Krokodýlí slzy: význam, původ rčení a pravopis
Krokodýlí slzy jsou předstíraný, neupřímný pláč nebo soucit. Rčení vychází ze staré pověry, že krokodýl nad člověkem, kterého zabil a žere, roní slzy. Pověra je doložená ve středověkých encyklopediích a cestopisech, jako latinské přísloví ji roku 1500 zapsal Erasmus Rotterdamský. Lítost krokodýl necítí, ale slzení při žraní zoologové u jeho příbuzných opravdu pozorovali.
Ve zkratce
- Význam: falešné slzy, hraná lítost, pokrytecký soucit s někým, komu dotyčný sám ublížil.
- Slovník spisovného jazyka českého uvádí krokodýlí slzy jako přenesené spojení s výkladem neupřímné, falešné.
- Bajku o plačícím krokodýlovi lze podle etymologického slovníku Wolfganga Pfeifera sledovat zhruba do roku 400.
- Ve 13. století ji má encyklopedie Bartoloměje Anglického, ve 14. století Mandevillův cestopis.
- Erasmus zařadil do sbírky Adagia heslo Crocodili lachrymae a přidal k němu i řecké znění.
- Roku 2007 popsali vědci v časopise BioScience, že pět ze sedmi sledovaných kajmanů a aligátorů při krmení slzelo.
- Píše se krokodýl a krokodýlí, vždy s tvrdým ý uprostřed a s měkkým í na konci přídavného jména.
Co krokodýlí slzy znamenají
Slovník spisovné češtiny vykládá krokodýlí slzy jako předstíraný neupřímný pláč nebo soucit, Akademický slovník cizích slov je označuje za expresivní obrat. Rčení nemíří na každý hraný pláč, ale hlavně na lítost toho, kdo neštěstí sám způsobil nebo z něj má prospěch.
Jak se rčení používá
Obrat se pojí se slovesy ronit, prolévat a plakat a nejčastěji stojí v množném čísle. V publicistice jím pisatel dává najevo, že projevům lítosti nevěří. Ředitel roní krokodýlí slzy nad propouštěním, které sám podepsal. Nevěřte krokodýlím slzám konkurence, zavření našeho obchodu jí přišlo vhod.
Čím se liší od podobných obratů
Čeština má pro neupřímnost a špatné svědomí víc ustálených spojení. Kdo má sám na něčem vinu a přitom kárá druhé, o tom se říká, že má máslo na hlavě. Okázalou inscenaci úspěchu označuje rčení Potěmkinova vesnice. Krokodýlí slzy mají užší význam: jde o předstíraný cit, ne o předstíraný výsledek.
Odkud pověra o plačícím krokodýlovi pochází
Rčení nestojí na jedné historce ani na jednom autorovi, ale na pověře, která se po staletí opisovala z knihy do knihy. Německý etymologický slovník Wolfganga Pfeifera, dostupný ve slovníkovém portálu DWDS, uvádí, že bajku o krokodýlovi oplakávajícím lidi, které sežral, lze sledovat přibližně do roku 400.
Encyklopedie Bartoloměje Anglického
Františkán Bartoloměj Anglický sepsal ve 13. století latinskou encyklopedii O vlastnostech věcí. Ve středoanglickém překladu Johna Trevisy v ní stojí, že najde-li krokodýl člověka na břehu vody, zabije ho, potom nad ním pláče a nakonec ho spolkne. Pláč tu přichází po zabití a před sežráním, tedy jako zdánlivá lítost nad obětí.
Mandevillův cestopis
Nejznámější podobu dal pověře cestopis vydávaný pod jménem rytíře Jana Mandevilla. Vznikl ve druhé polovině 14. století a nejstarší dochovaný text je francouzský. V pasáži o Indii se píše, že tamní krokodýli zabíjejí lidi a žerou je s pláčem, že při žraní hýbou horní čelistí a že nemají jazyk. Autoři studie v časopise BioScience pokládají právě tuto knihu za hlavní důvod, proč se představa tak rozšířila.
Jak se z pověry stalo rčení
Erasmus a Crocodili lachrymae
Erasmus Rotterdamský zařadil obrat do své sbírky přísloví Adagia jako heslo Crocodili lachrymae. Pfeiferův slovník klade Erasmův doklad k roku 1500 a poznamenává, že ho Erasmus označuje za přísloví. Podle Erasma se říká o lidech, kteří předstírají hluboký zármutek nad neštěstím někoho, komu sami přivodili zkázu nebo komu chystají velké zlo. To je přesně dnešní význam.
Dva výklady, které Erasmus uvádí
Erasmus zaznamenal dvě verze. Podle první krokodýl roní slzy, když zdálky spatří člověka, a vzápětí ho sežere. Podle druhé nejprve pozře tělo a hlavu pak zalévá slzami, aby změkla, a sní ji také. Ani jednu Erasmus neověřoval, obě uvádí jako cizí vyprávění.
Slzy jako návnada
Pfeiferův slovník rozlišuje starší podobu bajky, v níž krokodýl oběť oplakává, a pozdější přeznačení, podle něhož pláče proto, aby oběť přilákal. Tuto mladší verzi zná William Shakespeare. Ve druhém dílu Jindřicha VI. přirovnává královna Markéta vévodu z Gloucesteru k truchlícímu krokodýlovi, který žalem láká soucitné pocestné.
Doklady v češtině
Příruční slovník jazyka českého má hesla krokodil a krokodilí s poznámkou, že se vyslovuje dlouhé ý. Mezi doklady z krásné literatury uvádí jak krokodýlí slzy, které někdo pláče neupřímné, tak falešné slzy krokodila. Slovník spisovného jazyka českého už uvádí jen ustálené spojení krokodýlí slzy.
| Verze | Kdo ji uvádí | Jak je doložená |
|---|---|---|
| Krokodýl člověka zabije, pláče nad ním a pak ho spolkne | Bartoloměj Anglický, 13. století | Text encyklopedie existuje, obsah je pověra převzatá ze starších knih. |
| Krokodýl žere lidi s pláčem | Mandevillův cestopis, 14. století | Text cestopisu existuje, kniha je kompilace, ne svědectví z cesty. |
| Krokodýl pláče, aby oběť přilákal | Erasmus, Shakespeare | Podle Pfeiferova slovníku pozdější přeznačení starší bajky. |
| Krokodýl slzami změkčuje hlavu oběti | Erasmus v Adagiích | Erasmus ji uvádí jako cizí vyprávění, pozorováním podložená není. |
| Krokodýlovití při žraní slzí z tělesných příčin | Shaner a Vliet, BioScience 2007 | Pozorování sedmi zvířat na farmě, pět z nich slzelo. |
Co je na tom biologicky pravda
Pozorování z roku 2007
Neurolog Malcolm Shaner a zoolog Kent Vliet z Floridské univerzity uveřejnili roku 2007 v časopise BioScience studii, jejíž název cituje Mandevillovu větu o žraní s pláčem. Vliet natáčel na aligátoří farmě v St. Augustine na Floridě čtyři kajmany a tři aligátory. Pět ze sedmi zvířat při žraní slzelo, některým se v očích tvořila pěna a bubliny. Zvířata žrala na souši, kde jsou slzy vidět. Vlastní krokodýli do pokusu zařazeni nebyli, protože je farma nenaučila žrát mimo vodu.
Proč slzí
Příčinu autoři s jistotou neurčili. Vliet se domnívá, že za slzením stojí syčení a funění, které krmení provází: vzduch se tlačí dutinami lebky, mísí se se slzami ze slzných žláz a vytlačuje je do oka. S lítostí to nemá nic společného, jde o tělesnou reakci při žraní. Starší pokus z počátku 20. století, při němž badatel potíral krokodýlům oči cibulí a solí, slzy nevyvolal, jenže zvířata při něm nežrala.
Krokodýlí slzy v lékařství
Název přešel i do neurologie. Syndrom krokodýlích slz je vzácný následek obrny lícního nervu, při kterém člověku tečou slzy při jídle. Roku 1926 ho popsal ruský neuropatolog F. A. Bogorad a nese i jeho jméno.
Obdoby v jiných jazycích
Rčení je evropské a všude stojí na témže zvířeti, protože se šířilo latinsky psanou literaturou. Jazyky se liší jen stavbou: někde přídavné jméno, jinde druhý pád nebo složenina. Italský slovník Treccani vykládá obrat o něco jinak než čeština, totiž jako lítost toho, kdo napřed spáchal zlo a pak ho marně nebo pokrytecky želí.
| Jazyk | Podoba | Kde je ověřena |
|---|---|---|
| čeština | krokodýlí slzy | Slovník spisovného jazyka českého |
| latina | crocodili lachrymae, klasickým pravopisem lacrimae | Erasmova Adagia |
| němčina | Krokodilstränen | slovník DWDS |
| angličtina | crocodile tears | studie v časopise BioScience |
| francouzština | larmes de crocodile | slovník Larousse |
| italština | lacrime di coccodrillo | slovník Treccani |
Odkud je slovo krokodýl
Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slova krokodýl jen řecký původ. Podle Pfeiferova slovníku přešlo do evropských jazyků přes latinské crocodilus z řeckého slova, které původně označovalo ještěrku. Ve středověké latině se hlásky přesmykly na cocodrillus, a proto má Mandevillův cestopis podobu cockodrill a italština dodnes coccodrillo.
Pravopis a tvary
Krokodýl s ý
Všechny tři novější slovníky, tedy Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny a Akademický slovník cizích slov, mají jedinou podobu krokodýl. Podoby krokodíl a krokodil jsou dnes pravopisné chyby. Latinská předloha má přitom i. Jde o ustálený zápis přejatého slova, podobně jako u dvojice standardní a standartní.
Krokodýlí, ne krokodýlý
Přídavné jméno krokodýlí je odvozeno od názvu zvířete stejně jako rybí, ptačí nebo hadí. Skloňuje se podle měkkého vzoru jarní, a proto má na konci vždy měkké í. Správně je krokodýlí slzy, krokodýlí kůže, krokodýlí farma. Tvar krokodýlý neexistuje.
| Pád | Krokodýlí slzy | Krokodýl, množné číslo |
|---|---|---|
| 1. pád | krokodýlí slzy | krokodýli, krokodýlové |
| 2. pád | krokodýlích slz | krokodýlů |
| 3. pád | krokodýlím slzám | krokodýlům |
| 4. pád | krokodýlí slzy | krokodýly |
| 6. pád | o krokodýlích slzách | o krokodýlech |
| 7. pád | krokodýlími slzami | krokodýly |
Krokodýli, nebo krokodýly
Internetová jazyková příručka uvádí u podstatného jména krokodýl životný mužský rod, dělení kro-ko-dýl a v 1. pádě množného čísla dvojí tvar krokodýli a krokodýlové. Měkké i patří 1. pádu, tvrdé y 4. a 7. pádu: krokodýli plavou, viděli jsme krokodýly, ohrada s krokodýly. Ve 3. a 6. pádě jednotného čísla jsou správně oba tvary, krokodýlovi i krokodýlu.
Šest omylů o krokodýlích slzách
- Krokodýl pláče lítostí. Slzení při žraní je tělesná reakce, s citem nesouvisí.
- Krokodýli neslzí vůbec, je to celé výmysl. Pozorování z roku 2007 zachytilo slzení při krmení u pěti ze sedmi kajmanů a aligátorů.
- Rčení vymyslel Shakespeare. Latinské přísloví zapsal Erasmus už roku 1500 a pověra je o staletí starší.
- Mandeville popsal, co viděl. Cestopis je kompilace ze starších knih a krokodýlí pasáž opakuje učenou pověru.
- Píše se krokodílí slzy. Uprostřed slova je tvrdé ý, měkké í patří jen na konec přídavného jména.
- Krokodýlí slzy jsou jakýkoli hraný pláč. Rčení míří hlavně na toho, kdo oplakává škodu, kterou sám způsobil.
Podobně dlouhou cestu z antických textů do běžné řeči mají rčení Achillova pata a Damoklův meč.
Další slova a rčení s doloženým původem shrnuje přehled původu slov a rčení.
Časté otázky
Co znamenají krokodýlí slzy?
Krokodýlí slzy jsou předstíraný, neupřímný pláč nebo soucit. Slovník spisovného jazyka českého je vykládá slovy neupřímné, falešné. Rčení se používá hlavně o člověku, který lituje neštěstí, jež sám způsobil.
Jaký je původ rčení krokodýlí slzy?
Rčení vychází z pověry, že krokodýl pláče nad člověkem, kterého zabil a žere. Podle etymologického slovníku Wolfganga Pfeifera lze tuto bajku sledovat zhruba do roku 400. Ve 13. století ji má encyklopedie Bartoloměje Anglického, ve 14. století Mandevillův cestopis a roku 1500 Erasmus.
Pláčou krokodýli doopravdy?
Slzí, ale ne z lítosti. Studie Malcolma Shanera a Kenta Vlieta v časopise BioScience z roku 2007 popsala, že pět ze sedmi sledovaných kajmanů a aligátorů při žraní na souši slzelo. Příčinou je podle nich nejspíš vzduch, který se při syčení a funění tlačí dutinami lebky k slzným žlázám.
Jak zní krokodýlí slzy latinsky?
Erasmus Rotterdamský uvádí ve sbírce Adagia heslo Crocodili lachrymae. Klasickým latinským pravopisem se totéž píše crocodili lacrimae. Říká se podle něj o lidech, kteří předstírají zármutek nad neštěstím toho, komu sami uškodili.
Píše se krokodýlí, nebo krokodílí slzy?
Správně je krokodýlí slzy. Slovo krokodýl se píše s tvrdým ý, jak ho uvádí Slovník spisovného jazyka českého. Přídavné jméno krokodýlí se skloňuje podle vzoru jarní, a proto má na konci měkké í.
Jaký je rozdíl mezi krokodýli a krokodýly?
Krokodýli je 1. pád množného čísla, krokodýly je 4. a 7. pád. Píše se tedy krokodýli plavou, ale viděli jsme krokodýly. Internetová jazyková příručka uvádí v 1. pádě množného čísla také tvar krokodýlové.
Co o krokodýlech píše Mandevillův cestopis?
Cestopis ze druhé poloviny 14. století v pasáži o Indii uvádí, že krokodýli zabíjejí lidi a žerou je s pláčem, že při žraní hýbou horní čelistí a že nemají jazyk. Kniha je kompilace ze starších pramenů, ne záznam skutečné cesty.
Co je syndrom krokodýlích slz?
Syndrom krokodýlích slz je vzácný následek obrny lícního nervu, při kterém člověku tečou slzy při jídle. Roku 1926 ho popsal ruský neuropatolog F. A. Bogorad, proto se mu říká také Bogoradův syndrom.
