Černá kožená taška, porcelánový čajový servis, okurkové sendviče a stříbrné pouzdro na cigarety na stole ve viktoriánském salonu.
|

Jak je důležité míti Filipa: rozbor díla

Jak je důležité míti Filipa je konverzační komedie Oscara Wildea, poprvé uvedená 14. února 1895 v londýnském St James’s Theatre a knižně vydaná roku 1899. Patří do anglické literatury konce 19. století, k období estetismu a dekadence. Dva mladí gentlemani vedou dvojí život pod vymyšleným jménem Ernest, a když se do nich zamilují dvě dívky právě kvůli tomuto jménu, musí se celá lež rozmotat.

Ve zkratce

  • Autor: Oscar Wilde, irský básník, prozaik a dramatik (1854 až 1900).
  • Literární druh drama, žánr konverzační komedie s prvky frašky, tři dějství, psáno prózou.
  • Premiéra 14. února 1895 v St James’s Theatre v Londýně, knižní vydání 1899.
  • Původní název The Importance of Being Earnest, podtitul A Trivial Comedy for Serious People.
  • Název stojí na slovní hříčce: Ernest je mužské jméno, earnest znamená vážný, poctivý. Český překlad ji nahradil rčením mít filipa.
  • Téma: přetvářka a pokrytectví viktoriánské společnosti, sňatek jako obchod.
  • Hlavní postavy: Jack Worthing, Algernon Moncrieff, lady Bracknellová, Gwendolen Fairfaxová a Cecily Cardewová.

Základní údaje o díle

U této hry je třeba rozlišit premiéru a knižní vydání. Na jevišti se hra objevila v únoru 1895, tiskem vyšla až o čtyři roky později. Mezi těmito daty leží soudní procesy, které autora zničily.

Údaj Jak je důležité míti Filipa
Autor Oscar Wilde
Původní název The Importance of Being Earnest: A Trivial Comedy for Serious People, angličtina
Vznik 1894, raný rukopis nesl podtitul A Serious Comedy for Trivial People
Premiéra 14. února 1895, St James’s Theatre v Londýně, Jacka hrál ředitel divadla George Alexander
Knižní vydání 1899, Wilde v té době žil v exilu ve Francii
Literární druh drama
Žánr konverzační komedie, společenská satira s prvky frašky
Směr a období estetismus a dekadence, anglická literatura pozdní viktoriánské doby
Forma tři dějství, próza, dialog
Český překlad Jiří Zdeněk Novák, starší překlad Jana Lorence (1905) se jmenoval Na čem záleží

Slovní hříčka v názvu

Anglické earnest je přídavné jméno s významem vážný, upřímný, svědomitý. Vyslovuje se stejně jako mužské jméno Ernest. Název tedy zároveň říká, jak je důležité být vážný, a jak je důležité jmenovat se Ernest. Obě dívky chtějí milovat jen muže jménem Ernest, protože prý vzbuzuje důvěru, a přitom oba muži, kteří se tak představují, lžou.

Jak hříčku řeší český překlad

Doslova se hříčka přenést nedá. Jiří Zdeněk Novák ji ve druhé polovině 40. let nahradil hovorovým rčením mít filipa, tedy mít rozum, být důvtipný. Aby název dával smysl, musel jméno Ernest v celé hře nahradit jménem Filip. Význam se posunul od vážnosti k chytrosti, princip zůstal. Slovník spisovného jazyka českého i Příruční slovník jazyka českého uvádějí filipa ve významu vtip, důvtip, rozum.

Kolem názvu se později vedl soudní spor mezi dědicem Novákových práv a autorem novějšího překladu Pavlem Dominikem. Nejvyšší soud rozhodl, že jméno Filip ani obrat mít filipa nelze autorsky chránit, protože patří do obecné slovní zásoby.

O čem hra je

Tématem je přetvářka. Postavy předstírají příbuzné, nemoci i jména a společnost cení formu víc než obsah. Wilde zesměšňuje viktoriánskou vážnost: lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou vážní, se zabývají malichernostmi. Sňatek se domlouvá podle příjmů a původu.

Hlavní motivy

Hlavním motivem je jméno Ernest, kolem kterého se točí zasnoubení i křtiny. Druhým je dvojí život, Algernon mu říká bunburování. Opakuje se i jídlo: okurkové sendviče, chléb s máslem, dort a muffiny slouží jako zbraně v hádkách i jako únik před problémy. Dalšími motivy jsou deník, pouzdro na cigarety a taška z nádraží Victoria.

Stručný děj

První dějství: londýnský byt Algernona Moncrieffa. Jeho přítel, kterého zná jako Ernesta, chce požádat o ruku Algernonovu sestřenici Gwendolen. Podle pouzdra na cigarety se prozradí, že se jmenuje Jack, na venkově je poručníkem Cecily a do Londýna jezdí za vymyšleným zhýralým bratrem Ernestem. Algernon má podobnou výmluvu, nemocného přítele Bunburyho. Gwendolen nabídku přijme, ale lady Bracknellová sňatek zakáže, když se dozví, že Jacka našli jako nemluvně v tašce na nádraží Victoria.

Druhé dějství: zahrada Jackova venkovského sídla ve Wooltonu. Algernon přijede jako Jackův bratr Ernest a okouzlí Cecily, která se s Ernestem podle svého deníku dávno zasnoubila. Jack přijede ve smutečním a ohlásí Ernestovu smrt, čímž se lež zhroutí. Oba muži se potají domlouvají s kanovníkem Chasublem, že se nechají pokřtít jako Ernest. Přijede Gwendolen a při čaji se s Cecily pohádá, která je s Ernestem zasnoubená. Když se ukáže, že Ernesta nemá ani jedna, dívky se semknou proti mužům.

Třetí dějství: salon téhož domu. Lady Bracknellová svolí k Algernonovu sňatku, až když se dozví o Cecilyině jmění. Jack odmítá svolit, dokud nedostane Gwendolen. Rozuzlení přinese vychovatelka slečna Prismová: před osmadvaceti lety v roztržitosti uložila rukopis svého románu do kočárku a dítě do tašky, kterou nechala na nádraží. Jack je tedy synem sestry lady Bracknellové, starším bratrem Algernona, a podle armádních seznamů dostal po otci jméno Ernest. Hra končí trojím objetím párů.

Kompozice, čas a prostor

Hra má tři dějství a postupuje chronologicky. Stavba je souměrná: první dějství je ve městě, další dvě na venkově, postavy tvoří dvojice a druhé dějství opakuje situace prvního s prohozenými rolemi. Expozicí je odhalení Jackova dvojího života, kolizí zákaz lady Bracknellové, krizí střet dvou falešných Ernestů, vyvrcholením výslech slečny Prismové. Rozuzlení je záměrně nepravděpodobné, jako ve frašce. Obecně části dramatu popisuje článek o tom, jak funguje kompozice literárního díla.

Čas a prostor

Děj trvá zhruba dva dny v současnosti diváků roku 1895. První dějství je v bytě v londýnské Half Moon Street, druhé v zahradě a třetí v salonu venkovského sídla ve Wooltonu. Protiklad města a venkova je zásadní, právě mezi nimi postavy přepínají svou druhou identitu. Hra nemá vypravěče, vše se dozvídáme z dialogu.

Postavy

Postavy nejsou psychologicky propracované, jsou to přehnané typy. Všechny mluví stejně vytříbeně, liší se tím, co a s jakou vážností říkají.

Postava Kdo to je Charakteristika Role v ději
Jack Worthing zámožný mladý muž, nalezenec, poručník Cecily na venkově mravný, ve městě se baví jako Ernest uchází se o Gwendolen, nakonec zjistí, že se opravdu jmenuje Ernest
Algernon Moncrieff mladý londýnský floutek, synovec lady Bracknellové lehkovážný, duchaplný, věčně hladový a zadlužený vymyslel Bunburyho, na venkově se vydává za Ernesta a získá Cecily
Lady Bracknellová aristokratka, Algernonova teta a Gwendolenina matka panovačná, sebejistá, posuzuje lidi podle majetku a původu brání sňatkům, odhalí Jackův původ
Gwendolen Fairfaxová dcera lady Bracknellové sebevědomá, módní, v rozhodnosti se podobá matce chce si vzít jen muže jménem Ernest
Cecily Cardewová Jackova svěřenkyně, vnučka jeho pěstouna romantická, vynalézavá, žije v příbězích ze svého deníku zasnoubí se s Ernestem dřív, než ho pozná
Slečna Prismová Cecilyina vychovatelka mravokárná, zasněná, v mládí napsala sentimentální román kdysi ztratila dítě, její přiznání rozuzlí děj
Dr. Chasuble venkovský kanovník učený pedant, jedno kázání umí přizpůsobit téměř každé příležitosti má pokřtít oba muže, sblíží se s Prismovou

Lady Bracknellová

Lady Bracknellová je nejslavnější postavou hry. Vyslýchá Jacka jako úředník: ptá se na příjmy, dům, politické názory a rodiče. Její výroky jsou absurdní, ale pronáší je s takovou jistotou, že v nich zní žebříček hodnot vyšší společnosti. Tašku na nádraží přirovná k excesům Francouzské revoluce.

Jack a Algernon

Oba muži lžou, aby unikli povinnostem. Jack se za přetvářku stydí, Algernon si ji užívá. Ironií hry je, že Jack, který celou dobu lže o svém jménu, nakonec zjistí, že mluvil pravdu.

Jazyk a umělecké prostředky

Hra je psaná prózou a téměř celá stojí na dialogu. Děj je jen záminkou, skutečnou hvězdou je jazyk: aforismy, paradoxy a rychlé výměny replik. České překlady jsou dosud chráněné, proto je necitujeme a prostředky popisujeme vlastními slovy.

Paradox a aforismus

Wilde rád převrací běžná rčení naruby. Postavy s vážnou tváří tvrdí, že na maličkostech záleží nejvíc a vážné věci jsou nudné. Paradox zesměšňuje morální poučky tím, že je vysloví stejně sebejistě, jen s opačným smyslem. Takové věty fungují i vytržené z děje.

Slovní hříčka a ironie

Hříčka se jménem Ernest prostupuje hru od názvu po poslední repliku. Jack v ní říká, že si poprvé v životě uvědomil, jak je důležité být Ernestem a zároveň být upřímný: I’ve now realised for the first time in my life the vital Importance of Being Earnest. Věta je ironická, protože ji pronáší muž, který celou hru lhal a k pravdě se dostal náhodou.

Nadsázka a situační komika

Situace jsou přehnané až k nesmyslu: dítě vyměněné za rukopis románu, zasnoubení zapsané v deníku dřív, než se snoubenci potkají, dva dospělí muži toužící po křtu. Hádka dívek při čaji ukazuje, jak Wilde přenáší konflikt do zdvořilostních forem: Cecily místo urážky nasype soupeřce do čaje cukr a místo chleba s máslem jí podá dort. Komiku předstírání ze starší komedie připomíná rozbor Molièrova Lakomce.

Autor a literárněhistorický kontext

Oscar Wilde se narodil 16. října 1854 v Dublinu a zemřel 30. listopadu 1900 v Paříži. Proslavil se jako duchaplný stoupenec estetismu, který hlásal umění pro umění. V letech 1892 až 1895 napsal čtyři společenské komedie a tato byla poslední a nejúspěšnější. Krátce po premiéře se soudil s markýzem z Queensberry, otcem svého přítele lorda Alfreda Douglase, a v květnu 1895 dostal dva roky těžkého žaláře.

Proč hra zmizela z jeviště

Po zatčení se veřejnost od Wildea odvrátila, ředitel divadla odstranil jeho jméno z plakátů a v květnu 1895 hra přestala hrát. Knižně vyšla až roku 1899, kdy Wilde po propuštění žil v exilu ve Francii, a další komedii už nenapsal. K vězení se vrátil v Baladě o žaláři v Readingu a v dopise De profundis.

Estétismus a dekadence

Estétismus a dekadence jsou směry konce 19. století, které stavěly krásu a styl nad morální poučení. Komedie o Filipovi je dekadentní tím, jak vážnost a ctnost odhaluje jako pouhou pózu. Ve stejné době psal v Londýně hry George Bernard Shaw. Ve Francii vznikl roku 1897 Rostandův Cyrano, rovněž hra o lásce a záměně identity, kterou vysvětluje rozbor Cyrana z Bergeracu. V Čechách se k dekadenci hlásili Jiří Karásek ze Lvovic a Arnošt Procházka.

Další díla autora

Jediný Wildeův román vysvětluje samostatný rozbor Obrazu Doriana Graye. Z dalších her jsou to Vějíř lady Windermerové (1892), Bezvýznamná žena (1893), Ideální manžel (1895) a tragédie Salome. Psal i pohádky a povídku Strašidlo cantervillské. Satiru na sňatkový trh, peníze a postavení ve starší anglické literatuře nabízí rozbor Pýchy a předsudku.

Jak o díle mluvit u ústní maturity

Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

  • Zasaďte úryvek do děje: město, venkov, hádka dívek, nebo rozuzlení s taškou?
  • Pojmenujte téma a motivy, druh, žánr, čas a prostor.
  • Vysvětlete hříčku v názvu a českého Filipa.
  • Ukažte na úryvku paradox, ironii nebo nadsázku a řekněte, co zesměšňují.
  • Zařaďte hru do Wildeovy tvorby a k estetismu.

U této komedie se vyplatí mít připravený názor, zda je to jen hříčka pro zábavu, nebo ostrá satira na společnost, a opřít ho o konkrétní repliku. Další díla rozebraná stejně najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.

Šest věcí, které se o hře pletou

  1. Hra vyšla roku 1895. Roku 1895 měla premiéru. Knižně vyšla až roku 1899.
  2. Jméno Filip vymyslel Wilde. V originálu se vymyšlený bratr jmenuje Ernest. Filip je řešení českého překladu, které má zachovat hříčku v názvu.
  3. Bunbury je Jackův vymyšlený bratr. Bratra Ernesta si vymyslel Jack. Nemocného přítele Bunburyho si vymyslel Algernon.
  4. Gwendolen je Algernonova sestra. Je to jeho sestřenice, dcera lady Bracknellové. Algernonovým bratrem se na konci ukáže Jack.
  5. Jacka našli v kočárku. V kočárku zůstal rukopis románu slečny Prismové. Jack byl v tašce v šatně nádraží Victoria.
  6. Je to romantická komedie o lásce. Láska je jen rámec. Hra je satira na pokrytectví a sňatkový trh viktoriánské společnosti.

Časté otázky

Kdy byla hra Jak je důležité míti Filipa poprvé uvedena?

Premiéru měla 14. února 1895 v londýnském St James’s Theatre. Knižně vyšla až roku 1899, kdy Oscar Wilde po propuštění z vězení žil ve Francii.

Jaký je literární druh a žánr hry?

Literární druh je drama, žánr konverzační komedie s prvky frašky. Hra má tři dějství a je psaná prózou.

Do jakého literárního směru hra patří?

Patří k estetismu a dekadenci, tedy do anglické literatury konce 19. století. Oscar Wilde je nejznámějším anglickým představitelem těchto směrů.

O čem je Jak je důležité míti Filipa stručně?

Jack a Algernon vedou dvojí život pod vymyšleným jménem. Dívky, do kterých jsou zamilovaní, chtějí jen muže jménem Ernest. Když se lež prozradí, ukáže se, že Jack se opravdu jmenuje Ernest a je Algernonovým bratrem.

Proč se hra česky jmenuje Jak je důležité míti Filipa?

Anglický název stojí na hříčce mezi jménem Ernest a slovem earnest, které znamená vážný. Překladatel Jiří Zdeněk Novák ji nahradil rčením mít filipa, tedy mít rozum, a jméno Ernest v celé hře nahradil jménem Filip.

Kdo jsou hlavní postavy hry?

Jack Worthing a jeho přítel Algernon Moncrieff, Algernonova teta lady Bracknellová, její dcera Gwendolen a Jackova svěřenkyně Cecily. Dále vychovatelka slečna Prismová a kanovník Chasuble.

Co znamená bunburování?

Je to Algernonovo slovo pro vymýšlení výmluv. Algernon předstírá, že na venkově má nemocného přítele Bunburyho, a kdykoli se chce vyhnout nepříjemné povinnosti, jede ho údajně navštívit.

Jak hra končí?

Slečna Prismová přizná, že kdysi omylem nechala dítě v tašce na nádraží. Jack se ukáže jako syn sestry lady Bracknellové, Algernonův starší bratr, a dostal jméno Ernest.

Související články