Otec Goriot: rozbor díla k maturitě
Otec Goriot je román francouzského spisovatele Honoré de Balzaca, který vycházel v roce 1834 v časopise Revue de Paris a knižně vyšel v roce 1835. Patří k epice, je psán prózou a řadí se k francouzskému realismu. Příběh se odehrává v Paříži na přelomu let 1819 a 1820 a vypráví o chudém studentovi Rastignacovi a starém vdovci Goriotovi, který obětoval celý majetek dcerám, přestože se k němu dcery otočí zády.
Ve zkratce
- Autor: Honoré de Balzac (1799 až 1850), časopisecky 1834, knižně 1835.
- Literární druh epika, forma próza, žánr společenský román.
- Zařazení: francouzský realismus 19. století, součást cyklu Lidská komedie.
- Děj: Paříž, listopad 1819 až únor 1820, těžiště v chudém pensionu paní Vauquerové.
- Vypravěč: autorský vševědoucí vypravěč v er-formě, který komentuje a oslovuje čtenáře.
- Téma: touha po penězích a postavení, rodičovská láska bez opětování a morálka pařížské společnosti.
Základní údaje o díle
U zkoušky držte od sebe dva časy: děj se odehrává v letech 1819 a 1820, kniha vyšla v letech 1834 a 1835. Starší české překlady vycházely i pod názvem Tatík Goriot, jak ukazují katalogy českých knihoven.
| Údaj | Otec Goriot |
|---|---|
| Autor | Honoré de Balzac (1799 až 1850) |
| Původní název a jazyk | Le Père Goriot, francouzština |
| První vydání | 1834 časopisecky v Revue de Paris, 1835 knižně |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román, společenský román |
| Směr a období | realismus, Francie 19. století |
| Cyklus | Lidská komedie (La Comédie humaine) |
| Čas a místo děje | listopad 1819 až únor 1820, Paříž |
O čem Otec Goriot je
Hlavním tématem je střet ctižádosti s mravními hodnotami v prostředí, kde rozhodují peníze. Rastignac se učí, že v Paříži se nedá dostat nahoru poctivostí, a Goriot ukazuje, jakou cenu platí ten, kdo dává bez míry. Románem prochází motivy peněz, otcovské lásky, společenského vzestupu a pokrytectví.
Děj po částech
Pension a nový host. Úvodní část popisuje chudý pension paní Vauquerové poblíž Latinské čtvrti a jeho obyvatele: dívku Victorine Taillefer, starého Poireta, tajemného Vautrina, slečnu Michonneauovou, studenta medicíny Bianchona a otce Goriota, bývalého výrobce těstovin. Rastignac přijíždí studovat práva a pomocí příbuzné, vikomtesy de Beauséant, proniká do předního pařížského salonu.
Goriotovy dcery a Vautrinova nabídka. Rastignac zjistí, že dvě elegantní dámy, hraběnka Anastasie de Restaud a baronka Delphine de Nucingenová, jsou dcery otce Goriota. Se druhou z nich naváže poměr. Vautrin mu nabídne plán: Rastignac si má vzít Victorine, jejíž bratr by byl zabit v souboji, a stát se tak dědicem velkého jmění. Rastignac váhá a Vautrin je mezitím prozrazen jako uprchlý trestanec přezdívaný Trompe-la-Mort a zatčen.
Goriotův pád. Goriot prodává poslední cennosti, aby splatil dluhy Anastasie a podpořil Delphine. Po hádce s dcerami ho postihne mrtvice a ošetřují ho Rastignac a Bianchon. Dcery se u lůžka neobjeví a Goriot umírá v bludu, že jsou s ním. Ostatní strávníci jeho smrt přijmou lhostejně.
Pohřeb. Rastignac s bídou zaplatí pohřeb. Za rakví jdou jen Rastignac a sluha Christophe, teprve u hřbitova se přidají dva prázdné kočáry s erby dcer a jejich manželů. Na hřbitově Père-Lachaise, kde za pohřeb nezbývá ani na spropitné, se mladík rozloučí s mládím, podívá se na zářící město a vyzve společnost na souboj. Pak jde na večeři k Delphine.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Příběh je chronologický a stojí na dvou liniích, které se postupně propojují: osudu Rastignaca a osudu Goriota. Třetí osou je Vautrin, který Rastignacovi nabízí cynický návod, jak v Paříži rychle zbohatnout. Úvodní popis pensionu je statický, další části jsou dynamičtější.
Čas a prostor
Děj trvá od listopadu 1819 do února 1820, za vlády obnovených Bourbonů po pádu Napoleona. Prostor je rozdělen na dva světy: chudý pension v Latinské čtvrti a bohaté salony v aristokratickém Faubourg Saint-Germain, mezi nimiž Rastignac pendluje.
Vypravěč
Román je psán v er-formě s autorským vypravěčem, který vše ví a slovy vysvětluje. O rozdílu proti ich-formě pojednává článek o tom, jak poznat ich-formu a er-formu. Vypravěč hned v úvodu tvrdí, že příběh není smyšlený, a čtenáře přímo oslovuje. Hodnotí postavy, popisuje jejich prostředí a vkládá do textu obecné soudy o Paříži.
Postavy
Postavy nejsou jen jednotlivci, každá zastupuje společenský typ: ctižádostivého mladíka, obětavého otce, zločince, vypočítavou dámu.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Eugène de Rastignac | student práv z Angoulême | chudý, chytrý, ctižádostivý, zprvu naivní a poctivý | hlavní hrdina, učí se pravidlům pařížské společnosti |
| Otec Goriot | bývalý výrobce těstovin, obyvatel pensionu | obětavý, slepě milující otec, naivní, postupně chudne | tragický hrdina, umírá bez dcer |
| Vautrin | obyvatel pensionu, ve skutečnosti uprchlý trestanec | cynický, inteligentní, silný, svůdný | pokušitel, nabízí Rastignacovi zločinnou cestu k bohatství |
| Delphine de Nucingenová | Goriotova dcera, žena bankéře | krásná, ale sobecká a závislá na otcových penězích | Rastignacova milenka |
| Anastasie de Restaudová | Goriotova dcera, hraběnka | hrdá, marnotratná, lehkomyslná | dcera, kvůli které se Goriot zbavuje majetku |
| Vikomtesa de Beauséant | Rastignacova příbuzná | elegantní, vznešená, opuštěná milencem | uvádí Rastignaca do vyšší společnosti |
| Paní Vauquerová | majitelka pensionu | vypočítavá, lakotná | určuje atmosféru domu |
| Bianchon | student medicíny | poctivý, laskavý, nezištný | pomáhá Rastignacovi s umírajícím Goriotem |
| Victorine Taillefer | dcera zbohatlíka, chudá schovanka v pensionu | něžná a pokorná | Vautrinův nástroj, Rastignacova nabídnutá nevěsta |
Eugène de Rastignac
Rastignac začíná jako poctivý mladík s pocitem viny vůči rodině, která se pro jeho studia obětuje. Pařížské salony ho ale přesvědčí, že pracovitost sama nestačí. Jeho proměna je hlavní dějovou linkou: z naivity se stává hráč, který chápe pravidla a rozhodne se je využít. Při popisu jeho vývoje se hodí osnova z návodu, jak napsat charakteristiku postavy.
Otec Goriot
Goriot zbohatl během revoluce obchodem s obilím a těstovinami, dcery provdal do vyšších vrstev a pak vše věnoval jim. Britannica jeho lásku přirovnává k Learovi, otci, který rozdal vše a sklízí nevděk. Jeho tragika je v tom, že dcerám nic neodepírá, a ony ho proto nepotřebují.
Jazyk a umělecké prostředky
Balzac píše podrobně a doslova inventarizuje svět svých postav. Popis prostředí a vzhledu je u něj zároveň charakteristikou povahy. Citáty z českých překladů neuvádíme, prostředky popisujeme vlastními slovy.
Podrobný popis
Román začíná několika stránkami o ulici, domě, jídelně a nábytku pensionu. Zašlé zařízení, zápach a špína odpovídají lidem, kteří tu žijí. Pension je znakem společnosti, v níž se vše měří prostředky, a první kapitoly tak připravují půdu pro příběh o penězích.
Přirovnání, metafora a kontrast
Balzac přirovnává ulici k vězeňské zdi a Paříž k bažině a k úlu. Rastignac na hřbitově hledí na město jako na úl, z něhož chce sát med. Hlavním principem je kontrast: chudý pension proti salonům, Goriotova skromnost proti dcerám v kočárech, bohatství dcer proti Goriotovu pohřbu bez rodiny.
Autor a literárněhistorický kontext
Honoré de Balzac
Honoré de Balzac se narodil 20. května 1799 v Tours a zemřel 18. srpna 1850 v Paříži. Zkoušel podnikat jako tiskař, ale skončil s dluhy přes šedesát tisíc franků a od té doby pracoval téměř bez oddechu. Dluhy a touha po postavení ho hnaly k psaní, které z něj udělalo jednoho z nejplodnějších spisovatelů světové literatury.
Lidská komedie a realismus
Balzac chtěl popsat celou současnou společnost v cyklu, který nazval Lidská komedie. Podle Britanniky obsahuje kolem devadesáti románů a novel a postavy se v něm vracejí. Otec Goriot je první román, v němž se takové postavy objevují opakovaně, například Rastignac nebo Vautrin. Ke vzniku směru, který zkoumá společnost věcně a bez příkras, se hodí přehled článku o tom, co je realismus v literatuře.
Se společenskou ctižádostí se potkáte i u Flaubertovy Paní Bovaryové nebo u Dostojevského Zločinu a trestu. V české literatuře stejného století vznikala obdobná pozorování venkova v díle Němcové, viz rozbor Divé Báry, a měšťanské Prahy u Svatopluka Čecha, viz rozbor Výletů pana Broučka.
Další díla autora
Mezi nejznámější díla patří román Chouani (1829), Evženie Grandetová (1833) a Ztracené iluze, vydávané v letech 1837 až 1843. Podle Britanniky Balzac v Evženii Grandetové líčí otce posedlého penězi, v Otci Goriotovi naopak otce, jehož láska nezná míru.
Jak o Otci Goriotovi mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, kde v příběhu stojí, kdo mluví a co mu předchází. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí a vypravěčem. Potom přejděte k postavám a jazyku. U Balzaca se vyplatí ukázat, že popis prostředí a postav spolu souvisí, a doložit to pensionem. Realismus, Lidskou komedii a další díla autora si nechte na kontext.
Šest věcí, které se o Otci Goriotovi pletou
- Příběh vypráví Rastignac. Vypravěčem je autorský vypravěč v er-formě. Rastignac je hlavní postava, ne vypravěč.
- Děj se odehrává ve 30. letech. Román vyšel v letech 1834 a 1835, ale odehrává se na přelomu let 1819 a 1820.
- Otec Goriot je Rastignacův otec. Goriot je otcem Anastasie a Delphine. Rastignac pochází z Angoulême a Goriot mu otcem není.
- Goriot zbohatl podvodem. Majetek získal obchodem s obilím a těstovinami v době revoluce a nedostatku, ne zločinem.
- Vautrin je obyčejný obchodník. Je to uprchlý trestanec se jménem Trompe-la-Mort, který se v pensionu vydává za obchodníka na odpočinku.
- Román končí Goriotovou smrtí. Poslední scéna patří Rastignacovi, který na hřbitově vyzve společnost na souboj a odchází na večeři.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel Otec Goriot?
Román vyšel nejdřív na pokračování v časopise Revue de Paris v roce 1834 a knižně v roce 1835. Děj se odehrává dřív, od listopadu 1819 do února 1820.
Jaký je literární druh a žánr Otce Goriota?
Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Bývá upřesňován jako společenský román, protože zachycuje celou vrstvu společnosti a její mravy.
Do jakého směru Otec Goriot patří?
Patří do francouzského realismu 19. století. Balzac je jeho zakladatelskou osobností a román je jedním z nejznámějších děl cyklu Lidská komedie.
Kdo je vypravěčem Otce Goriota?
Vypravěčem je autorský vševědoucí vypravěč v er-formě. Zná myšlenky postav, komentuje jejich jednání a občas se obrací přímo na čtenáře.
Co je to Lidská komedie?
Lidská komedie je Balzacův cyklus asi devadesáti románů a novel, který chtěl zachytit celou současnou společnost. Postavy se v něm vracejí z díla do díla, Otec Goriot byl první román s takto opakovanými postavami.
Kdo je Rastignac?
Eugène de Rastignac je chudý mladík z Angoulême, který v Paříži studuje práva a touží po společenském vzestupu. Je to hlavní postava příběhu, která se vyvíjí od naivity k tvrdé ctižádosti.
Jak Otec Goriot končí?
Goriot zemře v pokoji pensionu, aniž by se s ním dcery rozloučily. Na pohřbu je jen Rastignac a sluha Christophe. Rastignac pak hodí rukavici pařížské společnosti a jde na večeři k Delphine.
Proč se hlavní postavě říká otec Goriot?
Goriot se se svými dcerami stále chová jako obětavý otec, a proto mu v pensionu říkají otec Goriot. Jméno vystihuje jeho jedinou životní roli, protože pro dcery ztratil majetek, zdraví i vážnost.
