Původ slov a rčení: 20 výkladů a co neplatí
Původ slov a rčení se často traduje jinak, než jak ho dokládají slovníky a prameny. Ahoj není zkratka latinské zbožné formule, slovo robot nevymyslel Karel Čapek a o Achillově patě Homér nepíše. Tento přehled sbírá dvacet slov a rčení na jedno místo, u každého říká, odkud je, co z tradovaného neplatí, a odkazuje na text s doklady.
Ve zkratce
- Přehled má dvacet položek: deset slov, pět rčení z běžné češtiny a pět rčení z antiky a dějin.
- U každé položky stojí jedna věta o původu a jedna o tom, co se traduje a neplatí.
- Několik oblíbených výkladů je lidová etymologie: Ad honorem Jesu u slova ahoj, dvanáctnoce u Vánoc, prase u prosince.
- U antických rčení je starý příběh, ne samo spojení. To je doložené až z novověku.
- Ne všechno má jistou odpověď. Původ slova Čech, prosince nebo rčení spadla klec zůstává nejasný a texty to přiznávají.
- Výklady se opírají o slovníky, o časopis Naše řeč, o antické prameny a o doklady z digitalizovaného tisku.
Kompletní přehled dvaceti slov a rčení
Tabulka řadí položky do tří skupin, ve kterých je pak rozebírají další oddíly. Oba sloupce s odpovědí jsou záměrně zkrácené na jednu větu. Míra jistoty se u jednotlivých slov liší, a kde tabulka říká nejlépe podložený nebo podle většiny slovníků, není to obrat ze zdvořilosti, ale stav poznání.
| Slovo nebo rčení | Typ | Odkud je | Co z tradovaného neplatí |
|---|---|---|---|
| Ahoj | Slovo | Z anglického námořnického zvolání ahoy, doloženého od roku 1751. | Že jde o zkratku latinského Ad honorem Jesu. |
| Čau | Slovo | Z italského ciao, které vzniklo z benátského s-ciao, tedy otrok. | Že ho do češtiny přinesl až italský film z roku 1957. |
| OK | Slovo | Zkratka žertovného oll korrect z bostonského deníku z roku 1839. | Že pochází z řečtiny, z jazyka Čoktů nebo z přezdívky Old Kinderhook. |
| Robot | Slovo | Od slova robota, pro hru R.U.R. ho navrhl Josef Čapek. | Že slovo vymyslel Karel Čapek a že první roboti byli z kovu. |
| Dolar | Slovo | Z německého Joachimsthaler, názvu mince ražené od roku 1520 v Jáchymově. | Že dolar je české slovo. |
| Pistole | Slovo | Podle většiny slovníků ze staročeské píšťaly, husitské ruční palné zbraně. | Že je český původ prokázaný. Jeden ze slovníků ho označuje za nejistý. |
| Vánoce | Slovo | Z němčiny, ze starší podoby slova Weihnachten, doslova svaté noci. | Že slovo vzniklo z pohanských dvanáctnocí. |
| Čech | Slovo | Původ jistý není, nejčastější výklady jsou člen rodu a chlapec, mladý muž. | Že se národ jmenuje podle praotce Čecha. |
| Názvy měsíců | Slova | Domácí slovanská slova, většinou podle přírody a práce na poli. | Že září je od záře a prosinec od prasete nebo od prošení. |
| Názvy dnů v týdnu | Slova | Popis pořadí dnů, jen sobota vychází z hebrejského šabat. | Že pondělí souvisí s Měsícem jako anglické Monday. |
| Pozdě bycha honit | Rčení | Bych je zpodstatnělý tvar podmiňovacího způsobu slovesa být. | Že Bych byl skutečný člověk nebo zvíře. |
| Spadla klec | Rčení | Nejlépe podložený je obraz pasti, jejíž dvířka nebo poklop zapadnou. | Že je doložený původ v hornické těžní kleci. |
| Máslo na hlavě | Rčení | Zkrácené přísloví známé z němčiny a nizozemštiny o másle, které se na slunci rozteče. | Že rčení vzniklo na francouzském pranýři a že je původem české. |
| Španělská vesnice | Rčení | Odpovídá německému spanische Dörfer, zapsanému v lexikonu roku 1733. | Že obrat vymyslel Goethe. |
| Krokodýlí slzy | Rčení | Ze staré pověry, že krokodýl roní slzy nad člověkem, kterého žere. | Že rčení vymyslel Shakespeare a že krokodýl pláče lítostí. |
| Achillova pata | Rčení z antiky | Z řecké báje o Achillovi, koupel ve Stygu je doložena až u Statia. | Že o zranitelné patě vypráví Homér. |
| Pyrrhovo vítězství | Rčení z antiky | Podle epirského krále Pyrrha a jeho draze zaplacených výher nad Římany. | Že Pyrrhos prohrál a že samo spojení je antické. |
| Damoklův meč | Rčení z antiky | Z příběhu, který zapsal Cicero v páté knize Tuskulských hovorů. | Že Damoklés seděl na trůně, na den vládl a meč nakonec spadl. |
| Pandořina skříňka | Rčení z antiky | Z mýtu, který zapsal Hésiodos v eposu Práce a dny. | Že Pandora otevřela skříňku. U Hésioda je to velký zásobní džbán. |
| Potěmkinova vesnice | Rčení z dějin | Z vyprávění o kulisách vesnic na cestě Kateřiny II. na Krym roku 1787. | Že Potěmkin falešné vesnice opravdu stavěl. Historici to mají za pomluvu. |
Slova: pozdravy, přejímky a kalendář
Deset slov v přehledu spojuje jedno: každý je zná a skoro každý k nim slyšel nějaké vysvětlení. Některá slova jsou přejatá, i když znějí domácky, jiná jsou česká, a přesto se o nich traduje nepřesnost. O původu nerozhoduje, jak slovo zní, ale kdy a kde je poprvé doložené.
Ahoj, čau a OK
Pozdrav ahoj přišel z angličtiny. Jeho předlohou je námořnické zvolání ahoy, které Oxford English Dictionary dokládá od roku 1751, a v češtině se rozšířil za první republiky mezi vodáky, skauty a studenty. Výklad ze zkratky Ad honorem Jesu žádný slovník nepotvrzuje, jak ukazuje text o tom, odkud se vzalo ahoj.
Čau je z italského ciao, které vzniklo z benátského s-ciao, tedy ze zdvořilostního obratu jsem váš otrok. Významem je to dvojník latinského servus. V české próze je čau doložené z knihy Ignáta Herrmanna vydané roku 1889, takže ho nemohl přinést film z roku 1957. Podrobnosti má text, který sleduje původ pozdravu čau.
OK vzniklo jako novinářský vtip. Je to zkratka slov oll korrect, schválně pokaženého zápisu anglického all correct, a nejstarší známý doklad otiskl deník Boston Morning Post 23. března 1839. Volební kampaň Martina Van Burena, přezdívaného Old Kinderhook, zkratku o rok později jen rozšířila. Doklady z dobových novin shrnuje text o tom, jak vzniklo slovo OK.
Robot, dolar a pistole
Slovo robot je české a poprvé zaznělo ve hře R.U.R., která vyšla v roce 1920. Navrhl ho ale malíř Josef Čapek, což Karel Čapek sám napsal v Lidových novinách v roce 1933. Čapkovi roboti navíc nebyli stroje, ale bytosti z umělé živé hmoty. Celé svědectví rozebírá text o tom, kdo vymyslel slovo robot.
U dolaru je to obráceně: česká je mince a místo, slovo je německé. Základem je Joachimsthaler, stříbrná mince ražená od roku 1520 v Jáchymově, zkrácená na Taler. Do češtiny se slovo vrátilo až z angličtiny, zatímco tolar je starší přejímka z němčiny. Text popisuje celou cestu slova dolar z Jáchymova do Ameriky a zpět.
Pistole je případ, kde se slovníky neshodnou úplně. Většina ji odvozuje od staročeské píšťaly, jak se v husitské době říkalo lehké ruční palné zbrani, jeden z etymologických slovníků ale původ označuje za nejistý. Výklad od italského města Pistoia je starý, prokázaný však není. Rozdíl mezi převažujícím a jistým výkladem vysvětluje text o tom, odkud je slovo pistole.
Vánoce a Čech
Slovo Vánoce přišlo z němčiny a jeho předlohou je starší podoba dnešního Weihnachten, doslova svaté noci. Na tom se slovníky i jazykovědci shodují, sporné zůstává, jak a kdy k přejetí došlo. Vyprávění o pohanských dvanáctnocích odmítl časopis Naše řeč jako výmysl. Oba vážné výklady proti sobě staví text, který rozebírá původ slova Vánoce.
Původ slova Čech jistý není. Jazykovědci ho vykládají nejčastěji jako domáckou zkráceninu s významem člen rodu, nebo jako staré obecné slovo čech, tedy chlapec, mladý muž. Praotec Čech je pověst z kronik, ne etymologie, a u Kosmy se navíc jmenuje latinsky Boemus. Přehled výkladů dává text o tom, co znamená slovo Čech.
Názvy měsíců a dnů
České názvy měsíců jsou domácí slovanská slova a většina popisuje přírodu nebo práci na poli: leden je od ledu, srpen od srpu, září a říjen od jelení říje. Jediný mladý název je květen, který roku 1805 poprvé použil Josef Jungmann místo staršího slova máj. Které výklady jsou jisté a které ne, rozlišuje text sledující původ českých názvů měsíců.
Jména dnů nevznikla podle bohů ani planet, ale popisem pořadí. Pondělí je den po neděli, úterý druhý, čtvrtek čtvrtý a pátek pátý den, středa je střed týdne a neděle den, kdy se nedělá. Jediné přejaté jméno je sobota, u které slovníky uvádějí původ z hebrejštiny. Den po dni to prochází text o tom, jak vznikla jména dnů v týdnu.
Rčení z běžné češtiny
Pět rčení v této skupině zní domácky, původem ale domácí být nemusí. Dvě mají přímý protějšek v němčině, jedno vychází ze středověké učené pověry a u jednoho slovníky původ neuvádějí vůbec. Čím je historka o vzniku rčení barvitější, tím častěji k ní chybí pramen.
Pozdě bycha honit a spadla klec
Bych není zvíře ani člověk. Je to zpodstatnělý tvar podmiňovacího způsobu, tedy ono bych z povzdechů kdybych býval a kéž bych, a slovníky ho vedou jako podstatné jméno mužského rodu s 2. pádem bycha. Gebauerův Slovník staročeský má doklad s letopočtem 1580. Více říká text o tom, kdo je bych ve rčení.
Rčení spadla klec znamená, že něco náhle a nevratně skončilo. Nejlépe podložený je výklad z obrazu pasti na ptáka nebo zvěř, žádný z prověřených slovníků ale původ výslovně neuvádí. Vysvětlení o hornické těžní kleci se doložit nepodařilo. Míru jistoty jednotlivých verzí porovnává text o tom, odkud je rčení spadla klec.
Máslo na hlavě, španělská vesnice a krokodýlí slzy
Mít máslo na hlavě znamená nebýt sám bez viny. Rčení je zkrácené přísloví známé z němčiny a nizozemštiny: kdo má máslo na hlavě, ať nechodí na slunce. Výklad o selkách s košem na hlavě uvádí slovník Duden, jistý ale není, a historka o francouzském pranýři doložit nejde vůbec. Všechny verze prochází text o tom, proč se říká máslo na hlavě.
Španělská vesnice odpovídá německému spanische Dörfer, které je doložené už v lexikonu z roku 1733 jako obměna staršího böhmische Dörfer, tedy českých vesnic. Goethe obrat použil ve Wertherovi roku 1774, vymyslet ho tedy nemohl. Přejetí z němčiny je pravděpodobné, výslovně potvrzené není. Doklady řadí za sebe text, který sleduje původ španělské vesnice.
Krokodýlí slzy vycházejí ze staré pověry, že krokodýl nad člověkem, kterého zabil a žere, roní slzy. Jako latinské přísloví ji roku 1500 zapsal Erasmus Rotterdamský, Shakespeare tedy autorem není. Lítost krokodýl necítí, slzení při žraní ale zoologové u jeho příbuzných opravdu pozorovali. Pověru i biologii rozebírá text o tom, odkud jsou krokodýlí slzy.
Rčení z antiky a dějin
Poslední pětice má společný vzorec. Za rčením stojí známý příběh, jenže dnešní podoba příběhu se od pramene liší a samo ustálené spojení je mnohem mladší než antika. Antický je příběh, rčení je novověké.
Achillova pata a Pyrrhovo vítězství
Achillova pata je jediné zranitelné místo někoho, kdo jinak působí silně. Homér ale o zranitelné patě ani o koupeli v řece Styx nic neříká a v Iliadě Achilles krvácí z rány na předloktí. Koupel ve Stygu zmiňuje poprvé římský básník Statius v 1. století našeho letopočtu. Prameny za sebou řadí text, který sleduje původ Achillovy paty.
Pyrrhovo vítězství je úspěch získaný za příliš vysokou cenu. Epirský král Pyrrhos v letech 280 a 279 př. n. l. porazil Římany u Herakleie a u Auscula, přišel ale o velkou část vojska i velitelů. Jeho výrok zapsali až pozdější autoři a každý trochu jinak. Znění vedle sebe staví text, který porovnává čtyři verze Pyrrhova výroku.
Damoklův meč a Pandořina skříňka
Damoklův meč je stálé nebezpečí, které nad někým visí. Příběh zapsal Cicero v páté knize Tuskulských hovorů: syrakuský tyran Dionýsios dal nad pochlebníkem Damoklem zavěsit meč na koňské žíni. Trůn, koruna ani vláda na jeden den v textu nejsou a meč v něm nespadne. Co v prameni je a co se přidalo později, ukazuje text o tom, jak vypadá Damoklův meč u Cicerona.
Pandořina skříňka je zdroj potíží, které už nejdou vrátit zpět. U básníka Hésioda ale Pandora neotvírá skříňku, nýbrž pithos, velký zásobní džbán. Skříňku z něj udělal až humanista Erasmus Rotterdamský, když ve sbírce Adagia nahradil řecké slovo latinským pyxis. Záměnu i spor o naději popisuje text o tom, jak ze džbánu vznikla Pandořina skříňka.
Potěmkinova vesnice
Potěmkinova vesnice je něco předstíraného, co má zakrýt skutečný stav. Podle vyprávění dal kníže Grigorij Potěmkin roku 1787 při cestě carevny Kateřiny II. na Krym postavit podél trasy kulisy vesnic. Historici příběh pokládají za pomluvu Potěmkinových odpůrců: výzdoba a slavnosti doložené jsou, malované vesnice vydávané za skutečné nikoli. Doklady shrnuje text, který rozebírá legendu o Potěmkinových vesnicích.
Jak poznat lidovou etymologii
Lidová etymologie je výklad, který se opírá o podobnost nebo o historku, ne o doklady. Ve dvaceti textech se opakuje několik znaků, podle kterých se dá poznat i jinde. Žádný z nich není důkaz, každý je ale důvod podívat se do slovníku.
Podobnost místo dokladu
Nejčastější je výklad postavený jen na tom, že dvě slova znějí podobně. Název září se spojuje se slovem záře, prosinec s prasetem nebo s prošením, pondělí s Měsícem podle anglického Monday, OK s řeckým ola kala. Ve skutečnosti září souvisí s jelení říjí, původ prosince je nejasný a pondělí je den po neděli.
Zkratka nebo historka dosazená zpětně
Druhým znakem je zkratka vymyšlená k hotovému slovu, jako Ad honorem Jesu u pozdravu ahoj. Třetím je historka s konkrétní osobou nebo místem, ke které chybí pramen: pan Bych, francouzský pranýř u másla na hlavě nebo praotec Čech. Žádný slovník takovou osobu ani místo jako původ neuvádí.
Doklad starší než údajný původ
Nejspolehlivěji výklad vyvrátí datum. Čau je v české knize doložené roku 1889, film z roku 1957 ho tedy přinést nemohl. Zkratka OK je v tisku o rok starší než kampaň s přezdívkou Old Kinderhook. Španělské vesnice zapsal lexikon roku 1733, čtyři desetiletí před Goethovým Wertherem.
O jaké zdroje se texty opírají
Význam a stylové zařazení texty přebírají z výkladových slovníků, hlavně ze Slovníku spisovného jazyka českého, a stará česká slova ověřují v Gebauerově Slovníku staročeském. U sporných výkladů se odvolávají na časopis Naše řeč. U přejatých slov a cizích obdob pracují s Oxford English Dictionary, se slovníkem Duden a s etymologickými slovníky.
U antických rčení jdou texty k pramenům: k Homérovi, Hésiodovi, Ciceronovi, Statiovi a Plútarchovi, u Erasma ke sbírce Adagia. Stáří českých obratů dokládají hledáním v digitalizovaném tisku, například v Národních listech nebo v Humoristických listech. Kde se zdroje neshodnou nebo doklad chybí, text to říká a nedomýšlí.
Každý z dvaceti textů má také oddíl o pravopisu a tvarech, protože u rčení se chybuje i v psaní: Achillova pata má velké A a dvě l, Pandořina skříňka má ř, bycha se píše s malým b a tvrdým y. Čistě pravopisné otázky typu mě a mně nebo čárka před a shrnuje samostatný přehled dvaceti pravopisných případů.
Šest výkladů, které se tradují a neplatí
- Ahoj je zkratka Ad honorem Jesu. Anglické ahoy je doložené od roku 1751 a vzniklo spojením dvou citoslovcí.
- Slovo robot vymyslel Karel Čapek. Navrhl ho Josef Čapek, Karel to sám napsal v Lidových novinách v roce 1933.
- Češi se jmenují podle praotce Čecha. Je to pověst z kronik, původ slova Čech je nejasný.
- O Achillově patě vypráví Homér. Iliada patu ani Styx nezná, koupel ve Stygu má až Statius.
- Pandora otevřela skříňku. U Hésioda sňala víko z velkého zásobního džbánu, skříňka je až z Erasmovy latiny.
- Potěmkin stavěl falešné vesnice. Podle historiků jde o legendu, doložená je slavnostní výzdoba.
Časté otázky
Co je lidová etymologie?
Je to výklad původu slova nebo rčení, který se opírá o zvukovou podobnost nebo o líbivou historku, ne o doklady. Patří sem výklad pozdravu ahoj ze zkratky Ad honorem Jesu, spojení prosince s prasetem nebo s prošením a odvozování Vánoc z pohanských dvanáctnocí. Takový výklad se dobře pamatuje, ve slovnících ale oporu nemá.
Je slovo robot opravdu české?
Ano. Slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R., která vyšla v roce 1920, a je utvořené od starého slova robota, tedy povinné práce poddaných. Navrhl ho ale malíř Josef Čapek. Karel to sám napsal ve fejetonu O slově robot v Lidových novinách 24. prosince 1933.
Je dolar české slovo?
Není. Český je kraj a mince, slovo samo je německé. Základem je název stříbrné mince Joachimsthaler, která se od roku 1520 razila v Jáchymově. Němčina ho zkrátila na Taler, do angličtiny se dostal jako daler a později dollar, a odtud se vrátil do češtiny. České tolar je starší přejímka z němčiny.
Jsou rčení jako Achillova pata nebo Damoklův meč antická?
Antický je příběh, ustálené spojení je až novověké. Přenesené užití Achillovy paty je v angličtině doloženo k roku 1810, v českém tisku se rčení objevuje roku 1851. Damoklův meč je v češtině doložen roku 1848 a Pyrrhovo vítězství je v evropských jazycích doložené až od 19. století. Starověk pro draze zaplacenou výhru říkal kadmejské vítězství.
U kterých slov původ jistý není?
U slova Čech, jehož etymologii časopis Naše řeč označil za nejasnou. U prosince, který jazykovědci mají za nejasný, a u března a června, kde se uvádějí dvě verze. U pistole převažuje výklad ze staročeské píšťaly, jednomyslný ale není. U rčení spadla klec slovníky původ výslovně neuvádějí vůbec.
O jaké zdroje se tyto texty opírají?
O výkladové a etymologické slovníky, o časopis Naše řeč, o Internetovou jazykovou příručku a u antických rčení o samotné prameny, tedy o Homéra, Hésioda, Cicerona, Statia a Plútarcha. Stáří českých obratů texty dokládají hledáním v digitalizovaném tisku. Kde se zdroje neshodnou nebo doklad chybí, text to říká.
