Osudy dobrého vojáka Švejka: rozbor díla
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války jsou humoristický a satirický román Jaroslava Haška, který vycházel po dílech v letech 1921 až 1923. Patří k epice, je psán prózou a řadí se k české meziválečné próze o první světové válce. Vypráví o pražském obchodníkovi se psy Josefu Švejkovi, který s nevinnou tváří a doslovnou poslušností prochází policií, blázincem, vojenským vězením a vlakem s plukem až na haličskou frontu, a tak odhaluje nesmyslnost války i rozpadající se monarchie.
Ve zkratce
- Autor: Jaroslav Hašek (1883 až 1923), román vycházel v sešitech a svazcích od roku 1921.
- Čtyři díly: V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922), Pokračování slavného výprasku (1923).
- Román zůstal nedokončený, Hašek zemřel 3. ledna 1923 při psaní čtvrtého dílu.
- Čtvrtý díl dopsal na žádost nakladatele Karel Vaněk, jeho text už není Haškův.
- Literární druh epika, forma próza, žánr humoristický a satirický protiválečný román.
- Obálky prvních svazků kreslil Josef Lada, jeho kresby se se Švejkem trvale spojily.
- Hlavní postavy: Josef Švejk, nadporučík Lukáš, polní kurát Katz, účetní šikovatel Vaněk, sapér Vodička, Baloun, poručík Dub.
Základní údaje o díle
U zkoušky je nejdůležitější nemluvit o jednom roce vydání: román vycházel postupně tři roky a každý díl má svůj letopočet. Podle katalogů českých knihoven vydal první díl v Praze sám autor, druhý díl uvádějí záznamy s nakladatelem Sauerem a Haškem a čtvrtý díl, dokončený Karlem Vaňkem, vyšel v roce 1923 u nakladatele Adolfa Synka.
| Údaj | Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války |
|---|---|
| Autor | Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha až 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou) |
| Vydání | po dílech 1921 až 1923, nejprve v sešitech, pak ve svazcích |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | humoristický a satirický protiválečný román |
| Zařazení a období | česká meziválečná próza, literatura o první světové válce |
| Členění | čtyři díly, první s úvodem a doslovem autora |
| Stav textu | nedokončeno, Haškův text končí ve třetí kapitole čtvrtého dílu |
| Obálky prvních svazků | Josef Lada |
Čtyři díly a co v nich je
Díly mají vlastní názvy a nestejnou délku. Rozdělení na díly pochází od autora, kapitoly uvnitř dílů mají vlastní názvy, například Švejk simulantem nebo Švejkova budějovická anabaze.
| Díl | Rok | Kapitoly | Kudy Švejk prochází |
|---|---|---|---|
| I. V zázemí | 1921 | úvod, 15 kapitol, doslov | Praha: hostinec U Kalicha, policie, blázinec, nemocnice, garnizóna, služba u kuráta a u nadporučíka |
| II. Na frontě | 1922 | 5 kapitol | vlak do Budějovic, pěší anabaze přes Putim, Budějovice, tábor v Királyhidě |
| III. Slavný výprask | 1922 | 4 kapitoly | transport přes Uhry a Budapešť do Haliče, pochod k frontě |
| IV. Pokračování slavného výprasku | 1923 | 3 kapitoly od Haška, zbytek dopsal Vaněk | transport zajatců, polní soud, návrat k marškumpanii |
O čem Osudy dobrého vojáka Švejka jsou
Tématem je válka viděná zdola, očima obyčejného vojáka a lidí kolem něj. Hašek nelíčí boje, ale mašinerii, která člověka posílá na smrt: úřady, soudy, lékařské komise, vlaky a důstojníky. Švejk až do konce Haškova textu nevystřelí ani nedojde do bitvy.
Hlavní motivy
Nejsilnějším motivem je absurdita moci, která zavírá lidi pro poznámku o obrazu císaře a soudí je kvůli nedorozumění. Dalšími motivy jsou cesta a bloudění, alkohol a jídlo, strach z udavačů a falešné vlastenectví. Švejkova zbraň je přehnaná loajalita: plní rozkazy tak doslova, že se jejich nesmyslnost ukáže sama.
Děj po dílech
V zázemí. Kniha začíná zprávou o atentátu v Sarajevu. V hostinci U Kalicha zatkne policejní agent Bretschneider hostinského Palivce i Švejka. Švejk projde policejním ředitelstvím, soudními lékaři a blázincem, odkud ho vyhodí. Po vypuknutí války jede k odvodu na vozíku a mává berlemi s pokřikem na Bělehrad. Léčí se mezi simulanty, sedí na garnizóně a stane se sluhou polního kuráta Otty Katze, který ho prohraje v kartách s nadporučíkem Lukášem. Švejk pak Lukášovi obstará psa, který se ukáže jako ukradený pinč plukovníka Krause, a Lukáš je za trest odvelen k 91. pluku do Budějovic.
Na frontě. Ve vlaku Švejk zkoumá záchrannou brzdu, v Táboře ho vysadí a vlak odjede. Bez lístku se vydá do Budějovic pěšky, bloudí jižními Čechami a strážmistr Flanderka v Putimi ho vyšetřuje jako možného špiona. U pluku se hlásí Lukášovi větou, která patří k nejznámějším v knize: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že jsem opět zde.“ V Királyhidě nese Lukášův milostný dopis, se sapérem Vodičkou se popere s manželem adresátky a skončí ve vazbě. Lukášovým novým sluhou se stane nenasytný Baloun a Švejk je přidělen k rotě jako ordonanc.
Slavný výprask. Prapor jede přes Uhry a Budapešť do Haliče. Ve vagonech Švejk, jednoroční dobrovolník Marek a účetní šikovatel Vaněk komentují válku. Švejk je vyslán napřed zajistit nocleh, u rybníka si ze zvědavosti oblékne uniformu uprchlého ruského zajatce a polní četnictvo ho odvede mezi zajatce.
Pokračování slavného výprasku. Švejk pracuje s ruskými zajatci a hrozí mu polní soud. Duchovní útěchu mu má dát polní kurát Martinec, kterého Švejk svými řečmi vyžene z cely. Omyl se vysvětlí a Švejk se vrátí ke své marškumpanii. Haškův text končí uprostřed scény, projevem poručíka Duba u důstojnického oběda.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Děj plyne chronologicky a skládá se z řady příhod navlečených na Švejkovu cestu. Do hlavního děje vstupují desítky vložených historek, které Švejk a další vojáci vyprávějí o lidech, jež kdysi znali. Typicky začínají větou jako „U nás v Čáslavi byl jeden redaktor z Vídně“. Stavba s potulným šibalským hrdinou bývá přirovnávána k pikareskním románům.
Úvod, doslov a nedokončenost
První díl rámuje krátký úvod podepsaný Autor a doslov, ve kterém Hašek hájí sprostá slova postav tím, že lidé tak skutečně mluví. V doslovu autor ohlašuje další díly s názvy Na frontě a V zajetí, takže jeho původní plán byl jiný, než jak román nakonec vyšel. Román nemá vyvrcholení ani rozuzlení, protože ho autor nestihl dopsat.
Čas a prostor
Děj začíná v létě 1914 zprávou o sarajevském atentátu a sleduje první rok války. Odehrává se v Praze, na jihu Čech, v táboře v Királyhidě na rakousko-uherském pomezí, v Uhrách a v Haliči. Švejkova cesta se podobá trase, kterou za války na frontu prošel sám Hašek.
Vypravěč
Vypráví se ve třetí osobě, er-formou, vypravěč ale do textu vstupuje i v první osobě a komentuje dobu. Rozdíl obou forem vysvětluje článek, který se věnuje tomu, co je ich-forma a er-forma. Velkou část textu tvoří přímá řeč postav, takže vypravěč často jen uvádí dialogy a nechává postavy, aby se zesměšnily samy.
Postavy
Kolem Švejka se střídají desítky postav, většinou karikatur, které vystupují v jedné epizodě a zmizí. Pro výklad stačí znát ty, které se vracejí. Postup popisu shrnuje návod, jak napsat charakteristiku postavy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Josef Švejk | pražský obchodník se psy, kdysi propuštěný z armády jako blb | klidný, upovídaný, doslovně poslušný, nikdy neztratí dobrou náladu | hlavní postava, jeho cesta spojuje všechny epizody |
| Paní Müllerová | Švejkova posluhovačka | prostá, oddaná | oznámí atentát, veze Švejka k odvodu |
| Palivec a Bretschneider | hostinský U Kalicha a policejní agent | sprostý hospodský a slídil, který chytá lidi za slovo | ukazují, jak snadno se za monarchie šlo do vězení |
| Otto Katz | polní kurát | opilec a hráč, víru bere jako zaměstnání | Švejkův první pán, prohraje ho v kartách |
| Nadporučík Lukáš | důstojník 91. pluku | slušný, ale prchlivý, sukničkář, se Švejkem si neví rady | Švejkův pán a později velitel jeho roty |
| Účetní šikovatel Vaněk | kancelářský poddůstojník roty | pohodlný, vychytralý, zná všechny zákulisní historky | Švejkův společník v posledních dílech |
| Sapér Vodička | Švejkův kamarád z Prahy | rváč, nenávidí Maďary | s ním Švejk vyvolá rvačku v Királyhidě |
| Baloun | Lukášův nový sluha, v civilu mlynář | vousatý obr, věčně hladový | komická postava, sní pánovi jídlo |
| Poručík Dub a kadet Biegler | důstojníci praporu | Dub je samolibý buzerant, Biegler šprt z učebnic | karikatury rakouského důstojnictva |
Josef Švejk
Švejk byl před válkou vojenskou komisí úředně prohlášen za blba, a sám to rád připomíná. Zda je opravdu prostoduchý, nebo jen hraje loajálního pitomce, text nikdy nerozhodne, a právě to je jádro postavy. Každé nařízení vyplní tak horlivě, že z něj vznikne zmatek, a přitom se tváří jako nejvěrnější voják císaře pána.
Jazyk a umělecké prostředky
Nejvýraznějším rysem je střet několika jazyků: obecné češtiny vojáků, vojenské němčiny a strojené úřední řeči. Hašek zemřel v roce 1923, dílo je volné a krátké citace níže pocházejí z vydání, ze kterého čerpá elektronický text Městské knihovny v Praze.
Obecná čeština v přímé řeči
Postavy mluví tak, jak se mluvilo v pražských hospodách: „Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?“ Hovorové tvary jako vobou, kerej nebo nádhernýho dávají textu autentičnost a odlišují prosté lidi od důstojníků.
Vojenský žargon a germanismy
Čeština vojáků je prolezlá německými slovy: obrlajtnant, feldkurát, pucflek, marškumpanie, befél. Míšení jazyků ukazuje mnohonárodnostní armádu, ve které si lidé nerozumějí, a zároveň zesměšňuje její byrokracii.
Ironie a hyperbola
Úvod představuje Švejka jako nepoznaného hrdinu velké doby, srovnatelného s Napoleonem. Vznešená slova jsou použita pro obyčejného muže a vytváří ironii, která se táhne celou knihou. Nadsázkou jsou vylíčeni i důstojníci, například plukovník Kraus, kterého vypravěč rovnou nazve úctyhodným pitomcem.
Opakované fráze
Švejkovo „poslušně hlásím“ se v textu objevuje víc než stokrát. Poručík Dub zase opakuje výhrůžku „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, tak strachy zcepeníš.“ Ustálené fráze postavy charakterizují a jejich mechanické opakování vytváří komiku.
Autor a literárněhistorický kontext
Jaroslav Hašek
Jaroslav Hašek se narodil 30. dubna 1883 v Praze. Před válkou psal humoresky do časopisů, žil s pražskou bohémou a s přáteli parodoval politiku jako Strana mírného pokroku v mezích zákona. Ve válce padl na ruské frontě do zajetí, vstoupil do československých legií a později přešel k bolševikům. Do Prahy se vrátil v prosinci 1920, v roce 1921 odešel do Lipnice nad Sázavou, kde poslední kapitoly už jen diktoval a kde 3. ledna 1923 zemřel.
Jak Švejk vznikal
Postava se poprvé objevila v povídkách z roku 1911, knižně v souboru Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky z roku 1912. V ruském zajetí vydal Hašek v roce 1917 v Kyjevě novelu Dobrý voják Švejk v zajetí. Teprve román z let 1921 až 1923 udělal ze Švejka postavu světového formátu. Román vydával Hašek nejprve vlastním nákladem v levných sešitech, obálky kreslil Josef Lada.
Vaňkovo dokončení
Po Haškově smrti požádal nakladatel Adolf Synek humoristu Karla Vaňka, aby čtvrtý díl dopsal. Vaněk čtvrtý díl dokončil a v roce 1923 vydal ještě vlastní pokračování o Švejkovi v ruském zajetí. U zkoušky rozebírejte jen Haškův text.
Období a srovnání
Román patří do české meziválečné prózy, ve které v témže desetiletí psali také Karel Čapek, Vladislav Vančura nebo Ivan Olbracht. Z jiného úhlu zachycuje první světovou válku román, který vykládá rozbor Na západní frontě klid. Ve stejném desetiletí vznikl i americký román, kterému se věnuje rozbor Velkého Gatsbyho. Pro srovnání humoru v české próze se hodí kniha, kterou rozebírá rozbor díla Bylo nás pět.
Jak o Švejkovi mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete díl, kde se Švejk nachází a kdo mluví. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem, potom vypravěčem, postavami a jazykem doloženým z úryvku. U Švejka se v úryvku skoro vždy dá ukázat obecná čeština, německé vojenské výrazy a ironie. Na konec si nechte autora, vznik postavy, nedokončenost a Vaňkovo pokračování.
Sedm věcí, které se o Švejkovi pletou
- Jeden rok vydání. Román vycházel po dílech v letech 1921 až 1923. Rok 1923 patří čtvrtému dílu.
- Hašek román dokončil. Nedokončil. Zemřel při psaní čtvrtého dílu a jeho text končí projevem poručíka Duba.
- Celý čtvrtý díl je Haškův. Hašek napsal jen jeho první tři kapitoly, zbytek dopsal Karel Vaněk.
- Větu Tak nám zabili Ferdinanda říká Švejk. Říká ji posluhovačka paní Müllerová, Švejk se doptává, kterého Ferdinanda myslí.
- Švejk bojuje na frontě. V Haškově textu do boje nedojde, místo toho upadne omylem mezi ruské zajatce vlastní armády.
- Ladovy obrázky jsou součástí díla. Josef Lada je ilustrátor, ne spoluautor. Rozebírá se Haškův text, ne kresby.
- Pes patřil nadporučíku Lukášovi. Švejk ho Lukášovi ukradl, ale pinč patřil plukovníku Krausovi, a proto je Lukáš odvelen k pluku.
Další díla zpracovaná stejným způsobem najdete v přehledu, který nabízí rozcestník rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšly Osudy dobrého vojáka Švejka?
Román vycházel po dílech v letech 1921 až 1923: V zázemí v roce 1921, Na frontě a Slavný výprask v roce 1922 a Pokračování slavného výprasku v roce 1923.
Jaký je literární druh a žánr Švejka?
Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Upřesňuje se jako humoristický a satirický protiválečný román.
Kolik dílů mají Osudy dobrého vojáka Švejka?
Haškův román má čtyři díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask a Pokračování slavného výprasku. Čtvrtý díl zůstal nedokončený.
Proč je Švejk nedokončený?
Jaroslav Hašek zemřel 3. ledna 1923 v Lipnici nad Sázavou při psaní čtvrtého dílu. Jeho text končí ve třetí kapitole tohoto dílu projevem poručíka Duba.
Kdo dokončil Osudy dobrého vojáka Švejka?
Čtvrtý díl dopsal na žádost nakladatele Adolfa Synka humorista Karel Vaněk. V roce 1923 vydal i vlastní pokračování o Švejkovi v ruském zajetí.
Kdo ilustroval Švejka?
Obálky prvních svazků kreslil Josef Lada, Haškův přítel. Jeho kresby se se Švejkem trvale spojily, autorem textu je ale jen Hašek.
Kde se Švejk odehrává?
Děj začíná v Praze v létě 1914, pokračuje cestou přes Tábor a Putim do Budějovic, táborem v Királyhidě, transportem přes Uhry a končí v Haliči.
Kdo řekl Tak nám zabili Ferdinanda?
Větou začíná první kapitola a říká ji Švejkova posluhovačka paní Müllerová. Oznamuje jí, že v Sarajevu zabili arcivévodu Františka Ferdinanda.
