Bratři Karamazovi: rozbor díla k maturitě

Bratři Karamazovi jsou poslední dokončený román ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského, který vycházel na pokračování v časopise Russkij vestnik v letech 1879 až 1880. Je to filosofický a psychologický román ruského realismu. Vypráví o vraždě statkáře Fjodora Karamazova a o tom, jak se v jeho třech synech, vášnivém Dmitriji, racionálním Ivanovi a zbožném Aljošovi, střetávají otázky víry, viny a svobody.

Ve zkratce

• Autor: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 až 1881), časopisecké vydání 1879 až 1880.
• Literární druh epika, forma próza, žánr román, filosofický a psychologický, s kriminální zápletkou.
• Zařazení: ruský realismus druhé poloviny 19. století.
• Stavba: čtyři části, dvanáct knih a epilog, vypravěč je nejmenovaný kronikář městečka.
• Děj: vražda otce Fjodora Pavloviče, obvinění nejstaršího syna Dmitrije, soud a odsouzení nevinného.
• Témata: víra a ateismus, vina a odpovědnost, utrpení nevinných, svoboda a láska k bližnímu.

Základní údaje o díle

Rok vydání berte jako rozmezí: román vycházel po částech dva roky a Dostojevskij zemřel v roce 1881. Podle encyklopedie Britannica šlo o jeho poslední román a o dílo, které se obecně pokládá za jeho vrchol.

O čem dílo je

Tématem je střet víry s pochybností a otázka, kdo za zločin odpovídá: ten, kdo ho spáchal, nebo i ten, kdo ho svými myšlenkami umožnil. Vražda otce je zápletka, skutečným tématem je to, co si o Bohu, utrpení a svobodě myslí tři bratři.

Hlavní motivy

Prochází jimi otcovražda, peníze a vášeň, utrpení dětí a otázka, jak je Bůh může dopustit. Ivanovu pochybnost vyvažuje Aljošova činná láska a nauka starce Zosimy. Dostojevskij chtěl šestou knihou, Ruským mnichem, odpovědět na Ivanovo odmítnutí Boha z knihy páté.

Děj po částech

První část, knihy 1 až 3: rodina a setkání v klášteře. Vypravěč představí Fjodora Pavloviče, prostopášného statkáře, a jeho tři syny. Dmitrij se s otcem přel o dědictví po matce, a proto se všichni sejdou v klášteře u starce Zosimy. Schůzka skončí skandálem. Dmitrij se zpovídá Aljošovi ze své vášně pro Grušeňku a z dluhu vůči zasnoubené Kateřině Ivanovně.

Druhá část, knihy 4 až 6: Ivanova pochybnost a Zosimovo učení. Aljoša se v knize čtvrté seznamuje s Lisou Chochlakovovou a s chlapcem Iljušou. V páté knize Pro a contra Ivan přednese své odmítnutí světa, v němž trpí děti, a vypráví báseň o Velkém inkvizitorovi. Šestá kniha přináší Zosimovo životopisné vyprávění a jeho poučení.

Třetí část, knihy 7 až 9: smrt starce a vražda. Zosima umírá a z jeho těla se brzy šíří zápach tlení, což mnoho lidí pohoršuje a Aljoša tím prochází krizí. Grušeňka a příběh o cibulce ho vracejí k lásce. Dmitrij se zoufale snaží sehnat peníze. V noci je Fjodor Pavlovič zabit, Dmitrij je zatčen v Mokrém a vyšetřován.

Čtvrtá část, knihy 10 až 12, a epilog: pravda, soud a pohřeb. Vedle příběhu chlapců kolem Koli Krasotkina a umírajícího Iljuši sleduje román Ivana, který se třikrát setkává se Smerďakovem. Ten přizná vraždu a oběsí se, Ivan upadne do horečky a v halucinaci mluví s čertem. U soudu mluví žalobce Ippolit Kirillovič a obhájce Fetjukovič, porota přesto uzná Dmitrije vinným. V epilogu se plánuje jeho útěk a Aljoša u kamene vede chlapce ke slibu, že na Iljušu nezapomenou.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Román je členěný na knihy s vlastními názvy a kapitolami, takže se čte jako řetěz scén, rozhovorů a vložených textů. Vražda, které se čeká už od začátku, se odehraje až ve třetí části a po ní jde román do hloubky: vyšetřování, rozhovory a soud. Chronologie je přímá, jen u některých postav vypravěč sahá do minulosti.

Čas a prostor

Děj se odehrává v provinčním městečku: v klášteře, v domě Karamazovových i v soudní síni. Hlavní událost trvá jen několik dní, ale vypravěč ji líčí s podrobností, která z ní dělá střed celé knihy. Vypravěč v úvodu píše, že Fjodor Pavlovič zemřel před třinácti lety.

Vypravěč

Vypravěčem je nejmenovaný obyvatel městečka, který o sobě mluví v první osobě a Aljošu nazývá svým hrdinou. Vypravěč se chová jako kronikář, a přesto zná i soukromé rozhovory postav. V úvodu oznamuje, že vypráví první ze dvou románů o Aljošovi.

Postavy

Každý z bratří představuje jiný postoj k životu a víře, proto se postavy dají dobře porovnávat.

Dmitrij, Ivan a Aljoša

Dmitrij žije v rozporu: touží po čestném životě a zároveň propadá hýření a vášním. Ivan neznamená jen ateistu, kterého si lze zapamatovat jednou větou: jeho pochybnost je upřímná a stojí ho zdraví. Aljoša projde vlastní krizí a vrací se mezi lidi. Při psaní vlastní charakteristiky postupujte podle návodu, jak napsat charakteristiku.

Smerďakov

Příjmení mu podle vypravěče vymyslel sám Fjodor Pavlovič z přezdívky jeho matky Lizavety Smrdutá. Smerďakov vraždí na základě Ivanových myšlenek, které si vykládá po svém, a proto Ivan nese pocit viny, přestože nezabíjel.

Jazyk a umělecké prostředky

Dostojevskij staví román na dialogu a monolozích, ve kterých každá postava mluví vlastním jazykem. České překlady necitujeme, příklady popisujeme vlastními slovy.

Polyfonie a vložené žánry

Literární vědec Michail Bachtin pro Dostojevského prózu zavedl pojem polyfonní román: nikdo z hrdinů nemá výslovně přednost a autor je nesoudí shora. Do vyprávění jsou vloženy další žánry: báseň Velký inkvizitor, životopisné vyprávění Zosimy podobné žití svatého, anekdoty, zpověď ve verších a soudní řeči. Jednotlivé žánry dávají postavám hlas a dovolují jim hájit své pravdy proti ostatním.

Symboly a jména

Jsou to například kámen, u něhož se chlapci loučí s Iljušou, příběh o cibulce, který vypráví Grušeňka, a zápach tlení u Zosimova těla, kterým se láme lidská představa o svatosti. Příjmení nese význam: Smerďakov odkazuje na smrad, jména tedy vypovídají o postavách.

Autor a literárněhistorický kontext

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Dostojevskij se narodil v roce 1821 v Moskvě a zemřel v roce 1881 v Petrohradě. Byl odsouzen k smrti za účast v kroužku petraševců, na popravišti byl omilostněn a následně strávil roky v nucených pracích na Sibiři. Zkušenost s vězením, vinou a trestem prostupuje všechna jeho velká díla včetně Bratří Karamazových. Z dalších děl uveďte Zločin a trest (1866), Idiota a Běsy.

Ruský realismus a světová próza

Dostojevskij patří k velkým ruským realistům spolu s Tolstým a Turgeněvem. Pojem vysvětluje přehled o realismu v literatuře. Tolstoj sleduje rodinu a společnost, jak ukazuje rozbor Anny Kareninové. Dostojevskij stejně jako Tolstoj píše o vině a víře, ale místo společenské panoramy sleduje vnitřní zápas jednotlivce.

S jiným Dostojevského románem o vině a trestu vás seznámí rozbor díla Zločin a trest. Z dvacátého století se k otázce viny a svobody jednotlivce dostává román Komu zvoní hrana a s absurditou systému pracuje Hlava XXII.

Jak o Bratřích Karamazových mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte zařazením úryvku: kniha, kdo mluví a co předchází. Pak téma a motivy, děj, kompozici, vypravěče, postavy a jazyk. U tohoto románu se vyplatí mít připravené tři body: rozdíl mezi bratry, Velkého inkvizitora jako Ivanovu báseň a rozdíl mezi vrahem a odsouzeným. Autora a směr nechte na část o kontextu.

Šest věcí, které se o Bratřích Karamazových pletou

1. Fjodora zabil Dmitrij. Zabil ho Smerďakov. Dmitrij jen srazil sluhu Grigorije a uprchl, přesto byl odsouzen.
2. Zabil ho Ivan. Ivan vraždu nespáchal. Smerďakov využil Ivanovy myšlenky a jeho odjezd, Ivan se však cítí vinen.
3. Slavná věta je přesný citát: Pokud Bůh neexistuje, je vše dovoleno. V textu ji vypráví Rakitin jako Ivanovu teorii: bez nesmrtelnosti duše není ctnost, a tedy je vše dovoleno. Přesně v této podobě ji z Ivana nikdo nevytáhne.
4. Vypravěčem je Aljoša nebo sám Dostojevskij. Vypravěč je nejmenovaný obyvatel městečka a Aljoša je jen jeho hrdina.
5. Román vyšel jako kniha v roce 1880 a je dokončen. Vycházel na pokračování v letech 1879 až 1880. Je to první ze dvou plánovaných románů, druhý už Dostojevskij nenapsal.
6. Velkého inkvizitora napsal Dostojevskij jako samostatnou povídku. Je to Ivanova báseň, kterou vypráví Aljošovi v páté knize románu. Šestá kniha na ni navazuje Zosimovým učením.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšli Bratři Karamazovi?

Román vycházel na pokračování v časopise Russkij vestnik v letech 1879 až 1880. Dostojevskij zemřel v roce 1881, Bratři Karamazovi jsou tedy jeho poslední dokončený román.

Jaký je literární druh a žánr Bratří Karamazových?

Literární druh je epika, forma próza a žánr román. Bývá označován jako filosofický a psychologický román s detektivní zápletkou, tedy s vraždou, vyšetřováním a soudem.

Do jakého směru Bratři Karamazovi patří?

Patří do ruského realismu druhé poloviny 19. století. Místo popisu společnosti ale sleduje myšlenky a vnitřní boje postav.

Kdo zabil Fjodora Pavloviče Karamazova?

Zabil ho sluha Smerďakov litinovým těžítkem. Dmitrij byl odsouzen, přestože vraždu nespáchal. Smerďakov se Ivanovi přizná při třetí návštěvě a pak se oběsí.

Kolik částí a knih má román?

Má čtyři části, dvanáct knih a epilog. Před první částí stojí vypravěčův úvod Od autora.

Kdo je vypravěčem Bratří Karamazových?

Vypravěčem je nejmenovaný obyvatel městečka, který sám sebe označuje za životopisce Aljoši Karamazova. Vypráví v ich-formě, ale často zná i to, co sám vidět nemohl.

Co je Velký inkvizitor?

Je to básnická povídka, kterou Ivan vypráví Aljošovi v páté knize. Ve Španělsku v době inkvizice se Kristus vrátí na zem a kardinál inkvizitor ho dá zatknout.

Jak Bratři Karamazovi končí?

Dmitrij je odsouzen a Kateřina Ivanovna s Ivanem plánují jeho útěk. Epilog končí pohřbem chlapce Iljuši, u jehož kamene Aljoša slibuje chlapcům, že na něj nikdy nezapomenou.