Na západní frontě klid: rozbor díla k maturitě
Na západní frontě klid je válečný román německého spisovatele Ericha Marii Remarqua, který knižně vyšel v roce 1929. Patří k epice, je psán prózou a řadí se k meziválečné literatuře o generaci zničené první světovou válkou. Vypráví o gymnazistovi Paulu Bäumerovi a jeho spolužácích, kteří odejdou ze školní lavice na frontu a jeden po druhém tam zahynou.
Ve zkratce
- Autor: Erich Maria Remarque, německý prozaik, první knižní vydání 1929.
- Původní název Im Westen nichts Neues, časopisecky na pokračování už od listopadu 1928.
- Literární druh epika, forma próza, žánr válečný román s protiválečným vyzněním.
- Zařazení: meziválečná próza, ztracená generace, v německé literární vědě nová věcnost.
- Stavba: úvodní motto a 12 kapitol, vypráví Paul Bäumer v první osobě.
- Hlavní postavy: Paul Bäumer, Katczinsky, Kropp, Müller, Kemmerich, Tjaden, Himmelstoss, Kantorek.
- Paul padne v říjnu 1918 v den, kdy armádní hlášení nemá o čem psát.
Základní údaje o díle
Jisté jsou tři věci: autor, rok prvního knižního vydání 1929 a to, že jde o epickou prózu, román.
| Údaj | Na západní frontě klid |
|---|---|
| Autor | Erich Maria Remarque (1898 až 1970), rodným jménem Erich Paul Remark |
| Původní název a jazyk | Im Westen nichts Neues, němčina |
| Časopisecky | na pokračování v berlínském deníku Vossische Zeitung od 10. listopadu 1928 |
| První knižní vydání | 29. ledna 1929, Berlín, Propyläen Verlag (koncern Ullstein) |
| První český překlad | 1929, Bohumil Mathesius, nakladatelství Melantrich |
| Literární druh | epika |
| Forma | próza |
| Žánr | válečný román s protiválečným vyzněním |
| Směr a zařazení | meziválečná próza, ztracená generace, v německé literární vědě nová věcnost |
| Členění | krátké úvodní motto a 12 kapitol |
Rok 1928, nebo 1929
Román začal vycházet na pokračování v deníku Vossische Zeitung 10. listopadu 1928. Jako kniha vyšel až 29. ledna 1929 v nakladatelství Propyläen, a proto se jako rok prvního vydání uvádí 1929. Shodně to uvádějí encyklopedie Britannica i německý biografický slovník Neue Deutsche Biographie.
České překlady
Podle záznamů v katalozích českých knihoven ji už v roce 1929 vydal Melantrich v překladu Bohumila Mathesia. Později román přeložil František Gel, jehož překlad vyšel v roce 1964, a nejnověji Ivana Parkmanová. Překlady se liší i ve jménech: starší vydání píší Pavel Bäumer, novější Paul Bäumer.
O čem Na západní frontě klid je
Tématem je zkušenost řadového vojáka v zákopech první světové války. Kniha nesleduje bitvy a generály, sleduje, co válka dělá s devatenáctiletými chlapci, kteří kromě školy nic nepoznali.
Hlavní motivy
Opakují se motivy kamarádství, hladu, strachu při ostřelování, zranění, smrti, která zevšední, a odcizení od domova. Proti nim stojí motivy přírody a země, do které se voják při palbě tiskne. Nejsilnějším věcným motivem jsou boty umírajícího Kemmericha, které putují z vojáka na vojáka a pokaždé přežijí svého majitele.
Děj po kapitolách
Kapitoly 1 až 3: za frontou. Rota se vrací z první linie s těžkými ztrátami. Paul vzpomíná, jak třídní učitel Kantorek přemluvil celou třídu, aby se dobrovolně přihlásila do armády, a jak je ve výcviku týral poddůstojník Himmelstoss. V lazaretu umírá spolužák Kemmerich po amputaci nohy. Müller chce jeho boty a také je dostane.
Kapitoly 4 až 6: fronta. Při nočním zákopnickém úkolu zastihne rotu dělostřelecká palba a plynový útok, vojáci se kryjí na hřbitově. Nocí se nese křik raněných koní. Následuje několikadenní bitva v zákopech, při níž je smrtelně raněn Haie Westhus.
Kapitoly 7 až 9: domov a nepřítel. Paul dostane dovolenou. Doma najde těžce nemocnou matku a mezi civilisty se cítí cizí. Matce Kemmericha zalže, že syn zemřel okamžitě. Ve výcvikovém táboře pak pozoruje ruské zajatce a dělí se s nimi o jídlo. Po návratu na frontu zabloudí na hlídce a v kráteru probodne francouzského vojáka Gérarda Duvala.
Kapitoly 10 až 12: konec. Skupina hlídá opuštěnou vesnici se zásobami. Při evakuaci civilistů jsou Paul a Kropp raněni. V katolické nemocnici přijde Kropp o nohu, Paul se po uzdravení vrací k rotě. V roce 1918 padají poslední přátelé: Müller, Leer, velitel roty Bertinck. Detering zběhne a je chycen. Raněného Katczinského nese Paul na zádech na obvaziště, cestou ho však zasáhne střepina a Kat umírá. Paul zůstává ze třídy poslední a v říjnu 1918 padne.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Román má krátké motto a 12 kapitol. Vyprávění je v hlavní linii chronologické, ale skládá se z epizod: střídají se kapitoly z první linie s kapitolami ze zázemí. Vstupují do něj vzpomínky na školu a výcvik. Kniha začíná uprostřed války, ne odchodem z domova.
Důležitý je rámec. Motto oznamuje, že kniha nechce být obžalobou ani zpovědí, jen zprávou o generaci, kterou válka zničila. Poslední odstavec pak stroze ohlásí smrt vypravěče. Obě místa stojí mimo Paulovo vyprávění a mluví v nich někdo jiný.
Čas a prostor
Děj se odehrává na západní frontě, tedy na bojišti mezi Německem a Francií, a v německém zázemí: v kasárnách, v Paulově rodném městě, ve výcvikovém táboře a v nemocnici. Výslovně je v textu zmíněno léto 1918 a říjen 1918, kdy Paul umírá.
Vypravěč
Vypráví Paul Bäumer v první osobě, tedy takzvanou ich-formou, a převážně v přítomném čase. Často říká my, protože mluví za skupinu a celou generaci. Až poslední odstavec je ve třetí osobě a v minulém čase, protože vypravěč je mrtev. Podobně úzké hledisko mladého muže ve válce má Hrabalova novela, kterou přibližuje rozbor Ostře sledovaných vlaků.
Postavy
Postavy tvoří dvě skupiny: Paulovi spolužáci z jedné třídy a starší muži z lidu, které chlapci poznali až v armádě. Při výkladu pomůže osnova, kterou popisuje návod, jak napsat charakteristiku postavy: kdo to je, povaha, jednání a vztahy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Paul Bäumer | gymnazista, vypravěč | citlivý, vnímavý, na frontě otupí a odcizí se domovu | jeho očima čtenář vidí válku, padne v říjnu 1918 |
| Stanislaus Katczinsky (Kat) | asi čtyřicetiletý záložník, v civilu švec | zkušený, vynalézavý, všude sežene jídlo | hlava skupiny, Paulův nejbližší přítel |
| Albert Kropp | Paulův spolužák | bystrý, o válce nejvíc přemýšlí | je raněn spolu s Paulem, v lazaretu přijde o nohu |
| Müller | Paulův spolužák | praktický, i na frontě se učí na zkoušky | získá Kemmerichovy boty, později padne |
| Franz Kemmerich | Paulův spolužák | chlapecký, bezbranný | umírá v lazaretu po amputaci nohy |
| Tjaden | zámečník | největší jedlík, vzpurný | nenávidí Himmelstosse, jeho osud kniha neuzavírá |
| Haie Westhus | kopáč rašeliny | silák, prostý a přímý | smrtelně raněn do zad při velké bitvě |
| Detering | sedlák | myslí jen na statek a ženu | zběhne a je chycen |
| Himmelstoss | poddůstojník ve výcviku, v civilu listonoš | malicherný, opojený mocí | ztělesňuje kasárenský dril, na frontě se ukáže jeho strach |
| Kantorek | třídní učitel | řečník vlasteneckých frází | přemluví třídu ke vstupu do armády, později sám narukuje |
| Gérard Duval | francouzský voják | známe ho jen z dopisů a fotografie | Paul ho zabije v kráteru a vidí v nepříteli člověka |
Kantorek a Katczinsky jako dva učitelé
Kantorek učí chlapce velkým slovům o vlasti a pošle je na frontu. Katczinsky je naučí, jak přežít. Autorita školy se na frontě zhroutí a nahradí ji autorita zkušenosti.
Paul a Duval
Scéna v kráteru je myšlenkovým středem románu. Paul vidí umírat konkrétního muže a najde u něj dopisy a fotografii ženy s dítětem. Pochopí, že zabil člověka, který mu byl bližší než ti, kdo je oba do války poslali.
Jazyk a umělecké prostředky
Román je psán spisovným jazykem s prvky vojenského slangu a hovorové řeči. Styl je střízlivý a úsečný: Britannica mluví o lakonickém zdrženlivém tónu, který hrůzy zaznamenává bez komentáře. Dílo i české překlady jsou autorsky chráněné, proto prostředky popisujeme vlastními slovy.
Věcnost a naturalistický detail
Zranění a umírání jsou popsány přesně a bez příkras. Vypravěč je nehodnotí, jen zaznamenává. Právě chybějící patos působí silněji než jakékoli odsouzení války.
Kontrast
Proti sobě stojí fronta a domov, mládí a smrt, řeči o hrdinství a skutečnost zákopu. Největší kontrast nese samotný název: den, kdy zemře hlavní hrdina, je pro velení dnem, kdy se nic nestalo. Jde o ironii.
Lyrické a úvahové pasáže
Mezi věcné scény jsou vloženy úvahy o Paulově generaci a lyrické obrazy přírody a vzpomínek. Přibývá v nich přirovnání a personifikací. Tyto pasáže zpomalují děj a ukazují, že pod otupělým vojákem zůstává citlivý chlapec.
Symboly
Kemmerichovy boty ukazují, že věc má na frontě delší život než člověk. Země je pro vojáka úkrytem a skoro matkou. Křik raněných koní zastupuje nevinné oběti, které válce nerozumějí.
Autor a literárněhistorický kontext
Erich Maria Remarque
Remarque se narodil 22. června 1898 v Osnabrücku jako Erich Paul Remark a zemřel 25. září 1970 ve švýcarském Locarnu. Studoval učitelský ústav, v listopadu 1916 byl odveden a v červnu 1917 se dostal na západní frontu. Brzy nato byl těžce raněn a až do konce války ležel v lazaretu v Duisburgu.
Zákaz a exil
Americký film Lewise Milestonea z roku 1930, oceněný Oscarem za nejlepší film a režii, provázely v Německu nacistické výtržnosti. Remarque přesídlil v roce 1932 do Švýcarska. Po roce 1933 byly jeho knihy zakázány a páleny a v roce 1938 mu bylo odňato německé občanství. Od roku 1939 žil ve Spojených státech.
Směr a období
V českých učebnicích se Remarque řadí k meziválečné próze a k takzvané ztracené generaci. Pojem pochází z amerického prostředí a původně označoval americké prozaiky, například Ernesta Hemingwaye, jehož pozdní novelu vykládá rozbor Starce a moře. Na Remarqua se přenáší kvůli tématu. Německá literární věda řadí román k nové věcnosti, střízlivému stylu výmarské republiky.
Současníci a další díla
O první světové válce psali ve stejném období Francouzi Henri Barbusse a Romain Rolland, jehož novele je věnován rozbor Petra a Lucie. Před další válkou varoval Karel Čapek, což ukazuje rozbor dramatu Bílá nemoc. Z dalších Remarquových románů se uvádějí Cesta zpátky z roku 1931, která je volným pokračováním, dále Tři kamarádi, Vítězný oblouk, Jiskra života, Čas žít, čas umírat, Černý obelisk a Noc v Lisabonu.
Jak o románu mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. je to řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a samotná zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si strukturu zkoušky ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, zda je z fronty, ze zázemí, nebo z dovolené, a kdo v něm mluví. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazykové prostředky doložené přímo z úryvku. U tohoto románu se vyplatí vždy pojmenovat ich-formu, přítomný čas a kontrast, protože jsou vidět téměř v každém úryvku. Autora a zařazení nechte až po rozboru, pokud škola nestanoví jiné pořadí.
Sedm věcí, které se o románu pletou
- Rok vydání 1928. V listopadu 1928 začal román vycházet v novinách na pokračování. Knižně vyšel až v lednu 1929.
- Paul Bäumer je Remarque. Autor byl odveden, na frontě strávil jen několik týdnů a válku přežil. Paul se hlásí dobrovolně, bojuje roky a padne.
- Vypravěč je po celou knihu stejný. Poslední odstavec nevypráví Paul. Ve třetí osobě v něm někdo neznámý oznamuje jeho smrt.
- Paul padne v den příměří. Umírá v říjnu 1918. Příměří bylo uzavřeno až v listopadu, a právě ta zbytečnost patří k vyznění knihy.
- Katczinsky je Paulův spolužák. Kat je asi čtyřicetiletý záložník, kterého chlapci poznali až v armádě. Spolužáci jsou Kropp, Müller, Kemmerich a Leer.
- Kemmerichovy boty si vezme Paul. Nejdřív je dostane Müller. K Paulovi se dostanou až po Müllerově smrti.
- Ztracená generace je německý směr. Označení vzniklo pro americké prozaiky. U Remarqua jde o tematickou příbuznost, německá literární věda mluví o nové věcnosti.
Další díla rozebraná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel román Na západní frontě klid?
Nejprve vycházel na pokračování v berlínském deníku Vossische Zeitung od 10. listopadu 1928. Knižně vyšel 29. ledna 1929 v berlínském nakladatelství Propyläen. Jako rok prvního vydání se proto uvádí 1929.
Jaký je literární druh a žánr díla Na západní frontě klid?
Literární druh je epika, forma próza, žánr válečný román. Protože kniha ukazuje válku bez hrdinství a z pohledu řadového vojáka, mluví se o románu protiválečném.
Do jakého literárního směru Na západní frontě klid patří?
V české škole se dílo řadí k meziválečné próze a k autorům ztracené generace, tedy generace poznamenané první světovou válkou. Německá literární věda mluví o nové věcnosti, střízlivém a věcném stylu výmarské republiky.
Kdo je vypravěčem románu Na západní frontě klid?
Vypráví Paul Bäumer v první osobě a převážně v přítomném čase. Poslední odstavec knihy je napsán ve třetí osobě: neznámý vypravěč v něm oznamuje Paulovu smrt.
Jak zemře Paul Bäumer?
Paul padne v říjnu 1918, krátce před koncem války, v den, kdy je na frontě takový klid, že se armádní hlášení omezí na jedinou větu. Okolnosti kniha nepopisuje.
Co znamená název Na západní frontě klid?
Název opakuje znění armádního hlášení ze dne, kdy Paul zemřel. Německý originál doslova říká, že na západě není nic nového. Vyjadřuje hlavní myšlenku: smrt jednoho člověka je pro válečnou mašinerii tak bezvýznamná, že nestojí ani za zmínku.
Je Na západní frontě klid autobiografický román?
Jen zčásti. Remarque byl odveden v osmnácti letech, v roce 1917 se dostal na západní frontu a byl těžce raněn. Na frontě ale strávil jen několik týdnů a látku čerpal i z vyprávění jiných vojáků. Paul Bäumer je literární postava, ne autor.
Proč nacisté román Na západní frontě klid zakázali?
Kniha ukazuje německé vojáky jako oběti, ne jako hrdiny, a zpochybňuje vlasteneckou rétoriku. Po roce 1933 byly Remarquovy knihy zakázány a veřejně páleny, v roce 1938 přišel autor o německé občanství.
