Siréna: rozbor díla k maturitě
Siréna je generační a sociální román Marie Majerové, který poprvé vyšel v roce 1935. Patří k epice, k próze meziválečného období, a vypráví o několika generacích dělnické rodiny Hudců v průmyslovém Kladně od poloviny 19. století po první světovou válku. Do osudů rodiny autorka zapojila skutečné události, například nepokoje o Božím těle 1889 a stávku v roce 1900.
Ve zkratce
- Autorka: Marie Majerová (1882 až 1967), první vydání 1935 v nakladatelství Čin, druhé 1936.
- Literární druh epika, forma próza, žánr generační a sociální román, též románová kronika.
- Prostor: Kladno a jeho hutě a doly, čas: zhruba od poloviny 19. století do první světové války.
- Hlavní postavy: několik generací mužů jménem Josef Hudec a ženská hrdinka Hudcovka.
- Stavba: samostatné kapitoly, mezi nimi vložené dopisy a zápisy, které rozšiřují úhel pohledu.
- Historické opory: nepokoje o Božím těle 1889 a stávka železářů a horníků v roce 1900.
- Pokračování: novela Havířská balada, filmová verze Karla Steklého z roku 1947.
Základní údaje o díle
Siréna vyšla v roce 1935, tedy dlouho před filmem z roku 1947 i před nástupem socialistického realismu. Údaje o prvním vydání jsou ověřené v katalozích českých knihoven, kde je kniha vedena u pražského nakladatelství Čin.
| Údaj | Siréna |
|---|---|
| Autorka | Marie Majerová (1882 až 1967) |
| První vydání | 1935, Praha, Čin (druhé vydání 1936) |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | generační a sociální román, románová kronika |
| Období a směr | česká próza 30. let 20. století, sociálně zaměřený realismus |
| Prostor a čas | Kladno, zhruba od poloviny 19. století do doby první světové války |
| Vypravěč | er-forma, doplněná vloženými dopisy a zprávami |
| Pokračování | novela Havířská balada |
O čem Siréna je
Tématem je zrod a život dělnické třídy v jednom průmyslovém městě. Příběh rodiny Hudců nevypráví o jednom hrdinovi, ale o tom, jak práce v dolech a hutích proměňuje několik generací. Čtenář sleduje Kladno, které roste kolem uhelných dolů a železáren, a lidi, kteří v něm pracují, pijí, milují se a bouří.
Hlavní motivy
Opakuje se motiv těžké a nebezpečné práce, nízkých mezd a nejistoty zaměstnání. Druhým motivem je ženský úděl: ženy nesou rodinu, pohřbívají a mlčí, dokud je něco nepřinutí promluvit. Třetím motivem je vědomí, že vlastní zájmy dělníci prosadí jen společně. K tomu patří odchody za prací do ciziny, mimo jiné do Ameriky.
Děj po částech
Počátky rodu. Příběh začíná u prvního Josefa Hudce, vynálezce, který přichází do Kladna a z jehož nápadů pro rodinu nevznikne bohatství. Jeho syn Pepek pracuje v hutích, pije a jeho žena, Hudcovka, nese tíhu domácnosti.
Nepokoje a první střety. Další kapitoly zachycují nespokojenost horníků a hutníků, nepokoje o Božím těle roku 1889 a jejich následky pro rodinu. Hudcovku probudí zásah na obranu dcery Emílie a z pasivní ženy se postupně stává postava, která chápe, oč dělníkům jde.
Mladší generace a stávka. Na scénu vstupuje mladší Josef Hudec, který se vydá do světa, a vyvrcholením je stávka roku 1900, při níž Kladno navštíví i T. G. Masaryk. Poslední vrstva románu sahá k první světové válce, kdy hrozí odvod dalšímu Hudcovi, vnukovi Jožkovi.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Román není vystavěn jako souvislý příběh s jedním dějovým obloukem, ale jako řada kapitol, které jsou do značné míry samostatné a časově se překrývají. Mezi vyprávěné kapitoly autorka vkládá dopisy, zápisy a novinové zprávy, kterými se pohled na dění znásobuje. Jak se stavba literárního díla pojmenovává, shrnuje článek o kompozici literárního díla.
Čas a prostor
Děj zabírá zhruba šedesát let, od poloviny 19. století po dobu první světové války. Prostorem je průmyslové Kladno s hutěmi a doly, tedy kraj, který autorka znala z vlastního dětství a mládí. Skutečná místa a události se prolínají s vymyšlenými postavami, proto má kniha povahu historické kroniky.
Vypravěč
Základem je vyprávění ve třetí osobě, tedy er-forma, o rozdílu proti ich-formě pojednává článek o vypravěči v ich-formě a er-formě. Vložené dopisy a zápisy ale dávají slovo i samotným postavám, takže román nemá jediný hlas. Vypravěč nehodnotí od stolu, ukazuje.
Postavy
Hrdinou není jednotlivec, ale rod, a postavy se proto vyznačují spíš typovostí než složitou psychologií. V tabulce jsou postavy, které se shodně uvádějí v rozborech knihy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Josef Hudec, vynálezce | nejstarší z Hudců | snílek, jehož nápady nepřinesou rodině jistotu | zakladatel rodu v Kladně |
| Pepek Hudec | syn vynálezce, hutník | drsný, pije, nestálý v lásce | zahyne tragicky, jeho smrt dopadne na rodinu |
| Hudcovka | Pepkova žena | vytrvalá, zpočátku mimo veřejné dění, později statečná | ústřední ženská postava, typ dělnické matky |
| Emílie | dcera Hudcových | oběť bouřlivých událostí | podnět k Hudcovčině proměně |
| Josef Hudec, zvaný policajt | mladší člen rodu | cestoval po světě, včetně Ameriky | spojnice mezi Kladnem a světem, stávka 1900 |
| Jožka | vnuk | nejmladší z Hudců | odvod do války, symbol další generace |
| Liselot | první žena v životě vynálezce | matka Pepka | vazba k prvnímu Hudcovi |
Hudcovka
Hudcovka je nejdůležitější postava knihy. Kritika v ní vidí prototyp dělnické ženy a matky v české literatuře. Jinou ženskou matku v české próze, tentokrát z jiné doby, najdete ve článku o Babičce Boženy Němcové.
Jazyk a umělecké prostředky
Siréna je dosud autorsky chráněná, proto ji tu necitujeme a prostředky popisujeme vlastními slovy.
Dokument v románu
Dopisy, deníkové zápisy a novinové zprávy působí jako důkazy. Vložený dokument dodává příběhu autentičnost a umožňuje ukázat jednu událost z několika stran.
Kronikářský přístup
Skutečná místa, jména a události se mísí s vymyšlenými osudy. Kniha tak funguje zároveň jako rodinný příběh a jako zpráva o dějinách jednoho města. Čtenář se musí naučit rozlišovat, co je doložená událost a co autorská fikce.
Symbol sirény
Siréna svolává lidi do práce a v knize slouží jako symbol továrního rytmu, který ovládá životy rodin. Význam názvu je třeba vykládat opatrně, protože jde o interpretaci, ne o fakt z knihy.
Autorka a literárněhistorický kontext
Marie Majerová
Marie Majerová se narodila 1. února 1882 v Úvalech jako Marie Bartošová a zemřela 16. ledna 1967 v Praze. Dětství prožila v Kladně a v Kročehlavech, pracovala jako služka i úřednice. Byla novinářkou a spisovatelkou, od roku 1921 členkou Komunistické strany Československa. Za protektorátu patřila mezi zakázané autory, v roce 1947 se stala národní umělkyní.
Zařazení a další díla
Siréna je tradičně považována za její nejvýznamnější dílo. Mezi jinými napsala romány Panenství, Nejkrásnější svět a Přehrada a novelu Havířská balada, která na Sirénu navazuje. Sociální a dělnické téma v meziválečné próze ukazuje, že těžká práce a spravedlnost patřily k hlavním tématům doby. Zařazení pomůže článek o realismu v literatuře, příbuzný žánr popisuje stať o románu jako žánru.
Příbuzná díla
Jiný pohled na proměny města a rodiny nabízí rozbor Petrolejových lamp Jaroslava Havlíčka. Rodinu a malé město viděné jinak ukazuje rozbor knihy Bylo nás pět.
Jak o Siréně mluvit u ústní maturity
Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. je ústní zkouška z českého jazyka a literatury řízený rozhovor nad pracovním listem. Příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte zařazením úryvku do rodinné linie a doby. Potom řekněte téma, kompozici a vypravěče a vysvětlete, proč v textu stojí dopisy a zprávy. Pokračujte postavami, zejména Hudcovkou, a historickým pozadím. Rozhovor ukončete autorkou a souvislostmi s dalšími díly. Další rozbory najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Siréně pletou
- Rok 1947 jako rok vzniku. Román vyšel v roce 1935. V roce 1947 vznikl film.
- Socialistický realismus. Kniha vyšla dávno před jeho nástupem a bývá označována za sociální meziválečnou prózu.
- Jeden hlavní hrdina. Hrdinou je rod, hlavní postavou bývá označována Hudcovka.
- Čistě vymyšlený děj. Skutečné události jako nepokoje 1889 a stávka 1900 jsou jeho pevnou oporou.
- Místo děje. Děj se neodehrává v Praze ani v Ostravě, ale v Kladně.
- Siréna jako novela. Novela je Havířská balada, která na román navazuje.
Časté otázky
Kdy vyšla Siréna Marie Majerové?
Siréna poprvé vyšla v roce 1935 v pražském nakladatelství Čin, druhé vydání u téhož nakladatele následovalo v roce 1936. Film Karla Steklého podle románu vznikl až v roce 1947.
Jaký je žánr a literární druh Sirény?
Jde o epiku, formu prózy, žánrově o generační a sociální román, kterému se říká také románová kronika. Vypráví o několika generacích dělnické rodiny z Kladna.
O čem je román Siréna?
Sleduje rodinu Hudců v rostoucím průmyslovém Kladně od poloviny 19. století po první světovou válku. Do osudů rodiny vstupují skutečné události, třeba nepokoje o Božím těle 1889 a stávka v roce 1900.
Kdo je Hudcovka?
Hudcovka je manželka Pepka Hudce a nejvýraznější ženská postava knihy. Bývá vykládána jako typ dělnické ženy a matky, která se zpočátku drží stranou veřejného dění a později se do něj zapojí.
Kde a kdy se Siréna odehrává?
Děj se odehrává v Kladně a okolí, v hutích a dolech. Zabírá zhruba šedesát let, od poloviny 19. století do doby první světové války.
Je Siréna socialistický realismus?
Spíš ne. Román vyšel v roce 1935, tedy dávno před nástupem socialistického realismu v Československu. Patří k sociálně orientované meziválečné próze a socialistický realismus se s ním často jen mylně spojuje.
Navazuje na Sirénu další kniha?
Ano, na román navazuje novela Havířská balada. Obě díla vyšla společně ve více svazcích, například v letech 1975, 1982 a 1986 v Československém spisovateli.
Existuje filmové zpracování Sirény?
Ano, v roce 1947 natočil film Siréna režisér Karel Steklý. Podle filmových zdrojů uspěl na festivalu v Benátkách a patřil k prvním mezinárodním úspěchům poválečné české kinematografie.
