Markéta Lazarová: rozbor díla k maturitě

Markéta Lazarová je baladický román Vladislava Vančury, který poprvé vyšel roku 1931 a patří k vrcholům české meziválečné prózy. Vypráví o dvou znepřátelených loupežnických rodech ve středověku a o lásce Markéty, dcery jednoho z nich, k synu toho druhého. Zvláštností knihy je vypravěč, který do děje neustále vstupuje, oslovuje čtenáře i postavy a vše komentuje.

Ve zkratce

• Autor: Vladislav Vančura (1891 až 1942), lékař, spisovatel a člen Devětsilu.
• První vydání: 1931, Praha, Sfinx Bohumila Jandy, edice Pyramida.
• Literární druh epika, forma próza, žánr baladický román ze středověku.
• Místo a doba: okolí Mladé Boleslavi, neurčená doba, podle historiků zhruba 13. století.
• Vypravěč: autorský, vševědoucí, ale hlasitě přítomný, protože do děje vstupuje otázkami a komentáři.
• Hlavní síla knihy je jazyk: archaický, stylizovaný, plný přechodníků a básnických obrazů.
• Film Františka Vláčila z roku 1967 je samostatné dílo, nezaměňujte ho s knihou.

Základní údaje o díle

U zkoušky stačí pevně znát tři letopočty: 1931 jako rok vydání knihy, 1933 jako rok druhého vydání se změněným pravopisem jména a 1967 jako rok filmu. V katalozích českých knihoven je kniha z roku 1931 zapsána v nakladatelství Sfinx, B. Janda, a vyšla v edici Pyramida jako svazek 15.

Název: Markéta, nebo Marketa

Ve druhém vydání z roku 1933 vyšlo jméno hrdinky i název bez dlouhého é, tedy jako Marketa Lazarová. Obě podoby jsou správně, jen odrážejí různá vydání. Film Františka Vláčila používá krátkou podobu, v učebnicích se běžně píše Markéta.

O čem Markéta Lazarová je

Hlavním tématem je láska, která se objeví uprostřed násilí, a život prožívaný naplno a bez kompromisů. Příběh nemá historické ambice: středověk je pro Vančuru kulisa, v níž může ukázat lidské pudy, hrdost a vášně v čisté podobě.

Hlavní motivy

Prvním motivem je nepřátelství dvou rodů, Kozlíků a Lazarů. Druhým je zakázaná láska Markéty a Mikoláše, třetím láska Alexandry a Kristiána. Vrací se i motiv viny, protože Markéta byla zaslíbena klášteru. Čtvrtým motivem je střet divokého, svobodného života s mocí krále a s mravním řádem církve.

Děj po částech

Vzdor králi. Král chce zajistit bezpečnost obchodních cest, a proto proti zbojníkům vyšle vojsko s hejtmanem Pivem. Kozlík, který sídlí na tvrzi Roháček a má podle textu osm synů a devět dcer, hledá proti přesile spojence v sousedním Lazarovi z Obořiště. Rody si ale odedávna stojí v cestě.

Únos. Kozlík posílá vyjednávat nejdivočejšího syna Mikoláše, jenže ten je u Lazara zbit. Kozlíkovi lidé potom přepadnou Obořiště a unesou Lazarovu dceru Markétu, která byla určena do kláštera. Ve vlastní tlupě se mezitím objeví zajatý Kristián, mladý cizí šlechtic, do něhož se zamiluje Kozlíkova dcera Alexandra.

Láska a pád. Markéta se zpočátku brání, potom se do Mikoláše zamiluje a trhá ji spor mezi láskou a poslušností k otci. Když Kozlíkův rod prohraje s královským vojskem, uniká Mikoláš s Markétou a Alexandrou do lesů. Kristián zešílí a Alexandra ho zabije. Markéta se vrací k otci, který ji odmítne.

Konec. Kozlík i Mikoláš skončí na popravišti, kdežto Markétě a Alexandře se narodí synové.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice, čas a prostor

Román je členěn na kapitoly a vyprávění postupuje převážně chronologicky. Prostorem je krajina kolem Mladé Boleslavi, kde stojí tvrze Roháček a Obořiště, a hluboký les, v němž se postavy skrývají. Doba není označena letopočtem. Vančura ji vymezuje větou o králi, který usiloval o bezpečnost silnic, a o šlechticích, kteří „prolévali krev málem se chechtajíce“. Podle historiků jde o vrcholný středověk.

Nejde proto o historický román. Nevystupují v něm skutečné historické osobnosti a děj se nepodřizuje reáliím, takže na rozdíl od Scotta nebo Jiráska nic nevysvětluje o dějinách. Arne Novák to knize vytkl, většina kritiků ale uznala, že doba je jen pozadím pro psychologii postav.

Vypravěč, který vstupuje do děje

Vypravěč je autorský a vševědoucí. Vypráví ve třetí osobě, o rozdílu tohoto typu a vyprávění v první osobě pojednává článek o tom, čím se liší ich-forma a er-forma. Vančurův vypravěč ale nezůstává neviditelný: příběh přerušuje, oslovuje čtenáře i postavy, hodnotí jejich jednání a kladá řečnické otázky.

Dobové kritiky se na tento rys dívaly rozdílně. Václav Renč jej vnímal jako rušivý, když autorovi „uteče názor“. A. M. Píša naopak ocenil, že si Vančura uchoval výsadu naivních lidových vypravěčů: důvěrně oslovuje čtenáře i postavy, glosuje jejich osudy a prokládá vyprávění úvahami a mravním ponaučením. Vypravěč také ironicky srovnává prostý příběh s „rozkošnou složitostí“ současné literatury. Tím čtenáři připomíná, že čte vyprávění, a brání mu v prosté identifikaci s hrdiny.

Postavy

Postavy se vyznačují jednoznačnými rysy a podle vypravěče se dělí na ty, kdo žijí naplno, a ty, kdo couvají. Arne Novák kritizoval, že Markéta je hrdinkou spíš v názvu. Jiní kritici naopak ocenili, že jde o první ženskou hrdinku v autorově díle.

Dvojice soupeřů

Kozlík a Lazar jsou oba loupežníci, přesto stojí proti sobě. Vančura Kozlíka označuje za loupeživého rytíře, kdežto Lazar je podle něj jen loupežník, tedy zbabělejší a vypočítavější. Zaměnit je u zkoušky je častá chyba: Lazar je otec Markéty, Kozlík otec Mikoláše.

Jazyk a umělecké prostředky

Jazyk je pro knihu zásadní. Roman Jakobson v dobové recenzi napsal, že bez něj by byla Markéta Lazarová jen dalším průměrným zbojnickým příběhem, protože dějem se od nich neliší. Vančura odmítal rozbředlý jazyk starší prózy a vytvořil řeč stylizovanou, těžkou, ale přitom výstižnou.

Archaismy a přechodníky

Text užívá přechodníky a knižní tvary, například ve větě o králi „maje“ ukrutné potíže se šlechtici. Spolu s dlouhými souvětími a nezvyklým slovosledem vytvářejí dojem starého vypravěčského tónu. Archaizace dodává příběhu vážnost a odstup, ale zároveň čtenáře nutí číst pomalu.

Kontrast knižního a obecného

Vznešená slova a biblický tón se střídají s lidovými a hrubými výrazy. Vzniká tak napětí mezi posvátným a tělesným, které odpovídá lásce zbožné Markéty k surovému Mikolášovi. Kontrast je v textu princip, nikoli ozdoba.

Přirovnání, metafory a apostrofy

Loupežníci bývají přirovnáváni k dravé zvěři, Markéta ke vznešené lani. Jindy vypravěč postavu přímo osloví a něco jí vytkne, čímž vznikají apostrofy a řečnické otázky. Vypravěč tak zní jako hlas balady, který příběh nese a komentuje.

Autor a literárněhistorický kontext

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura se narodil 23. června 1891 v Háji ve Slezsku a původním povoláním byl lékař. Medicínu dokončil v roce 1921 a praxi vedl na Zbraslavi. Byl prvním předsedou avantgardního Devětsilu, za okupace se zapojil do odboje a 1. června 1942 byl popraven na Kobyliské střelnici v Praze. V roce 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem.

Zařazení a období

Vančura patří do české meziválečné prózy a k avantgardě, jeho vyprávění je lyrizované a jazykově experimentální. Okruh Devětsilu vysvětluje stránka o avantgardě a poetismu. Balady najdete v rozboru Erbenovy Kytice, odlišnou prózu téhož období ukazuje rozbor Čapkova Hordubala.

Další díla autora

Vančura napsal Pekaře Jana Marhoula (1924), Pole orná a válečná (1925), Hrdelní pře anebo přísloví (1930) a román Konec starých časů (1934). Nejznámější a nejčastěji vykládanou dvojicí jeho děl je Markéta Lazarová a humoristická novela Rozmarné léto z roku 1926, o které pojednává rozbor novely Rozmarné léto.

Film Františka Vláčila

Film Marketa Lazarová natočil František Vláčil a do kin přišel roku 1967, hlavní roli hrála Magda Vášáryová. V roce 1998 jej anketa filmových kritiků a publicistů vyhlásila za nejvýznamnější film stoleté historie české kinematografie. Je to samostatné filmové dílo, které nenahrazuje čtení knihy.

Jak o Markétě Lazarové mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury je podle vyhlášky číslo 177/2009 Sb. řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z literárního díla. Příprava trvá 15 až 20 minut a samotná zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem a zařaďte ho: kdo mluví, kde v příběhu jsme. Potom pojmenujte téma a motivy, žánr, kompozici a čas a prostor. Pak přejděte k vypravěči, protože právě ten je pro knihu typický, a doložte ho tím, jak úryvek oslovuje čtenáře nebo hodnotí postavy. V úryvku hledejte přechodníky, archaismy a kontrast knižního a obecného jazyka a vždy je pojmenujte. Autora a film nechte na konec.

Šest věcí, které se o Markétě Lazarové pletou

1. Historický román. Kniha se odehrává ve středověku, ale nevystupují v ní historické osobnosti a doba není přesně určena. Je to baladický román.
2. Kozlík a Lazar jako jedna rodina. Jsou to soupeři. Lazar je otec Markéty, Kozlík otec Mikoláše a Alexandry.
3. Rok 1967 jako rok knihy. V roce 1967 vznikl film. Kniha vyšla v roce 1931.
4. Vypravěč v první osobě. Vypráví se v er-formě. Autorský vypravěč sice vstupuje do děje, ale o sobě nemluví jako o postavě.
5. Jednotný název. Podoby Markéta a Marketa se v různých vydáních střídají. První vydání z roku 1931 má jméno s dlouhým é.
6. Přesný letopočet děje. Text žádný rok neuvádí. Třináctému století se říká podle odhadu historiků.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšla Markéta Lazarová?

Román Vladislava Vančury poprvé vyšel v roce 1931 v Praze v nakladatelství Sfinx Bohumila Jandy jako patnáctý svazek edice Pyramida. Film Františka Vláčila podle něj vznikl až v roce 1967.

Jaký je žánr Markéty Lazarové?

Literární druh je epika, forma próza. Dílo se označuje jako baladický román nebo baladická próza ze středověku. Historickým románem v pojetí Waltera Scotta či Aloise Jiráska není, protože nevystupují historické osobnosti a doba zůstává neurčitá.

O čem je Markéta Lazarová?

Je o nepřátelství dvou loupežnických rodů, Kozlíků a Lazarů, a o lásce Markéty, dcery Lazara, k Mikolášovi, synu Kozlíka. Vedle toho se odehrává příběh Alexandry a zajatého Kristiána. Přes hrdiny se přibližuje královské vojsko, které má zjednat pořádek na cestách.

Kdo je vypravěčem Markéty Lazarové?

Vypravěč je autorský a vševědoucí, vypráví ve třetí osobě, tedy v er-formě. Výrazně ale vstupuje do děje: oslovuje čtenáře i postavy, komentuje jejich činy, kladá otázky a vkládá úvahy.

Kde a kdy se Markéta Lazarová odehrává?

Děj je zasazen do kraje kolem Mladé Boleslavi a do blíže neurčené doby, kdy král zajišťoval bezpečnost cest. Letopočet text neuvádí, podle historiků jde nejspíš o vrcholný středověk, tedy 13. století.

Kdo je Kozlík a kdo Lazar?

Kozlík je hlava loupežnického rodu na tvrzi Roháček, otec Mikoláše a Alexandry. Lazar sídlí na Obořišti a je otcem Markéty. Autor Kozlíka líčí jako loupeživého rytíře, Lazara jako obyčejného lapku.

Jaký je jazyk Markéty Lazarové?

Je stylizovaný a záměrně nezvyklý: archaismy, přechodníky, dlouhá souvětí, básnická přirovnání a nečekaný slovosled se střídají s obecnými výrazy. Roman Jakobson v dobové recenzi vyzdvihl jeho jednoduchost, zhuštěnost a dynamičnost.

Je film Marketa Lazarová stejný jako kniha?

Ne. Film Františka Vláčila z roku 1967 vznikl podle Vančurovy knihy, ale je samostatné filmové dílo. U ústní zkoušky se vykládá kniha, takže se nespoléhejte na to, že jste viděli film.