Potemnělý pokojík se železnou postelí, starou knihou na židli a zatemněným oknem, kterým proniká jediný paprsek světla.
|

Romeo, Julie a tma: rozbor díla k maturitě

Romeo, Julie a tma je novela Jana Otčenáška, která vyšla poprvé v roce 1958. Patří k epice, je psána prózou a řadí se k takzvané druhé vlně české válečné prózy. Vypráví o pražském maturantovi Pavlovi, který za heydrichiády ukrývá židovskou dívku Ester, zamiluje se do ní a přijde o ni ve chvíli, kdy německé jednotky obkličují úkryt parašutistů.

Ve zkratce

  • Autor: Jan Otčenášek (1924 až 1979), první vydání 1958 v nakladatelství Československý spisovatel.
  • Literární druh epika, forma próza, žánr novela s výraznou lyrickou a psychologickou složkou.
  • Zařazení: česká literatura druhé poloviny 20. století, druhá vlna válečné prózy.
  • Děj: Praha, jaro 1942, od dne před atentátem na Reinharda Heydricha po boj parašutistů v kostele.
  • Stavba: prolog, třináct číslovaných kapitol a epilog, příběh se vypráví zpětně.
  • Hlavní postavy: Pavel, Ester, Pavlův otec a matka, tovaryš Čepek, kolaborant Rejsek.
  • Název odkazuje na Shakespearovu tragédii, milence tu ale nerozděluje spor rodů, nýbrž rasové zákony a válka.

Základní údaje o díle

U zkoušky stačí jediný letopočet: novela vyšla knižně v roce 1958, kdežto rok 1959 patří filmu Jiřího Weisse.

Údaj Romeo, Julie a tma
Autor Jan Otčenášek (1924 až 1979)
První vydání 1958, Praha, Československý spisovatel, Edice ilustrovaných novel
Literární druh epika
Forma próza s lyrickými pasážemi
Žánr novela, milostná a psychologická, s baladickým laděním
Zařazení druhá vlna české válečné prózy na přelomu 50. a 60. let
Období česká literatura druhé poloviny 20. století
Námět osud Židů v protektorátu, půdorys Shakespearovy tragédie Romeo a Julie
Členění motto ze Shakespeara, prolog, třináct číslovaných kapitol bez názvů, epilog
Čas děje jaro 1942, heydrichiáda
Místo děje Praha: park, činžovní dům s krejčovskou dílnou, pokojík za dílnou

Kdy novela vyšla

První vydání nese rok 1958 a vyšlo v pražském nakladatelství Československý spisovatel. Stejný rok uvádí Slovník české literatury po roce 1945 i záznamy prvního vydání v katalozích českých knihoven. Kniha měla rychlý ohlas: brzy vycházela znovu, byla přeložena do řady jazyků a dočkala se televizní, filmové, divadelní, rozhlasové i operní podoby.

O čem Romeo, Julie a tma je

Tématem je první láska dvou mladých lidí, kterou zničí válka a rasové pronásledování. Vedle milostného příběhu jde o otázku odpovědnosti: co udělá obyčejný člověk, když pomoc druhému ohrožuje jeho vlastní rodinu.

Hlavní motivy

Nejdůležitější je motiv tmy. Znamená zatemněné město i uzavřený pokojík, hlavně je však obrazem okupace, strachu a smrti. Proti ní stojí světlo, hvězdy a sny o společné budoucnosti. Celým textem prochází také motiv strachu, který postupně zasahuje všechny postavy a každá na něj odpovídá jinak. Vrací se žlutá hvězda na kabátě, mlčení lidí a Esteřina výzva, aby Pavel žil dál.

Děj po částech

Prolog. Text otevírá obraz starých domů plných vzpomínek. Pavel se v něm ohlíží za tím, co prožil, a celý příběh se pak odvíjí jako jeho vzpomínka.

Setkání v parku. Pavel, syn majitele krejčovství, v den maturitních písemek potká večer na lavičce v parku vyděšenou dívku se žlutou hvězdou. Ester odmítla nastoupit do transportu do Terezína. Pavel ji bez dlouhého rozmýšlení odvede do pokojíku za otcovou krejčovskou dílnou.

Atentát a stanné právo. Den nato přichází zpráva o atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Za ukrývání nehlášených osob hrozí smrt celé rodině. Pavel přesto zůstává, nosí Ester jídlo, které si odpírá od úst, a doma i ve škole předstírá klid.

Pokojík. Během několika dní se mezi oběma zrodí láska. V malé místnosti sní o životě po válce, zatímco venku visí plakáty se jmény popravených. Ester postupně pochopí, co Pavlovi kvůli ní hrozí, a uvažuje o tom, že odejde.

Prozrazení. O úkrytu se dozví tovaryš Čepek, který dívce pomáhá, a také kolaborant Rejsek z téhož domu. Pravdu zjistí i Pavlův otec. Syna nezradí, dá mu pro Ester jídlo a žádá jen, aby se nic nedozvěděla nemocná matka. Poslední večer stráví milenci spolu.

Poslední noc. Čtvrť probudí střelba, protože německé jednotky obkličují kostel, kde se skrývají parašutisté. Rejsek v panice křičí, že kvůli dívce zemřou všichni, a dobývá se do pokojíku. Čepek ho odežene a Ester schová, ta však vyběhne z domu a na ulici ji zastřelí němečtí vojáci.

Epilog. Pavel najde pokoj prázdný. Přesnou podobu Esteřiny smrti se nedozví a propadá zoufalství. Od myšlenek na smrt ho odvede vzpomínka na dívčinu výzvu a rozhodne se žít dál.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Novelu uvádí motto ze Shakespearovy tragédie. Následuje prolog, třináct číslovaných kapitol bez názvů a epilog. Prolog a epilog tvoří rámec se stejným obrazem starých domů, vlastní příběh mezi nimi je retrospektiva a uvnitř plyne chronologicky. Děj zpomalují lyrické pasáže, vzpomínky a sny, takže se střídá napětí s tichým rozjímáním.

Podobně sevřenou stavbu s jednou zápletkou a láskou ukončenou válkou má francouzská novela, kterou vykládá rozbor Rollandovy novely Petr a Lucie.

Čas a prostor

Časový rámec dávají historické události. Pavel potká Ester den před atentátem na Heydricha, k němuž došlo 27. května 1942. Ester umírá s počátkem útoku na parašutisty ukryté v pravoslavném kostele v Resslově ulici, tedy 18. června 1942, takže příběh trvá zhruba tři týdny. Odehrává se v Praze, nejspíš nedaleko místa posledního boje parašutistů.

Prostor je záměrně malý: park, byt, dílna, pavlač a pokojík. Ten je vězením i jediným bezpečným místem, kde mohou oba snít. Město za jeho dveřmi je naopak past.

Vypravěč

Vypráví se ve třetí osobě. Vypravěč stojí mimo příběh, ale dívá se hlavně Pavlovýma očima, místy i očima Ester, a často přechází do vnitřního monologu. Hranice mezi řečí vypravěče a myšlenkami postav se tím stírá.

Postavy

Postav je málo a kromě ústřední dvojice jsou rozvrženy podle toho, jak se staví k nebezpečí.

Postava Kdo to je Charakteristika Role v ději
Pavel gymnazista před maturitou, syn krejčího citlivý, nehrdinský, zajímá se o hvězdy, jedná ze soucitu a postupně dospívá hlavní hrdina, ukryje Ester a jako jediný z dvojice přežije
Ester židovská dívka, jejíž rodiče jsou v Terezíně vystrašená, ale plná touhy žít, spontánní, myslí víc na Pavla než na sebe Pavlova láska, oběť pronásledování
Pavlův otec majitel malé krejčovské dílny opatrný, ustaraný, svázaný starostí o živnost a rodinu o dívce se dozví, syna nezradí a nenápadně pomůže
Pavlova matka nemocná, zbožná žena před skutečností se utíká k víře a modlitbám nic se nesmí dozvědět, zosobňuje strach rodiny
Čepek krejčovský tovaryš v otcově dílně podivínský samotář, který se v rozhodné chvíli zachová statečně odhalí úkryt, mlčí, pomáhá a postaví se Rejskovi
Rejsek nájemník z domu, kolaborant všetečný, povýšený, ovládaný strachem o sebe jeho vpád do pokojíku vyžene Ester na ulici
Malíř z podkroví obyvatel domu člověk vyhraněného politického přesvědčení příklad otevřenějšího odporu, který na Pavla působí

Pavel a Ester

Pavel není hrdina z plakátu. Dívce pomůže z náhlého popudu a teprve potom si uvědomí, co všechno riskuje. Ester není jen trpná oběť: už tím, že odmítla transport, projevila vzdor, a o Pavlův život se bojí víc než o svůj.

Lidé z domu

Vedlejší postavy ukazují škálu postojů od kolaborace přes opatrné mlčení po tichou pomoc. Slovník české prózy na nich vidí stopy dobového schématu: námezdní tovaryš Čepek jedná statečněji než živnostník svázaný majetkem. Zcela jinou, děsivou podobu přizpůsobení se nacismu sleduje rozbor Fuksova Spalovače mrtvol.

Jazyk a umělecké prostředky

Novela je chráněna autorským právem, proto zde prostředky popisujeme bez ukázek. Základem je spisovná čeština, do níž vstupuje hovorová řeč postav. Nejnápadnější jsou krátké, útržkovité věty, nedokončené výpovědi a věty bez slovesa, které napodobují zrychlený dech a strach.

Vnitřní monolog a otázky

Myšlenky postav se podávají polopřímou a nevlastní přímou řečí, takže čtenář sleduje Pavlovo rozhodování zevnitř. Časté jsou řečnické otázky a otázky, na které si postava hned sama odpoví. Infinitivy v roli povelů ukazují, jak se člověk ve strachu řídí jednoduchými příkazy, aby nemusel přemýšlet.

Lyrizace, personifikace a symbol

Text místy připomíná báseň v próze. Tma a ticho se chovají jako živé bytosti, vstupují do místnosti a obklopují postavy. Tma je zároveň hlavním symbolem knihy a kontrast tmy a světla nese její smysl až po poslední Esteřiny okamžiky.

Dobové výrazy a němčina

Atmosféru protektorátu vytváří slovník doby: hovorové a hanlivé výrazy, názvy úřadů a hodností, německá slova i celé německé věty ze školy a z rozhlasu. Okupace se tak nepopisuje výkladem, ale vstupuje do textu přes jazyk, zvuky a všední starosti, jako je jídlo na lístky nebo zatemnění.

Autor a literárněhistorický kontext

Jan Otčenášek

Jan Otčenášek se narodil 19. listopadu 1924 v Praze a zemřel tamtéž 24. února 1979. Vystudoval obchodní akademii, maturoval v roce 1943 a poté byl pracovně nasazen v továrně Avia. Okupaci tedy prožil ve stejném věku jako jeho hrdina, což vysvětluje přesnost, s jakou líčí všední život protektorátu.

Druhá vlna válečné prózy

První poválečné knihy o okupaci stavěly na svědectví a hrdinství. Na přelomu 50. a 60. let přichází druhá vlna, která se obrací k nitru jednotlivce a k osudu Židů. Otčenášek, do té doby autor budovatelského románu, se v této novele poprvé soustředil na milostný vztah a psychologii postav. Literární historie proto mluví o odklonu od schématu socialistického realismu, i když jeho stopy v rozvržení postav zůstaly.

Souvislost se Shakespearem

Název i motto se hlásí k tragédii, kterou přibližuje rozbor Shakespearova dramatu Romeo a Julie. Společná je mladá láska, která trvá krátce, tajné schůzky a tragický konec. Rozdíl je zásadní: ve Veroně brání milencům nenávist dvou rodů, v Praze rasové zákony a moc, proti které rodina ani jednotlivec nic nezmůže. Rodiny tu nejsou znepřátelené a umírá jen dívka.

Současníci a další díla

K téže vlně patří Arnošt Lustig s povídkami Démanty noci a novelou Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Josef Škvorecký s románem Zbabělci a Ladislav Fuks. Baladické ladění má i novela, kterou vykládá rozbor Hrabalových Ostře sledovaných vlaků, osud židovské rodiny za okupace zachycuje rozbor Smrti krásných srnců. Ze světové literatury se nabízí Deník Anny Frankové, z Otčenáškových knih romány Občan Brych a Kulhavý Orfeus.

Jak o novele mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: určete, do které části příběhu patří a kdo v něm jedná. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč a postavy, nakonec jazyk doložený přímo z úryvku. U této novely se téměř v každé ukázce dají ukázat útržkovité věty, vnitřní monolog a motiv tmy. Autora, druhou vlnu válečné prózy a srovnání se Shakespearem nechte na část o kontextu, pokud škola neurčí jiné pořadí.

Sedm věcí, které se o novele pletou

  1. Dívka se jmenuje Hanka. Tak se jmenuje ve filmu Jiřího Weisse. V novele je to Ester.
  2. Pavel ji schovává na půdě. Podkroví je úkrytem ve filmu. V knize jde o pokojík za otcovou krejčovskou dílnou, kam Pavel tajně dochází.
  3. Milence rozdělují znepřátelené rodiny. To platí pro Shakespeara. U Otčenáška stojí proti lásce rasové zákony, okupace a strach lidí kolem.
  4. Umírají oba. Zemře jen Ester. Pavel uvažuje o smrti, ale rozhodne se žít.
  5. Ester odvedlo gestapo po udání. Vojáci obkličovali čtvrť kvůli parašutistům. Ester vyhnal z úkrytu Rejskův vpád a zastřelena byla na ulici.
  6. Je to román. Rozsahem, jednou dějovou linií, malým počtem postav a rychlým spádem jde o novelu.
  7. Tma znamená jen zatemnění. Zatemněná Praha je východisko, tma je však především symbolem okupace, strachu a smrti.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšla novela Romeo, Julie a tma?

Novela vyšla poprvé v roce 1958 v pražském nakladatelství Československý spisovatel. Rok 1959, který se v tahácích také objevuje, patří filmu Jiřího Weisse.

Jaký je literární druh a žánr díla Romeo, Julie a tma?

Literární druh je epika, forma próza a žánr novela. Odpovídá tomu krátký rozsah, jedna dějová linie, málo postav a rychlý spád k tragickému konci. Blíže se mluví o milostné a psychologické novele s baladickým laděním.

Do jakého směru novela patří?

Řadí se k druhé vlně české válečné prózy z přelomu 50. a 60. let, která se obrací k nitru jednotlivce a k osudu Židů. Autor vyšel ze socialistického realismu a touto novelou se od jeho schémat zčásti odklonil.

Kdy a kde se děj odehrává?

Děj se odehrává v Praze na jaře 1942 za heydrichiády. Začíná den před atentátem na Reinharda Heydricha a končí s počátkem útoku na parašutisty ukryté v kostele, trvá tedy zhruba tři týdny.

Jak novela souvisí se Shakespearovou tragédií Romeo a Julie?

Odkazuje na ni názvem i mottem a přebírá půdorys krátké tragické lásky dvou mladých lidí. Milence však nerozděluje nenávist rodů, ale rasové zákony a válka, umírá jen dívka a rodiny se nesmiřují.

Co znamená tma v názvu?

Tma je symbolem okupace, stanného práva, strachu a smrti. Zároveň je doslovná: Praha je zatemněná a Ester žije v uzavřeném pokojíku. Proti tmě stojí motivy světla, hvězd a snů o budoucnosti.

Jak Romeo, Julie a tma končí?

Ester za noční střelby vyběhne z úkrytu a na ulici ji zastřelí němečtí vojáci. Pavel najde pokojík prázdný, propadá zoufalství, ale vzpomínka na dívčinu výzvu ho přiměje žít dál.

Čím se liší film od knihy?

Film Jiřího Weisse z roku 1959 vznikl podle scénáře, který režisér napsal s Janem Otčenáškem. Dívka se v něm jmenuje Hanka, úkryt je v podkroví činžovního domu a přibyly nové postavy, například Pavlův dědeček.

Související články