Romantasy: co je to za knižní žánr a co od něj čekat

Romantasy není nový žánr s novým názvem, ale nová nálepka na knihách, které vycházejí desítky let. Užitečná je jen v jednom, zato podstatném bodě: říká čtenáři, že vztah v té knize není vedlejší linka, ale nosník, a že na konci má právo něco očekávat.

Ve zkratce

• Romantasy je fantasy, jejíž zápletka se rozpadne, když z ní odeberete milostnou linku.
• Od fantasy s romantickou linkou ji dělí právě tohle, ne množství polibků.
• Řídí se konvencemi milostného románu, takže čtenář může čekat šťastný nebo aspoň nadějný konec.
• Zdroje si přímo protiřečí v tom, čím se liší od fantasy romance. Ta hranice není ustálená.
• Česky se slovo nepřekládá. Nakladatelé používají rovnou romantasy, včetně tvarů YA romantasy a NA romantasy.
• Značení míry explicitního obsahu, takzvané spice, nevydává žádná instituce. Je to čtenářská konvence.

Co romantasy je a co není

Nejlepší dostupná definice pochází z textu, který vyšel u sdružení autorů fantastiky, a je nezvykle použitelná: romantasy je fantasy, jejíž zápletka se rozpadne, když z ní odeberete romanci. Fantasy svět přitom musí být pro příběh stejně nosný jako ta romance.

Z toho plyne dvojí vymezení. Fantasy s romantickou vedlejší linkou do žánru nepatří, protože bez té linky kniha pořád funguje. Ale nepatří tam ani milostný román, kterému někdo přidal magické kulisy, protože tam se bez fantasy nezmění skoro nic.

Nakladatelský popis to říká podobně: spojení romance a fantasy, kde jsou obě složky pro příběh zásadní a kde vztah formuje rozhodnutí postav a určuje směr zápletky.

Je to opravdu nový žánr?

Není. Tentýž oborový zdroj jmenuje knihy, které by dnes pod nálepku spadly a vyšly dávno: Beauty od Robin McKinleyové z konce sedmdesátých let, War for the Oaks od Emmy Bullové z osmdesátých, romány Andre Nortonové a Anne McCaffreyové ze šedesátých let, a jako nejstarší předchůdce dokonce Princeznu z Marsu Edgara Rice Burroughse.

Nové je jméno, ne obsah. To je mimochodem u žánrových nálepek pravidlo, ne výjimka, a platí to i pro cozy fantasy a její knihy bez záchrany světa.

Rozpor, který se v přehledech obchází

Když se pokusíte zjistit, čím se romantasy liší od fantasy romance, dostanete dvě přesně opačné odpovědi, a obě od zdrojů, které to myslí vážně.

Jedna verze: romantasy sleduje dějové doby milostného románu, kdežto fantasy romance sleduje dějové doby fantasy. Druhá verze: přesně naopak, fantasy romance je psaná pro trh milostných románů a romance je v ní hlavní, zatímco romantasy má obě složky vyvážené.

Poctivá odpověď zní, že ta hranice ustálená není a v praxi se prakticky setřela. Pro čtenáře z toho plyne jednoduché pravidlo: na rozdílu mezi těmi dvěma nálepkami nestavte nic. Užitečné je rozlišení fantasy s romantickou linkou proti knize, která bez té linky nedrží pohromadě, a to poznáte z anotace.

Šťastný konec jako žánrová smlouva

Tohle je jediná praktická věc, kterou nálepka čtenáři skutečně slíbí. Milostný román je jako žánr definovaný dvěma povinnými prvky: ústřední milostnou linkou a emocionálně uspokojivým a optimistickým koncem. Čtenáři to zkracují na šťastný konec, případně na mírnější variantu, tedy že pár je spolu aspoň zatím.

Pokud se kniha řídí konvencemi milostného románu, čtenář má právo ten konec očekávat a jeho porušení vnímá jako porušení dohody. Fantasy s romantickou linkou žádný takový závazek nemá a klidně vám hlavní pár rozdělí nebo zabije.

Je fér dodat, že ne všechny zdroje tuhle povinnost u romantasy uvádějí. Nakladatelské popisy o konci mlčí. Ale kdo si vybírá knihu právě proto, aby věděl, do čeho jde, tohle je informace, kterou hledá.

Odkud se slovo vzalo

Tady se hodí opatrnost, protože kolem původu slova koluje víc verzí a málokterá je doložená.

Doložitelné je, že složenina romantasy je stará a vynořila se opakovaně v úplně jiných významech: ve dvacátých letech v inzerátu obchodního domu na dekorativní motivy na nádobí, na přelomu třicátých a čtyřicátých let v knižním inzerátu a v článku o čaji, v sedmdesátých letech v textu o architektonickém hnutí.

Jako název knižního žánru se prosadila až v tomhle století. Přesnou dataci prvního žánrového užití se ověřit nepodařilo, a údaje, které kolují po internetu, stojí na zdrojích, které se nedaly zkontrolovat. Do textu proto nepatří.

Co v romantasy skoro jistě potkáte

Žánrové konvence se dají popsat docela přesně, protože je nakladatelé sami vypisují.

Vyprávění a stavba

Nejčastěji první osoba a hledisko hlavní hrdinky. Jeden pár, který se táhne celou řadou, obvykle dilogií nebo trilogií. Postavy s chybami, vysoká vnější i citová sázka a svět, který je vybudovaný, ne jen naznačený.

Opakující se motivy

Z nepřítele milenec, pomalu rozhořívající vztah, víly a magické dvory, přežití války, temnější varianta žánru. Milostné trojúhelníky a osudově předurčené páry se v přehledech objevují taky, i když je nemám z jednoho silného zdroje.

Čím se liší od paranormal romance

Tohle rozlišení je narozdíl od toho předchozího srozumitelné a užitečné.

Spice: značení, které nikdo oficiálně nevydává

Romantasy pokrývá rozsah od knih zcela bez sexuálních scén, řazených jako young adult, po knihy s podrobnými scénami pro dospělé. Obálka ani zařazení do fantasy o tom neřeknou nic a v češtině navíc chybí věkové značení.

Čtenáři si proto vytvořili vlastní konvenci, které se říká spice. Značí se chilli papričkami, plamínky nebo polibky, obvykle na škále zhruba od jedné do pěti. Nejnižší stupeň znamená bez sexuálního obsahu, nejvyšší obsah blízký erotice, kde jsou scény podrobné a nesou zápletku.

Podstatné je, že to není standard. Žádné nakladatelství ani knihovna takovou stupnici nevydává. Hodnocení vkládají čtenáři do komunitních databází a je subjektivní, takže táž kniha dostane od různých lidí různý stupeň. Berte to jako orientaci, ne jako údaj z obalu.

Jak se žánr označuje v češtině

Ustálený český překlad neexistuje a nakladatelé používají slovo romantasy nepřeložené. Doložit se to dá tím nejlepším možným způsobem, totiž jejich vlastními katalogy: jedno české nakladatelství má rovnou žánrovou kategorii YA romantasy, jiné tak označuje své knihy v detailu titulu, a v běžných textech se to slovo skloňuje jako podstatné jméno rodu ženského.

Zkratky před ním nejsou ozdoba. YA znamená young adult, NA znamená new adult, a pro čtenáře to je nejlepší dostupné vodítko k tomu, jak explicitní kniha bude. Jediný český opis, který se v obchodech objevuje, je romantická fantasy, ale zavedený termín to není.

Nálepka se do katalogů dostala později než knihy

Je na tom hezky vidět, jak žánrové označení vzniká. Kniha vydaná česky v roce 2018 má na webu nakladatele vypsané žánry zvlášť jako fantasy a romance, slovo romantasy tam vůbec není. Novější tituly téhož nakladatelství, včetně nového vydání starší řady, už ho mají. Týž typ knihy se tedy v jednom katalogu popisuje dvojím způsobem podle toho, kdy záznam vznikl.

Vycházejí i původní české tituly

Žánr už v českých knihovních katalozích čítá stovky záznamů a nejsou to jen překlady. Pod nálepkou vycházejí i knihy českých autorek a jeden titul má slovo dokonce v podnázvu.

Jak se knihy v tomhle žánru šíří

Romantasy je nerozlučně spojená se čtenářskými komunitami na sociálních sítích a stojí za to popsat, jak to funguje, protože to vysvětluje víc než výčet titulů.

Doporučuje se podle motivů, ne podle žánru. Čtenář nehledá fantasy, hledá knihu, kde se z nepřátel stanou milenci. Vznikají tak velmi konkrétní seznamy sestavené komunitou, které v knihkupectví nedostane.

Druhá vlastnost je, že algoritmus krátkých videí umí vynést jediné nadšené doporučení k obrovskému publiku bez ohledu na to, kolik má autor sledujících. Proto se v tomhle prostředí prosadí i knihy bez nakladatelského rozpočtu. A třetí, pro čtenáře nejužitečnější: oživují se starší tituly. Kniha vydaná před lety najde nové publikum, takže se v žánru pořád vracejí řady, které vypadají jako novinky, ale nejsou.

Pro koho romantasy není

Nejčastější zklamání má jasnou příčinu a je to záměna měřítka.

Čtenář zvyklý na epickou fantasy často vytýká tenké budování světa: magie funguje spíš jako kulisa než jako pravidly svázaný mechanismus. Je to oprávněná výtka, ale jen napůl, protože svět tu má jinou úlohu. Hodnotit romantasy měřítkem epické fantasy je stejná záměna jako hodnotit detektivku podle toho, jak vykresluje krajinu. Kdo chce svět jako předmět zájmu sám o sobě, najde ho spíš v tom, čemu se říká vysoká nebo epická fantasy.

Zklamaný ale může být i čtenář milostných románů, a to z opačného důvodu: vztahu se nevěnuje tolik prostoru, kolik by čekal, protože ho ukrajuje zápletka. Romantasy stojí uprostřed a obě krajní očekávání zklame.

Třetí výtka je opakující se stavebnice, tedy pocit, že část produkce vzniká skládáním osvědčených dílů. Tenhle argument ale nemá oporu v podepsané kritice, objevuje se hlavně na čtenářských blozích, a je fér to říct.

Šest věcí, které se o romantasy pletou

1. Že je to nový žánr. Nové je jméno. Knihy, které by pod nálepku spadly, vycházejí od šedesátých let, některé předlohy jsou ještě starší.
2. Že rozhoduje množství romantiky. Rozhoduje nosnost. Když se po odebrání milostné linky zápletka rozpadne, je to romantasy.
3. Že je rozdíl mezi romantasy a fantasy romance jasný. Není. Zdroje si v tom přímo protiřečí a v praxi se ta hranice setřela.
4. Že spice je oficiální stupnice. Není. Je to čtenářská konvence a hodnocení je subjektivní.
5. Že je to totéž co paranormal romance. Není. Liší se vypravěčem, stavbou řady, světem i tím, jaké bytosti v knize potkáte.
6. Že se to česky nějak jmenuje. Nejmenuje. Nakladatelé používají nepřeložené romantasy, jediný opis v obchodech je romantická fantasy.

Časté otázky

Co je romantasy?

Fantasy, jejíž zápletka se rozpadne, když z ní odeberete milostnou linku. Vztah v ní není vedlejší, ale nese příběh, a zároveň musí být nosný i fantasy svět. Fantasy s romantickou vedlejší linkou do žánru nepatří, protože bez ní kniha pořád drží. Milostný román v magických kulisách taky ne, protože tam je fantasy jen výzdoba.

Je romantasy nový žánr?

Nový je jen ten název. Knihy, které by pod nálepku spadly, vycházejí desítky let, mimo jiné romány Andre Nortonové a Anne McCaffreyové ze šedesátých let nebo Beauty od Robin McKinleyové z konce sedmdesátých. Nálepka se navíc do katalogů dostávala dodatečně, takže starší česká vydání týchž autorek ji nemají.

Musí mít romantasy šťastný konec?

Podle části zdrojů ano, protože se řídí konvencemi milostného románu, a ten je jako žánr definovaný ústřední milostnou linkou a emocionálně uspokojivým a optimistickým koncem. Zkušený čtenář to očekává a porušení bere jako porušení dohody. Nakladatelské popisy žánru ale o konci mlčí, takže to není pravidlo, které by uváděly všechny zdroje.

Jaký je rozdíl mezi romantasy a fantasy romance?

Ustálený rozdíl neexistuje. Jeden zdroj tvrdí, že romantasy sleduje dějové doby milostného románu a fantasy romance doby fantasy, jiné zdroje tvrdí přesný opak. V praxi se ta hranice setřela a nemá smysl na ní cokoli stavět. Užitečné je jen rozlišení fantasy s romantickou linkou proti knize, která bez té linky nedává smysl.

Co znamená spice u knih?

Čtenářské značení míry explicitního obsahu, obvykle chilli papričkami nebo plamínky na škále zhruba od jedné do pěti. Nejnižší stupeň znamená bez sexuálních scén, nejvyšší obsah blízký erotice. Žádná instituce takovou stupnici nevydává, hodnocení vkládají do komunitních databází sami čtenáři a je subjektivní, takže táž kniha dostane různé stupně.

Jak se romantasy řekne česky?

Nijak. Ustálený překlad neexistuje a česká nakladatelství používají slovo nepřeložené, včetně tvarů YA romantasy a NA romantasy. Jediný opis, který se v obchodech objevuje, je romantická fantasy, ale zavedený termín to není. Zkratky YA a NA znamenají young adult a new adult a nepřímo naznačují míru explicitního obsahu.

Které knihy se k romantasy řadí?

Z titulů dostupných česky nejčastěji řady Dvůr trnů a růží a Skleněný trůn od Sarah J. Maasové, Krutý princ od Holly Blackové a Čtvrté křídlo od Rebeccy Yarrosové. Zajímavé je, že je jejich čeští nakladatelé řadí každý jinak: někde je uvedená YA romantasy, jinde jen fantasy a romance, podle toho, kdy záznam vznikl.

Vyplatí se romantasy, když mám rád epickou fantasy?

Spíš ne, a je to očekávatelné. Nejčastější výtka čtenářů epické fantasy míří na tenké budování světa a na magii, která funguje jako kulisa místo systému. Svět tu ale plní jinou úlohu, takže je to zčásti záměna měřítka. Kdo chce svět jako předmět zájmu sám o sobě, bude spokojenější u epické fantasy.