Domeček pro panenky (Nora): rozbor díla k maturitě
Domeček pro panenky, česky hraný i vydávaný jako Nora, je drama o třech dějstvích norského dramatika Henrika Ibsena, vydané v prosinci 1879 a poprvé uvedené 21. prosince 1879 v Kodani. Patří k realismu a řadí se mezi společenské hry v próze. Vypráví o Noře Helmerové, která kdysi tajně zfalšovala podpis, aby zachránila manželovi zdraví, a když pravda vyjde najevo, uvědomí si, že žila jako hračka v cizím domě, a od rodiny odejde.
Ve zkratce
- Autor: Henrik Ibsen, norský dramatik (1828 až 1906), původní název Et dukkehjem.
- České názvy: Domeček pro panenky a Nora, starší překlady měly podtitul Domov loutek.
- Literární druh drama, forma činohra o třech dějstvích v próze, směr realismus.
- Vydání v prosinci 1879, světová premiéra 21. prosince 1879 v Královském divadle v Kodani.
- Děj se odehrává v jediném bytě rodiny Helmerových kolem Vánoc, hlavní ženská hrdinka je Nora.
- Téma: postavení ženy v manželství, pokrytectví, pravda proti iluzi a hledání vlastní identity.
- Konec: Nora zabouchne dveře a odejde, což v 19. století vyvolalo pobouření.
Základní údaje o díle
Pokud hru hledáte pod různými názvy, jde stále o stejný text. Norský titul Et dukkehjem se do češtiny překládá jako Domeček pro panenky, starší české vydání mělo název Nora a podtitul Domov loutek. V katalozích českých knihoven najdete obojí: třetí vydání překladu Bedřicha Šalouna vyšlo okolo roku 1913 jako Nora, Domov loutek, novější překlad Františka Fröhlicha jako Domeček pro panenky.
| Údaj | Domeček pro panenky (Nora) |
|---|---|
| Autor | Henrik Ibsen |
| Původní název a jazyk | Et dukkehjem, norština |
| České názvy | Domeček pro panenky, Nora, Nora: Domov loutek |
| Vydání | prosinec 1879, Kodaň, nakladatelství Gyldendal |
| Světová premiéra | 21. prosince 1879, Královské divadlo v Kodani |
| Literární druh a žánr | drama, realistické společenské drama |
| Forma | tři dějství, próza, dialog |
| Směr a období | realismus, druhá polovina 19. století, Ibsenovy společenské hry |
| Místo a čas | byt Helmerových, tři dny kolem Vánoc |
Proč se hra jmenuje Nora i Domeček pro panenky
Název Domeček pro panenky vystihuje metaforu hry: Helmerovi žijí v domě, kde každý hraje předepsanou roli, a Nora je v něm panenkou, s níž se manžel mazlí a která má hlavně vypadat dobře. Titul Nora staví do popředí hlavní postavu. Obě verze označují totéž drama, rozdíl je jen v překladu a divadelní tradici.
O čem Domeček pro panenky je
Hra rozebírá manželství, které navenek vypadá vzorně, ale stojí na lži. Hlavním tématem je střet iluze o šťastném domově s pravdou o tom, že Nora nikdy nebyla pro manžela rovnocenná osoba. Související motivy jsou peníze a dluh, pokrytectví měšťanské morálky, dědičnost viny a nemoci, mateřství a osobní svoboda.
Stručný děj po dějstvích
První dějství: Štědrý den. Nora se vrací z nákupů, těší se na Vánoce a na to, že její manžel Torvald Helmer se od nového roku stane ředitelem banky. Navštíví ji stará přítelkyně paní Lindeová, vdova bez peněz, která hledá práci. Nora jí prozradí tajemství: před osmi lety si půjčila peníze na cestu do Itálie, která zachránila Torvaldovi život, a manželovi tvrdila, že je dostala od otce. Ve skutečnosti si je půjčila od Krogstada a zfalšovala podpis zemřelého otce. Krogstad pracuje v bance a Torvald ho chce propustit. Proto Noru vydírá.
Druhé dějství: Nora se marně snaží Torvalda přemluvit, aby Krogstada nechal v bance. Torvald však Krogstada propustí a ten do schránky vhodí dopis, v němž Torvaldovi všechno prozradí. Doktor Rank, přítel domu, Noře oznámí, že umírá na dědičnou nemoc, a vyzná jí lásku. Nora se pak přestane obracet na něho, aby nezneužila jeho city. Mezitím paní Lindeová dohodne schůzku s Krogstadem, s nímž se dříve milovala.
Třetí dějství: V noci po maškarním bále Torvald dopis přečte a Noru zahrne výčitkami, protože se bojí o vlastní pověst. Hned potom dorazí druhý Krogstadův dopis, v němž vrací zavazovací listinu. Torvald zajásá, že je zachráněn, a chce ve hře pokračovat. Nora však pochopí, že ji manžel ve chvíli zkoušky nechránil, a odchází od něj i od dětí. Hra končí zabouchnutím dveří, což je jeden z nejslavnějších konců v dějinách dramatu.
Kompozice, čas a prostor
Hra má tři dějství a jednu scénu, byt Helmerových. Děj trvá asi tři dny kolem Vánoc. Stavba je analytická: minulost se postupně odkrývá v rozhovorech a čtenář se dozvídá, co Nora kdysi udělala, až se vše otevře. Encyklopedie Britannica popisuje tuto techniku jako takzvanou analytickou expozici. Další pojmy najdete v článku o kompozici literárního díla.
Kompozice vychází z ostré gradace. Expozice ukazuje idylu, kolizí je Krogstadova výhrůžka, krize přichází s dopisem v poštovní schránce a vrchol s Torvaldovou reakcí. Vypravěč v dramatu není, o věcech se dozvídáme z dialogu a scénických poznámek. Neobvyklá je poslední scéna: dlouhý a klidný rozhovor manželů, v němž Nora vše shrne a vyúčtuje.
Postavy
Hra má malý počet postav a každá představuje jiný pohled na manželství, peníze a morálku. Nora se v průběhu hry mění z hravé „veverky“ na rozhodnou ženu, kdežto Torvald se ukáže jako pokrytec. Jak postavu popsat, ukazuje návod, jak napsat charakteristiku.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Nora Helmerová | manželka a matka tří dětí | hravá, nadšená, zdánlivě bezstarostná, uvnitř odvážná a vynalézavá | tajně zfalšovala podpis, na konci prohlédne a odchází |
| Torvald Helmer | advokát, budoucí ředitel banky | spořádaný, ješitný, dbá na pověst, se ženou jedná jako s dítětem | vlastní obava o pověst ho usvědčí jako pokrytce |
| Nils Krogstad | bankovní úředník s pošramocenou pověstí, kdysi advokátní písař | zoufalý, nedůvěřivý, schopný změny | vydírá Noru, nakonec dopis vrací |
| paní Lindeová | Nořina přítelkyně, vdova | praktická, zkušená, osamělá | přivádí zpět Krogstada a nutí Noru ke zjištění pravdy |
| doktor Rank | přítel domu a lékař | vtipný, cynický, nemocný dědičnou chorobou | nese motiv dědičné viny, vyzná Noře lásku |
Torvald, Krogstad a paní Lindeová
Torvald Helmer sám sebe považuje za vzor ctnosti, ale jeho morálka je jen zdvořilost vůči okolí. Krogstad je jediná postava, která se mění k lepšímu, a paní Lindeová je ta, kdo Noře dá možnost podívat se pravdě do očí. Právě oni dva ke konci hry dostanou druhou šanci.
Jazyk a umělecké prostředky
Ibsen píše prózou a obyčejnou mluvou měšťanské domácnosti, takže dialogy znějí přirozeně. Z českých překladů necitujeme a prostředky popisujeme vlastními slovy. Na rozdíl od dřívějších veršovaných her nahradil básnický jazyk řeč běžné rodiny.
Symboly a motivy
Domeček pro panenky je ústřední symbol. Další jsou vánoční strom, který Nora zdobí a před dětmi schovává, makronky, které si Nora tajně mlsá, tarantela, tanec, kterým má odvést Torvaldovu pozornost, a poštovní schránka s dopisem. Černý kříž na navštívence doktora Ranka oznamuje blížící se smrt.
Zdrobněliny a ironie
Torvald oslovuje Noru zdrobnělinami, například jako skřivánka a veverku, a takové oslovení z ní dělá domácího mazlíčka, ne rovnocennou partnerku. Zdrobněliny odhalují vztah, v němž žena slouží jako hračka. Ironie je i v tom, že Torvald hlásá morálku, ale ve zkoušce selže.
Retrospektiva a otevřený konec
Minulost se do hry dostává z rozhovorů, ne z vyprávění. Konec je otevřený: nevíme, kam Nora půjde, ví jen, že odejít musí. Právě tento nedořečený konec vyvolal největší spor. Realistické drama o ženě, kterou vynucené manželství dovede do tragédie, najdete v rozboru dramatu Maryša.
Autor a literárněhistorický kontext
Henrik Ibsen se narodil 20. března 1828 ve Skienu a zemřel 23. května 1906 v Kristianii, dnešním Oslu. Pracoval jako divadelní ředitel a dramatik v Bergenu a Kristianii, roku 1864 odešel do zahraničí. Veršovaná dramata Brand (1866) a Peer Gynt (1867) ho proslavila, ale světové uznání získal až prózou ve společenských hrách. Podle Britannicy mu těsně předcházela próza Opory společnosti z roku 1877 a následovaly Přízraky z roku 1881.
Realismus a problémové drama
Realismus ve 2. polovině 19. století zobrazuje běžný život, společenské vztahy a jejich problémy. Ibsen přivedl na scénu měšťanský salon a otevřel v něm otázky, o nichž se jinak nemluvilo. Podle Store norske leksikon je Domeček pro panenky druhá z jeho dvanácti současných her a jeho mezinárodní průlom. Obecně o směru čtěte v článku o realismu v literatuře.
Příbuzná díla a další hry autora
Mezi další Ibsenovy společenské hry patří Přízraky, Divoká kachna, Hedda Gablerová a Rosmersholm. Ze světového dramatu přelomu století se k tématu vztahu muže a ženy a společenských rolí vrací Bernard Shaw v Pygmalionu, ke generačně příbuznému realismu patří Čechovův Višňový sad. Ibsenovu techniku analytické výstavby přejali pozdější dramatici po celém světě.
Jak o díle mluvit u ústní maturity
Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
- Zařaďte úryvek: Štědrý den, Krogstadova výhrůžka, Nořin dluh, nebo poslední rozhovor manželů.
- Pojmenujte téma a motivy, druh, žánr, čas a prostor.
- Charakterizujte Noru a Torvalda podle jejich řeči, u Torvalda zdrobněliny, u Nory proměnu tónu.
- Ukažte na úryvku prostředky: analytickou výstavbu, symboly, ironii.
- Zasaďte hru do Ibsenovy tvorby a do realismu.
Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také zadání z jazyka a slohu, počítejte tedy i s otázkou mimo samotnou hru. U Domečku pro panenky se vyplatí mít vlastní názor na to, zda je Nořin odchod správné řešení, a opřít ho o konkrétní místo v textu. Další hry najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Domečku pro panenky pletou
- Hra se jmenuje buď Nora, nebo Domeček pro panenky. Je to jedna hra, jen s dvěma českými názvy. Norský originál zní Et dukkehjem.
- Nora Torvalda podvedla s doktorem Rankem. Ne. Rank se jí pouze ve druhém dějství přizná k lásce a Nora se kvůli tomu rozhodne ho o pomoc neprosit.
- Nora zfalšovala peníze. Zfalšovala podpis zemřelého otce na zavazovací listině, aby dostala půjčku.
- Nora odchází za jiným mužem. Odchází sama, aby poznala sama sebe. Kam půjde, hra neříká.
- Hra patří k romantismu nebo naturalismu. Patří k realismu, protože zobrazuje běžné měšťanské prostředí v próze.
- Torvald je od začátku zlý. Noru svým způsobem miluje, jenže ji bere jako hračku a ozdobu, ne jako rovnocennou partnerku.
Časté otázky
Kdy vyšel a kdy byl poprvé uveden Domeček pro panenky?
Henrik Ibsen hru vydal v prosinci 1879 v Kodani. Světová premiéra byla 21. prosince 1879 v Královském divadle v Kodani. Hra tedy vyšla a byla uvedena během jediného měsíce.
Je Nora a Domeček pro panenky stejná hra?
Ano. Je to jedno drama, norsky Et dukkehjem. České překlady vycházely pod názvem Nora, s podtitulem Domov loutek nebo Domeček pro panenky, novější pod názvem Domeček pro panenky.
Jaký je žánr a literární druh hry?
Literární druh je drama, forma činohra o třech dějstvích psaná prózou. Žánrově jde o realistické společenské drama, které rozebírá postavení ženy v manželství.
Do jakého literárního směru Domeček pro panenky patří?
Patří k realismu druhé poloviny 19. století a v jeho rámci k Ibsenovým společenským hrám v próze, které vznikly po dřívějších veršovaných dramatech.
O čem je Domeček pro panenky stručně?
Nora kdysi tajně zfalšovala podpis zemřelého otce, aby získala půjčku na záchranu manželova zdraví. Když se tajemství prozradí, manžel Torvald reaguje sobecky. Nora pak pochopí, jak malý význam v jeho očích má, a opustí domov i děti.
Proč Nora odchází od manžela a dětí?
Zjistí, že ji Torvald nikdy neviděl jako rovnocennou osobu, ale jako hračku a ozdobu domova. Odchází, aby poznala sama sebe a zjistila, kdo je mimo roli manželky a matky.
Proč se hra jmenuje Domeček pro panenky?
Domov Helmerových připomíná domeček pro panenky, v němž si Nora hrála na šťastnou ženu. Nejprve byla panenkou otcovou a pak manželovou. Název vystihuje, že rodinný život je hra bez skutečného vztahu.
Existuje jiný konec hry?
Ano. Když německé divadlo hrozilo, že si konec upraví samo, napsal Ibsen neochotně sám náhradní konec, v němž Nora u rodiny zůstane. Běžně se hraje původní konec s odchodem.
