Bídníci: rozbor díla k maturitě

Bídníci jsou román francouzského spisovatele Victora Huga, který vyšel v roce 1862, nejprve v Bruselu u nakladatele Lacroix, Verboeckhoven et Cie. Patří k epice, je psán prózou a řadí se k francouzskému romantismu, i když chudobu Paříže líčí s realistickou podrobností. Sleduje bývalého galejníka Jeana Valjeana od propuštění v roce 1815 přes jeho proměnu v poctivého člověka až po smrt, kdy ho celý život pronásleduje inspektor Javert.

Ve zkratce

• Autor: Victor Hugo (1802 až 1885), první vydání 1862, Brusel a Paříž, původní název Les Misérables.
• Literární druh epika, forma próza, žánr román: sociální, historický a filozofický.
• Zařazení: francouzský romantismus, s prvky realismu v obrazu chudých vrstev.
• Stavba: 5 dílů pojmenovaných podle postav a míst, díly se dělí na knihy a kapitoly.
• Vypravěč: vševědoucí v er-formě, který děj často přerušuje rozsáhlými úvahami.
• Téma: bída, nespravedlivé zákony a otázka, zda milosrdenství dokáže změnit člověka víc než trest.

Základní údaje o díle

U zkoušky odlišujte rok vydání 1862 od doby děje, která začíná v říjnu 1815 a končí v roce 1833. Hugo román psal ve dvou etapách: začal ho ve čtyřicátých letech pod pracovním názvem Les Misères, v únoru 1848 práci přerušil a dokončil ji až ve vyhnanství na ostrově Guernsey. Podle encyklopedie Britannica měla kniha okamžitý úspěch u čtenářů a rychle vyšla v překladech.

O čem Bídníci jsou

Tématem je bída a to, co dělá s lidmi: z dělníka udělá zločince, z matky prostitutku a z dítěte otroka. Hugo staví proti sobě dvě síly, zákon, který trestá, a milosrdenství, které odpouští, a nechává vyhrát milosrdenství. Je to i příběh otcovské a milenecké lásky a obraz Francie od Waterloo po povstání v červnu 1832.

Hlavní motivy

Prochází jí motiv viny a vykoupení, pronásledování, falešné identity a útěku. Valjean několikrát mění jméno a pokaždé ho minulost dožene. Opakuje se i motiv záchrany: Valjean zachrání Cosette ze zajetí Thénardierových, ušetří Javerta a vynese Mariuse z boje.

Děj po dílech

Fantine. V říjnu 1815 propustí z galejí v Toulonu Jeana Valjeana. Za to, že rozbil výlohu pekaře a ukradl chléb pro hladové děti své sestry, dostal pět let, za pokusy o útěk dalších čtrnáct. Biskup Myriel v Digne ho přijme, a když mu Valjean ukradne stříbro, zachrání ho před četníky a daruje mu i stříbrné svícny. Valjean pod jménem Madeleine zbohatne na výrobě, stane se starostou Montreuil-sur-Mer a pomůže umírající Fantine. Aby nebyl odsouzen nevinný Champmathieu, přizná se.

Cosette. Díl otevírá dlouhá úvaha o bitvě u Waterloo. Valjean uprchne, vykoupí malou Cosette od krutých hostinských Thénardierových v Montfermeilu a odvede ji do Paříže. Před Javertem se ukryjí v klášteře Petit-Picpus.

Marius. Mladý Marius Pontmercy se rozejde s dědečkem Gillenormandem a přidá se ke studentskému spolku Přátelé ABC. Zamiluje se do Cosette. Thénardier, nyní pod jménem Jondrette, chystá na Valjeana past. Marius v něm pozná muže, který podle otcova přesvědčení zachránil otce u Waterloo.

Idyla v ulici Plumet a epopej v ulici Saint-Denis. Marius a Cosette se díky Éponině znovu najdou a scházejí se v zahradě v ulici Plumet. Když Valjean chystá odjezd, sejdou se téměř všechny postavy na barikádě v ulici Chanvrerie během povstání v červnu 1832.

Jean Valjean. Na barikádě padnou povstalci i malý Gavroche. Valjean propustí zajatého Javerta a raněného Mariuse odnese pařížskými stokami. Javert ho pak nechá jít, svůj rozpor mezi zákonem a svědomím neunese a skončí v Seině. Marius se ožení s Cosette a Valjeana od sebe odstrčí. Pravdu o jeho záchraně se dozví až od Thénardiera a s Cosette přijde k umírajícímu Valjeanovi.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Pět dílů jde v zásadě chronologicky, ale hlavní děj střídají vedlejší linie a obsáhlé odbočky. Hugo vyprávění pravidelně přerušuje úvahami o dějinách, společnosti a náboženství, například o Waterloo, klášterech, argotu a pařížských stokách. Všechny linie se sbíhají na barikádě ve čtvrtém dílu, rozuzlení přináší pátý díl.

Čas a prostor

Děj trvá od října 1815 do roku 1833. Začíná v jihofrancouzském Digne, pokračuje v severofrancouzském Montreuil-sur-Mer a v Montfermeilu u Paříže, většina se odehrává v Paříži. Paříž je tu rozvrstvená od salonů přes chudé činžáky až po podzemní stoky.

Vypravěč

Vypráví se ve třetí osobě, takzvanou er-formou. Vypravěč je vševědoucí, vidí do myslí postav a otevřeně hodnotí. Rozdíl mezi způsoby vyprávění vysvětluje článek o tom, jak poznat ich-formu a er-formu. Vypravěč hovoří hlasem samotného autora: obrací se ke čtenáři a vykládá své názory na zákony, chudobu a dějiny.

Postavy

Postavy jsou výrazné a stavěné na kontrastu, Valjean a Javert tvoří osu celé knihy.

Valjean a Javert

Valjean věří, že člověk se může změnit, Javert věří jen zákonu a v trestanci vidí navždy trestance. Když ho Valjean na barikádě ušetří, Javertův svět se zhroutí, protože milosrdenství z jeho pravidel nevyplývá.

Jazyk a umělecké prostředky

Hugův styl je výmluvný a obrazný: střídá dramatické scény, dlouhé popisy a řečnické úvahy. České překlady necitujeme, příklady popisujeme vlastními slovy.

Kontrast a antiteze

Kniha stojí na protikladech: světlo a tma, biskup a galejník, zákon a soucit, krása Cosette a ošklivost Thénardierových. Kontrast odpovídá romantické zálibě v silných protikladech, kterou Hugo prosazoval už v předmluvě ke Cromwellovi.

Symboly

Stříbrné svícny od biskupa provázejí Valjeana jako připomínka slibu, že bude dobrým člověkem. Stoky pod Paříží jsou cestou temnotou, kterou Valjean nese Mariuse k životu. Barikáda soustřeďuje všechny postavy na jedno místo a stává se obrazem oběti za lepší budoucnost.

Klíčová věta

Biskup Valjeanovi při předání svícnů řekne, že už nepatří zlu, ale dobru. V originále zní věta takto: „Jean Valjean, mon frère, vous n’appartenez plus au mal, mais au bien.“ Biskup v téže chvíli dodá, že Valjeanovu duši kupuje a dává ji Bohu. Celý román pak ověřuje, zda se toto odpuštění vyplatí, a Valjean slib dodrží až do smrti. Opačný obchod s duší, smlouvu s ďáblem, popisuje rozbor Goethova Fausta.

Odbočky a argot

Celé knihy románu jsou vlastně eseje, třeba o bitvě u Waterloo nebo o pařížských stokách. Jedna kniha čtvrtého dílu je věnována argotu, mluvě zlodějů a podsvětí. Do úst postav, jako je Gavroche, dává Hugo hovorovou řeč ulice, což bylo v tehdejší vysoké literatuře neobvyklé.

Autor a literárněhistorický kontext

Victor Hugo

Victor-Marie Hugo se narodil 26. února 1802 v Besançonu a zemřel 22. května 1885 v Paříži. Britannica ho označuje za nejvýznamnějšího autora francouzského romantismu. Po státním převratu v prosinci 1851 odešel do Bruselu, potom žil na ostrovech Jersey a Guernsey a do Francie se vrátil až v roce 1870. Bídníky tedy dokončil jako vyhnanec.

Romantismus a sociální román

Hugo prosazoval romantismus už předmluvou k dramatu Cromwell (1827) a premiérou dramatu Hernani (1830), kolem níž se strhla bitva mezi romantiky a klasicisty. Bídníci ukazují pozdní romantismus, který se obrací k sociálním otázkám a blíží se realismu. K bídě dětí ve velkoměstě se ve stejném století vrací Dickens, jak ukazuje rozbor románu Oliver Twist, a k vině a trestu Dostojevskij v díle, které rozebírá rozbor Zločinu a trestu.

Z romantiků jiných literatur se hodí uvést Puškina, kterému je věnován rozbor Evžena Oněgina. V české literatuře vyšel romantický Máj Karla Hynka Máchy v roce 1836. Pět let před Bídníky, v roce 1855, vyšla Babička Boženy Němcové.

Další díla autora

Z próz uveďte román Chrám Matky Boží v Paříži (Notre-Dame de Paris, 1831) a novelu Poslední den odsouzence (1829), protest proti trestu smrti. Z dramat Cromwella, Hernaniho a Ruy Blase (1838), z poezie sbírky Les Châtiments (1853) a Les Contemplations (1856). Britannica uvádí, že vzpomínky na vlastní chudá studentská léta Hugo vložil do postavy Mariuse.

Jak o Bídnících mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: do kterého dílu patří, kdo v něm vystupuje, co se děje před ním a po něm. Pak téma a motivy, čas a prostor, kompozice, druh a žánr, nakonec vypravěč, postavy a jazyk. U Bídníků se téměř vždy dá ukázat kontrast Valjeana a Javerta, vševědoucí vypravěč s odbočkami a některý symbol, nejčastěji svícny nebo barikáda. Muzikál nechte na kontext.

Sedm věcí, které se o Bídnících pletou

1. Valjean seděl devatenáct let za bochník chleba. Za krádež chleba s rozbitím výlohy dostal pět let, zbylých čtrnáct přibylo za čtyři pokusy o útěk.
2. Děj se odehrává za Velké francouzské revoluce. Barikáda patří k povstání v červnu 1832, děj trvá od roku 1815 do roku 1833.
3. Bídníci jsou původně muzikál. Román vyšel v roce 1862, muzikál vznikl až v roce 1980.
4. Cosette je Valjeanova dcera. Je to dcera Fantine, Valjean ji vychovává jako pěstoun.
5. Javert zemře na barikádě. Valjean ho na barikádě propustí. Javert později skončí v Seině, protože nedokáže smířit povinnost se svědomím.
6. Gavroche je sirotek bez rodiny. Je to syn Thénardierových, bratr Éponine, rodiče se o něj nestarají.
7. Hugo psal román v Paříži. Začal ho v Paříži, ale dokončil ve vyhnanství na Guernsey a první díly vyšly v Bruselu.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšli Bídníci?

Román Victora Huga vyšel v roce 1862. První díly vydalo bruselské nakladatelství Lacroix, Verboeckhoven et Cie koncem března, zbývající díly následovaly během jara.

Jaký je literární druh a žánr Bídníků?

Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Bývá upřesňován jako sociální a historický román s rysy eposu.

Do jakého literárního směru Bídníci patří?

Patří k francouzskému romantismu 19. století. Hugo byl jeho hlavní postavou, v obrazu chudoby a Paříže se ale román blíží realismu.

Kdo je vypravěčem Bídníků?

Vypráví vševědoucí vypravěč v er-formě. Vidí do myslí postav, hodnotí je a děj přerušuje vlastními úvahami o dějinách a společnosti.

Kolik dílů mají Bídníci?

Román má pět dílů: Fantine, Cosette, Marius, Idyla v ulici Plumet a epopej v ulici Saint-Denis a Jean Valjean. Každý se dělí na knihy a kapitoly.

Proč byl Jean Valjean na galejích?

Rozbil výlohu pekaře a ukradl chléb pro hladové děti své sestry. Dostal pět let, za pokusy o útěk mu trest prodloužili, takže na galejích strávil devatenáct let.

Jak Bídníci končí?

Marius se ožení s Cosette a Valjeana od sebe vzdálí. Až od Thénardiera se dozví, že ho Valjean zachránil, a s Cosette přijde k umírajícímu Valjeanovi.

Co symbolizují stříbrné svícny?

Svícny daroval Valjeanovi biskup Myriel místo toho, aby ho udal. Připomínají odpuštění a slib, že Valjean bude žít poctivě.