Původ slova Vánoce: odkud je a co znamená Weihnachten
Slovo Vánoce přišlo do češtiny z němčiny a jeho předlohou je starší podoba dnešního Weihnachten, doslova svaté noci. Na tom se shodují slovníky i jazykovědci. Jisté naopak není, jak a kdy k přejetí došlo: jeden výklad počítá s napůl přejatým a napůl přeloženým slovem, druhý s přejetím celého slova už před cyrilometodějskou misí. Oblíbené vyprávění o pohanských dvanáctnocích odmítl časopis Naše řeč jako výmysl.
Ve zkratce
- Vánoce jsou podle Slovníku spisovného jazyka českého slovo z německého základu.
- Německé Weihnachten vzniklo ze středověkého spojení ze den wīhen nahten, tedy o svatých nocích.
- Většinový výklad: druhá část byla přeložena slovem noc, první jen hláskově upravena.
- Výklad F. V. Mareše: celé slovo bylo přejato ze starohornoněmeckého *wīnnahten ještě před příchodem Cyrila a Metoděje.
- Dobu přejetí jazykovědci za jasnou nepovažují, v češtině je slovo známé spíše až od 14. století.
- Výklad z dvanácti nocí slunovratu je novodobá lidová etymologie.
- Velké V se píše od pravopisné úpravy z roku 1993, přídavné jméno vánoční má písmeno malé.
Co slovo Vánoce znamená a jak se používá
Vánoce jsou podstatné jméno pomnožné ženského rodu. Má jen tvary množného čísla, i když označuje jedny svátky: Letošní Vánoce strávíme na horách. nebo Do Vánoc zbývají tři týdny. Slovník spisovného jazyka českého je vykládá jako křesťanské svátky od 24. do 26. prosince oslavující narození Krista, spojené i bez náboženského obsahu hlavně s nadílkou.
Svátek i celé období
Starší Příruční slovník jazyka českého bere slovo šířeji. Vánoce jsou v něm období od Štědrého večera do Tří králů, tedy svátky i všední dny mezi nimi. V církevním užití slovník uvádí svátek Narození Páně 25. prosince.
Odkud slovo Vánoce je: německé Weihnachten
Německý původ je ta část výkladu, o které se nevede spor. Slovník spisovného jazyka českého uvádí u hesla poznámku z německého základu a Naše řeč už v roce 1922 napsala, že Vánoce jsou ze staroněmeckého weinahten. Totéž píše Anna Černá z Ústavu pro jazyk český v časopise Živa.
Svatá noc ve středověké němčině
Etymologický slovník Wolfganga Pfeifera, dostupný ve slovníku DWDS, vykládá Weihnacht jako staženou podobu středohornoněmeckého wīenacht nebo wīnaht. Ta vznikla ze spojení diu wīhe naht, vlastně svatá noc, doloženého z druhé poloviny 12. století. První část je přídavné jméno wīh, ve středověké němčině wīch, které znamenalo svatý a souvisí se slovesem weihen, světit.
Proč je německé slovo v množném čísle
Dnešní Weihnachten vychází podle téhož slovníku z tvaru wīhenachten, doloženého ve 13. století. Ten vznikl ze 3. pádu množného čísla ve spojení ze den wīhen nahten, tedy o svatých nocích. Množné číslo je tedy už v německé předloze. Jak se podobně dědí pojmenování v kalendáři, ukazuje text o tom, odkud jsou názvy měsíců.
Jak se z německého slova stalo české: dva výklady
Tady jistota končí. Anna Černá v Živě píše, že způsob přejetí není úplně jasný, a Irena Vaňková ve studii o Vánocích dodává, že nejasná je i doba přejetí. Proti sobě stojí dvě vysvětlení.
Napůl přejato, napůl přeloženo
Podle prvního výkladu Češi německé slovo rozložili. Druhou část přeložili domácím noc a první, německé Wei-, jen počeštili na vá-. Takovému slovu se říká hybridní kalk nebo polokalk. Helena Karlíková tento výklad v Naší řeči v roce 2005 označila za většinový. Uvádí ho i Černá v Živě.
Přejato jako celek
Druhý výklad publikoval František Václav Mareš v roce 1959 v časopise Slavia. Podle něj čeština převzala celé slovo, a to ze starohornoněmeckého *wīnnahten. Hvězdička značí tvar rekonstruovaný, nezapsaný v památkách. Václav Machek podle Igora Němce ve svém etymologickém slovníku napsal, že Marešův výklad překonal všechny starší. Přiklonil se k němu také Stefan Michael Newerkla v monografii o německých výpůjčkách.
Kdy slovo do češtiny přišlo
Mareš kladl přejetí do doby před cyrilometodějskou misí. Vaňková ale upozorňuje, že Jiří Rejzek ve svém etymologickém slovníku uvádí proti tak starému datu protiargumenty. Černá shrnuje stav opatrně: starší zdroje s tak ranou výpůjčkou počítají, v češtině je však slovo známé spíše až od 14. století. Elektronický slovník staré češtiny vede heslo v podobě vánocě.
| Verze původu | Kdo ji uvádí | Jak je doložená |
|---|---|---|
| Z němčiny, předlohou je starší podoba slova Weihnachten | Slovník spisovného jazyka českého, Naše řeč 1922, Živa 2022 | Doložená, prameny se shodují |
| Polokalk: vá- upraveno z německého Wei-, noce přeloženo | Igor Němec, Anna Černá, podle Karlíkové většina etymologů | Většinový výklad, způsob přejetí ale není úplně jasný |
| Přejetí celého slova ze starohornoněmeckého *wīnnahten před cyrilometodějskou misí | F. V. Mareš 1959, Václav Machek, Stefan Michael Newerkla | Uznávaný výklad, výchozí tvar je rekonstruovaný, k dataci jsou námitky |
| Z pohanských dvanáctnocí slunovratu | Mladý svět 1987, kniha Vánoce jedna báseň z roku 1989 | Bez dokladu, Igor Němec ji v Naší řeči odmítl |
Dvanáctnoce a další mýty
Kolem slova koluje jedna vytrvalá lidová etymologie a jedna polopravda.
Dvanáct nocí slunovratu
Podle tohoto vyprávění slavili pohanští předkové dvanáct dní slunovratu, říkali jim dvanáctnoce nebo dvánnoce a nějaký křesťanský potomek si název upravil na vánoce. Igor Němec v Naší řeči v roce 1991 uvedl, odkud výklad je: z týdeníku Mladý svět z roku 1987 a z knížky Vánoce jedna báseň z roku 1989.
Proč výklad neobstojí
Němec namítl dvě věci. Výklad jde proti tomu, co o slově zjistili etymologové, a předpokládá, že podobu slova změnil zásah jednotlivce. Slova se ale mění podle hláskových zákonitostí. Stejně si lidé domýšlejí původ národního jména, jak ukazuje článek o tom, odkud je slovo Čech.
Pohanský svátek, ale křesťanské slovo
Že se zimní slavnosti konaly už před křesťanstvím, jazykovědci nepopírají. Emanuel Michálek v Naší řeči napsal, že slavnosti v době zimního slunovratu církev později nahradila Vánocemi. Samo slovo ale pohanské není: Machek ho podle Němce pokládal za přejatý křesťanský termín. Původ svátku a původ jeho jména jsou dvě různé otázky. Legendy provázejí i jiná slova, viz text o původu slova OK.
Štědrý den, koleda, Ježíšek: slova z vánočního slovníku
Německý původ má jen samo jméno svátků, ostatní vánoční výrazy přišly odjinud nebo vznikly doma.
Štědrý den
Štědrý den a Štědrý večer označují 24. prosinec. Přídavné jméno štědrý je praslovanské. Vaňková cituje Machkův výklad, podle něhož původně označovalo toho, kdo něčím plýtvá a rozhazuje, a teprve potom přešlo do oblasti mravní jako opak lakoty. Od Štědrého dne je odvozena štědrovka nebo štědrovnice, nářeční název vánočky ze severních Čech, který zachytil Český jazykový atlas.
Koleda
Koleda je podle Slovníku spisovného jazyka českého z latiny. Emanuel Michálek v Naší řeči v roce 1965 vyložil, že souvisí s latinským Kalendae, prvním dnem v měsíci, stejně jako kalendář. Koleda je ale přejetí mnohem starší: staročeská podoba kolada ukazuje na pravidelnou změnu nosové hlásky, ke které později už nedocházelo.
Ježíšek
Ježíšek je zdrobnělina jména Ježíš. Slovník spisovného jazyka českého u ní uvádí druhý význam Štědrý večer nebo den, například dostat dárek k Ježíšku. S malým písmenem zapisuje ježíška jako štědrovečerní dárek, nadílku: dostat bohatého ježíška. K jménům dnů v kalendáři se vrací článek o tom, jak vznikly názvy dnů v týdnu.
Advent, Velikonoce a slovenské Vianoce
Původ nejběžnějších svátečních slov shrnuje tabulka. Zakončení slova Velikonoce podle Petra Sgalla snad vzniklo pod vlivem jména Vánoce.
| Slovo | Původ | Kdo to uvádí |
|---|---|---|
| Vánoce | z němčiny, předlohou je starší podoba slova Weihnachten | Slovník spisovného jazyka českého, Naše řeč |
| Štědrý den | domácí, od praslovanského přídavného jména štědrý | Machek podle Vaňkové |
| koleda | z latinského Kalendae, první den v měsíci | Naše řeč 1965 |
| Ježíšek | domácí zdrobnělina jména Ježíš | Slovník spisovného jazyka českého |
| advent | z latinského adventus, příchod, v češtině od 14. století | Anna Černá, Živa |
| Velikonoce | z původního veliká noc, zakončení snad podle Vánoc | Naše řeč 1922, Petr Sgall |
| Vianoce | slovenská obdoba téhož německého slova | Mareš 1959, Vaňková |
Pravopis a tvary
Vánoce se píšou s velkým počátečním písmenem. Internetová jazyková příručka je uvádí mezi významnými dny a svátky vedle Velikonoc, Štědrého dne a Božího hodu vánočního. Podrobnosti k dalším svátkům shrnuje článek o tom, jak psát velká písmena u svátků.
Velké V platí od roku 1993
Starší texty mají vánoce s malým písmenem a není to chyba. Naše řeč v roce 1921 připomínala, že se vánoce a velikonoce podle tehdejších Pravidel píšou malým písmenem. Velké měly jen svátky jednodenní, například Nový rok nebo Štědrý den. Teprve Pravidla českého pravopisu z roku 1993 rozšířila velké písmeno na vícedenní Vánoce, Velikonoce a Svatodušní svátky.
Co se píše s malým písmenem
Přídavné jméno vánoční má malé písmeno: vánoční stromek, vánoční koleda. Malé písmeno má podle Internetové jazykové příručky i spojení vánoční svátky a slovo advent, protože jde o druhové názvy.
Skloňování: Vánocům a před Vánoci
Internetová jazyková příručka uvádí tvary bez Vánoc, k Vánocům, o Vánocích, před Vánocemi i před Vánoci. V 7. pádě jsou tedy správně obě podoby. Naše řeč v roce 1922 vysvětlila proč: slovo se původně skloňovalo podle vzoru země a mělo 3. pád k vánocím.
Šest omylů o slově Vánoce
- Vánoce jsou ze slova dvanáctnoce. Výklad pochází z publicistiky osmdesátých let a Naše řeč ho odmítla.
- Vánoce jsou původní slovanské slovo. Slovníky i jazykovědci se shodují na německém základu, domácí je nejvýš druhá část noc.
- Jazykovědci přesně vědí, jak a kdy slovo vzniklo. Způsob i doba přejetí zůstávají sporné, proti sobě stojí dva výklady.
- Koleda je staré slovanské slovo. Je přejatá z latinského Kalendae, i když velmi dávno.
- Vánoce s malým v jsou ve staré knize chyba. Do roku 1993 to byla pravopisná norma.
- Správně je jen před Vánocemi. Internetová jazyková příručka uvádí i tvar před Vánoci.
Další slova a rčení s doloženým původem shrnuje přehled původu slov a rčení.
Časté otázky
Odkud pochází slovo Vánoce?
Z němčiny. Předlohou je starší podoba dnešního německého Weihnachten, které vzniklo ze středověkého spojení ze den wīhen nahten, tedy o svatých nocích.
Co znamená německé Weihnachten?
Doslova svaté noci. První částí je přídavné jméno wīh, svatý, druhou slovo Nacht, noc. Spojení je doložené z druhé poloviny 12. století.
Je jisté, jak slovo Vánoce vzniklo?
Jistý je německý původ, způsob přejetí ne. Většinový výklad říká, že druhá část byla přeložena slovem noc a první jen hláskově upravena. Mareš je naopak v roce 1959 vyložil jako přejetí celého starohornoněmeckého výrazu.
Kdy se slovo Vánoce dostalo do češtiny?
Doba přejetí není jasná. Mareš a po něm Václav Machek ji kladli už před cyrilometodějskou misi, Jiří Rejzek proti tomu podle Ireny Vaňkové uvádí protiargumenty. Anna Černá z Ústavu pro jazyk český píše, že v češtině je slovo známé spíše až od 14. století.
Pocházejí Vánoce ze slova dvanáctnoce?
Nepocházejí. Tento výklad se objevil v týdeníku Mladý svět v roce 1987 a v knize Vánoce jedna báseň z roku 1989. Igor Němec ho v Naší řeči v roce 1991 odmítl.
Píšou se Vánoce s velkým písmenem?
Ano. Velké písmeno zavedla Pravidla českého pravopisu z roku 1993, do té doby se psaly vánoce s malým. Přídavné jméno vánoční a spojení vánoční svátky mají podle Internetové jazykové příručky písmeno malé.
Je správně před Vánoci, nebo před Vánocemi?
Správně je obojí. Internetová jazyková příručka uvádí v 7. pádě tvary Vánocemi i Vánoci, ve 3. pádě Vánocům a v 6. pádě Vánocích.
Odkud je slovo koleda?
Z latiny. Souvisí s latinským Kalendae, které označovalo první den v měsíci, a je tak příbuzné se slovem kalendář. Podle Naší řeči jde o přejetí značně staré.
