Spalovač mrtvol: rozbor díla k maturitě
Spalovač mrtvol je novela Ladislava Fukse, která poprvé vyšla v roce 1967 v nakladatelství Československý spisovatel. Patří k epice, je psána prózou a žánrově jde o psychologickou novelu s prvky grotesky a hororu, řazenou k české próze šedesátých let s tématem okupace. Vypráví o Karlu Kopfrkinglovi, vlídném zaměstnanci pražského krematoria, který na sklonku třicátých let podlehne nacistické ideologii, udává své známé a zavraždí manželku i syna v přesvědčení, že je zbavuje utrpení.
Ve zkratce
- Autor: Ladislav Fuks (1923 až 1994), první vydání 1967, Praha, Československý spisovatel.
- Literární druh epika, forma próza, žánr psychologická novela s prvky grotesky a hororu.
- Zařazení: česká próza šedesátých let, takzvaná druhá vlna válečné prózy.
- Stavba: 15 číslovaných kapitol, děj plyne chronologicky od jara 1938 do podzimu 1939, poslední řádky patří květnu 1945.
- Hlavní postavy: Karel Kopfrkingl, jeho žena Marie zvaná Lakmé, děti Zina a Mili, přítel Willi Reinke, lékař doktor Bettelheim.
- Téma: zlo skryté pod maskou dobroty a to, jak snadno se přizpůsobivý člověk nechá zmanipulovat ke zločinu.
- Film Juraje Herze vznikl v roce 1968 a od knihy se v několika scénách liší.
Základní údaje o díle
U zkoušky je třeba držet od sebe dva letopočty: novela vyšla v roce 1967, film podle ní vznikl o rok později. První vydání vyšlo podle katalogů českých knihoven v edici Žatva. Slovník české literatury po roce 1945 knihu označuje jako groteskní hororovou novelu.
| Údaj | Spalovač mrtvol |
|---|---|
| Autor | Ladislav Fuks (1923 až 1994) |
| První vydání | 1967, Praha, Československý spisovatel, edice Žatva |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | psychologická novela s prvky grotesky a hororu |
| Zařazení a období | česká próza šedesátých let, druhá vlna válečné prózy |
| Členění | 15 číslovaných kapitol, v čele knihy motto |
| Čas děje | jaro 1938 až podzim 1939, krátký dovětek z května 1945 |
| Filmová adaptace | režie Juraj Herz, natočeno 1968, premiéra v březnu 1969, na scénáři se podílel sám Fuks |
Kniha a film nejsou totéž
Film Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, na jehož scénáři se podílel sám Fuks, je slavnější než předloha a mnoho taháků převypráví film místo knihy. Zkouší se literární dílo, takže děj i jména uvádějte podle novely a film zmiňte jen jako adaptaci. Hlavní rozdíly shrnuje tabulka.
| Co se liší | Novela (1967) | Film (natočen 1968) |
|---|---|---|
| Jméno přítele | Wilhelm Reinke, řečený Willi | Walter Reinke |
| Židovská slavnost | Kopfrkingl ji špehuje zpovzdálí, přestrojený za žebráka | nechá se na ni pozvat doktorem Bettelheimem |
| Tibetský vyslanec | zjeví se až v poslední kapitole, v bytě | objevuje se opakovaně |
| Dcera Zina | otec vraždu chystá, odvezou ho dřív, než ji provede | otec ji zavede do krematoria, dívka mu uteče |
| Konec | odvoz sanitkou a dovětek po válce v sanitním vlaku | poválečný dovětek chybí |
O čem Spalovač mrtvol je
Tématem je proměna obyčejného, spořádaného člověka ve vraha. Fuks neukazuje zrůdu, ale přizpůsobivého měšťáka, který každou cizí myšlenku přijme za svou, pokud mu lichotí a slibuje vzestup.
Hlavní motivy
Knihou prochází motiv smrti jako vysvobození. Kopfrkingl si z cestopisu o Tibetu a z vlastní práce složil víru, že žeh urychluje návrat člověka v prach a uvolňuje duši k novému životu. Právě tato zdánlivě laskavá filozofie mu později poslouží jako ospravedlnění vražd. Vracejí se také motivy hudby, snubního prstenu a voskových figurín.
Děj po částech
Spořádaná rodina. Na jaře 1938 poznáváme Kopfrkingla jako pečlivého manžela a otce, nekuřáka a abstinenta, který o své práci v krematoriu mluví s posvátnou úctou. S rodinou navštíví panoptikum s výjevy morové rány v Praze. V krematoriu provádí nového kolegu Dvořáka, chodí na prohlídky k židovskému lékaři Bettelheimovi a přijímá návštěvy přítele Reinkeho, který mu vnuká myšlenku německé krve.
Podlehnutí. Na boxerském zápase a o Vánocích 1938 Reinke přítele zpracovává dál. V březnu 1939 Kopfrkingl v přestrojení za žebráka špehuje slavnost židovského Pohřebního bratrstva. Po vzniku protektorátu ho Reinke přivede do německého Casina. Kopfrkingl donáší na spolupracovníky z krematoria a dozvídá se, že jeho další kariéře překáží židovský původ manželky.
Vraždy a šílenství. Po rodinném výletu na petřínskou rozhlednu Kopfrkingl manželku doma oběsí. Stane se ředitelem krematoria. Syna Miliho zavede do přípravny, ubije ho železnou tyčí a tělo uloží do rakve k mrtvému esesákovi. Na podzim 1939 dostane nabídku vést nová plynová žároviště. Když se chystá zabít i dceru Zinu, zjeví se mu tibetský vyslanec s jeho vlastní tváří a označí ho za nového Buddhu. Vzápětí ho tři muži, které pokládá za anděly, odvádějí do sanitky.
Dovětek z května 1945. Kopfrkingl se ze sanitního vlaku dívá na vyhublé lidi, kteří se vracejí z koncentračních táborů, a dál věří, že je spasitelem. Trest ani prozření nepřichází.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Každá z 15 kapitol líčí jednu ucelenou epizodu a děj postupuje chronologicky. Příčinnou návaznost událostí zčásti nahrazuje návaznost motivů: tytéž věty, předměty a figurky se vracejí v nových souvislostech a spojují kapitoly dohromady.
Klíčem ke stavbě je návštěva panoptika. Oběšený pohodný a písař, který napřahuje tyč na klečící dívku, předjímají obě pozdější vraždy. Kopfrkingl tak na konci knihy sám uskuteční výjevy, na které se na začátku díval jako divák. V čele knihy stojí motto Giovanniho Papiniho o ďáblu, který tvrdí, že není.
Čas a prostor
Děj trvá zhruba rok a půl, od jara 1938 do podzimu 1939. Dějiny text přímo nevykládá: mobilizaci, Mnichov i okupaci připomíná jen několika slovy na začátku kapitol a počítá s tím, že čtenář souvislosti zná. Odehrává se v Praze, hlavně v bytě Kopfrkinglových a v krematoriu, dále v panoptiku, na Petříně a v německém Casinu.
Vypravěč
Vypráví se ve třetí osobě, takzvanou er-formou. Vypravěč je ovšem skrytý, události jen zaznamenává a nehodnotí je. Většinu textu zabírají Kopfrkinglovy dlouhé monology a vypravěč místy přebírá i jeho slovník, takže čtenář vidí svět očima vraha. Podobně zevnitř sleduje mysl pachatele ruský román, kterému se věnuje rozbor Zločinu a trestu.
Postavy
Plnokrevnou postavou je v novele jen Kopfrkingl, ostatní vidíme jeho očima a mluví málo. Při popisu se vyplatí držet osnovy, kterou shrnuje návod, jak napsat charakteristiku postavy: vzhled, povaha, jednání a vztahy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Karel Kopfrkingl | zaměstnanec, později ředitel pražského krematoria | okázale vlídný, nekuřák a abstinent, milovník hudby, snadno ovlivnitelný, pokrytecký | hlavní postava, udavač a vrah vlastní rodiny |
| Marie, zvaná Lakmé | Kopfrkinglova manželka židovského původu | tichá, černovlasá, oddaná, manželovi důvěřuje do poslední chvíle | první oběť, manžel ji oběsí |
| Zina | šestnáctiletá dcera | hezká, společenská, otcovou výstředností nejméně poznamenaná | měla být třetí obětí, vraždu překazí otcovo odvezení |
| Milivoj, zvaný Mili | mladší syn | plachý, citlivý, bojácný, podle Reinkeho změkčilý | druhá oběť, otec ho ubije v krematoriu |
| Willi Reinke | dávný Kopfrkinglův přítel, přesvědčený nacista | elegantní, tvrdý, chladnokrevný, obratný manipulátor | svůdce, přivede hrdinu k nacismu a obrátí ho proti rodině |
| Doktor Bettelheim | židovský lékař ze sousedství | klidný, moudrý, přesvědčený, že násilí nemůže zvítězit natrvalo | Reinkeho protiklad, hlas lidskosti, který hrdina přestane slyšet |
| Bezejmenné figurky | růžolící dívka, žena v klobouku s pérem a její nevrlý muž, starší žena v brýlích, muž s motýlkem | schematické, opakují stále tentýž výstup | spojují kapitoly a mění svět v panoptikum |
Karel Kopfrkingl
Kopfrkingl o sobě mluví jako o jemném člověku a romantikovi. Věci i lidi přejmenovává: sám si nechává říkat Roman, ženě říká Lakmé, krematoriu Chrám smrti. Jeho povaha se během děje vlastně nezmění, mění se jen obsah, kterým své hotové fráze o soucitu a spravedlnosti naplní. Stejnými slovy, jakými dřív násilí odmítal, ho později hájí.
Jména postav
Lidé z krematoria nesou jména zvířat, tedy Zajíc, Beran, Fenek, Srnec, Lišková. Jiné mají jména skladatelů, například Strauss, Dvořák a Wagner. Výklad nabízí Slovník české literatury: zvířecí jména mohou odkazovat ke Kopfrkinglově víře, že člověk a zvíře jsou si rovni, hudební k jeho okázalé lásce k hudbě.
Jazyk a umělecké prostředky
Nejvýraznějším rysem je řeč hlavní postavy: obřadná, pečlivě spisovná, plná zdrobnělin a vznešených oslovení. Dílo je autorsky chráněné, proto zde prostředky popisujeme vlastními slovy a doložit je musíte z úryvku na pracovním listu.
Opakování a variace
Kopfrkingl stále dokola opakuje stejné věty o své abstinenci, o milosrdenství smrti a o své požehnané rodině. Opakování působí zprvu komicky, postupně ale vyvolává dojem mechanismu, který nejde zastavit, a z úsměvu se stává hrůza.
Kontrast řeči a činu
Čím něžněji Kopfrkingl mluví, tím krutěji jedná. Obě vraždy jsou vylíčeny stroze, několika věcnými větami, zatímco řeči o lásce k rodině zabírají celé stránky. Na tomto rozporu stojí groteska: směšné a děsivé se nestřídají, ale působí zároveň.
Symboly a zvýrazněná slova
Panoptikum je symbolem světa, ve kterém se lidé mění ve figuríny. Symbolickou platnost mají také klobouk s pérem, železná tyč a snubní prsten. Některá slova a věty jsou v textu vysazeny kurzivou, a čtenář tak dostává znamení, že se motiv ještě vrátí.
Autor a literárněhistorický kontext
Ladislav Fuks
Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 v Praze a zemřel tamtéž 19. srpna 1994. Maturoval v roce 1942 a po válce vystudoval na Univerzitě Karlově filozofii, psychologii a dějiny umění. Dospíval za okupace a osud židovských vrstevníků se stal výchozím zážitkem jeho raných knih. Jeho klíčovými tématy jsou strach, úzkost a zločin.
Zařazení a období
Spalovač mrtvol patří do české prózy šedesátých let, do takzvané druhé vlny válečné prózy. Ta nelíčí boje, ale psychologii jednotlivce pod tlakem doby, často na židovském osudu. Fuks v této novele obrátil pohled: po obětech, o kterých psal dřív, postavil do středu pachatele. Tutéž dobu z pohledu pronásledovaných ukazuje rozbor novely Romeo, Julie a tma.
Současníci a další díla
O válce a okupaci psali v téže době také Arnošt Lustig, Jan Otčenášek, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal a Ota Pavel. Hodí se srovnání s prózami, které vykládá rozbor Ostře sledovaných vlaků a rozbor Smrti krásných srnců. Z Fuksových děl uveďte román Pan Theodor Mundstock, povídky Mí černovlasí bratři, román Variace pro temnou strunu a pozdější prózy Myši Natálie Mooshabrové a Vévodkyně a kuchařka.
Jak o Spalovači mrtvol mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, ze které části novely pochází, kdo mluví a co se děje před ním a po něm. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč, postavy a jazyk doložený z úryvku. U Spalovače mrtvol se téměř vždy dá ukázat opakování, vznešená oslovení a rozpor mezi laskavou řečí a krutým obsahem. Autora, období a film nechte na část o kontextu a děj nevyprávějte podle filmu.
Sedm věcí, které se o Spalovači mrtvol pletou
- Rok 1968 nebo 1969 jako rok vydání. Tyto roky patří filmu, který byl natočen v roce 1968 a uveden v březnu 1969. Novela vyšla v roce 1967.
- Román místo novely. Jedna dějová linie, jedna ústřední postava a sevřená stavba odpovídají novele.
- Kopfrkingl zavraždil celou rodinu. Zabije manželku a syna. Vraždu dcery Ziny chystá, ale než ji provede, odvezou ho.
- Přítel se jmenuje Walter Reinke. Tak se jmenuje ve filmu. V novele je to Wilhelm, kterému Kopfrkingl říká Willi.
- Na židovskou slavnost ho pozval doktor Bettelheim. To je filmová verze. V novele ji Kopfrkingl sleduje zpovzdálí, přestrojený za žebráka.
- Příběh končí odjezdem do Tibetu. Tibetský vyslanec je přelud. Kopfrkingla odvážejí sanitkou a poslední řádky ho ukazují po válce v sanitním vlaku.
- Manželka se jmenuje Lakmé. Lakmé je přezdívka, kterou jí dal manžel. Jmenuje se Marie, stejně jako Kopfrkingl není Roman, ale Karel.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel Spalovač mrtvol?
Novela Ladislava Fukse vyšla poprvé v roce 1967 v Praze v nakladatelství Československý spisovatel. Film Juraje Herze podle ní byl natočen v roce 1968 a do kin vstoupil 14. března 1969.
Jaký je literární druh a žánr Spalovače mrtvol?
Literární druh je epika, forma próza a žánr novela. Upřesňuje se jako psychologická novela s prvky grotesky a hororu, Slovník české literatury po roce 1945 ji označuje za groteskní hororovou novelu.
Do jakého období a směru Spalovač mrtvol patří?
Patří do české prózy šedesátých let, do takzvané druhé vlny válečné prózy, která sleduje psychologii jednotlivce za okupace. Jeden umělecký směr se u ní neuvádí, mluví se o psychologické próze s groteskními a hororovými rysy.
Kolik kapitol má Spalovač mrtvol?
Novela má 15 číslovaných kapitol. První až sedmá představují rodinu, osmá až jedenáctá líčí, jak Kopfrkingl podléhá nacistické ideologii, a poslední čtyři přinášejí vraždy a rozpad jeho osobnosti.
Kdy a kde se Spalovač mrtvol odehrává?
Děj se odehrává v Praze od jara 1938 do podzimu 1939, tedy před okupací a v prvních měsících protektorátu. Poslední řádky patří květnu 1945.
Proč Kopfrkingl zabije manželku a syna?
Manželka má židovský původ, který podle Reinkeho překáží Kopfrkinglově kariéře a přechází i na děti. Kopfrkingl si vraždy vyloží po svém jako milosrdenství: věří, že své blízké smrtí zbavuje budoucího utrpení a osvobozuje jejich duše.
Jak Spalovač mrtvol končí?
Kopfrkinglovi se zjeví tibetský vyslanec a označí ho za nového Buddhu. Vzápětí ho odvážejí sanitkou. V posledních řádcích se po válce dívá ze sanitního vlaku na lidi, kteří se vracejí z koncentračních táborů, a stále věří, že je spasitelem.
Čím se liší kniha Spalovač mrtvol od filmu?
Děj je v hlavních bodech stejný. V novele se přítel jmenuje Wilhelm, ve filmu Walter. Židovskou slavnost v knize Kopfrkingl špehuje přestrojený za žebráka, ve filmu je na ni pozván. Film nemá poválečný dovětek.
