Krakatit: rozbor díla k maturitě
Krakatit je utopický, vědeckofantastický román Karla Čapka, který nejprve vycházel na pokračování v Lidových novinách a knižně vyšel v roce 1924 v nakladatelství Aventinum. Patří do české meziválečné literatury a jejího demokratického proudu. Vypráví o chemikovi Prokopovi, který vynalezne třaskavinu nesmírné síly a pak bloudí světem mezi láskou, zbrojaři a anarchisty, než pochopí, že za zneužití vynálezu nese odpovědnost on sám.
Ve zkratce
- Autor: Karel Čapek, česká meziválečná literatura, demokratický proud.
- Román vycházel na pokračování v Lidových novinách, knižně vyšel v roce 1924 u pražského Aventina.
- Literární druh epika, žánr utopický neboli vědeckofantastický román s prvky milostného a dobrodružného příběhu.
- Stavba: 54 kapitol označených římskými číslicemi, děj plyne chronologicky a prolínají ho horečnaté sny.
- Hlavní postava: inženýr Prokop, vynálezce třaskaviny krakatit, kterou pojmenoval podle sopky Krakatau.
- Hlavní téma: odpovědnost vědce za objev a pokušení moci, vedle něj láska a vášeň.
- Konec: továrna v Grottupu vyletí do povětří, Prokop potká tajemného dědečka a zapomene, jak se krakatit dělá.
Základní údaje o díle
Rok 1924 platí pro knižní vydání, předtím román vycházel v Lidových novinách. Katalogy českých knihoven evidují už z roku 1924 druhé vydání u Aventina v edici Aventinum, svazek 75, o rozsahu 253 stran.
| Údaj | Krakatit |
|---|---|
| Autor | Karel Čapek (1890 až 1938) |
| První otištění | na pokračování v Lidových novinách |
| Knižní vydání | 1924, Praha, Aventinum |
| Literární druh | epika |
| Žánr | utopický, vědeckofantastický román, autorský podtitul román |
| Období | česká meziválečná literatura, 20. léta 20. století |
| Forma | próza, 54 kapitol, er-forma |
| Jazyk originálu | čeština |
O čem Krakatit je: téma, motivy a děj
Tématem je zodpovědnost člověka za to, co vytvoří, a pokušení zneužít moc. Krakatit je třaskavina, ale také obraz výbušné síly v samotném člověku, ve vědci i v milenci. Hlavní motivy jsou objev, moc, válka, láska a vášeň, pýcha, hledání a sen. Děj se dá rozdělit do tří velkých celků podle prostředí.
Praha a Týnice: objev a hledání
Inženýr Prokop vyrobí v laboratorním baráku u Hybšmonky látku, která vybuchne sama od sebe. Raněný a v horečce bloudí mlhavou Prahou, kde ho najde spolužák z techniky Jiří Tomeš. Prokop v blouznění vyzradí, že vynález existuje. Tomeš ho uloží u sebe a ráno zmizí. Do bytu přijde dívka v závoji a poprosí Prokopa, aby Tomešovi doručil zapečetěný balíček. Prokop odjede za jeho otcem, lékařem v Týnici, a tam se zhroutí. Doktor a jeho dcera Anči ho vyléčí.
V Týnici se do Anči zamiluje. Pak na útržku novin objeví inzerát, ve kterém kdosi pátrá po krakatitu, a odjede zpět do Prahy hledat Tomeše a hlavně dívku v závoji. Tam ho najde muž, který si říká Carson. Prozradí mu, že Tomeš jim přinesl krakatit i vzorec, a nabízí za postup výroby miliony.
Balttin: zajetí a princezna
Prokop odjede za hranice do Balttinu, kde má být Tomeš. Ocitne se ale ve zlaté kleci: dostane laboratoř, plat i hlídače Holze, odejít nesmí. Na zámku knížete Hagena prožije vášnivý vztah s princeznou Wille. Pro princeznu vyrobí z jejího pudru novou třaskavinu, které ona dá jméno Vicit. Strýc Rohn a Carson mu nakonec nabídnou princeznu za ženu, když armádě vydá krakatit. Princezna ho z lásky odveze ze zámku a při útěku přejede Holze. Pak se s Prokopem rozloučí a odjede sama.
Daimon, Grottup a dědeček
Prokopa odveze tajemný d’Hémon, který si teď říká Daimon. Ukáže mu radiostanici, jež dokáže krakatit odpálit na dálku, a nabídne mu vládu nad světem. Na schůzi anarchistů mluví Prokop o síle ukryté ve hmotě, schůze se zvrhne ve rvačku o bílý prášek. Prokop uteče do Grottupu, kde Tomeš krakatit vyrábí, a marně ho varuje. Grottup vyletí do povětří. Na silnici pak potká dědečka s kukátkem, který mu vysvětlí, že vše zlé vycházelo z něho samého. Prokop zjistí, že zapomněl, jak se krakatit dělá.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Román má 54 krátkých kapitol a postupuje chronologicky. Pravidelně do něj vstupují Prokopovy horečnaté sny, takže čtenář často neví, kde končí skutečnost. Kompozice připomíná pouť: Prokop bloudí od jedné stanice ke druhé, každá ho svádí k něčemu jinému. Na stavbu se dá dívat i jako na tři zkoušky: láska klidná, láska vášnivá a moc.
Čas
Doba je blíže neurčená, ale jde o svět po první světové válce, ve kterém Prokop sloužil jako voják. Děj trvá od jara do podzimu: v Týnici je začátek dubna, v Balttinu už padá suché listí a je podzim.
Prostor
Prostředí se střídá: Praha s Hybšmonkou, Smíchovem a nádražím, venkovská Týnice, cizí zámek a továrna Balttin, Daimonova stanice na kopci z magnetitu a město Grottup. Balttin i Grottup jsou smyšlená místa v cizí zemi, Praha naopak působí věrně a konkrétně.
Vypravěč
Vypravuje se v er-formě, vypravěč se ale drží Prokopa a často přechází do jeho myšlenek, takže text zní jako vnitřní monolog. Rozdíly mezi formami vysvětluje přehled vypravěče v ich-formě a er-formě. Hned první kapitola začíná oslovením ve druhé osobě: „Je ti, jako by ses protlačoval řídkou vlhkou hmotou, jež se za tebou neodvratně zavírá.“
Postavy
Postavy se dají rozdělit podle toho, k čemu Prokopa táhnou. Ženy v románu představují různé podoby lásky a muži různé podoby moci. Anči je domov a klid, princezna vášeň a pýcha, dívka v závoji čistá a nedosažitelná láska. Carson, Daimon a Tomeš chtějí krakatit každý z jiného důvodu.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Inženýr Prokop | chemik, vynálezce krakatitu | uzavřený, prudký, posedlý prací, v lásce bezhlavý | hledá Tomeše a dívku v závoji, odolá moci, nakonec zapomene vzorec |
| Jiří Tomeš | inženýr, Prokopův spolužák z techniky | sebejistý, bezohledný, žije na dluh | ukradne krakatit a vzorec, vyrábí ho v Grottupu |
| Doktor Tomeš | Jiřího otec, venkovský lékař v Týnici | bodrý, hodný, starostlivý | vyléčí Prokopa a nabídne mu domov |
| Anči | doktorova dcera | prostá, něžná, plachá | ošetřuje Prokopa, první láska v románu |
| Dívka v závoji | neznámá mladá dáma | vážná, tichá, beze jména | dá Prokopovi balíček pro Tomeše, Prokop ji hledá celou knihu |
| Carson | ředitel balttinských závodů, vystupuje pod jménem Carson | drzý, žoviální, fanatický militarista | vyláká Prokopa do Balttinu a drží ho tam |
| Princezna Wille | dcera knížete Hagena z Balttinu | hrdá, vášnivá, nemocná tuberkulózou | Prokopova milenka, pomůže mu k útěku |
| Kníže Rohn | princeznin strýc, oncle Charles | uhlazený, diplomatický | nabízí Prokopovi princeznu za krakatit |
| d’Hémon, Daimon | tajemný diplomat, vůdce anarchistů | svůdný, cynický, ďábelský | nabízí Prokopovi vládu nad světem |
| Holz, Paul, doktor Krafft | hlídač, sluha a vychovatel v Balttinu | mlčenlivý, starostlivý, idealista | Prokopův stín a spojenci na zámku |
| Dědeček | stařík s koníkem a kukátkem | prostý, laskavý, moudrý | dovede Prokopa k poznání, často se vykládá jako Bůh |
Prokop jako tragický hrdina i obyčejný člověk
Prokop odmítá krakatit prodat, protože ví, že by zabíjel. Přesto se od něj nedokáže odpoutat a v Balttinu vyrábí třaskaviny dál, i z princeznina pudru. Čapek ho neukazuje jako světce, ale jako člověka, ve kterém se mísí poctivost s pýchou. Na konci mu dědeček řekne, že nebylo v něm čisto.
Tři ženy a dva pokušitelé
Anči nabízí tichý domov, princezna vášeň, která Prokopa svazuje, a dívka v závoji ideál, který nelze dosáhnout. Carson pokouší penězi a slávou, Daimon mocí nad celým světem. Daimonovo jméno připomíná démona a místo, kde Prokopovi nabídku předkládá, se v textu jmenuje Hora Pokušení.
Jazyk a umělecké prostředky
Čapek píše živou spisovnou češtinou, která se střídá s hovorovými výrazy a odbornými chemickými pojmy. Věty jsou často zkratkovité, přerývané a plné výpustek, hlavně když Prokop horečně blouzní. U zkoušky nestačí prostředek pojmenovat, je potřeba říct, co v úryvku dělá.
Sny a vnitřní monolog
Prokopovy sny jsou plné groteskních obrazů, například zelných hlávek, ze kterých rostou lidské hlavy. Jinde čte Prokop vědecký článek a ve vzorci AnCi najednou pozná jméno Anči. Sny ukazují, co Prokop v bdělém stavu nepřizná, a rozmazávají hranici mezi skutečností a fantazií.
Slovní hříčka a symbol
Když princezna pojmenuje novou třaskavinu Vicit, Carson to přeloží jako zvítězil. Prokopovi se ale vybaví jiné slovo, vitium, neřest. Jediné jméno tak nese vítězství i vinu. Sám krakatit je symbolem síly, která dřímá ve hmotě i v člověku, a jeho název připomíná sopku Krakatau.
Kontrast a nadsázka
Klidná Týnice stojí proti přepychovému a hlídanému Balttinu, Anči proti princezně, poctivý dědeček proti svůdnému Daimonovi. Carsona i anarchisty Čapek líčí s ironickou nadsázkou. Závěrečnou myšlenku shrnuje dědečkova věta: „Kdyby to nebylo v tobě, nebylo by to v tvém vynálezu.“
Autor a literárněhistorický kontext
Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Vystudoval filozofii a pracoval jako novinář, od roku 1921 v Lidových novinách. Krakatit patří k Čapkovým utopickým dílům z první poloviny 20. let, ve kterých varuje před zneužitím vědy a techniky.
Místo románu v Čapkově díle
Krakatitu předcházelo drama o umělých lidech, které rozebírá rozbor Čapkova R.U.R., a román Továrna na absolutno. Motiv vynálezu, který se vymkne kontrole, Čapek o dvanáct let později přenesl do alegorie o zvířatech, jak ukazuje rozbor Války s mloky. Na rozdíl od nich je Krakatit osobnější, je to i milostný román a příběh vnitřního hledání.
Souvislosti v české a světové literatuře
K demokratickému proudu se vedle Čapka řadí Karel Poláček, Eduard Bass nebo Ferdinand Peroutka. Ve světové literatuře se nabízí srovnání s Kafkovým románem, který stejně jako Krakatit stírá hranici mezi snem a skutečností a který vykládá rozbor Kafkova Procesu. Zneužití moci a techniky dovedl do krajnosti George Orwell, jehož román přibližuje rozbor románu 1984.
Jak o Krakatitu mluvit u ústní maturity
Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
- Zasaďte úryvek do děje: ve kterém prostředí se odehrává, kdo v něm vystupuje a co předcházelo.
- Pojmenujte téma a motivy, druh a žánr, čas a prostor.
- Řekněte, zda jde o skutečnost, nebo o Prokopův sen, a doložte to textem.
- Charakterizujte postavy z úryvku, třeba Prokopa a princeznu.
- Ukažte jazykové prostředky, symbol, kontrast nebo vnitřní monolog, a řekněte, jak působí.
- Zařaďte román do Čapkovy tvorby a do meziválečné literatury.
Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také zadání z jazyka a slohu, počítejte tedy i s otázkou mimo samotný román. Kniha vybízí k vlastnímu názoru: odpovídá vědec za to, jak lidé jeho objev použijí? Odpověď je vhodné opřít o text, třeba o Prokopův rozhovor s dědečkem.
Sedm věcí, které se o Krakatitu pletou
- Krakatit je atomová bomba. V románu je to chemická třaskavina, kterou na dálku odpálí vlny z tajné radiostanice. Srovnání s atomovou zbraní je pozdější výklad, ne obsah knihy.
- Krakatit je drama. Dramaty jsou R.U.R. nebo Bílá nemoc. Krakatit je román, tedy epika.
- Román vyšel po druhé světové válce. Knižně vyšel v roce 1924, předtím vycházel v Lidových novinách.
- Dívka v závoji je princezna. Jde o dvě různé postavy. Dívka v závoji zůstane beze jména, princezna Wille je dcerou knížete Hagena.
- Krakatit ukradne Carson. Látku i vzorec vezme Prokopovi jeho spolužák Jiří Tomeš. Carson ho jen vyláká do Balttinu.
- Prokop na konci zemře. Vyletí do povětří Grottup, kde krakatit vyrábí Tomeš. Prokop přežije a usíná u dědečka na voze.
- Prokop vzorec zničí. Nezničí ho, zapomene ho. Dědeček v tom vidí, že Prokop konečně něco našel.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel Krakatit?
Román nejprve vycházel na pokračování v Lidových novinách. Knižně vyšel v roce 1924 v pražském nakladatelství Aventinum, ještě téhož roku následovalo druhé vydání. Patří tedy do první poloviny 20. let 20. století.
Jaký je žánr a literární druh Krakatitu?
Literárním druhem je epika. Žánrově jde o utopický, vědeckofantastický román, který se prolíná s milostným a dobrodružným příběhem. Fantastický vynález slouží jako spouštěč úvahy o odpovědnosti a moci.
Do jakého literárního směru Krakatit patří?
Román patří do české meziválečné literatury, Karel Čapek se řadí k jejímu demokratickému proudu. K žádnému avantgardnímu směru se nehlásí. Spolu s R.U.R. a Továrnou na absolutno patří k jeho utopickým dílům z 20. let.
Co je krakatit a proč se tak jmenuje?
Krakatit je třaskavina nesmírné síly, kterou vynalezl inženýr Prokop. Vybuchuje zdánlivě sama od sebe, ve skutečnosti ji odpálí vlny z tajné radiostanice. Prokop ji pojmenoval podle indonéské sopky Krakatau, jak sám v první kapitole v horečce vykřikuje.
Kdo je dívka v závoji?
Dívka v závoji je neznámá mladá dáma, která přinese do Tomešova bytu zapečetěný balíček pro Jiřího Tomeše. Prokop slíbí, že ji doručí, a pak ji celou knihu hledá. Jméno se nikdy nedozví, pro něj zůstává obrazem čisté a nedosažitelné lásky.
Jak Krakatit končí?
Tomeš v Grottupu krakatit vyrobí a město vyletí do povětří, Prokop ho marně varoval. Na silnici pak Prokop potká dědečka s koníkem a kukátkem, se kterým mluví o vině a pýše. Zjistí, že zapomněl, jak se krakatit dělá, a usne klidným spánkem.
Kdo je dědeček na konci románu?
Dědeček je stařík s vozíkem a kukátkem s obrázky světa, který Prokopa sveze. Mluví prostě, ale řekne mu to podstatné: co člověka potkává, vychází z něho. Často se vykládá jako Bůh nebo svědomí, Prokopovi navíc připomíná zemřelého otce.
Jaká je hlavní myšlenka Krakatitu?
Román varuje před zneužitím vědy a před pokušením moci. Ukazuje, že vynález sám o sobě není dobrý ani zlý a že odpovědnost nese ten, kdo ho vytvoří. Člověk má podle dědečka víc myslet nežli cítit a nehnat se do všeho bez rozmyslu.
