj se odehrává v Čechách za protektorátu, v roce 1945, kdy je porážka Německa na dohled. V knize se mluví o bombardování Drážďan, což ukazuje na konec zimy. Prostorem je malá stanice a její nejbližší okolí: dopravní kancelář, byt přednosty, holubník, koleje a návěstidlo. Předobrazem byla stanice Kostomlaty nad Labem, kde Hrabal za války sám sloužil jako výpravčí.

Vypravěč

Vypráví Miloš Hrma v první osobě, tedy ich-formou. Je vypravěčem i hlavní postavou a čtenář vidí jen to, co vidí a co si myslí on. Zvláštností je, že vypravěč dovede příběh až ke své smrti, což je u ich-formy neobvyklé a u zkoušky se na to zkoušející rádi ptají. Podobně úzce je s jedním vypravěčem svázán válečný román, který přibližuje rozbor Na západní frontě klid.

Postavy

Postav je málo a každá představuje jiný postoj k válce, k práci a k tělu. Při výkladu pomůže osnova, kterou popisuje návod, jak napsat charakteristiku: vnější popis, povaha, jednání a vztahy.

Mluvící jména

Hrabal postavám vybral jména, která o nich něco říkají. Hrma je anatomický výraz pro stydký pahorek a odkazuje k Milošovu trápení. Zdenička nese příjmení Svatá, ačkoli je středem skandálu. Jméno Viktoria Freie spojuje vítězství a svobodu, tedy to, co Milošovi tato žena přináší.

Miloš jako hrdina proti své vůli

Miloš není odbojář z přesvědčení ani rozený hrdina. Je plachý, pochybuje o sobě a k činu ho dovede sled náhod a čerstvě nabyté sebevědomí. Hrabal tím hrdinství zbavuje patosu: vlak zničí chlapec, který se ještě před třemi měsíci chtěl zabít kvůli nepovedené noci.

Jazyk a umělecké prostředky

Dílo je autorsky chráněné, proto se tu prostředky popisují bez doslovných ukázek. Základem Hrabalova stylu je proud řeči, který se podobá hospodskému vyprávění: jedna vzpomínka vyvolá druhou a věta se větví.

Dlouhá souvětí a mluvenost

Typická jsou dlouhá souvětí řazená za sebou a volné přechody mezi popisem, vzpomínkou a úvahou. V řeči postav zní hovorová čeština a železniční výrazy jako výpravčí, elév nebo návěstidlo. Řeč zároveň postavy charakterizuje: přednosta se rozčiluje a křičí, rada Zednicek se snaží mluvit a vystupovat jako Němec.

Kontrast, groteska a ironie

Nejvýraznějším prostředkem je kontrast. Komická aféra s razítky se vyšetřuje se smrtelnou vážností v době, kdy kolem projíždějí vlaky s raněnými. Výsledkem je groteska a černý humor, které válku nezlehčují, ale ukazují její absurditu. Časté jsou naturalistické detaily, například trpící zvířata v transportech.

Autor a literárněhistorický kontext

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal (1914 až 1997) se narodil v Brně a vyrůstal v Nymburce. Studium práv dokončil kvůli uzavření vysokých škol až po válce. Za okupace pracoval na dráze, mimo jiné jako výpravčí v Kostomlatech nad Labem. Spisovatelem z povolání se stal až v roce 1963, kdy mu bylo skoro padesát.

Pábitelé a další díla

S Hrabalem je spojen pojem pábitel: člověk, který vypráví bez konce a ve všedním životě nachází krásu. První knihy, povídkové soubory Perlička na dně (1963) a Pábitelé (1964), vyšly těsně před novelou. Z dalších děl se u zkoušky uvádějí Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále a Příliš hlučná samota. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat.

Druhá vlna válečné prózy

Próza o válce z konce 50. a z 60. let opouští černobílé hrdiny a zajímá se o obyčejného člověka, jeho strach a vinu. Vedle Hrabala sem patří Josef Škvorecký (Zbabělci), Arnošt Lustig (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou), Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol) nebo Jan Otčenášek (Romeo, Julie a tma). Společný je jim pohled zdola: válka viděná očima jednotlivce, ne dějepisu.

Souvislosti ve světové literatuře

Mladé lidi, jejichž lásku zničí válka, zobrazil už Romain Rolland, jak ukazuje rozbor novely Petr a Lucie. K žánru novely se hodí srovnání s Hemingwayem: stejně sevřený příběh jednoho hrdiny a jedné zkoušky přibližuje rozbor novely Stařec a moře. Hrabal se od obou liší groteskním humorem.

Kniha a film

Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel, scénář napsal společně s Hrabalem a premiéra byla v listopadu 1966. Americká filmová akademie mu v dubnu 1968 udělila Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Film vypráví děj popořadě, kdežto kniha skáče v čase, a jinak ukazuje i Milošovu smrt. Na plátně Miloš po výstřelu padá na projíždějící vlak, v knize umírá v příkopu vedle německého vojáka.

Jak o novele mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. je to řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a samotná zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si požadovanou strukturu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: určete, ze které části děje je a zda jde o přítomnou linku, nebo o vzpomínku. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazykové prostředky doložené přímo z úryvku. Každé tvrzení opřete o konkrétní místo v textu, který máte před sebou. Autora, období a film nechte na druhou část výkladu a mluvte o knize, ne o filmu.

Sedm věcí, které se o Ostře sledovaných vlacích pletou

1. Děj knihy podle filmu. Film řadí události popořadě a sebevraždu ukazuje přímo. V knize se čtenář vše dozvídá zpětně z Milošových vzpomínek.
2. Miloš padne na vlak a odjede s ním. To je konec filmu. V novele leží postřelený v příkopu vedle německého vojáka a umírá tam.
3. Rok 1966 jako rok vydání. Roku 1966 měl premiéru film. Kniha vyšla poprvé v roce 1965.
4. Oscar z roku 1966 nebo 1967. Cena byla udělena za filmový rok 1967 a předána v dubnu 1968.
5. Žánr román nebo povídka. Rozsahem, jednou dějovou osou a výrazným zvratem na konci je to novela.
6. Vypravěč ve třetí osobě. Vypráví Miloš sám, v první osobě, a to až do své smrti.
7. Film se točil v Kostomlatech. Kostomlaty nad Labem jsou stanice, kde Hrabal sloužil a která byla předobrazem. Film se natáčel na nádraží v Loděnici u Berouna.

Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšly Ostře sledované vlaky?

Novela vyšla poprvé v roce 1965 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Stejnojmenný film Jiřího Menzela měl premiéru o rok později, v listopadu 1966, proto se oba roky v tahácích často zaměňují.

Jaký je literární druh a žánr Ostře sledovaných vlaků?

Literární druh je epika, forma próza a žánr novela. Odpovídá tomu kratší rozsah, malý počet postav, jedna dějová osa a výrazný zvrat na konci. Tematicky jde o válečnou prózu s prvky grotesky.

Do jakého období Ostře sledované vlaky patří?

Patří do české prózy 60. let 20. století a řadí se k takzvané druhé vlně válečné prózy. Ta se místo velkých hrdinů zajímá o obyčejného člověka. Vedle Hrabala k ní patří Josef Škvorecký, Arnošt Lustig nebo Ladislav Fuks.

Kdo je vypravěčem Ostře sledovaných vlaků?

Vypravěčem je hlavní postava, elév Miloš Hrma. Vypráví v první osobě, tedy ich-formou, a příběh dovede až k vlastní smrti. Jeho vyprávění není chronologické, přítomné události se střídají se vzpomínkami.

Kdy a kde se děj odehrává?

Děj se odehrává v Čechách za protektorátu, v roce 1945, na malé železniční stanici a v jejím okolí. Předobrazem byla stanice Kostomlaty nad Labem, kde Bohumil Hrabal za války pracoval jako výpravčí.

Jak Miloš Hrma v knize zemře?

Miloš shodí z návěstidla nálož do německého muničního vlaku. Z posledního vagonu ho postřelí voják, kterého Miloš zároveň zasáhne. Oba leží v příkopu vedle sebe a umírají, Miloš ještě slyší výbuch vlaku.

Čím se liší kniha a film Ostře sledované vlaky?

Kniha vypráví nechronologicky a z Milošova pohledu, film řadí děj popořadě a sebevraždu ukazuje přímo. Liší se i konec: ve filmu Miloš po výstřelu padá na projíždějící vlak, v knize umírá v příkopu vedle německého vojáka.

Co znamená název Ostře sledované vlaky?

Název označuje německé vojenské transporty, které za protektorátu projížděly stanicí na frontu a z fronty pod zvláštním dohledem. V novele je takovým vlakem i transport s municí, který Miloš zničí.