Mistr a Markétka: rozbor díla k maturitě
Mistr a Markétka je román ruského spisovatele Michaila Bulgakova, na kterém autor pracoval od konce 20. let až do své smrti v březnu 1940 a který poprvé vyšel až v letech 1966 a 1967, navíc cenzurou zkrácený. Patří k epice, je psán prózou a spojuje satiru, fantastiku a filozofický román o dobru a zlu. Odehrává se ve dvou dějových liniích: v Moskvě 30. let, kam přijíždí ďábel jako profesor Woland, a v Jeršalaimu, kde prokurátor Pilát Pontský posílá na smrt potulného filozofa Ješuu.
Ve zkratce
- Autor: Michail Afanasjevič Bulgakov (1891 až 1940), psáno od roku 1928 do roku 1940, vydáno až po autorově smrti.
- První otištění: časopis Moskva, číslo 11 z roku 1966 a číslo 1 z roku 1967, zhruba o osminu textu zkrácené cenzurou.
- Literární druh epika, forma próza, žánr román, často označovaný jako satirický a filozofický román nebo román v románu.
- Stavba: dvě části, 32 kapitol a epilog; jeršalaimská linie zabírá jen čtyři kapitoly (2, 16, 25 a 26).
- Téma: zbabělost a odpovědnost, láska a věrnost, svoboda tvorby proti moci a lhostejnosti.
- Postavy: Woland, Mistr, Markétka, Ivan Bezdomný, Pilát a Ješua.
Základní údaje o díle
U zkoušky rozlišujte dva údaje: kdy Bulgakov román psal (1928 až 1940) a kdy poprvé vyšel (1966 až 1967). Podle encyklopedie Britannica začal autor psát v roce 1928, část badatelů uvádí rok 1929. Román zůstal nedokončený, poslední úpravy diktoval Bulgakov v únoru 1940.
| Údaj | Mistr a Markétka |
|---|---|
| Autor | Michail Afanasjevič Bulgakov (1891 až 1940) |
| Původní název a jazyk | Master i Margarita, ruština |
| Doba vzniku | 1928 až 1940, první verzi autor v roce 1930 spálil |
| První otištění | časopis Moskva, 1966 a 1967, se škrty cenzury |
| První knižní vydání | 1967, Paříž, nakladatelství YMCA Press (stále zkrácený text) |
| Nezkrácený text v SSSR | 1973, nakladatelství Chudožestvennaja litěratura |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | román; satirický, fantastický a filozofický, román v románu |
| Období | ruská a sovětská próza 20. a 30. let 20. století, literatura psaná do šuplíku |
| Členění | 2 části, 32 kapitol (1 až 18 a 19 až 32), epilog, motto z Goethova Fausta |
Vznik a spálený rukopis
Na jaře 1930 Bulgakov první verzi románu spálil poté, co mu úřady zakázaly uvádět další hru. Ke knize se vrátil v roce 1931 a do smrti ji několikrát přepracoval. Spálený rukopis se pak objevuje přímo v ději: svůj román o Pilátovi spálí i Mistr. Péči o rukopisy svěřil v závěti své ženě Jeleně Sergejevně.
Posmrtné vydání
Vdova se o vydání pokoušela přes dvacet let. Uspěla až po tání: časopis Moskva otiskl první část v listopadu 1966 a druhou v lednu 1967. Cenzura z textu vyškrtala zhruba 12 procent, podle literárního vědce Georgije Lesskise přes 14 000 slov. Vypuštěné pasáže kolovaly v samizdatu, celý román vyšel v Sovětském svazu až v roce 1973.
O čem Mistr a Markétka je
Woland a jeho družina odhalují v Moskvě chamtivost, úplatnost a pokrytectví obyčejných lidí i literárních úředníků. V jeršalaimské linii stojí v centru zbabělost: Pilát ví, že Ješua je nevinný, a přesto ho ze strachu o vlastní kariéru nechá popravit. Proti tomu stojí Markétčina věrnost.
Hlavní motivy
Knihou prochází motiv ďábla, který zlo trestá, místo aby ho šířil, jak naznačuje motto z Fausta. Vrací se motiv rukopisu, který nelze zničit; Woland Mistrovi vrátí spálený román a pronese větu, že rukopisy nehoří. Dalšími motivy jsou úplněk, šílenství a ústav pro choromyslné, kam se dostanou ti, kdo řeknou pravdu.
Moskevská linie
První část (kapitoly 1 až 18): Woland v Moskvě. Na Patriaršich rybnících potkají předseda literárního svazu MASSOLIT Berlioz a básník Ivan Bezdomný cizince, který tvrdí, že byl osobně u Piláta. Předpoví Berliozovi smrt a ten opravdu uklouzne na rozlitém oleji a tramvaj mu usekne hlavu. Ivan cizince pronásleduje a skončí na psychiatrické klinice. Woland se nastěhuje do Berliozova bytu a ve Varieté předvede černou magii, při které se ukáže hrabivost publika. Na klinice Ivan pozná Mistra, autora odmítnutého románu o Pilátovi.
Druhá část (kapitoly 19 až 32): Markétka a ples. Markétka, třicetiletá bezdětná žena úspěšného odborníka, Mistra tajně milovala a po jeho zmizení trpí. Azazello jí dá kouzelný krém, ona se promění v čarodějnici a stane se hostitelkou velkého jarního plesu u satana. Za odměnu si vyprosí Mistra zpět i s rukopisem. Po návštěvě Leviho Matouše Woland milencům zařídí odchod ze světa: Azazello jim přinese otrávené víno, oba umírají a odjíždějí s Wolandem na koních. Mistr nedostane světlo, ale pokoj.
Epilog. Úřady všechno vysvětlí řádčením tlupy hypnotizérů. Ivan Ponyrev, dříve básník Bezdomný, se stane profesorem a každý jarní úplněk ho znovu pronásleduje neklid.
Jeršalaimská linie
Ke Pilátovi přivedou Ješuu Ha-Nocriho, potulného filozofa odsouzeného za slova o tom, že každá moc je násilím na lidech. Pilát v něm pozná nevinného člověka, ale nezachrání ho. Ješua zemře na kříži na Lysé hoře, jediným svědkem je jeho učedník Levi Matouš. Pilát potom tajně nechá zabít zrádce Jidáše z Kariatu, ale svou zbabělost tím nesmaže. V poslední kapitole ho Mistr propustí a Pilát odchází za Ješuou.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Román v románu
Jeršalaimské kapitoly jsou Mistrovým románem, ale podávají je tři postavy: první vypráví Woland, druhou Ivan vidí ve snu, poslední dvě čte Markétka z vráceného rukopisu. Obě linie se spojí až v posledních kapitolách, když Levi Matouš přijde za Wolandem s prosbou pro Mistra. Pojmy vysvětluje výklad o tom, jak rozebrat kompozici díla.
Dvě části a dva vrcholy
První část se točí kolem Mistra a vrcholí představením ve Varieté, druhá patří Markétce a vrcholí plesem u satana. Do každé části autor vložil dvě kapitoly z Pilátova příběhu.
Čas a prostor
Moskevský děj trvá několik květnových dní 30. let, jeršalaimský se odehrává v 1. století našeho letopočtu v předvečer svátku Pesach.
Vypravěč
Vypráví se převážně v er-formě, ale vypravěč mění tón: v moskevských scénách je posměšný a vtipný, v Pilátových kapitolách vážný a úsporný jako kronikář. Občas se obrací přímo na čtenáře a děj komentuje.
Postavy
Titulní hrdinové vstupují do děje pozdě: Mistr až v druhé polovině první části, Markétka až na začátku druhé části.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Woland | satan v podobě zahraničního profesora černé magie | ironický, vševědoucí, spravedlivý soudce lidských slabostí | odhaluje Moskvany, vrací Mistrovi rukopis a odvádí milence |
| Mistr | bývalý historik a muzejní zaměstnanec, autor románu o Pilátovi | bez jména, zlomený kritikou, sám se vzdal boje | spálí rukopis, skončí na klinice, nakonec dostane pokoj |
| Markétka | Mistrova milá, manželka úspěšného odborníka | odvážná, vášnivá, věrná, odhodlaná upsat se ďáblu | hostitelka plesu u satana, vyprosí si Mistra, přimluví se za Piláta |
| Ivan Bezdomný | mladý básník, vlastním jménem Ivan Nikolajevič Ponyrev | zprvu poslušný autor propagandy, pak hledající | svědek Berliozovy smrti, Mistrův učedník, v epilogu profesor |
| Korovjev, Behemot, Azazello, Hella | Wolandova družina | šašek v kostkovaném, mluvící kocour, zabiják, upírka | provádějí kousky a tresty, v poslední kapitole odhalí pravou podobu |
| Pilát Pontský | římský prokurátor Judeje | mocný, osamělý, trpí migrénou, vnitřně zbabělý | odsoudí Ješuu, pak se trápí výčitkami |
| Ješua Ha-Nocri | potulný filozof z Galileje | mírný, laskavý, v každém člověku vidí dobro | umírá na kříži, za zbabělost označí nejhorší neřest |
| Levi Matouš | bývalý výběrčí daní, Ješuův učedník | oddaný, prudký, zoufalý z vlastní bezmoci | zapisuje Ješuova slova, přináší Wolandovi rozhodnutí o Mistrovi |
Mistr a Markétka
Mistr nemá jméno, jen čepičku s písmenem M, kterou mu ušila Markétka. Badatelé v něm vidí autorovo alter ego: oba spálili rukopis a čelili štvanici kritiků. Předlohou Markétky byla podle literárních vědců Bulgakovova třetí žena Jelena Sergejevna.
Woland a jeho družina
Woland není klasický pokušitel. Netrestá dobré lidi, ale ty, kdo kradou, lžou a berou úplatky. Spojuje ho s Goethovým Mefistofelem, k němuž odkazuje i motto; srovnání nabízí rozbor Goethova Fausta.
Jazyk a umělecké prostředky
Bulgakov střídá dva zcela odlišné styly: kousavou satiru moskevských kapitol a vážný, střídmý jazyk kapitol o Pilátovi. České překlady necitujeme, příklady popisujeme vlastními slovy.
Satira a groteska
Moskevské scény stojí na grotesce: úředníci z kanceláře nemohou přestat zpívat, z předsedy komise zbude jen mluvící prázdný oblek, peníze a šaty rozdané ve Varieté po představení zmizí. Groteska tu odhaluje skutečný svět, ve kterém lidé víc věří úřednímu výkladu než vlastním očím. Komiku zesilují mluvící jména, třeba ředitel Varieté Lichodějev, jehož jméno odkazuje k ruskému slovu pro padoucha.
Kontrast a symboly
Proti hluku Moskvy stojí rozpálený Jeršalaim. Úplněk provází ples i Pilátovu poslední noc. Opakující se věta o prokurátorovi Judeje uzavírá Mistrův román i celou knihu, čímž obě linie propojuje.
Fantastika ve všední realitě
Zázraky se dějí v obyčejných bytech a kancelářích a postavy je řeší jako úřední problém. Spojení nadpřirozena s všedností připomíná Gogola, k němuž Britannica Bulgakova přirovnává; jeho satiru ukazuje rozbor komedie Revizor.
Autor a literárněhistorický kontext
Michail Bulgakov
Michail Afanasjevič Bulgakov se narodil 15. května 1891 v Kyjevě a zemřel 10. března 1940 v Moskvě na onemocnění ledvin. Původně byl lékařem. Jeho kritika sovětských poměrů vadila úřadům a od roku 1930 prakticky nesměl publikovat; žádost o emigraci mu Stalin zamítl.
Literatura psaná do šuplíku
Román patří k dílům psaným za Stalina do šuplíku. Bulgakov navazoval na ruskou klasiku od Puškina, jehož román ve verších přibližuje rozbor Evžena Oněgina, přes Gogola po Dostojevského. Otázku viny a svědomí, kterou Bulgakov řeší u Piláta, otevírá i rozbor románu Zločin a trest.
Další díla autora
Kromě Mistra a Markétky uveďte román Bílá garda (časopisecky 1925) a jeho divadelní podobu Dny Turbinových (1926), satirický soubor Diaboliáda (1925), novelu Psí srdce (napsána 1925) a nedokončený Divadelní román.
Jak o Mistrovi a Markétce mluvit u ústní maturity
Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete linii, mluvčího a co se děje před ním a po něm. Pak téma a motivy, čas a prostor, kompozici, druh a žánr, vypravěče, postavy a jazyk. U tohoto románu se téměř vždy vyplatí vysvětlit stavbu románu v románu a rozdíl mezi rokem vzniku a rokem vydání.
Sedm věcí, které se o Mistrovi a Markétce pletou
- Román vyšel v roce 1940. V roce 1940 Bulgakov zemřel. Román poprvé vyšel až v letech 1966 a 1967 v časopise Moskva.
- Hlavní postavou je Mistr. Mistr vstoupí do děje až v druhé polovině první části a celou první část táhne Woland s družinou.
- Kniha vyšla hned celá. První otištění bylo zkrácené zhruba o 12 procent, celý text vyšel v SSSR v roce 1973.
- Woland lidi svádí ke hříchu. Trestá ty, kdo už hřeší, a milencům pomůže.
- Pilátův příběh vypráví vždy Mistr. Jeršalaimské kapitoly jsou jeho román, ale podává je Woland, Ivanův sen a Markétčino čtení.
- Mistr dostane světlo. Levi Matouš výslovně přináší rozhodnutí, že Mistr si světlo nezasloužil, zaslouží si pokoj.
- Jidáše zabije Woland. Jidáše nechá zabít Pilát prostřednictvím šéfa své tajné služby Afrania.
Další díla shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy vyšel Mistr a Markétka?
Poprvé vyšel po autorově smrti, zkrácený cenzurou, v časopise Moskva v letech 1966 a 1967. Celý text vyšel v SSSR v roce 1973.
Jaký je literární druh a žánr Mistra a Markétky?
Epika, próza, román. Bývá upřesňován jako satirický a filozofický román a pro svou stavbu jako román v románu.
Jaké jsou dvě dějové linie Mistra a Markétky?
Moskevská linie z 30. let sleduje Wolanda, Mistra a Markétku. Jeršalaimská linie vypráví o Pilátovi a Ješuovi a je Mistrovým románem.
Kolik kapitol má Mistr a Markétka?
Dvě části, 32 kapitol (1 až 18 a 19 až 32) a epilog. Jeršalaimské kapitoly jsou čtyři: 2, 16, 25 a 26.
Proč Bulgakov spálil rukopis?
Na jaře 1930 spálil první verzi poté, co mu úřady zakázaly další hru. Román napsal znovu a stejný čin svěřil Mistrovi.
Kdo je Woland?
Satan, který přijíždí do Moskvy jako zahraniční profesor černé magie. Trestá chamtivost a lež a Mistrovi vrátí rukopis.
Jak Mistr a Markétka končí?
Milenci vypijí otrávené víno a s Wolandem opustí svět. Mistr nedostane světlo, ale pokoj, a propustí Piláta.
Proč je zbabělost hlavním tématem Pilátovy linie?
Pilát ví, že Ješua je nevinný, ale ze strachu ho nechá popravit. Ješua označí zbabělost za nejhorší neřest.
