Smrt krásných srnců: rozbor díla k maturitě
Smrt krásných srnců je soubor autobiografických povídek Oty Pavla, který poprvé vyšel v roce 1971 v nakladatelství Československý spisovatel. Patří k epice, je psán prózou a řadí se k české vzpomínkové próze počátku sedmdesátých let s tématem židovské rodiny za okupace. Dospělý syn v něm vypráví o svém tatínkovi Leu Popperovi, obchodním cestujícím a vášnivém rybáři, od úspěchů třicátých let přes válku až po jeho poslední dny.
Ve zkratce
- Autor: Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, první vydání 1971 v edici Malá žatva.
- Literární druh epika, forma próza, žánr soubor povídek s autobiografickým základem.
- První vydání obsahuje osm povídek, které na sebe časově navazují.
- Hlavní postavou je tatínek Leo Popper, vypráví jeho nejmladší syn v ich-formě.
- Místa děje: Praha, Buštěhrad, Luh pod Bránovem na Berounce, okolí Křivoklátu, Radotín.
- Jazyk: hovorová čeština, humor, nadsázka a náhlé přechody od komiky k tragice.
- Kniha Jak jsem potkal ryby vyšla až v roce 1974 a film Karla Kachyni vznikl v roce 1986.
Základní údaje o díle
U zkoušky je třeba oddělit tři věci se stejným nebo podobným obsahem: knihu z roku 1971, pozdější soubor Jak jsem potkal ryby a film z roku 1986.
| Údaj | Smrt krásných srnců |
|---|---|
| Autor | Ota Pavel (1930 až 1973), vlastním jménem Otto Popper |
| První vydání | 1971, Praha, Československý spisovatel, edice Malá žatva |
| Literární druh | epika, psaná prózou |
| Žánr | soubor povídek, autobiografická vzpomínková próza |
| Počet povídek | osm v prvním vydání |
| Období a směr | česká próza počátku sedmdesátých let, bez vyhraněného směru, téma okupace a židovského osudu |
| Vypravěč | ich-forma, nejmladší ze tří synů |
| Doba děje | třicátá až šedesátá léta 20. století |
| Místo děje | Praha, Buštěhrad u Kladna, Luh pod Bránovem na Berounce, Křivoklátsko, Radotín |
Kolik povídek soubor má
V přehledech se objevuje sedm, osm i devět povídek. První vydání z roku 1971 má podle soupisu České literární bibliografie osm povídek včetně textu Prase nebude!. Ten líčí poměry v zemědělském družstvu padesátých let a z některých pozdějších vydání vypadl. Odtud číslo sedm, které uvádí například Národní filmový archiv. Devátou bývá míněn Běh Prahou, který v prvním vydání není.
O čem Smrt krásných srnců je
Tématem je portrét otce, kterého syn vidí s láskou i s jeho slabostmi, a osud smíšené židovské rodiny za první republiky, za okupace a po válce. Kniha neukazuje hrdinu bez vady, ale člověka, který umí prohrát a neztratit hrdost.
Hlavní motivy
Soubor spojují vracející se motivy: ryby a řeka Berounka jako místo svobody, obchod jako tatínkovo umění, plná spíž jako měřítko rodinného štěstí a židovská hvězda jako znamení ponížení. Skoro každá povídka končí prohrou, kterou vyprávění promění v malé vítězství.
Přehled povídek
Pořadí a názvy odpovídají prvnímu vydání. Povídky jsou řazeny podle času děje, takže dohromady tvoří životní příběh jedné rodiny.
| Povídka | Doba děje | O čem je |
|---|---|---|
| Nejdražší ve střední Evropě | před válkou | Tatínek koupí rybník s jediným kaprem. Po letech prodá podvodníkovi ledničku bez vnitřku. |
| Ve službách Švédska | třicátá léta | Tatínek se u firmy Elektrolux stane nejlepším prodavačem na světě a kvůli ředitelově ženě Irmě přemlouvá malíře Nechlebu k portrétu. |
| Smrt krásných srnců | léta před válkou, třetí rok války, pohřeb po válce | Tatínek jede tajně k Berounce pro maso pro syny, kteří mají nastoupit do koncentračního tábora. |
| Kapři pro wehrmacht | okupace | Tatínkovi seberou rybník. Noc před odjezdem do tábora z něj se synem vyloví všechny kapry. |
| Jak jsme se střetli s Vlky | krátce po válce | Otec a syn prohrají nevyhlášenou soutěž v lovu štik se sousedy Vlkovými. |
| Otázka hmyzu vyřešena | první poválečná léta | Tatínek prodá po celých Čechách mucholapky s práškem DDT, které nelepí. Když začnou létat mouchy, zboží se vrací a jeho to jako obchodníka zlomí. |
| Prase nebude! | padesátá léta | Rodiče rok krmí prasata v zemědělském družstvu a slíbenou odměnu nedostanou. |
| Králíci s moudrýma očima | poslední roky tatínkova života | Tatínek chová u Radotína králíky, na výstavě neuspěje a vrací se domů nemocný. |
Smrt krásných srnců
Titulní povídka začíná vzpomínkou na prázdniny u převozníka Karla Proška v Luhu pod Bránovem. Jeho pes Holan, napůl vlk, pro něj v křivoklátských lesích strhává srnce. Ve třetím roce války dostanou bratři Hugo a Jirka povolání do koncentračního tábora. Tatínek si odpáře hvězdu a vydá se na kole z Buštěhradu k Berounce, aby synům opatřil maso. Požádá Proška o srnce.
Prošek se bojí trestu smrti, půjčí ale psa a ten srnce uloví. Kořist tatínkovi málem seberou dva cizí rybáři. Bratr Jirka se vrátí z Mauthausenu vyhublý a později řekne, že mu ten srnec možná zachránil život. Povídka končí Proškovým pohřbem, při němž vypravěč pochopí, že pohřbívá i své dětství.
Kapři pro wehrmacht
Na začátku okupace vezmou tatínkovi rybník v Buštěhradě, protože je Žid. Vypravěč připomíná vypálení blízkých Lidic a odchod bratrů. V noci před tatínkovým nástupem do tábora vysekají otec a dvanáctiletý syn díru do ledu a odnosí kapry v pytlích domů. Když přijede rybník lovit německá branná moc, je prázdný.
Králíci s moudrýma očima
Rodiče dožívají v domku u Radotína, kde tatínek chová králíky. Od výstavy si slibuje ceny, porota mu ale vytkne zanedbanou úpravu zvířat. Rozčílí se, králíky vypustí a jde celou noc pěšky podél řeky domů. Ráno přijde s bolestí u srdce, sanitka ho odveze a na vrátkách po něm zůstane cedulka se slibem brzkého návratu.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Každá povídka má vlastní zápletku a pointu. Protože je spojují stejné postavy, stejný vypravěč a časová posloupnost, čte se kniha skoro jako rodinná kronika. Uvnitř povídek autor často odbočuje: titulní text začíná vzpomínkou na předválečný Luh a končí o mnoho let později pohřbem. S návraty v čase pracuje i novela, kterou vykládá rozbor Ostře sledovaných vlaků.
Čas a prostor
Děj pokrývá zhruba tři desetiletí. Praha znamená obchod a společenský vzestup, Buštěhrad válečné ponížení a kraj kolem Berounky pod Křivoklátem ztracený ráj dětství. Řeka je víc než kulisa: tatínek k ní utíká z práce, za války u ní riskuje život a podél ní se vrací i ze své poslední cesty.
Vypravěč
Vypráví nejmladší syn v první osobě. Spojují se v něm dva pohledy: dítě, které otce obdivuje, a dospělý muž, který už ví, jak všechno dopadlo. Rodiče důsledně nazývá tatínek a maminka, což dodává textu něhu i tam, kde líčí otcovy zálety a chyby.
Postavy
V centru stojí otec, ostatní postavy ho doplňují nebo vyvažují. Při přípravě jeho portrétu pomůže návod, jak napsat charakteristiku postavy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Tatínek Leo Popper | obchodní cestující židovského původu z Buštěhradu | šarmantní, lehkomyslný snílek, vášnivý rybář, statečný a hrdý | hlavní postava všech povídek |
| Maminka Hermína | křesťanka z Kladenska | střízlivá, trpělivá, ironická, drží rodinu nad vodou | protiváha tatínkových plánů, jeho nejbližší člověk |
| Vypravěč | nejmladší syn | vnímavý, za války předčasně dospělý | svědek a pomocník, za války shání jídlo |
| Hugo a Jirka | starší bratři | v povídkách spíš v pozadí | odcházejí do koncentračního tábora, kvůli nim se loví srnec |
| Karel Prošek | převozník z Luhu pod Bránovem | vynalézavý pytlák a věrný přítel, majitel psa Holana | půjčí psa a pomůže zachránit úlovek |
Tatínek
Leo Popper je postava plná protikladů. Neumí pravopis, ale rozumí lidem. Za války se z lehkomyslného obchodníka stává muž, který se nedá ponížit a pro své děti riskuje život. Po válce už úspěch nezopakuje. Maminka se na jeho podniky dívá skepticky a většinou má pravdu, nikdy ho ale neopustí.
Jazyk a umělecké prostředky
Pavel píše, jako by vyprávěl u stolu. Základem je spisovná čeština, do které pronikají tvary obecné češtiny, hovorová slova a místy i vulgarismy.
Slovník obchodu, rodiny a řeky
Slang obchodních cestujících a výrazy z němčiny a jidiš patří k tatínkovi, rybářské názvosloví a krajová jména jídel ke kraji u Berounky. Zdrobněliny, jimiž tatínek oslovuje ryby a králíky, ukazují jeho něhu a tvoří protiklad k hrubosti doby.
Humor, nadsázka a ironie
Nejvýraznějším prostředkem je hyperbola. Už název první povídky zveličuje rodinnou ostudu do rozměru celé střední Evropy. Humor utrpení nezlehčuje, ale umožňuje o něm mluvit bez patosu. Nejsilněji působí místa, kde se veselé vyprávění jedinou větou zlomí, třeba zmínkou o babičce zavražděné v Osvětimi.
Sportovní a vojenské obrazy, pointa
Autor byl sportovní novinář a je to znát. Tatínek je líčen jako mistr světa, boxer po těžké porážce nebo generál, který dobývá jednu zemi za druhou. Tyto obrazy povyšují všední obchodování na zápas, ve kterém jde o čest. Věty jsou krátké a každá povídka směřuje k pointě, která bývá smutná a směšná zároveň.
Autor a literárněhistorický kontext
Ota Pavel
Ota Pavel (1930 až 1973) se narodil v Praze jako Otto Popper, syn židovského otce a matky, která Židovka nebyla. Za války zůstal s matkou v Buštěhradě, otec a oba bratři prošli koncentračními tábory. Pracoval jako sportovní redaktor. Od roku 1964 se léčil s vážnou duševní nemocí a vzpomínkové povídky psal až v posledních letech života.
Období a příbuzní autoři
Tématem se kniha hlásí k próze o okupaci a o osudu Židů, kterou psali Arnošt Lustig, Ladislav Fuks nebo Jan Otčenášek. Pavel se od nich liší tím, že o válce vypráví s humorem a očima dítěte. Temnější obraz téže doby nabízí rozbor Spalovače mrtvol, milostný příběh z protektorátu rozbor novely Romeo, Julie a tma.
Ze světové literatury se nabízí Ernest Hemingway, rovněž novinář, který rybolov proměnil ve velké téma, jak ukazuje rozbor díla Stařec a moře. Z dalších knih Oty Pavla se uvádějí sportovní prózy Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského a Pohár od Pánaboha.
Kniha, druhý soubor a film
Nejčastější záměna se týká souboru Jak jsem potkal ryby, který vyšel v roce 1974, tedy až po autorově smrti. Má tři oddíly, Dětství, Odvážný mladý muž a Návraty, a v jeho středu nestojí otec, ale sám vypravěč. Obě knihy se často vydávají v jednom svazku.
| Dílo | Rok | Co to je | Kdo je v centru |
|---|---|---|---|
| Smrt krásných srnců | 1971 | soubor osmi povídek | tatínek Leo Popper |
| Jak jsem potkal ryby | 1974 | soubor povídek ve třech oddílech, vydaný posmrtně | vypravěč, jeho rybaření, cesty a nemoc |
| Smrt krásných srnců (film) | 1986 | hraný film režiséra Karla Kachyni | tatínek, příběh složený z několika povídek |
Ve filmu hraje tatínka Karel Heřmánek, maminku Marta Vančurová a převozníka Proška Rudolf Hrušínský. Podle Národního filmového archivu vychází film z titulní povídky a přibírá motivy z dalších Pavlových textů. U zkoušky se proto opírejte o knihu, ne o filmové scény.
Jak o Smrti krásných srnců mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, ze které povídky pochází, kdy se odehrává a kdo v něm jedná. Pokračujte tématem a motivy souboru, časem a prostorem, kompozicí a žánrem, potom vypravěčem a postavami. Z jazyka se nabízí ukázat hovorové tvary, nadsázku a zlom od humoru k vážnosti. Autora a rozdíl proti druhému souboru a filmu nechte na část o kontextu.
Sedm věcí, které se o Smrti krásných srnců pletou
- Je to román nebo novela. Jde o soubor samostatných povídek se stejnými postavami.
- Kniha je hlavně o rybách. To platí pro soubor Jak jsem potkal ryby. Tady je hlavním námětem tatínek.
- Vyšla v roce 1974 nebo 1986. První vydání je z roku 1971. Rok 1974 patří knize Jak jsem potkal ryby, rok 1986 filmu Karla Kachyni.
- Povídek je vždy sedm. První vydání jich má osm. Počet záleží na vydání.
- Hlavní postavou je vypravěč. Syn je svědek a pomocník, v centru stojí otec.
- Srnce zastřelil tatínek nebo ho ulovil Prošek. Srnce strhne pes Holan. Prošek na lov ze strachu nejde, psa ale půjčí.
- Tatínek zahynul v koncentračním táboře. Otec i oba bratři se vrátili. Tatínek umírá až o mnoho let později.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšla Smrt krásných srnců?
Poprvé vyšla v roce 1971 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel v edici Malá žatva. Film stejného názvu je z roku 1986.
Jaký je literární druh a žánr Smrti krásných srnců?
Literární druh je epika, forma próza. Žánrově jde o soubor povídek s autobiografickým základem, který se řadí ke vzpomínkové próze.
Kolik povídek má Smrt krásných srnců?
První vydání z roku 1971 má osm povídek. Některé pozdější soubory vynechávaly povídku Prase nebude!, proto se uvádí i sedm.
Kdo je hlavní postava Smrti krásných srnců?
Hlavní postavou je tatínek Leo Popper, obchodní cestující židovského původu a vášnivý rybář. Vypráví o něm jeho nejmladší syn.
O čem je povídka Smrt krásných srnců?
Tatínek se za okupace vydá tajně na kole k Berounce, aby opatřil maso synům před odchodem do koncentračního tábora. Převozník Prošek mu půjčí psa Holana, který uloví srnce.
Jaký je rozdíl mezi knihami Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby?
Smrt krásných srnců vyšla v roce 1971 a jejím středem je tatínek. Jak jsem potkal ryby vyšlo v roce 1974 po autorově smrti a vypráví hlavně o vypravěči samém a jeho rybaření.
Čím se liší film Smrt krásných srnců od knihy?
Film Karla Kachyni z roku 1986 vychází z titulní povídky a doplňuje ji motivy z dalších Pavlových textů, které spojuje do jednoho děje. Kniha je soubor samostatných povídek.
Proč se kniha jmenuje Smrt krásných srnců?
Název nese titulní povídka. Vypravěč v ní tak pojmenovává stráň nad Berounkou, kde pes Holan lovil srnce. Spojení krásy a smrti vystihuje i celý soubor, ve kterém se idyla dětství střetává s válkou.
