Fantasy a sci-fi knihy: průvodce cykly, žánry a pořadím

Dvacet textů o fantasy a sci-fi knihách, uspořádaných tak, aby se v nich dalo hledat podle toho, co zrovna potřebujete. Kdo do žánru teprve vstupuje, jde na vstupní text. Kdo autora už má a řeší pořadí, jde na průvodce cyklem. A kdo neví, co ta slova na obálce slibují, začíná u žánrových textů.

Všechny texty jsou o knihách. U látek, které mají i filmovou, seriálovou nebo herní podobu, je vždy uvedeno, čím se verze rozcházejí a co v knihách vůbec není.

Ve zkratce

• Devět průvodců velkými cykly s kompletním pořadím a dvojjazyčnou tabulkou.
• Šest textů o žánrových nálepkách a o tom, co doopravdy znamenají.
• Dva řemeslné texty o tom, jak se cykly staví a proč se protahují.
• Jeden vstupní text pro čtenáře, který v žánru zatím nic nepřečetl.
• U každého cyklu je uvedeno, jestli je dopsaný a co z něj vyšlo česky.
• Všude je napsáno, co se nepodařilo doložit, a proč to v textu není.

Kompletní přehled

Tabulka je v pořadí, ve kterém texty vznikaly. Sloupec Typ říká, jestli jde o průvodce konkrétním cyklem, o výklad žánrové nálepky, o řemeslnou otázku, o ohlas kritiky, nebo o vstupní text.

Když v žánru začínáte

Nejčastější chyba je začít tím, o čem se nejvíc mluví. Slavné tituly bývají dlouhé a psané pro čtenáře, který v žánru už něco má, takže vstup tudy končí často usoudením, že fantasy není pro mě.

Vstupní text o tom, kterou knihou začít vychází z opačné strany: z toho, co vás baví na knihách obecně. Politika, humor, klid a pravidla jsou v tomhle žánru čtyři úplně různé světy a každý z nich má jinou vstupní knihu.

Podle toho, co od knihy čekáte

Když víte, jakou náladu hledáte, vyberete rychleji než podle jména autora. Žánrové nálepky slouží přesně k tomuhle, jen si je čtenáři pletou.

Chci klid a žádnou záchranu světa

Sáhněte po textu o tom, co je cozy fantasy. Sázka je nízká, svět malý a na konci se nekoná bitva. Vymezuje se to proti epické fantasy podobně, jako se cozy krimi vymezuje proti thrilleru.

Chci naopak něco drsného

Opačný konec žánru popisuje grimdark, ve kterém není nikdo hodný. Zajímavé je, že to slovo nevzniklo v literatuře a jeho nejčastěji uváděný původ je jen tradovaný; nejstarší doložená užití pocházejí z internetových diskusí o úplně jiných věcech.

Chci vědět, co ty nálepky vůbec znamenají

Základ je text o tom, v čem je rozdíl mezi fantasy a sci-fi. Ukazuje, že hranici nedělá obsah, ale způsob, jakým se v knize vysvětluje, proč je něco možné. A že český zastřešující pojem není fantasy, ale fantastika.

Na to navazují dva výklady nálepek uvnitř obou žánrů. Text o podžánrech fantasy vysvětluje, proč se vysoká a nízká fantasy měří dvěma různými kritérii od dvou různých lidí. Text o sci-fi podžánrech ukazuje, že to nejsou tři police, ale tři různá měřítka, a že dvě z těch nálepek začínaly jako nadávka.

Chci, aby vztah nesl příběh

Tomu odpovídá text o tom, co je to za knižní žánr romantasy. Nejužitečnější rozlišení zní: když se po odebrání milostné linky zápletka rozpadne, jde o romantasy. Když kniha drží dál, je to fantasy s romantickou vedlejší linkou.

Když autora už máte a řešíte pořadí

Devět textů se věnuje konkrétním cyklům a mají stejnou stavbu: kompletní tabulka dílů s anglickými i českými názvy, stav cyklu, doporučený vstup a sekce o tom, pro koho to není.

Kde je pořadí sporné

Nejzajímavější případy jsou ty, kde existují dvě pořadí a čtenář neví, kterým se řídit. Sedm knih Letopisů Narnie má na obálce chronologické číslo, které ale nezavedl autor. Asimovův cyklus o Nadaci a robotech má autorem otištěné doporučené pořadí, jenže to není totéž co časová osa děje. A Pratchettova Zeměplocha je vzácný případ, kdy autor sám řekl, čím nezačínat, a nakladatel k tomu dodává, že jinak pořadí nevadí.

Kde české vydání komplikuje počítání

U několika cyklů neodpovídá české číslo dílu anglickému. Jordanovo Kolo času má česky dvě neslučitelné číselné řady, protože starší nakladatel dělil jeden anglický román na dva až tři svazky. U Písně ledu a ohně dělí každý svazek na dva starší brožovaná řada. Mechanismus, který za tím stojí, rozebírá samostatný text o tom, proč mají fantasy knižní cykly tolik dílů.

Kde je hlavní otázka, jestli je to dopsané

Herbertova Duna má šest knih od autora a sedmnáct od jeho syna, takže otázka nezní kolik dílů, ale kde přestat. U Brandona Sandersona je česky dopsaná jen jedna z hlavních řad. A obecná vodítka, podle kterých se stav cyklu odhadne dopředu, shrnuje text o tom, jak poznat, že autor sérii nedopíše.

Kde se plete kniha s jiným médiem

U Zaklínače je záměna skoro jistá, protože hry a seriál znají mnohem víc lidí než knihy. Text výslovně uvádí, co z toho, co o té látce víte, v knihách vůbec není. Podobně text o Středozemi vysvětluje, proč filmy a seriál pokrývají jen malou část toho, co Tolkien napsal.

Co v těch textech nenajdete

Stojí za to říct dopředu, co je ze všech textů záměrně vynechané.

Spoilery. U knih, kde je zvrat podstatou, texty výslovně uvádějí, co neprozradí, a drží se toho i v odpovědích na časté otázky. U jednoho cyklu se proto nepopisuje ani východisko první hry, protože prozrazuje konec knižní řady.

Ceny a odkazy do obchodů. Žádný text neodkazuje na e-shop ani na knižní databázi. Důvod je věcný: takový text nestojí na jednom zdroji, ale na syntéze desítek, takže odkaz na jeden z nich by byl arbitrární.

Nedoložená tvrzení. Kde se zdroje rozcházejí, je to v textu napsané. Nejzajímavější případ je u ohlasu na Dunu: nejrozšířenější výtka vůči té knize nemá oporu v žádné podepsané kritice, jen ve čtenářských hodnoceních. To se v textu píše.

Proč se u fantasy tolik řeší pořadí

V detektivce bývá pořadí volitelné, protože případy jsou uzavřené. Ve fantasy je to jinak a má to tři doložitelné příčiny.

Zaprvé cykly jsou dlouhé a děj navazuje, takže vstup uprostřed nefunguje. Zadruhé české vydávání bývá roztříštěné: díly vycházely u různých nakladatelů, v různých překladech a někdy pod jinými názvy, takže číslo na hřbetě nemusí odpovídat ničemu. Zatřetí, a to je nejméně zjevné, u části cyklů si autor a nakladatel v pořadí odporují, a čtenář se to nikde nedozví.

Právě proto má každý průvodce v téhle podrubrice tabulku s oběma jazyky a poznámku o tom, co se česky nedá sehnat. Bez toho je doporučení k ničemu.

Časté otázky

Kterou fantasy knihou začít?

Podle toho, co vás baví na knihách obecně, ne podle žebříčků. Kdo má rád humor, začne Zeměplochou, ale ne prvním dílem. Kdo chce politiku, sáhne po první knize Písně ledu a ohně. Koho zajímá promyšlený svět s pravidly, vezme první díl Mistbornu. A kdo si jen zkouší, jestli mu žánr sedne, vezme krátký uzavřený román, třeba Čaroděje Zeměmoří.

Proč mají texty dvojjazyčnou tabulku dílů?

Protože české názvy jsou volné, ne doslovné překlady, a u části cyklů vyšla česky jen část. Kdo zná knihu pod originálním titulem, český podle překladu neuhodne, a naopak. U některých řad se navíc české číslo dílu s anglickým vůbec neshoduje, protože starší česká vydání dělila jeden román na dva svazky.

Jsou v textech spoilery?

Nejsou. U cyklů, kde je zvrat podstatou, texty výslovně uvádějí, co neprozradí, a drží se toho i v časté otázce. U jednoho cyklu se proto nepopisuje ani východisko první počítačové hry, protože samo o sobě prozrazuje konec knižní řady.

Jak poznám, jestli je cyklus dopsaný?

U každého průvodce je to uvedené výslovně a je k tomu i samostatný text s obecnými vodítky. Nejužitečnější otázka není, kolik dílů cyklus má, ale jestli má první část vlastní uzavření. Řada, jejíž první polovina končí uzavřeným obloukem, se dá dočíst a odložit, i když jako celek dopsaná není.

Píše se tu i o sci-fi, nebo jen o fantasy?

O obojím. Podrubrika pokrývá obě strany hranice a jeden text se věnuje přímo tomu, kudy ta hranice vede a proč je neostrá. Ze sci-fi je tu průvodce Dunou včetně ohlasu kritiky, průvodce Asimovovými cykly a výklad sci-fi podžánrů od space opery po kyberpunk.

Odkazujete na obchody, kde se ty knihy dají koupit?

Ne, a je to záměr. Žádný text neodkazuje na e-shop ani na knižní databázi. Takový článek nestojí na jednom zdroji, ale na syntéze desítek, takže odkaz na jeden z nich by byl arbitrární. Místo toho je u každého titulu uvedeno, co vyšlo česky, u koho a co se sehnat nedá.