Duna: kolik knih má a kde přestat
U knih o Duně se nikdo neptá, v jakém pořadí je číst, protože to je jasné. Otázka zní, kde přestat. Frank Herbert napsal šest dílů, jeho syn s dalším autorem pak dalších sedmnáct románů, a všechny vyšly i česky. Před čtenářem tedy neleží šestidílná řada, ale přes dvacet knih, mezi kterými je zásadní rozdíl v tom, kdo je psal.
Tenhle článek je o knihách. Duna existuje i jako dvě filmové adaptace a starší televizní minisérie, a ty pokrývají jen část knižní řady. Filmy z posledních let dohromady zpracovávají první román, ne celý cyklus.
Ve zkratce
- Frank Herbert napsal šest románů, poslední vyšel krátce před jeho smrtí.
- Česky vyšla Duna poprvé už na konci osmdesátých let.
- Pokračování od syna a spoluautora je sedmnáct románů v šesti řadách.
- Česky vyšlo úplně všechno, původní řada i všechna pokračování.
- Existují tři přirozená místa, kde se dá skončit.
- Šestý díl končí otevřeně a Herbert ho nedokončil.
- Nová filmová dvojice pokrývá dohromady jen první román.
- Původní řadu překládalo víc lidí, ne jeden.
Šest knih, které napsal Herbert
Tohle je jádro, o kterém se nevede spor. Šest knih od jednoho autora, vydávaných dvacet let.
| Díl | Český název | Originál | Rok originálu |
|---|---|---|---|
| 1 | Duna | Dune | 1965 |
| 2 | Mesiáš Duny | Dune Messiah | 1969 |
| 3 | Děti Duny | Children of Dune | 1976 |
| 4 | Božský imperátor Duny | God Emperor of Dune | 1981 |
| 5 | Kacíři Duny | Heretics of Dune | 1984 |
| 6 | Kapitula Duny | Chapterhouse: Dune | 1985 |
Česky vyšla Duna poprvé ještě před rokem 1989 a celou řadu pak dokončilo a dodnes vydává jedno nakladatelství. Překladatelů se ovšem vystřídalo víc, což se často uvádí špatně: první díl překládal jiný tým než díly prostřední a poslední díl zase někdo další. Tvrzení, že celou šestku přeložil jeden člověk, je omyl.
Kde přestat
Tady je potřeba jedna poctivá poznámka: žádný průzkum o tom, kde čtenáři skutečně končí, neexistuje. Co existuje, jsou tři místa, kde má řada přirozený zlom, a podle nich se dá rozhodnout.
| Kde přestat | Co tím získáte | Co tím ztratíte |
|---|---|---|
| Po prvním díle | Uzavřený příběh s jasným koncem | Autorovo přehodnocení toho, co se stalo |
| Po třetím díle | Ucelený oblouk rodiny a její vlády | Nejodvážnější a nejfilozofičtější část |
| Po šestém díle | Celé Herbertovo dílo | Nic, jen zůstane otevřený konec |
Po prvním díle
Duna funguje jako uzavřený román. Má vlastní začátek, vrchol i konec a čtenář, který skončí tady, nezůstane viset. Je to nejčastější volba a je legitimní.
Co tím ztratí: druhý díl je z velké části přehodnocením toho, co se v prvním stalo, a mění na to pohled. Kdo čte Dunu jako hrdinský příběh, dostane ve druhém díle odpověď, která tu čtenou hrdinskost zpochybní. Právě proto se druhý díl části čtenářů nelíbí a části připadá jako to nejlepší, co Herbert napsal.
Po třetím díle
Druhý přirozený zlom. První tři knihy dohromady tvoří ucelený oblouk jedné rodiny a její vlády a dají se číst jako trilogie. Kdo skončí tady, má za sebou uzavřený celek.
Co tím ztratí: čtvrtý díl je nejodvážnější a nejvíc filozofický kus celé řady, ale zároveň nejnáročnější. Děje se v něm nejmíň a mluví se v něm nejvíc. Kdo od Duny chce příběh, může narazit. Kdo chce myšlenky, najde tady vrchol.
Po šestém díle
Konec Herbertova díla. Šestý román ale končí otevřeně a autor zemřel dřív, než stihl řadu dovést do konce. Kdo dojde sem, dostane všechno, co Herbert napsal, ale ne uzavřený konec. To je pro část čtenářů důvod pokračovat dál, pro část důvod nezačínat.
Co je za tím
Po Herbertově smrti napsali jeho syn a další autor sedmnáct dalších románů, rozdělených do šesti uzavřených řad: prequely, sequely a série z různých období. Česky vyšlo úplně všechno, u jednoho nakladatele. Dohromady je tedy na trhu přes dvacet knih z tohohle světa.
Spor o pokračování
Vede se a je dobré ho znát, ale stojí za to ho podat věcně. Encyklopedie žánru popisuje pokračování jako odlišná tónem a směřující k hrubší space opeře, zároveň ale dodává, že účinek původní řady vážněji nepoškodila. Recenzní ohlas byl smíšený a knihy se dobře prodávaly.
Jádro sporu není kvalita, ale otázka, nakolik navazují na to, co Herbert zamýšlel. Autoři pokračování se odvolávají na poznámky, které po sobě zanechal. Doložit se dá jen to, že nějaké poznámky existovaly a že z nich vznikly dva romány. Jejich rozsah popsali sami autoři pokaždé jinak, jednou jako pár stránek, jindy jako desítky, a text nikdy nevyšel. Nakolik pokračování odpovídají záměru, tedy nelze ověřit vůbec.
Případ, který o kánonu řekne víc
Věcnější než hodnocení kvality je jiná epizoda. V polovině osmdesátých let vyšla rozsáhlá encyklopedie Duny, ke které napsal předmluvu sám Frank Herbert. Po jeho smrti ji správci pozůstalosti prohlásili za stojící mimo kánon.
Je to praktická ukázka toho, že o tom, co k Duně patří, nerozhoduje autor, ale ten, kdo drží práva. A pro čtenáře z toho plyne jednoduché vodítko: Herbertových je šest knih, všechno ostatní je rozšíření.
Sedm věcí, které se o Duně pletou
- Že Duna je trilogie. Herbert napsal šest románů. Trilogie je jen první oblouk uvnitř řady.
- Že pokračování česky nevyšla. Vyšlo úplně všechno, sedmnáct románů v šesti řadách.
- Že Herbert po sobě zanechal hotový sedmý díl. Doložené jsou jen poznámky, jejichž rozsah popisují autoři pokračování pokaždé jinak.
- Že nový film pokrývá dva díly. Obě části dohromady zpracovávají první román.
- Že celou původní řadu přeložil jeden člověk. Nepřeložil, překladatelů se vystřídalo víc.
- Že čtvrtý díl je slabý. Je jiný. Nejmíň dějový a nejvíc filozofický, což část čtenářů odradí a část považuje za vrchol.
- Že šestý díl řadu uzavírá. Neuzavírá, končí otevřeně. Herbert zemřel dřív, než stihl pokračovat.
Jak ji přijala kritika
Krátce, protože je to samostatné téma. Recenzenti se shodují na čtyřech věcech: ekologie je jádro knihy a ne kulisa, svět je mimořádně přesvědčivý, politika a náboženství jsou rovnocenná témata, a Duna je varování před mesiášem, ne oslava hrdiny. Poslední bod je klíčem k tomu, proč druhý díl působí, jak působí.
Rozcházejí se naopak v tom, jak čtou konec knihy, a v tom, jak kniha zachází s islámskými reáliemi. A nejrozšířenější výtka, tedy toporný sloh, pochází z čtenářských hodnocení, ne z podepsané kritiky.
Když jste viděli film
Tohle je praktická informace, kterou hledá hodně lidí. Novější dvoudílná filmová adaptace pokrývá dohromady první román, ne dva. Kdo viděl obě části, přečetl si vlastně jednu knihu a může navázat druhým dílem.
Starší televizní zpracování z počátku tohoto století naproti tomu pokrývá druhý a třetí román. Kdo zná jen je, má tedy pokrytou jinou část řady, než čeká.
Náročnost, se kterou je dobré počítat
Duna má rozsáhlý vlastní pojmový aparát, cizí názvy a k tomu přílohy a glosář na konci. Kdo do ní vstupuje, prvních sto stran často tápe.
Osvědčená rada zní glosář nepoužívat průběžně, ale nechat význam slov vyplynout z kontextu. Přílohy navíc obsahují informace, které předbíhají děj, takže je lepší se do nich nedívat předem. Kniha je psaná tak, aby si čtenář postupně sám poskládal, co ta slova znamenají.
Kdo váhá nad rozsáhlým cyklem obecně, najde k tomu vodítka jinde. U Duny je situace vzácně jednoduchá: pořadí je pořadí vydání a jediné rozhodnutí je, kde skončit.
Časté otázky
Kolik dílů Duna má?
Frank Herbert napsal šest románů. Po jeho smrti přibylo od jeho syna a spoluautora dalších sedmnáct knih v šesti uzavřených řadách, takže na trhu je dohromady přes dvacet titulů z tohohle světa. Pro rozhodování je podstatné to rozdělení: šest je Herbertových, zbytek jsou rozšíření.
Kde mám přestat?
Řada má tři přirozené zlomy. Po prvním díle, který je uzavřený román. Po třetím, kde končí ucelený oblouk jedné rodiny. A po šestém, kterým končí Herbertovo dílo, byť otevřeně. Žádný průzkum o tom, kde čtenáři skutečně končí, neexistuje, takže jde o rozhodnutí podle stavby řady.
Stojí Duna za přečtení?
Kritika se shoduje na tom, že jde o zásadní dílo žánru, a vyzdvihuje ekologii jako plnohodnotné téma i přesvědčivost vymyšleného světa. Rozchází se v tom, jak čtou konec knihy, a v tom, jak zachází s islámskými reáliemi. Výtky k topornému stylu jsou časté, ale pocházejí spíš od čtenářů než z podepsané kritiky.
Vyšla pokračování česky?
Vyšlo úplně všechno. Sedmnáct románů od Herbertova syna a spoluautora, rozdělených do šesti uzavřených řad, a to u jednoho nakladatele. Česky je tedy dostupná jak původní šestice, tak všechna rozšíření.
Zanechal Herbert hotový sedmý díl?
Nezanechal. Doložené je jen to, že po sobě zanechal poznámky a že z nich vznikly dva romány od jiných autorů. Rozsah těch poznámek popsali sami autoři pokaždé jinak, jednou jako několik stránek, jindy jako desítky, a text nikdy nevyšel.
Kterou část knihy pokrývá nový film?
Obě části novější adaptace dohromady zpracovávají první román, ne dva, jak se často předpokládá. Kdo viděl obojí, může navázat druhým dílem knižní řady. Starší televizní zpracování naproti tomu pokrývá druhý a třetí román.
Je Duna těžké čtení?
Má rozsáhlý vlastní pojmový aparát a hodně cizích názvů, takže prvních sto stran bývá náročných. Osvědčená rada zní nelistovat průběžně v glosáři a nechat význam slov vyplynout z kontextu. Přílohy je navíc lepší si nechat na konec, protože předbíhají děj.
Kdo Dunu přeložil do češtiny?
Překladatelů se v původní šestici vystřídalo víc, není to jeden člověk, jak se občas uvádí. První díl překládal jiný tým než díly prostřední a poslední díl zase někdo další. Česky Duna poprvé vyšla ještě před rokem 1989, řadu pak dokončilo jiné nakladatelství.
