Ú, nebo ů: kdy se píše čárka a kdy kroužek

Ú s čárkou se píše na začátku slova, po předponě a na začátku druhé části složeniny, tedy úl, neúspěch, trojúhelník. Ů s kroužkem se píše uvnitř a na konci domácích slov, tedy dům, růže, stromů, domů. Výjimkou jsou hlavně přejatá slova, která mají čárku i uprostřed nebo na konci: múza, túra, ragú.

Ve zkratce

• Ú na začátku slova: úl, úcta, úzký, Ústí.
• Ú po předponě, když samotné slovo začíná ú: neúspěch, nadúroda, zúčastnit se.
• Ú na začátku druhé části složeniny: trojúhelník, samoúčelný.
• Ů uvnitř a na konci domácích slov: dům, sůl, bratrův, stromů, domů.
• Ú v přejatých slovech: múza, túra, skútr, ragú, iglú.
• V citoslovcích je správně obojí: bú i bů.
• Kroužek je pozůstatek písmene o ze staré dvojhlásky uo.

Základní pravidlo: čárka na začátku, kroužek uvnitř

Ú a ů se vyslovují úplně stejně, obě písmena zapisují jedinou hlásku, dlouhé ú. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český proto rozhoduje podle místa ve slově. Ve slovech domácího původu se na začátku slova píše vždy ú a uvnitř slova vždy ů. Výjimky se týkají švu mezi předponou a zbytkem slova, složenin a přejatých slov. Tím se pravidlo liší od psaní i a y, kde žádné takto jednoduché vodítko neexistuje.

Ú na začátku slova

Kdykoli slovo začíná dlouhým ú, píše se čárka. Příručka uvádí například úl, úcta, ústava, účel, úleva, úhrada, úžas, úzký, únavný, úspěšný a slovesa účtovat, útočit, úročit. Platí to i pro zeměpisná jména, takže se píše Ústí, Újezd, Úvaly nebo řeka Úhlava. Na začátku vlastního jména se tedy píše velké Ú s čárkou.

Ů uvnitř a na konci slova

Uvnitř domácích slov se píše kroužek: dům, trůn, důl, sůl, hrůza, růže, můj, svůj, půjčit, kvůli, vůči. Kroužek patří i do předpon, například průvodce, původní, důkaz, zůstat, do přípony v přivlastňovacích tvarech bratrův, učitelův, Benešův a do koncovek stromů, stromům, cílů, hokejistům. Na konci domácích slov se píše kroužek, proto správně domů a dolů.

Ú po předponě a ve složeninách

Nejvíc zaváhání přináší čárka uprostřed slova. Vysvětlení je jednoduché: když se před slovo začínající na ú přidá předpona nebo další část složeniny, čárka zůstává. Slovo úspěch začíná ú, a proto se píše i neúspěch. Co je předpona, kořen a přípona, rozebírá podrobněji článek o stavbě slova v češtině.

Po předponě

Internetová jazyková příručka uvádí příklady neúcta, neúspěch, nadúroda, protiúder, neúnavný, bezúhonný, bezúčelný, protiústavní, zúrodnit, zúčastnit se, zúročit, vyústit. Stejně se chová i bezúročný, protože vychází ze slova úročný, a Slovník spisovného jazyka českého ho tak uvádí. Předpona čárku nemění, jen se přilepí zepředu. Podobně se na švu předpony a kořene setkávají dvě stejné souhlásky ve slovech jako rozzlobit, o tom je text o zdvojených souhláskách.

Ve složeninách

Složenina vzniká spojením dvou slov v jedno. Když druhá část začíná na ú, čárka zůstává i tady: trojúhelník, euroústava, samoúčelný, dvouúrovňový, spoluúčinkovat. Trojúhelník je zkrátka troj a úhelník, a proto se nikdy nepíše s kroužkem. Stejně tak u třetího stupně přídavných jmen, kde příručka uvádí tvar nejúspěšnější: předpona nej se jen přidá před slovo úspěšnější.

Pozor na zůstat a průvodce

Čárku po předponě je třeba odlišit od kroužku, který je součástí předpony samotné. Ve slovech zůstat, průvodce, průmysl, původní nebo působit je kroužek uvnitř slova a příručka ho výslovně řadí k ů v předponách. Rozhoduje, zda zbytek slova po odtržení předpony začíná na ú. U slova zúčastnit se zbude účastnit se, proto čárka. U slova zůstat takové slovo nezbude, proto kroužek.

Výjimky: přejatá slova, citoslovce a nářečí

Pravidlo o kroužku uvnitř slova platí pro slova domácího původu. Přejatá slova si čárku nechávají i uprostřed a na konci. Internetová jazyková příručka jmenuje například múza, medúza, túje, túra, trubadúr, kúra, manikúra, pedikúra, ragú, iglú. Slovník spisovného jazyka českého uvádí s čárkou také skútr, slovo převzaté z angličtiny. Jak se cizí slova v češtině přizpůsobují, vysvětluje článek o přejatých slovech.

Kúra, nebo kůra

Dvojice kúra a kůra ukazuje, že na čárce záleží i pro význam. Kúra s čárkou je léčebný proces, kůra s kroužkem je povrchová vrstva. Píše se tedy lázeňská kúra a odtučňovací kúra, ale dubová kůra a březová kůra. Kúra je slovo přejaté z latiny, kůra je slovo domácí, a proto se každé řídí jinou částí pravidla.

Kultura a fúze

Ne každé přejaté slovo má dlouhé ú. Zakončení na ura se podle příručky píše jen krátce: kultura, struktura, faktura, brožura, literatura. Podoby s čárkou jsou u nich chybné. Dvojí zápis připouští jen drezura i drezúra. Slovo fúze se od roku 1993 píše základně s čárkou, u slov difuze, infuze, transfuze jsou správně obě podoby, s u i s ú.

Citoslovce a štrúdl

V citoslovcích, tedy slovech napodobujících zvuky, příručka připouští obojí: vrkú i vrků, cukrú i cukrů, bú i bů. Co citoslovce jsou, shrnuje text o citoslovcích a částicích. Obojí je správně také ve slově štrúdl i štrůdl. Slovo pochází z němčiny, ale podle příručky natolik zdomácnělo, že častá podoba s kroužkem je přijatelná. Starší Slovník spisovného jazyka českého uváděl jen štrúdl.

Nářeční tvary

Čárka uvnitř slova se objevuje také při zápisu nářečí, kde se slova vyslovují jinak než ve spisovné češtině. Příručka uvádí příklady múka a za starú Břeclavú. Ve spisovném textu se takové tvary nepoužívají, patří do nářečních textů nebo do přímé řeči postav, které mluví nářečím.

Přehled k vytištění

Celé pravidlo se vejde do jedné tabulky. Prvních pět řádků platí pro domácí slova, zbytek jsou výjimky.

Pomůcky a proč se v tom chybuje

Chyby nevznikají v jednoduchých slovech jako úl nebo dům. Nejčastěji se chybuje tam, kde je ú uprostřed slova, protože pisatel si pamatuje jen první polovinu pravidla: uvnitř kroužek. Výslovnost nepomůže, obě písmena znějí stejně. Podobně výslovnost neporadí u skupin bě, pě, vě a mě, kde se také píše jinak, než se slyší.

Odtrhněte předponu

Když ú stojí uprostřed slova, zkuste odtrhnout předponu nebo první část složeniny. Pokud zbude slovo začínající na ú, píše se čárka. Z neúspěch zbude úspěch, z trojúhelník zbude úhelník, z vyústit zbude ústit. U slova růže nic takového nezbude, proto kroužek.

Hledejte o v příbuzném tvaru

U mnoha domácích slov s kroužkem se v jiném tvaru téhož slova objeví o. Říká se stůl, ale u stolu, kůň, ale na koni, vůz, ale s vozem, sůl, ale bez soli. To není náhoda, kroužek nad u je pozůstatek právě tohoto o, jak ukazuje další oddíl. Pomůcka nefunguje u všech slov, ale když o najdete, je kroužek jistý.

Cizí slovo, čárka

Slova jako múza, túra, skútr nebo ragú zní cize a přišla z jiných jazyků. Čárka uprostřed nebo na konci slova patří hlavně přejatým slovům, ale ne všem, protože například kultura a struktura se píšou krátce. Zda je ú i v konkrétním slově, si lze ověřit ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.

Správně a chybně

Tvary v prostředním sloupci jsou chybné a jsou tu jen proto, aby je bylo možné poznat a opravit.

Proč se píše kroužek

Dvě písmena pro jednu hlásku mají historický důvod. Internetová jazyková příručka popisuje, že staročeské dlouhé ó se koncem 14. století začalo měnit v dvojhlásku uo. Ta se během 15. století změnila v dlouhé ú, v písmu se ale uo drželo až do poloviny 16. století. Svědčí o tom staré zápisy jako duóm pro dnešní dům.

Kroužek je malé o

Dvojhláska uo se podle příručky začala zapisovat jedním písmenem: u, nad které se napsalo malé o. Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, tedy původně zachycoval o. Když změna skončila, začalo písmeno ů označovat obyčejné dlouhé ú. S tímto původem souvisí i to, že se v příbuzných tvarech typu stůl a stolu dodnes střídá ů s o.

Proč zůstalo ú na začátku

Ve staré češtině existovalo vedle ó i původní dlouhé ú. To se do konce 16. století změnilo v ou, do spisovného jazyka ale tato změna pronikla jen uvnitř a na konci slov. Vedle sebe tak stojí údolí a louka, ze staršího lúka. Původní ú se proto zachovalo jen na začátku slova, kde staročeské ó nestálo. Odtud dnešní pravidlo.

Vyzkoušejte se

Do každé věty doplňte ú, nebo ů. Řešení je hned pod seznamem.

1. Včely se večer vrátily do _lu.
2. Po škole šly děti rovnou dom_.
3. Pokus skončil ne_spěchem.
4. V sešitě je narýsovaný troj_helník.
5. K obědu bylo hovězí rag_.
6. Strom měl popraskanou k_ru.
7. Lékař jí doporučil lázeňskou k_ru.
8. Tatínek zapomněl do polévky dát s_l.
9. Na zahradě stál bratr_v traktor.
10. V sobotu jdeme na celodenní t_ru.

Řešení: 1. úlu (začátek slova), 2. domů (konec domácího slova), 3. neúspěchem (ne + úspěch), 4. trojúhelník (troj + úhelník), 5. ragú (přejaté slovo), 6. kůru (povrchová vrstva), 7. kúru (léčebný proces), 8. sůl (bez soli), 9. bratrův (přípona ův), 10. túru (přejaté slovo).

Šest chyb, které se opakují nejčastěji

Všechny podoby uvedené tučně jsou chybné, správný tvar následuje vždy za nimi.

1. Neůspěch, neůcta, zůčastnit se. Po předponě zůstává čárka, když slovo začíná ú. Správně neúspěch, neúcta, zúčastnit se.
2. Trojůhelník, samoůčelný. Druhá část složeniny začíná ú. Správně trojúhelník, samoúčelný.
3. Tůra, můza, ragů. Přejatá slova mají čárku i uvnitř a na konci. Správně túra, múza, ragú.
4. Lázeňská kůra. Léčebný proces je kúra, kůra je povrch stromu. Správně lázeňská kúra, ale dubová kůra.
5. Domú, dolú, stromú, bratrúv. Na konci domácích slov a v koncovkách je kroužek. Správně domů, dolů, stromů, bratrův.
6. Kultúra, struktúra. Zakončení ura se píše krátce. Správně kultura, struktura.

Krátké odpovědi na další otázky tohoto druhu shrnuje přehled pravopisných případů.

Časté otázky

Kdy se píše ú a kdy ů?

Ú se píše na začátku slova, po předponě a na začátku druhé části složeniny, například „úl“, „neúspěch“ a „trojúhelník“. Ů se píše uvnitř a na konci domácích slov, například „dům“, „stromů“ a „domů“. Čárku mají i mnohá přejatá slova.

Proč se trojúhelník píše s čárkou?

Protože je to složenina ze slov troj a úhelník. Druhá část začíná na ú a čárka jí zůstává i po spojení. Stejně se píše „samoúčelný“ nebo „spoluúčinkovat“. Podoba trojůhelník je chybná.

Píše se neúspěch, nebo neůspěch?

Správně je jen neúspěch. Slovo vzniklo přidáním předpony ne ke slovu „úspěch“, které začíná na ú, a předpona čárku nemění. Ze stejného důvodu se píše „neúcta“, „nadúroda“ nebo „zúčastnit se“.

Může být ů na začátku slova?

Ve slovech domácího původu ne. Podle Internetové jazykové příručky se na začátku slova píše vždy ú a ů patří dovnitř slova. Proto se píše „úl“, „úcta“ i zeměpisné jméno „Ústí“ s čárkou.

Proč se píše múza a túra s čárkou?

Protože jde o slova přejatá z jiných jazyků a pravidlo o kroužku uvnitř slova platí jen pro slova domácí. Čárku mají například také „medúza“, „skútr“, „manikúra“, „ragú“ nebo „iglú“.

Jaký je rozdíl mezi kúra a kůra?

Kúra s čárkou je léčebný proces, třeba lázeňská nebo odtučňovací kúra, a jde o slovo přejaté z latiny. Kůra s kroužkem je povrchová vrstva, například dubová nebo březová kůra, a jde o slovo domácí.

Píše se štrúdl, nebo štrůdl?

Správně je obojí. Internetová jazyková příručka uvádí, že slovo přejaté z němčiny natolik zdomácnělo, že podoba štrůdl, která se v praxi vyskytuje velmi často, je přijatelná. Starší slovník uváděl jen štrúdl.

Proč má ů kroužek?

Kroužek je pozůstatek malého o. Staročeské dlouhé ó se změnilo v dvojhlásku uo a ta se začala psát jako u s malým o nahoře. Když se dvojhláska změnila v dlouhé ú, písmeno ů už zůstalo.