Evžen Oněgin: rozbor díla k maturitě
Evžen Oněgin je román ve verších ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina, který vycházel po kapitolách od února 1825 a jako celek poprvé vyšel v roce 1833. Stojí na pomezí lyriky a epiky, žánrově jde o veršovaný román a patří k ruské literatuře na přechodu od romantismu k realismu. Znuděný petrohradský šlechtic Oněgin odmítne lásku venkovské dívky Taťány, v souboji zabije přítele Lenského a o několik let později se do Taťány, mezitím vdané kněžny, marně zamiluje.
Ve zkratce
- Autor: Alexandr Sergejevič Puškin (1799 až 1837), zakladatel moderní ruské literatury.
- Psáno od května 1823 do října 1831, kapitoly vycházely od roku 1825, první úplné vydání 1833.
- Druh lyricko-epický, žánr román ve verších, 8 kapitol a připojené úryvky z Oněginovy cesty.
- Forma: oněginská strofa, 14 veršů čtyřstopého jambu se stálým pořadím rýmů.
- Vypravěč: nejmenovaný autor, Oněginův přítel, který děj často přerušuje lyrickými odbočkami.
- Oněgin je v ruské literatuře první postavou typu takzvaného zbytečného člověka.
Základní údaje o díle
U zkoušky rozlišujte tři letopočty: 1823 začátek psaní, 1825 vydání první kapitoly a 1833 první úplné vydání. Podle encyklopedie Britannica začal Puškin román psát v květnu 1823 a pracoval na něm s přestávkami až do roku 1831. Ruské i anglické přehledy podle Puškinových rukopisů uvádějí přesný začátek 9. května 1823 v Kišiněvě, kde Puškin žil ve vyhnanství.
| Údaj | Evžen Oněgin |
|---|---|
| Autor | Alexandr Sergejevič Puškin (1799 až 1837) |
| Původní název a jazyk | Jevgenij Onegin, ruština |
| Vznik | květen 1823 až říjen 1831 |
| První vydání | po kapitolách 1825 až 1832, celek 1833 |
| Literární druh | lyricko-epický |
| Žánr | román ve verších |
| Směr a období | ruská literatura první poloviny 19. století, přechod od romantismu k realismu |
| Forma a verš | oněginská strofa, čtyřstopý jamb, schéma rýmů AbAb CCdd EffE gg |
| Členění | 8 kapitol, věnování, Puškinovy poznámky a úryvky z Oněginovy cesty |
| Místo děje | Petrohrad, venkovské statky, Moskva, znovu Petrohrad |
Proč román ve verších
Puškin sám dílo označil za román, ale napsal ho ve verších. Za formální vzor se považuje Byronova veršovaná skladba Don Juan, Puškin však podle Britanniky místo exotiky líčí obyčejný ruský život. Proto se Oněgin pokládá za první velký ruský román, ze kterého vyrostl realistický román druhé poloviny 19. století.
O čem Evžen Oněgin je
Tématem je promarněný život a minutá láska. Mladý muž, který má všechno, nic nechce a nic nedokáže, odmítne citu, dokud je na dosah, a zatouží po něm teprve, když je pozdě. Román je zároveň obrazem ruské šlechtické společnosti dvacátých let 19. století: plesů v Petrohradu, venkovského života i moskevského sňatkového trhu. Kritik Vissarion Bělinskij ho proto nazval encyklopedií ruského života.
Hlavní motivy
Prochází jím motiv nudy, kterou vypravěč nazývá ruskou chandrou a přirovnává k anglickému splínu. Dalšími motivy jsou dopis jako vyznání, souboj, přátelství, věrnost a čtení: Taťána zná lásku z románů a Oněgina nakonec poznává podle knih v jeho knihovně.
Děj po kapitolách
Kapitoly 1 a 2: Petrohrad a venkov. Oněgin, znuděný petrohradský dandy, jede k umírajícímu strýci. Zdědí po něm statek a usadí se na venkově. Spřátelí se se sousedem, mladým básníkem Vladimirem Lenským, který se vrátil ze studií v Göttingenu a je zamilovaný do Olgy Larinové.
Kapitoly 3 a 4: dopis a odmítnutí. U Larinových Oněgin pozná Olginu starší sestru Taťánu. Ta se do něj zamiluje a napíše mu dopis s vyznáním. Oněgin jí při setkání v zahradě klidně vysvětlí, že pro manželství není stvořen, a radí jí, aby se naučila ovládat. Lenský se mezitím chystá na svatbu s Olgou.
Kapitoly 5 a 6: jmeniny a souboj. Taťáně se zdá hrůzný sen o medvědovi a strašidlech, ve kterém se objeví Oněgin. Na její jmeniny Oněgin rozzlobeně dvoří Olze, aby se pomstil Lenskému, že ho na hlučnou slavnost vytáhl. Lenský ho vyzve na souboj a Oněgin ho zastřelí. Pak opustí kraj.
Kapitoly 7 a 8: Moskva a Petrohrad. Olga se brzy provdá za hulána a odjede s ním. Taťána navštíví prázdný Oněginův dům a čte jeho knihy. Matka ji odveze do Moskvy na sňatkový trh, kde se provdá za vznešeného generála, knížete. Po letech se Oněgin vrátí z cest a v Petrohradu ji potká jako uznávanou dámu velkého světa. Zamiluje se, píše jí dopisy a nakonec přijde. Taťána mu přizná, že ho stále miluje, ale zůstane manželovi věrná. Oněgin zůstane sám.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Osm kapitol vypráví děj chronologicky, ale volně, s množstvím odboček. Stavba je zrcadlová: nejdřív Taťána píše dopis a Oněgin ji odmítne, na konci píše dopis Oněgin a odmítne ho Taťána. Puškin původně plánoval devět kapitol, kapitolu o Oněginově cestě ale vyřadil a ponechal z ní jen úryvky připojené na konec.
Čas a prostor
Děj se odehrává ve dvacátých letech 19. století, tedy v době, kdy Puškin román psal, a trvá několik let. Prostor tvoří kruh: Petrohrad, venkovský statek, Moskva a znovu Petrohrad, jak upozorňuje Britannica.
Vypravěč
Vypráví nejmenovaný autor, který se hned v úvodu představí jako Oněginův dobrý přítel. Vypravěč se do děje neustále vkládá: vzpomíná na mládí, komentuje literaturu, oslovuje čtenáře a mluví o vlastní tvorbě. Těmto odbočkám se říká lyrické digrese a právě ony dělají z románu lyricko-epické dílo.
Postavy
Hlavní dvojici tvoří Oněgin a Taťána, Lenský a Olga stojí vedle nich jako protějšek.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Evžen Oněgin | mladý šlechtic z Petrohradu, dědic strýcova statku | vzdělaný, chytrý, znuděný, skeptický, sobecký, neschopný činu | titulní hrdina, odmítne Taťánu, zabije Lenského |
| Taťána Larinová | starší dcera venkovské statkářské rodiny | tichá, zasněná, čtenářka románů, upřímná, nakonec pevná a důstojná | napíše Oněginovi vyznání, později odmítne jeho lásku |
| Vladimir Lenský | mladý básník, Oněginův soused, student z Göttingenu | romantický snílek, nadšený, naivní, ctitel Kanta | Oněginův přítel, vyzve ho na souboj a zemře |
| Olga Larinová | Taťánina mladší sestra, Lenského snoubenka | veselá, hezká, lehkomyslná | její tanec s Oněginem vyvolá souboj, brzy se provdá za jiného |
| kníže N. | generál, Taťánin manžel | vážený generál, Oněginův známý ze světa | jeho příchod ukončí poslední scénu |
| Zareckij | Lenského sekundant, statkář | bývalý rváč, puntičkář v pravidlech souboje | doručí výzvu a souboji nezabrání |
Oněgin jako zbytečný člověk
Zbytečný člověk je vzdělaný šlechtic, který vidí hloupost a nespravedlnost kolem sebe, ale nedokáže se ničemu věnovat a zůstává jen přihlížejícím. Podle Britanniky Puškin tento typ uvedl právě Oněginem, samotný název se ujal až po Turgeněvově povídce Deník zbytečného člověka z roku 1850. V osmé kapitole vypravěč shrnuje, že Oněgin dožil do 26 let bez cíle, bez práce, bez služby a bez ženy. Při popisu postavy se hodí osnova z návodu, jak napsat charakteristiku postavy.
Taťána
Puškin ji v poslední strofě nazývá svým milým ideálem. Na rozdíl od Oněgina se Taťána vyvíjí: z dívky, která zná lásku jen z knih, se stává žena, která ví, co je pro ni čest a slib.
Jazyk a umělecké prostředky
Puškinův jazyk je lehký, hovorový a vtipný, básník do veršů vkládá francouzská slova i běžnou mluvu. České překlady necitujeme, krátké ukázky uvádíme v přepisu ruského originálu.
Oněginská strofa
Celý román kromě dopisů a písně dívek je psán stejnou čtrnáctiveršovou strofou čtyřstopého jambu. První čtyři verše se rýmují střídavě, další čtyři sdruženě, následující čtyři obkročmo a strofu uzavírá rýmované dvojverší. Velká písmena ve schématu AbAb CCdd EffE gg označují ženské rýmy, malá mužské. Poslední dvojverší často slouží jako vtipná pointa.
Ironie a lyrické odbočky
Román otevírá Oněginova myšlenka na nemocného strýce, verš „Moj djadja samych čestnych pravil“ zní česky přibližně jako „můj strýc má zásady ty nejpoctivější“. Uctivý tón je ironický, mladík ve skutečnosti myslí jen na to, jak nudné je u nemocného sedět.
Kontrast a intertextualita
Postavy stojí ve dvojicích proti sobě: chladný Oněgin a nadšený Lenský, zasněná Taťána a bezstarostná Olga. Taťána v Oněginově knihovně najde portrét lorda Byrona a napadne ji, zda Oněgin není jen napodobenina literárních hrdinů. Klíčovou větu románu říká Taťána: „No ja drugomu otdana“, tedy že byla dána jinému.
Autor a literárněhistorický kontext
Alexandr Sergejevič Puškin
Puškin se narodil 6. června 1799 v Moskvě a zemřel 10. února 1837 v Petrohradu na následky souboje, ve kterém hájil čest své ženy. Za politické verše byl v roce 1820 vypovězen na jih říše, žil v Kišiněvě a Oděse a pak na rodinném statku Michajlovskoje. Venkovské kapitoly Oněgina vznikly právě v michajlovském vyhnanství, osmá kapitola byla dopsána na statku Boldino na podzim 1830.
Od romantismu k realismu
Puškin začínal jako romantik, jeho jižní poémy z kavkazského a krymského prostředí z něj udělaly vůdčí postavu romantické generace. Oněgin je podle Britanniky první ruské dílo, které si za téma vzalo současnou společnost, a ukázal cestu k realistickému románu. Typ zbytečného člověka dovedl do krajnosti Gončarov v románu Oblomov z roku 1859. Puškinovým žákem byl Gogol, jak ukazuje rozbor Gogolova Revizora. V českých zemích vrcholí romantismus o několik let později, jak ukazuje rozbor Máchova Máje. Vůdčí postavou francouzského romantismu byl Victor Hugo, kterému se věnuje rozbor románu Bídníci. Na ruskou literaturu 20. století navazuje rozbor Bulgakovova Mistra a Markétky.
Další díla autora
Uveďte romantickou poému Ruslan a Ludmila (1820), historické drama Boris Godunov, poému Měděný jezdec, povídku Piková dáma (1834) a historický román Kapitánská dcerka (1836). Na Boldinu na podzim 1830 vznikly také Bělkinovy povídky a čtyři malé tragédie.
Jak o Evženu Oněginovi mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: zařaďte ho do kapitoly, řekněte, kdo mluví, a co se děje před ním a po něm. Pak téma a motivy, čas a prostor, kompozice, druh a žánr. U Oněgina skoro vždy oceníte, když v úryvku ukážete oněginskou strofu, vypravěčovu ironii nebo lyrickou odbočku. Zbytečného člověka, přechod k realismu a srovnání s Oblomovem nechte na část o kontextu.
Šest věcí, které se o Evženu Oněginovi pletou
- Je to próza. Je to román, ale celý ve verších.
- Vyšel v roce 1823. V roce 1823 Puškin začal psát. První kapitola vyšla v roce 1825, celé dílo v roce 1833.
- Taťána nakonec s Oněginem odejde. Přizná mu lásku, ale zůstane věrná manželovi a Oněgina odmítne.
- Lenský miloval Taťánu. Lenský byl zasnoubený s Olgou, Taťána je její starší sestra.
- Oněginská strofa je sonet. Má čtrnáct veršů jako sonet, ale jiné pořadí rýmů a není dělená na čtyřverší a trojverší.
- Pojem zbytečný člověk vymyslel Puškin. Typ postavy Puškin vytvořil, název se rozšířil až po Turgeněvově povídce z roku 1850.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel Evžen Oněgin?
Kapitoly vycházely postupně od února 1825 do roku 1832, první úplné vydání vyšlo v roce 1833. Puškin román psal od května 1823 do října 1831.
Jaký je literární druh a žánr Evžena Oněgina?
Literární druh je lyricko-epický, žánr román ve verších. Děj vypráví epická linka, lyrickou složku tvoří vypravěčovy odbočky.
Do jakého směru Evžen Oněgin patří?
Patří do ruské literatury první poloviny 19. století a stojí na přechodu od romantismu k realismu. Bývá označován za první velký ruský román, který otevřel cestu realismu.
Co je oněginská strofa?
Je to čtrnáctiveršová strofa čtyřstopého jambu s rýmovým schématem AbAb CCdd EffE gg, kde velká písmena značí ženské a malá mužské rýmy. Puškin ji vytvořil pro tento román.
Proč je Oněgin zbytečný člověk?
Je vzdělaný a schopný, ale nic ho nebaví, ničemu se nevěnuje a zůstává jen přihlížejícím. Promarní lásku i přátelství a dožije do 26 let bez cíle, bez služby a bez rodiny.
Kdo je vypravěčem Evžena Oněgina?
Vypravěčem je nejmenovaný autor, který se představuje jako Oněginův dobrý přítel. Děj často přerušuje lyrickými odbočkami o sobě, literatuře a společnosti.
Jak Evžen Oněgin končí?
Oněgin se po letech zamiluje do Taťány, která je už vdaná za knížete. Taťána mu přizná, že ho stále miluje, ale zůstane manželovi věrná. Oněgin zůstává sám.
Kolik kapitol má Evžen Oněgin?
Román má 8 kapitol, k nimž jsou připojeny úryvky z Oněginovy cesty. Puškin původně plánoval devět kapitol, kapitolu o cestě ale z hlavního textu vyřadil.
