Augiášův chlév: význam, původ a použití rčení
Augiášův chlév je přenesené označení pro velký nepořádek, který vznikl dlouhou nedbalostí a jehož odstranění vyžaduje mimořádné úsilí. Rčení vychází z řeckého mýtu o Héraklovi, který měl vyčistit dobytčí ohrady élidského krále Augiáše, zanesené hnojem. Odtud i ustálené spojení vyčistit Augiášův chlév, tedy udělat důkladný pořádek a zjednat nápravu tam, kde se to dlouho nikomu nechtělo. V češtině se používá v publicistice i v běžné řeči, nejčastěji o úřadech, firmách nebo zanedbaných domácnostech.
Ve zkratce
- Význam: velký nepořádek zaviněný nedbalostí, v přeneseném smyslu i nepořádek v organizaci nebo ve věcech veřejných.
- Spojení se slovesem vyčistit nebo vymést znamená udělat pořádek a zjednat nápravu.
- Původ: jeden z Héraklových úkolů, které mu uložil mykénský král Eurystheus.
- Héraklés podle mýtu nenosil hnůj ručně, ale do ohrad svedl řeku, podle různých autorů Alfeios a Péneios, jen Alfeios, nebo Menios.
- Augiášův se píše s velkým A, protože jde o přivlastňovací přídavné jméno od vlastního jména.
- Příbuzná rčení z antiky: sisyfovská práce, gordický uzel, Achillova pata.
Co znamená Augiášův chlév
Slovník spisovného jazyka českého uvádí spojení hned u dvou hesel, u jména Augiáš i u slova chlév. V obou případech ho vykládá stejně: v přeneseném významu jde o velký nepořádek zaviněný nedbalostí a slovník přidává i expresivní synonymum svinstvo. Jako ustálený obrat uvádí vymést nebo vyčistit ten Augiášův chlév s významem udělat pořádek, zjednat nápravu. Slovník tedy potvrzuje, že rčení nese dvě složky: rozsah nepořádku a jeho dlouhodobou příčinu.
Nepořádek, který vznikal dlouho
Rozdíl oproti obyčejnému nepořádku je v čase a v příčině. O Augiášově chlévu nemluvíme, když se v kuchyni po večeři hromadí nádobí. Mluvíme o něm tam, kde se problémy kupily léta, nikdo je neřešil a teď jsou tak velké, že běžné uklízení nestačí. Proto se rčení tak často objevuje v souvislosti s úřady, státními podniky nebo spolky, kde se nová vedení chlubí, že vyčistí to, co předchůdci nechali zanést.
Doslovný a přenesený význam slova chlév
Chlév je podle Slovníku spisovného jazyka českého místnost nebo budova pro hospodářská zvířata, zejména pro hovězí dobytek. Obecná čeština zná tvar chlív. Slovník k heslu řadí i expresivní obraty je to tu jako v chlívě a je tu učiněný chlív, oba pro místo, kde je nepořádek a nečisto. Rčení o Augiášovi tak navazuje na obraz, který čeština zná i bez antiky, jen mu dodává rozměr celé dlouhé nedbalosti.
Mýtus o Héraklovi a Augiášovi
Héraklés musel na příkaz mykénského krále Eurysthea vykonat řadu těžkých úkolů. Ve výčtu, který zachovala Bibliothéké připisovaná Apollodórovi (dnes se mluví o Pseudo-Apollodórovi), je čištění Augiášových ohrad pátým úkolem, hned po lvu, hydře, lani a kanci. Augiáš, řecky Augeiás, byl podle tohoto podání králem Élidy na západě Peloponésu a vlastnil obrovská stáda. O jeho otci se prameny rozcházejí, uvádí se Hélios, Poseidón nebo Phorbás.
Úkol na jediný den
Podle Pseudo-Apollodóra měl Héraklés vynést hnůj z Augiášových ohrad za jediný den. Ke králi přišel, aniž by se zmínil o Eurystheově rozkazu, a nabídl mu, že práci zvládne výměnou za desetinu dobytka. Augiáš nevěřil, že je něco takového možné, a odměnu slíbil. Héraklés si za svědka vzal Augiášova syna Fylea. Pak prorazil základy ohrady, svedl do ní dvě řeky tekoucí nedaleko sebe a vodě připravil odtok.
Řeky Alfeios a Péneios
Pseudo-Apollodóros jmenuje řeky Alfeios a Péneios. Diodóros Sicilský ve čtvrté knize své Historické knihovny uvádí jen Alfeios a přidává důležitý motiv: Eurystheus mu úkol uložil, aby ho ponížil, a nařídil mu pracovat bez cizí pomoci. Héraklés odmítl nosit hnůj na ramenou jako něco nedůstojného, nechal proud udělat práci za sebe a chlévy vyčistil za jeden den. Diodóros to oceňuje jako důvtip, kterým se vyhnul potupě.
Pausaniás a řeka Menios
Cestopisec Pausaniás vypráví příběh v páté knize svého Popisu Řecka trochu jinak. Augiáš měl podle něj tolik dobytka, že větší část jeho země ležela pod hnojem neobdělaná. Hérakla přemluvil, aby mu zemi vyčistil, a slíbil mu za to část Élidy nebo jinou odměnu. Héraklés podle Pausania svedl do hnoje řeku Menios. Na podstatě se ale všichni tři autoři shodují: síla vody nahradila lopatu a dílo bylo hotové rychle.
Spor o odměnu a jeho dohra
Mýtus nekončí čistým chlévem. Podle Pseudo-Apollodóra Augiáš zjistil, že Héraklés jednal na Eurystheův rozkaz, a odměnu odmítl vyplatit. Popřel, že by ji slíbil, a souhlasil s rozhodčím řízením. Fyleus však svědčil proti otci, a rozzlobený Augiáš proto vyhnal z Élidy syna i Hérakla. Pausaniás uvádí jiný důvod odmítnutí: Héraklés podle krále úkol splnil důvtipem, a ne námahou, takže si odměnu nezasloužil.
Eurystheus úkol neuznal
Héraklés nepochodil ani u toho, kdo mu práci zadal. Eurystheus podle Pseudo-Apollodóra úkol nezapočítal mezi deset, které mu měl Héraklés vykonat, protože ho splnil za mzdu. Hrdina tak za jediný den odvedl obrovskou práci a nedostal za ni uznání od žádné strany. I tato část příběhu dobře sedí k dnešnímu užití rčení: kdo uklízí cizí dlouholetý nepořádek, se často nedočká vděku.
Héraklova odplata
Diodóros vypráví, že se Héraklés později na Peloponés vrátil a táhl proti Augiášovi, protože ho připravil o odměnu. První výprava se nezdařila. Později však Élidu dobyl, Augiáše zabil a vládu předal Fyleovi, kterého otec vyhnal za to, že ve sporu rozhodl v Héraklův prospěch. Pro význam rčení už tahle dohra podstatná není, ukazuje ale, že antičtí autoři brali celý příběh i jako vyprávění o slibu a jeho porušení.
Pravopis a skloňování
Proč Augiášův s velkým A
Augiášův je přivlastňovací přídavné jméno utvořené od vlastního jména Augiáš příponou ův. Taková přídavná jména se v češtině píšou s velkým počátečním písmenem stejně jako jméno, od kterého vznikla, a tak je uvádí i Slovník spisovného jazyka českého. Jinak je tomu u přídavných jmen s příponou ský, jako je sisyfovský nebo gordický, která se píšou s malým písmenem. Proto píšeme rčení o Augiášovi s velkým A, ale sisyfovská práce s malým s.
Tvary jména Augiáš
Jméno Augiáš má podle slovníku ve druhém pádě koncovku e, tedy bez Augiáše, a skloňuje se jako jiná mužská jména zakončená na š: Augiášovi, s Augiášem. Přivlastňovací tvar se mění podle rodu a pádu podstatného jména, ke kterému patří: Augiášova stáda, Augiášovo království. Chlév má podle slovníku ve druhém pádě chléva a v šestém pádě chlévě, takže správně je z Augiášova chléva a v Augiášově chlévě, s Augiášovým chlévem.
Jednotné i množné číslo
V češtině se ustálilo jednotné číslo, ačkoli antické prameny mluví o ohradách nebo chlévech v množném čísle. Množné tvary Augiášovy chlévy, z Augiášových chlévů nebo v Augiášových chlévech jsou gramaticky správně a dají se použít, když se mluví přímo o mýtu. V přeneseném významu ale čtenáři rychleji pochopí ustálené jednotné číslo. Kdo chce rčení obměnit, má na výběr slovesa, slovník sám uvádí vymést i vyčistit.
Jak rčení správně používat
Kde se rčení hodí
Rčení se hodí tam, kde je potřeba popsat velký a dlouho neřešený nepořádek a zároveň naznačit, že jeho odstranění bude těžké. Typicky jde o instituce, rozpočty, archivy, staré smlouvy nebo zanedbané budovy. Má knižní a trochu ironický nádech, takže se dobře uplatní v novinovém komentáři, v projevu nebo v nadsázce mezi kolegy. Do věcného úředního textu se nehodí, stejně jako jiná obrazná spojení, která popisuje přehled české frazeologie.
Příklady vět
- Nový ředitel slíbil, že konečně vyčistí Augiášův chlév, který po sobě nechalo předchozí vedení.
- Účetnictví spolku bylo po deseti letech bez kontroly skutečným Augiášovým chlévem.
- Půda plná starého nábytku a krabic byla Augiášovým chlévem, který jsme museli vymést před přestavbou.
- Komise měla během několika měsíců uklidit Augiášovy chlévy ve stavebních zakázkách města.
Čemu se vyhnout
Rčení ztrácí sílu, když se použije na drobný nebo krátkodobý nepořádek, třeba na neuklizený stůl po jednom dni. Pak působí přehnaně, i když v nadsázce to může fungovat. Častou chybou je také malé písmeno, tedy augiášův, nebo zkomolený tvar jména. Pozor i na záměnu s obrazem Héraklovy síly: rčení o Augiášově chlévě nepopisuje sílu toho, kdo uklízí, ale rozsah a původ nepořádku, který je třeba odstranit.
Podobná rčení z antiky
Augiášovo rčení patří do skupiny obratů, které čeština převzala z řeckých mýtů. Nejblíž mu je sisyfovská práce, tedy marné úsilí, které nikdy neskončí. Rozdíl je podstatný: Sísyfos svůj kámen valí věčně, kdežto Héraklés chlév vyčistil jednou provždy a důvtipem. Rčení o Augiášovi proto obsahuje i naději, že nepořádek odstranit jde, jen to chce správný nápad a odvahu se do něj pustit. Patří sem i rčení Prokrustovo lože, které popisuje násilnou šablonu, do níž se vše vtěsnává bez ohledu na skutečnou velikost.
Gordický uzel a rychlé řešení
Héraklovo řešení připomíná příběh, ze kterého vzniklo rčení gordický uzel. Alexandr Veliký podle tradice spletený uzel nerozplétal, ale přesekl, a Héraklés hnůj nenosil, ale nechal ho odplavit řekou. Obě rčení oslavují nekonvenční řešení zdánlivě nemožného úkolu. Zatímco přeseknout gordický uzel ale znamená rázně rozhodnout, vyčistit Augiášovy chlévy znamená hlavně důkladně a od základu uklidit.
Další rčení z řeckých bájí
Z řeckých příběhů pochází i Achillova pata, slabé místo jinak silného člověka, nebo danajský dar, který vypadá výhodně a přinese zkázu. Všechna tato spojení se píšou podle stejných pravidel: přivlastňovací přídavné jméno s příponou ův nebo in s velkým písmenem, přídavné jméno s příponou ský s malým. Další výklady jsou soustředěné v rubrice původ slov a rčení.
Pět věcí, které si zapamatovat
- Augiášův chlév je velký nepořádek zaviněný nedbalostí. Tak ho vykládá Slovník spisovného jazyka českého.
- Vyčistit ho znamená zjednat nápravu. Slovník uvádí i variantu vymést.
- Původ je v Héraklově úkolu. U Pseudo-Apollodóra jde o pátý úkol, splněný za jediný den.
- Héraklés použil řeku, ne lopatu. Prameny jmenují Alfeios a Péneios, jen Alfeios, nebo Menios.
- Augiášův se píše s velkým A. Je to přivlastňovací přídavné jméno od vlastního jména.
Časté otázky
Co znamená Augiášův chlév?
Je to přenesené označení pro velký nepořádek, který vznikl dlouhou nedbalostí. Slovník spisovného jazyka českého ho vykládá právě takto a uvádí i spojení vyčistit nebo vymést ten chlév ve významu udělat pořádek a zjednat nápravu.
Kdo byl Augiáš?
Podle řeckých mýtů byl Augiáš králem Élidy na Peloponésu a vlastnil obrovská stáda dobytka. Jeho ohrady byly zanesené hnojem a jejich vyčištění se stalo jedním z úkolů, které Eurystheus uložil Héraklovi.
Jak Héraklés vyčistil Augiášovy chlévy?
Nevynášel hnůj ručně, ale do ohrad svedl řeku a voda je vyčistila za jediný den. Pseudo-Apollodóros jmenuje řeky Alfeios a Péneios, Diodóros Sicilský jen Alfeios a Pausaniás řeku Menios.
Dostal Héraklés za vyčištění chléva odměnu?
Nedostal. Augiáš slíbenou odměnu odepřel a podle Pseudo-Apollodóra vyhnal Hérakla i vlastního syna Fylea, který svědčil v Héraklův prospěch. Eurystheus navíc úkol neuznal, protože byl vykonán za mzdu.
Píše se Augiášův s velkým A?
Ano. Augiášův je přivlastňovací přídavné jméno utvořené od vlastního jména, a proto se píše s velkým písmenem. S malým písmenem se naopak píšou přídavná jména s příponou ský, například sisyfovská práce.
Jaký je rozdíl mezi Augiášovým chlévem a sisyfovskou prací?
Rčení o Augiášovi popisuje velký nepořádek, který jde jednou provždy odstranit, pokud se najde správné řešení. Sisyfovská práce naopak znamená marné úsilí, které nikdy neskončí, protože kámen se pokaždé skutálí zpět.
Zdroje:
- Slovník spisovného jazyka českého: Augiáš (ssjc.ujc.cas.cz)
- Apollodorus: The Library 2.5.5 (perseus.tufts.edu)
- Diodorus Siculus: Library of History IV (penelope.uchicago.edu)
