|

Epos o Gilgamešovi: rozbor díla k maturitě

Epos o Gilgamešovi je mezopotámská epická báseň o urukském králi Gilgamešovi a nejúplněji se dochovala na dvanácti akkadských hliněných tabulkách z knihovny asyrského krále Aššurbanipala v Ninive ze 7. století př. n. l. Nejstarší tabulky eposu pocházejí z 18. století př. n. l. a autor není znám. Příběh vypráví o přátelství Gilgameše s divochem Enkiduem, o jejich výpravách a o Gilgamešově marném hledání nesmrtelnosti po přítelově smrti.

Ve zkratce

  • Autor neznámý, standardní verzi podle tradice uspořádal učenec Sín-leqe-unninni.
  • Nejstarší tabulky eposu: 18. století př. n. l., nejúplnější text z Ninive ze 7. století př. n. l.
  • Literární druh epika, forma poezie, žánr hrdinský epos.
  • Stavba: 12 tabulek, příběh uzavírá tabulka XI, tabulka XII je pozdější dodatek.
  • Objev: tabulky z Ninive přečetl v Britském muzeu George Smith, příběh o potopě představil v roce 1872.
  • První český překlad z originálu vydal Lubor Matouš v roce 1958.

Základní údaje o díle

U Gilgameše nehledejte jeden rok vydání: epos vznikal a přepisoval se přes tisíc let a dochoval se v několika verzích. Asyriolog Andrew George, autor kritické edice eposu, proto upozorňuje, že jeden Epos o Gilgamešovi neexistuje, jen části různých verzí.

Údaj Epos o Gilgamešovi
Autor neznámý, standardní verzi uspořádal podle tradice Sín-leqe-unninni (konec 2. tisíciletí př. n. l.)
Jazyk akkadština, starší samostatné básně o Gilgamešovi sumersky
Písmo a nosič klínové písmo na hliněných tabulkách
Starobabylonská verze 18. století př. n. l., podle úvodních slov nazývaná Převyšující všechny krále
Standardní babylonská verze 12 tabulek, podle úvodních slov nazývaná Ten, který spatřil hlubinu, nejlepší opisy ze 7. století př. n. l. z Ninive
Literární druh a forma epika, poezie
Žánr hrdinský epos
Dochování standardní verze zhruba ze dvou třetin, mezery doplňují zlomky z jiných míst
První český překlad z originálu 1958, Lubor Matouš, edice Živá díla minulosti

Dvě hlavní verze

Ze starobabylonské doby se podle George dochovalo jedenáct rukopisů aspoň ze dvou odlišných verzí. Standardní verze o dvanácti tabulkách se pak stala závaznou a jiné se po 7. století př. n. l. už neopisovaly. Když se mluví o ději po tabulkách, myslí se vždy tahle pozdní standardní verze.

Objev v 19. století

V roce 1850 našel Austen Henry Layard při vykopávkách v Ninive u dnešního Mosulu místnost plnou rozbitých tabulek. Encyklopedie Britannica spojuje nález tabulek Gilgameše s jeho spolupracovníkem Hormuzdem Rassamem. Tabulky putovaly do Britského muzea, kde je začal číst samouk George Smith. V roce 1872 představil Smith Společnosti pro biblickou archeologii příběh o potopě, který se nápadně podobal vyprávění o Noemovi.

O čem Epos o Gilgamešovi je

Tématem je lidská smrtelnost. Mocný král ztratí přítele a pochopí, že zemře i on. Podle George se epos postupně proměnil z oslavy slávy a hrdinských činů v úvahu o tom, jak žít, když smrti nikdo neunikne. Dalšími tématy jsou střet přírody a civilizace, přátelství a zneužívání moci.

Hlavní motivy

Opakuje se motiv snu, který věští budoucnost, motiv cesty na konec světa a motiv potopy. Proti touze po nesmrtelnosti stojí hradby Uruku, dílo, které po králi skutečně zůstane.

Děj po tabulkách

Tabulky I a II: Gilgameš a Enkidu. Gilgameš, z části bůh a z části člověk, utlačuje obyvatele Uruku. Bohové na jejich nářek stvoří jeho protějšek, divokého Enkidua, který žije se zvířaty ve stepi. Nevěstka Šamchat ho svede, zvířata od něj utečou a Enkidu se mezi pastýři naučí jíst chléb a pít pivo. Pak přijde do Uruku a utká se s Gilgamešem. Gilgameš zvítězí a z obou se stanou přátelé.

Tabulky III až V: výprava do Cedrového lesa. Gilgameš chce slávu, a proto se i přes varování starších vydá s Enkiduem proti Humbabovi, strážci cedrového lesa. Gilgamešova matka, bohyně Ninsun, prosí o ochranu boha slunce Šamaše. Cestou se Gilgamešovi zdají děsivé sny. Hrdinové Humbabu přemohou a zabijí, pokácejí cedry a vracejí se po Eufratu.

Tabulky VI až VIII: Ištar a Enkiduova smrt. Bohyně lásky Ištar nabídne Gilgamešovi sňatek a on ji odmítne s výčtem nešťastných osudů jejích milenců. Ištar se pomstí Nebeským býkem, přátelé ho zabijí. Bohové rozhodnou, že za to Enkidu musí zemřít. Enkidu ve snu vidí podsvětí jako dům prachu a umírá. Gilgameš mu vystrojí velkolepý pohřeb.

Tabulky IX až XI: hledání nesmrtelnosti. Gilgameš opustí město a putuje za Utnapištimem, jediným člověkem, který přežil potopu a dostal od bohů věčný život. Na konci světa potká šenkýřku Siduri a s převozníkem Uršanabim přepluje vody smrti. Utnapištim mu vypráví o potopě a vyzve ho, ať nespí. Gilgameš ale usne. Nakonec se dozví o rostlině, která vrací mládí. Když se cestou koupe, rostlinu ukradne had a svlékne kůži. Gilgameš se vrací do Uruku s prázdnou a ukazuje Uršanabimu hradby města.

Tabulka XII: dodatek. Akkadský převod části sumerské básně. Gilgamešovi spadnou do podsvětí dva předměty, Enkidu pro ně sestoupí a už se nevrátí. Gilgameš vyvolá jeho ducha a vyptává se ho, jak se mrtvým vede.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Epos se dělí na dvě poloviny. V první je Gilgameš hrdina, který hledá slávu, ve druhé člověk, který se bojí smrti. Zlomem je Enkiduova smrt v tabulce VII. Celek je rámcový: začíná i končí pohledem na hradby Uruku, takže se kruh uzavře. Standardní verze má navíc dva prology, nový a starší chvalozpěv na krále.

Čas a prostor

Děj se odehrává v dávné mýtické době. Prostor se rozšiřuje od města Uruku přes step a Cedrový les až na samý okraj světa, k oceánu a vodám smrti.

Vypravěč

Vypráví se v er-formě, vypravěč je vševědoucí a nevystupuje jako postava. Nový prolog se ale obrací přímo ke čtenáři, a to podle George v jednotném čísle, jako by mluvil ke každému zvlášť. Velkou část textu tvoří přímá řeč postav.

Postavy

Gilgameš je jediná postava, která se v průběhu eposu opravdu promění: z tyrana se stává muž, který přijme vlastní smrtelnost. Při popisu postav můžete postupovat podle návodu, jak napsat charakteristiku postavy.

Postava Kdo to je Charakteristika Role v ději
Gilgameš král Uruku, syn bohyně Ninsun mocný, krásný, pyšný, zpočátku krutý, později zoufalý a moudřejší hlavní hrdina, hledá slávu a pak nesmrtelnost
Enkidu divoký muž stvořený bohy silný, věrný, zpočátku blízký zvířatům Gilgamešův přítel, jeho smrt rozhodne o druhé půlce děje
Ninsun bohyně, Gilgamešova matka moudrá, starostlivá vykládá synovy sny, přijme Enkidua za syna
Humbaba strážce Cedrového lesa obr budící hrůzu, dosazený bohy protivník první výpravy, jeho zabití rozhněvá bohy
Ištar bohyně lásky vášnivá, mstivá pošle na Uruk Nebeského býka
Uršanabi Utnapištimův převozník ochotný, věrný průvodce převeze Gilgameše přes vody smrti a doprovodí ho domů
Utnapištim přeživší potopy, Gilgamešův dávný předek moudrý, klidný, nesmrtelný vypráví o potopě a ukáže, že nesmrtelnost byla výjimka

Gilgameš a Enkidu

Enkidu je stvořen jako Gilgamešův protějšek, a proto se z nich po souboji stanou rovnocenní přátelé. Enkiduova cesta vede od přírody k civilizaci, Gilgamešova od moci k pokoře. Podle Britanniky jsou v sumerských básních vztahy jiné: Enkidu je tam Gilgamešův sluha, ne přítel.

Jazyk a umělecké prostředky

Epos stojí na opakování: celé pasáže se v textu vracejí slovo od slova. Překlady necitujeme, prostředky popisujeme vlastními slovy.

Opakování a sny

Pět Gilgamešových snů má stejný rámec, mění se jen obsah snu a výklad. Gilgameš také třikrát skoro stejnými slovy vypráví, proč putuje: Siduri, Uršanabimu a Utnapištimovi. Opakování zpomaluje děj a zdůrazňuje, jak neodbytně se hrdina vrací ke smrti přítele.

Symboly

Had, který ukradne rostlinu omlazení a svlékne kůži, získá to, co člověku zůstane odepřeno. Dům prachu z Enkiduova snu je obraz podsvětí bez naděje. Hradby Uruku na začátku i konci představují jedinou nesmrtelnost, která je člověku dostupná, tedy dílo, které přetrvá.

Kontrast a nadsázka

Divoká step stojí proti městu. Gilgameš chce porazit smrt, a nepřemůže ani spánek. Nadsázka provází jeho postavu od začátku: je nadlidsky velký a krásný a na cestě závodí se sluncem. Ukazuje tím, že ani ten nejsilnější člověk smrti neunikne. Další pojmy najdete v přehledu básnických prostředků s příklady.

Autor a literárněhistorický kontext

Kdo epos napsal

Jméno autora neznáme. Nejstarší látky o Gilgamešovi tvoří pět sumerských básní, z nichž některé podle George sahají do doby krále Šulgiho z Uru na konci 3. tisíciletí př. n. l. Akkadský epos z nich čerpá, ale není jejich překladem, a pravděpodobně mu předcházela dlouhá ústní tradice. Sám Gilgameš byl podle Britanniky nejspíš skutečný král Uruku z první poloviny 3. tisíciletí př. n. l.

Mezopotámská literatura a souvislosti

Epos patří k literatuře psané klínovým písmem. Když písmo v 1. století n. l. zaniklo, byl na osmnáct století zapomenut. Vyprávění o potopě má obdobu v biblické knize Genesis. Britannica nazývá Gilgameše odysseou krále, který nechtěl zemřít. Z antiky můžete navázat na rozbor tragédie Král Oidipus, kde se člověk také marně vzpírá osudu. Hledání poznání za každou cenu ukazuje i Goethův Faust v rozboru.

Český překlad

První český překlad z originálních jazyků pořídil Lubor Matouš (1908 až 1984). Vyšel v roce 1958 ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v edici Živá díla minulosti a dočkal se dalších vydání, například v letech 1971, 1976 a 1997. Další překlad z akkadských, sumerských a chetitských originálů vydali v roce 2003 Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška a Marek Rychtařík.

Jak o Eposu o Gilgamešovi mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: určete, ke které tabulce patří a kdo mluví. Pokračujte tématem, kompozicí, druhem a žánrem, postavami a jazykem. U Gilgameše vždy vysvětlete, že nejde o dílo jednoho autora s rokem vydání, ale o text dochovaný na hliněných tabulkách v několika verzích. Pro srovnání s pozdější literaturou se hodí i rozbor Shakespearova Hamleta, který o smrti také přemýšlí.

Šest věcí, které se o Eposu o Gilgamešovi pletou

  1. Autorem je Sín-leqe-unninni. Tradice s ním spojuje jen standardní verzi, kterou nejspíš uspořádal ze starších textů.
  2. Epos vznikl v jednom roce. Sumerské básně, starobabylonská verze z 18. století př. n. l. a standardní verze jsou různé vrstvy.
  3. Epos se dochoval celý. Standardní verze je známá zhruba ze dvou třetin, mezery doplňují zlomky z jiných nalezišť.
  4. Tabulky vykopal George Smith. Smith tabulky z Ninive v Britském muzeu přečetl a v roce 1872 představil příběh o potopě. Vykopávky v Ninive vedli o dvě desetiletí dřív jiní.
  5. Rostlina dávala nesmrtelnost a Gilgameš ji snědl. Šlo o rostlinu, která vrací mládí, a Gilgameš ji nesnědl. Ukradl mu ji had, když se koupal.
  6. Tabulka XII pokračuje v ději. Je to dodatek převzatý ze sumerské básně. Enkidu v ní znovu žije, ačkoli v tabulce VII zemřel.

Další díla rozebraná stejným způsobem najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vznikl Epos o Gilgamešovi?

Nejstarší tabulky jednotného eposu pocházejí z 18. století př. n. l. Standardní verze o dvanácti tabulkách vznikla zřejmě na konci 2. tisíciletí př. n. l.

Kdo je autorem Eposu o Gilgamešovi?

Autor není známý. Babylonská tradice spojovala standardní verzi s učencem Sín-leqe-unninnim, který ji podle badatelů spíš uspořádal ze starších textů.

Jaký je literární druh a žánr Eposu o Gilgamešovi?

Literární druh je epika, forma poezie a žánr hrdinský epos.

Na čem se Epos o Gilgamešovi dochoval?

Na hliněných tabulkách psaných klínovým písmem. Nejúplnější text je na dvanácti akkadských tabulkách z knihovny krále Aššurbanipala v Ninive.

Kdy a jak byl Epos o Gilgamešovi objeven?

Tabulky z Ninive se dostaly do Britského muzea po vykopávkách v polovině 19. století. George Smith v nich v roce 1872 představil příběh o potopě.

Kolik tabulek má Epos o Gilgamešovi?

Standardní babylonská verze má 12 tabulek. Příběh uzavírá tabulka XI, tabulka XII je pozdější dodatek převzatý ze sumerské básně.

Jak Epos o Gilgamešovi končí?

Gilgameš získá rostlinu, která vrací mládí, ale cestou mu ji ukradne had. Vrací se do Uruku a ukazuje převozníkovi Uršanabimu hradby města, které po něm zůstanou.

Kdo přeložil Epos o Gilgamešovi do češtiny?

První český překlad z originálu vydal Lubor Matouš v roce 1958. Další překlad vydali v roce 2003 Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška a Marek Rychtařík.

Související články