Stříbrný vítr: rozbor díla k maturitě
Stříbrný vítr je román Fráni Šrámka, který byl dokončen v létě 1909, do prodeje se dostal v březnu 1910 a v přepracované podobě vyšel roku 1920. Je to lyrizovaná próza románového typu s impresionistickým viděním světa, patřící do okruhu anarchistických buřičů. Sleduje dospívání gymnazisty Jana Ratkina od dětství po první lásky, zklamání a rozhodnutí žít naplno.
Ve zkratce
- Autor: Fráňa Šrámek (1877 až 1952), kniha dokončena v létě 1909, v prodeji od března 1910, přepracovaná verze 1920.
- Druh a žánr: epika, próza, autorem označený román, odborně lyrizovaná próza románového typu.
- Směr: impresionismus, autor patří k anarchistickým buřičům.
- Hlavní postava: Jan (Jeník) Ratkin, vnímavý chlapec a pozdější básník.
- Vypravěč: neosobní, v er-formě, ale blízký hrdinovi jako jeho bližanec.
- Stavba: 18 nestejně dlouhých kapitol, epizody místo souvislého děje.
- Titulní motiv: stříbrný vítr jako symbol krásy a nenaplnitelné touhy po životě.
Základní údaje o díle
U Stříbrného větru se vždy ptejte, o které verzi mluvíte, protože existují dvě: první z let 1909 až 1910 a přepracovaná z roku 1920. Podle studie Michala Charypara z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se dnes vydává pozdější podoba. V katalozích českých knihoven je vydání z roku 1920 zapsáno u nakladatele Fr. Borový.
| Údaj | Stříbrný vítr |
|---|---|
| Autor | Fráňa Šrámek (1877 až 1952) |
| Vznik | dokončeno v létě 1909, vyrobeno v prosinci 1909 |
| První vydání | do prodeje v březnu 1910, na titulu rok 1910 |
| Přepracované vydání | 1920, s autorovým doslovem |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román (podtitul autora), odborně lyrizovaná próza románového typu, blízká výchovnému románu |
| Směr a období | impresionismus, česká literatura počátku 20. století, anarchističtí buřiči |
| Členění | 18 kapitol nestejné délky |
| Vypravěč | er-forma, vypravěč blízký hlavní postavě |
Jak kniha vznikala
Vznikala dlouho a složitě. Šrámek do ní zapracoval pasáže staršího nedokončeného románu Buřiči, který vycházel časopisecky roku 1906, a několik povídek z let 1903 až 1907. Zhruba čtvrtina textu pochází z dřívějších prací, přesto autor roztříštěnou stavbu budoval záměrně. Ani při úpravě po deseti letech ji neměnil.
O čem Stříbrný vítr je
Tématem je mládí, jeho vnímavost, vzdor proti autoritám a deziluze, která následuje po prvních láskách. Kniha nevypráví vnější osudy hrdiny, ale jeho prožitek: smyslové dojmy, nálady a sny.
Hlavní motivy
Prvním motivem je titulní stříbrný vítr, tušení krásy a plnosti života. Druhým je krev a všechno červené. Dále se vrací jaro jako obraz mládí, vzpoura proti otci, škole a církvi a nenaplněná láska. Krysy se objevují po první sexuální zkušenosti a vracejí se ve chvíli, kdy selže hrdinova platonická iluze.
Děj po částech
Dětství. Malý Jeník poslouchá babičku, která vypráví o válce a o knize se slepenými listy od krve zraněného vojáka. Už v první kapitole pochybuje o dobrotivém Bohu. S kamarádem Hondou Malkusů poprvé zaslechne na louce stříbrný vítr. Jeho vztah k otci je konfliktní a oblíbeným se mu stává strýc Jiří, dobrodruh a světoběžník.
Strýcova smrt a škola. V šesté kapitole se Jiří zastřelí, což Jeníka zasáhne a probudí v něm touhu žít intenzivně. Na gymnáziu v městečku P. naráží na nudné výklady učitelů a nenáviděného katechetu. Mezi devátou a desátou kapitolou uplyne tříletý skok z primy do kvarty.
Dospívání. Jan prožívá první sexuální zkušenost s vdovou Haurovou a je jí zklamán. Dlouho miluje platonicky mladou kněžnu ze zámeckého parku. Ve třináctém, nejrozsáhlejším oddílu odmítne víru v Boha, probudí se v něm básník a vystřízliví, když zjistí kněžnin poměr s lokajem.
Rozuzlení. Zklamaný učitel Ramler mu vysvětlí, co je stříbrný vítr, a kamarád Zach, nakažený pohlavní chorobou, se s ním loučí. Poslední láskou je Anička Karasů, která se mu odevzdá a druhý den ho odmítne. Jan hodí do rozsedliny jedlovou větvičku, kterou od ní dostal, rozloučí se s pošetilým mládím a rozhodne se s životem zápasit.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice
Nejde o souvisle vyprávěný a uzavřený příběh. Kapitoly mají nestejnou délku a často spojují různorodé epizody. Přesto má stavba symetrii: obě vložené kapitoly o strýci Jiřím a o Ramlerovi stojí souměrně a třináctá kapitola tvoří střed a zlom. Pointou je Ratkinův nevyslovený příklon k životu, odkazující k začátku patnácté kapitoly.
Čas a prostor
Text zachycuje víc než deset let z Ratkinova života, od předškolního věku po gymnazistu, který je už dospělým mužem. Literární historik Mojmír Otruba v něm vidí splývání času historického, který směřuje kupředu, a cyklického, který odpovídá přírodě. Čas je především subjektivní: postupuje nerovnoměrně, zpomaluje se v lyrických vsuvkách a odpovídá Bergsonovu pojetí trvání. Prostor nikdy nepoznáváme celý, jen ve výsecích, které zprostředkovávají Ratkinovy smysly.
Gymnázium stojí v městečku P., rodiče bydlí ve fiktivním Mírově a babiččino bydliště je bez označení. Šrámek se v doslovu bránil, aby čtenáři hledali konkrétní lidi z Písku.
Vypravěč
Vypráví neosobní vypravěč v er-formě, ale jeho pohled se téměř kryje s Ratkinovým. Jaroslava Janáčková ho nazývá bližencem hrdiny. Rozdíl obou forem vysvětluje článek o tom, čím se liší ich-forma a er-forma. Vypravěč zná Ratkinův obzor vědění a vcítí se do jeho vjemů, ale s hrdinou se neztotožňuje. Vnější podobu hrdiny se čtenář nedozví.
Postavy
Ostatní postavy se objevují jen ve vztahu k Ratkinovi a míjejí se před čtenářem jako za oknem jedoucího vlaku.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Jan (Jeník) Ratkin | hlavní hrdina, později gymnazista a básník | citlivý, smyslový, odmítá autority, individualista | středobod, jeho prožitek tvoří text |
| Otec | Ratkinův otec, ve výkladu změšťáčtělý | autoritativní, vzdálený rodovému odkazu | zdroj konfliktu a Janova vzdoru |
| Babička | babička z dětství | vypravěčka příběhů o válce | Jeníkův první průvodce světem a pochybností |
| Jiří Ratkin | strýc, dobrodruh a světoběžník | donquijotsky bojuje se společností | dočasná náhrada otce, jeho sebevražda je zlom |
| Honda (Honzík) Malkus | kamarád z dětství | spolu s Jeníkem zažívá stříbrný vítr | dětský svědek titulního motivu |
| Ramler | mladý učitel | chápavý, zklamaný životem a vztahem s Olgou | paralela k Ratkinovi, vysvětluje stříbrný vítr |
| Zach | gymnaziální kamarád | senzitivní, nakažený pohlavní chorobou | spolužák a svědek Janova dospívání |
| Anička Karasů | poslední velká láska | svobodná v lásce, odevzdá se a druhý den odmítne | zakončuje Janovo hledání lásky |
Ratkinovy lásky a autority
Ratkin střídá dětskou lásku Lidku, vdovu Haurovou, plachou Pavlu, mladou kněžnu a nakonec Aničku. Žádný milostný vztah ho trvale neuspokojí, což dělá z knihy na svou dobu nezvykle otevřený text o stinných stránkách lásky. Autority zastupují otec, škola a církev, tedy hlavně katecheta.
Jazyk a umělecké prostředky
Stříbrný vítr je výrazně básnický text a hlavní prostředky slouží k tomu, aby místo objektivního popisu podaly hrdinův vjem. Autor zemřel v roce 1952, příklady proto popisujeme vlastními slovy.
Metafory, přirovnání a personifikace
Autor užívá neotřelá rozvitá přirovnání a personifikace. Náměstí v letním parnu je připodobněno ke svíranému hrdlu a při příjezdu dědečka se údivem hýbe kašna i plechový orel na úřadě. Tyto obrazy nepopisují věci samy, ale pocit, který vyvolávají v hrdinovi a městečku.
Řeč postav a vnitřní monolog
Text míchá neznačenou přímou řeč, polopřímou řeč vypravěče a sebeoslovení hrdiny. Při výkladu nudného profesora se ve větě slévá hlas učitele, dítěte a vypravěče. Zvnitřněný dialog přenáší rozhovor dvou osob jen do Ratkinovy mysli.
Motivy a symbolika barev
Stříbrný vítr je motiv volnosti a lehkosti, ale i nenaplněné touhy. Krev a červená vedou celým textem: červený lampion strýce Jiřího, červený slunečník Aničky, krev v žilách. Červená spojuje život, lásku a smrt a vrací se v poslední kapitole.
Impresionistické rysy
Odborná literatura zdůrazňuje barevné vidění, hru světel a stínů, proměnlivost nálad a rozvolněnou stavbu. Věci ztrácejí kontury a rozplývají se v náladě nebo ve snu. Expresivní výrazy ve spílání učitelů a v hádkách kluků stojí v protikladu k básnickým obrazům.
Autor a literárněhistorický kontext
Fráňa Šrámek
Fráňa Šrámek se narodil 19. ledna 1877 v Sobotce a zemřel 1. července 1952 v Praze. Za studií žil v Písku, který se objevuje v jeho dílech, a patřil k anarchobohémě, tedy k anarchistickým buřičům. Jeho antimilitarismus se naplno ukázal už ve sbírce Modrý a rudý z roku 1906.
Kontext a vlivy
Podle Charypara ho při psaní ovlivnily překlady ruských a severských románů druhé poloviny 19. století: Turgeněv, Dostojevskij, Hamsun a Jacobsen. Z českých autorů mu byli blízcí Vilém Mrštík, Antonín Sova a Josef Svatopluk Machar. O stejném mládí píše souběžně Jiří Mahen v generačním románu Kamarádi svobody. Pojem česká moderna vysvětluje samostatný článek. Mladou básnickou generaci po první světové válce představuje rozbor Těžké hodiny Jiřího Wolkera.
Další díla autora
Uveďte sbírky Modrý a rudý (1906) a Splav (1916) a hru Léto (1915). Mezi dalšími romány jsou Křižovatky, Tělo a Past. Antimilitarismus najdete i v rozboru Osudů dobrého vojáka Švejka. Že kniha přetrvala v paměti čtenářů, dokládá i film Václava Kršky z roku 1954, který se od předlohy výrazně odchýlil. Další proměnu moderní literatury ukazuje rozbor Nezvalova Edisona.
Jak o Stříbrném větru mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, zda jde o dětství, strýcovu smrt, gymnaziální léta, nebo poslední lásku. Pak zařaďte dílo do směru a doby, vysvětlete téma a motivy, vypravěče, časoprostor a postavy. Řekněte, že děj není souvislý a že vypráví neosobní vypravěč blízký hrdinovi, a ukažte to na úryvku. Autora a kontext nechte na konec výkladu.
Šest věcí, které se o Stříbrném větru pletou
- Jediný rok vydání. Existují dvě verze: první z let 1909 až 1910 a přepracovaná z roku 1920.
- Vypravěč v ich-formě. Nejde o Ratkina, který vypráví o sobě. Vypráví neosobní vypravěč v er-formě, který je Ratkinovi pouze blízký.
- Šrámek je Ratkin. Autobiografické prvky jsou, ale autor psal jako třicátník a bránil se hledání skutečných osob.
- Realismus nebo naturalismus. Vnitřní perspektiva se spojuje s psychologickým realismem, ale Šrámkův přístup je impresionistický.
- Stříbrný vítr jako jasná zkratka. Motiv zůstává v textu neobjasněný a literární věda ho vykládá jako symbol života, krásy i nenaplnitelné touhy.
- Film jako náhrada knihy. Krškův film z roku 1954 se od předlohy výrazně liší, kniha se tedy nedá vykládat podle něj.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel Stříbrný vítr?
Kniha byla dokončena v létě 1909, vyrobena v prosinci téhož roku a do prodeje se dostala v březnu 1910. Přepracovaná verze, podle které se text obvykle vydává, vyšla v roce 1920.
Jaký je literární směr Stříbrného větru?
Dílo se řadí k impresionismu. Šrámek ukazuje svět skrze smyslové vjemy a nálady hlavního hrdiny, ne jako objektivní popis, a autor patří k okruhu anarchistických buřičů.
O čem je Stříbrný vítr?
Román sleduje víc než deset let života Jana Ratkina od dětství po gymnaziální dospělost. Jan se vzpírá autoritám, prožívá první lásky a deziluze a nakonec se rozhodne vstoupit do života.
Kdo vypráví Stříbrný vítr?
Vypráví neosobní vypravěč v er-formě. Je ale tak blízký Ratkinovi, že čtenář vidí svět jeho očima, a proto se mu říká vypravěč blížence hlavního hrdiny.
Co znamená název Stříbrný vítr?
Je to metafora pro mámivé poselství života, krásy a touhy po plnosti existence. Přesně se nedá vysvětlit, a proto zůstává v textu záměrně neurčité.
Je Jan Ratkin Fráňa Šrámek?
Ne přímo. Kniha má autobiografické prvky, ale Šrámek ji psal jako třicátník a v doslovu se bránil tomu, aby čtenáři hledali v postavách konkrétní osoby.
Jaký je žánr Stříbrného větru?
Autor dílo označil podtitulem román. Literární věda mluví o lyrizované próze románového typu, která se blíží výchovnému románu, ale nemá souvislou dějovou linii.
Odpovídá filmový Stříbrný vítr knize?
Jen zčásti. Film Václava Kršky z roku 1954 s Eduardem Cupákem se od předlohy výrazně odchýlil, proto se podle něj u zkoušky nedá dílo vykládat.
