Divá Bára: rozbor díla k maturitě
Divá Bára je povídka Boženy Němcové, která poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice na rok 1856. Patří k epice, jde o prózu s venkovským prostředím na rozhraní romantismu a realismu. Vypráví o silné a nebojácné pastýřově dceři Báře, které vesničané říkají divá, a o tom, jak z lásky k přítelkyni vyděsí nechtěného ženicha a nakonec najde vlastní štěstí.
Ve zkratce
- Autorka: Božena Němcová (1820 až 1862), povídka vyšla v kalendáři Česká pokladnice na rok 1856, psala ji v roce 1855.
- Literární druh epika, forma próza, žánr povídka z vesnického prostředí.
- Směr: rozhraní romantismu a realismu, s prvky lidové slovesnosti.
- Děj: Bára pomůže přítelkyni Elšce zbavit se správčího, přestrojí se za strašidlo, je potrestána nocí v kostnici a tam ji najde myslivec.
- Postavy: Bára, pastýř Jakub, Elška, panna Pepinka, správčí Kilián Sláma, myslivec a Josífek.
- Stavba: tři části, vypravěč je vševědoucí a hodnotí.
- Hlavní myšlenka: skutečnou hodnotu člověka neurčuje vzhled ani pověst, ale srdce.
Základní údaje o díle
U zkoušky pozor na rok: 1856 je rok kalendáře, v němž povídka vyšla, psát ji Němcová začala dříve. Text díla je volný a čtenáři ho najdou například na Wikizdrojích.
| Údaj | Divá Bára |
|---|---|
| Autorka | Božena Němcová |
| První vydání | kalendář Česká pokladnice na rok 1856 |
| Literární druh | epika, próza |
| Žánr | povídka, venkovská próza |
| Literární směr a období | rozhraní romantismu a realismu, polovina 19. století |
| Prostředí | vesnice Vestec, fara, pastýřova chalupa, zádušní les a hřbitov |
| Vypravěč | vševědoucí, er-forma |
| Členění | tři části |
O čem Divá Bára je
Téma povídky je střet pověry a předsudku s lidskou dobrotou. Vesnice soudí Báru podle vzhledu a pověsti, ale ona se ukáže jako nejstatečnější a nejvěrnější. Tento příběh je dobrým protějškem k velkému vyprávění o venkově, které Němcová napsala těsně předtím, viz rozbor Babičky. Hlavní motivy jsou přátelství, odvaha, nespravedlivý trest a láska, která se objeví tam, kde ji nikdo nečeká.
Děj po částech
První část představuje pastýře Jakuba a jeho dceru Báru. Krátce po porodu matka omdlela v poledne u ohniště a sousedky tvrdily, že dítě podvrhla polednice. Bára vyroste v silné, tmavé a nebojácné děvče, plave i pod vodou a nebojí se bouřky, hadů ani hřbitova. Přátelí se jen s Elškou, farářovou neteří, a kostelníkovým synem Josífkem. Když jsou dětem dvanáctá léta, Elšku pošlou do Prahy a Josífka na studia.
Druhá část začíná po třech letech Elščiným návratem. Při házení věnečků na svatého Jana svěří Elška Báře, že v Praze potají miluje mladého lékaře Hynka. Panna Pepinka, která na faře vládne, ji ale chce provdat za bohatého správčího. Bára o věnečku, který zůstal viset na vrbě, ještě netuší, že ho vezme myslivec, kterého občas zahlédne v lese.
Třetí část je zlomová. Správčí Kilián Sláma je zbabělý a Bára se rozhodne využít jeho strachu. Jako bílá postava s umrlčí hlavou ho vyděsí cestou z fary a zmizí ve vodě. Podle sukně, kterou zanechá na mostku, ji prozradí, a farář jí uloží jako trest noc v kostnici. Jakub přitom přijde o službu, kterou mu farář později vrátí. V kostnici přijde ráno myslivec, požádá Báru o ruku a Jakub jim požehná. Z Prahy zároveň přijde dopis, že teta odkáže jmění Elšce, jen když si vezme lékaře. Na konci visí v myslivně Bářin suchý věneček.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Kompozice je chronologická a zřetelně se dělí na tři části: dětství, návrat Elšky a vyvrcholení se strašidlem. Vyprávění je dvouliniové. Hlavní linie sleduje Báru a její vztah k myslivci, vedlejší Elšku, Hynka a plány panny Pepinky. Obě se spojí na konci, kdy dopis z Prahy a svatba v lese uzavřou příběh šťastně.
Čas a prostor
Letopočet text neuvádí. Vyprávění pokrývá dětství, tříleté Elščino odloučení a poslední léto od svatojánského rána po žně. Hlavním prostorem je vesnice Vestec, v níž stojí fara, kostel a na kraji pastýřova chalupa. Mimo ni se děj odehrává v zádušním lese, u řeky s mostkem, na hřbitově a v myslivně. Praha zůstává mimo scénu a jen v rozhovorech představuje svět, který je jiný.
Vypravěč
Vypravěč je vševědoucí, vypráví v er-formě a hodnotí. Zná myšlenky postav a občas se obrací na čtenáře. Když se po vsi mluví o Elščině svatbě se správčím, vypravěč předvídá čtenářovu otázku, zda tak záhy zapomněla na první lásku, a odpoví, že jí děláme křivdu. Podrobnější pojmy najdete v článku o vypravěči v ich-formě a er-formě.
Postavy
Postavy se dělí na dobré a směšné, a hodnotí je vypravěč. Správčí je vykreslen jako karikatura, farář, kostelník a panna Pepinka jsou komické, ale ne zlé.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Bára | dcera pastýře Jakuba | silná, hbitá, tmavá, s velkýma modrýma očima, nebojácná a věrná | hlavní hrdinka, zachrání Elšku a získá myslivce |
| Jakub | obecní pastýř, Bářin otec | mlčenlivý, nehezký, ale hluboce otcovský | chrání Báru a nakonec ji požehná |
| Elška | farářova neteř | jemná, krásná, bojácná, ale věrná | Bářina přítelkyně, miluje Hynka |
| Panna Pepinka | sestra faráře a Elščina tetička | dobrosrdečná, ale paličatá, hlava domu | chce Elšku provdat za správčího |
| Kilián Sláma | správčí sousedního panství | skoupý, bohatý, zbabělý a mstivý | směšný soupeř Hynka, oběť strašidla |
| Myslivec | muž z myslivny, jméno se neuvádí | mlčenlivý, statečný, spravedlivý | Bářin budoucí manžel |
| Josífek | kostelníkův syn | bojácný, dobrosrdečný, Báru miluje | vedlejší postava, dítě pod dohledem matky |
| Kostelník Vlček a jeho žena | vesničtí funkcionáři | bázliví a pomlouvační | vyjadřují názor vsi |
Jazyk a umělecké prostředky
Jazyk spojuje lidovou řeč a básnické obrazy. Citace jsou z textu díla, které je volné, protože Němcová zemřela v roce 1862.
Přirovnání a obrazná pojmenování
Báru popisují přirovnání z přírody: „Mrštná byla jak pstruh.“ Oči má velké a modré, vlasy černé jako havran. Přirovnání dělá z Báry součást krajiny a zároveň ji odlišuje od ostatních děvčat.
Přímá řeč a lidová slovesnost
Do vyprávění vstupuje mnoho dialogů, přísloví, pověr a písní. Bára zpívá začátek písně „Kdybych byl slavíčkem“ a posmívá se správčímu čtyřverším o trpaslíčkovi na krátkých nožičkách. Postavy mluví lidově, například Bára říká „Já miluju pánaboha, a proto se nebojím jeho posla.“ Řeč tak charakterizuje postavy a ukazuje, že Bářina víra je upřímnější než pověrčivost vsi.
Ironie a humor
Komiku přináší hlavně správčí a lidé z fary. Když se vesničané dozvědí, že strašidlem byla Bára, zvolají: „Totě pravý drak!“ Správčí je popsán jako mužíček s očima, které se dívají zároveň na dvě meze. Humor zmírňuje hrůzu a zároveň zesměšňuje pověru.
Kontrast a symbol
Vyprávění stojí na kontrastu Báry a Elšky: tmavé a světlé, silné a křehké, chudé a bohaté. Symbolem je věneček z vrby, který předpoví Bářin osud. Hřbitov a kostnice, které mají být trestem, se stanou místem šťastného zvratu.
Autor a literárněhistorický kontext
Božena Němcová
Božena Němcová (1820 až 1862) patří k hlavním osobnostem české literatury období národního obrození. Psala povídky, pohádky a venkovskou prózu, nejznámější je Babička z roku 1855. Z dalších děl stojí za zmínku Karla, V zámku a v podzámčí, Chudí lidé a Dobrý člověk.
Zařazení a okolí díla
Dílo Němcové bývá vnímáno na rozhraní romantismu a realismu. Výjimečná hrdinka, strašidlo a hřbitov jsou romantické prvky, vesnické prostředí a podrobně vykreslené postavy směřují k realismu. Francouzský protějšek realistické prózy najdete v rozboru Otce Goriota, českou literaturu 19. století dokresluje také rozbor Výletů pana Broučka. Pojem vysvětluje i stránka o žánru povídka.
Jak o Divé Báře mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury je podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z díla. Příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: zařaďte ho do jedné ze tří částí a řekněte, co mu předchází. Potom shrňte téma, motivy, kompozici a vypravěče, uveďte postavy a jejich vztahy a jazykové prostředky doložte větou z úryvku. Nakonec zařaďte dílo do kontextu: autorka, rok, směr a další díla. Přehled dalších rozborů najdete v nabídce rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Divé Báře pletou
- Román nebo novela. Divá Bára je povídka. Děj je krátký, soustředěný na jednu hrdinku a rozdělený jen do tří částí.
- Rok 1856 jako rok napsání. Rok 1856 je rok kalendáře, v němž povídka vyšla. Němcová ji psala v roce 1855.
- Bára jako skutečná divoženka. Podvržené dítě polednice si vymýšlejí vesničané. Bába výslovně rozhodne, že dítě je Bářino vlastní, a Bára žádnou nadpřirozenou moc nemá.
- Elška a správčí. Správčího Kiliána Slámu vybrala Elšce panna Pepinka, ona sama miluje lékaře Hynka. Správčí tedy není Elščin ženich.
- Trest jako zlomení Báry. Noc v kostnici měla Báru ponížit, ale přinese jí naopak myslivce a svatbu. Bára se vrátí jako nevěsta.
- Myslivec s jménem. Myslivec se v textu nikdy nejmenuje, je označen jen povoláním. Hynek je jméno Elščina milého.
Časté otázky
Kdy vyšla Divá Bára od Boženy Němcové?
Povídka poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice na rok 1856, proto se uvádí rok 1856. Němcová ji psala v roce 1855, krátce po Babičce.
Jaký je literární druh a žánr Divé Báry?
Je to epika, próza, žánrově povídka s venkovskou tematikou. Označení román nebo novela je nepřesné, děj je krátký a soustředěný kolem jedné hrdinky.
Kdo je Divá Bára?
Bára je dcera obecního pastýře Jakuba z vesnice Vestec. Je silná, nebojácná a plave, a proto jí vesničané říkají divá a mají ji za dítě podvržené polednicí.
Proč se Bára převlékla za strašidlo?
Chtěla odradit správčího Kiliána Slámu, kterého chtěla provdat za Elšku panna Pepinka. Elška milovala pražského lékaře Hynka a správce by nikdy nechtěla.
Jak Divá Bára končí?
Bára stráví trestem určenou noc v kostnici. Ráno ji vysvobodí myslivec, požádá ji o ruku a Jakub jim požehná. Elška se může provdat za Hynka a Bára odchází do myslivny.
Jaký je literární směr Divé Báry?
Dílo Boženy Němcové se obvykle řadí na rozhraní romantismu a realismu. Romantické jsou výjimečná hrdinka, hřbitov a strašidlo, realistické vesnické prostředí a postavy.
Kdo vypráví příběh Divé Báry?
Vypráví vševědoucí vypravěč v er-formě. Zná myšlenky postav a občas se přímo obrací na čtenáře, například když hájí Elšku před podezřením, že na první lásku zapomněla.
Jak se Divá Bára zkouší u ústní maturity?
Podle vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si požadavky ověřte u vyučujícího.
