Zeměplocha: v jakém pořadí číst knihy Terryho Pratchetta

Na otázku, kterou z knih o Zeměploše přečíst první, existuje jedna doložená odpověď od samotného autora. Není to doporučení, ale zákaz: nezačínejte prvním dílem. Pratchett to napsal černé na bílém a přidal k tomu, že ho přivádí do rozpaků, když lidé vstupují do cyklu právě tudy.

Ve zkratce

• Hlavní cyklus má jedenačtyřicet románů a je uzavřený.
• Česky vyšly všechny, u jednoho nakladatele.
• Všech jedenačtyřicet přeložil Jan Kantůrek.
• Oficiální stanovisko zní, že se dají číst v libovolném pořadí.
• Autor sám ale napsal, že prvním dílem začínat nemají.
• Cyklus se dělí na sedm linek podle postav.
• Nejrozumnější je vybrat linku podle vkusu a začít její první knihou.
• Uvnitř linek na pořadí záleží, mezi linkami skoro vůbec.

Co říká autor a co říká nakladatel

Tohle je vzácný případ, kdy si oficiální stanovisko a autorův výrok navzájem nepřekážejí, ale doplňují se. Web spravovaný nakladatelem uvádí, že knihy se dají číst v libovolném pořadí, a nabízí dva seznamy: jeden podle data vydání a druhý podle postav. Žádnou konkrétní startovací knihu nedoporučuje.

Pratchett sám byl konkrétnější. V eseji z roku 2004, později zařazené do sbírky jeho publicistiky, napsal, že ho poněkud přivádí do rozpaků, když lidé začínají Zeměplochu Barvou kouzel a Lehkým fantastičnem. A dodal větu, kterou stojí za to citovat celou: tohle říká autor, lidi, nezačínejte se Zeměplochou od začátku.

Není to tedy čtenářská pověra, jak se občas tvrdí, ale doložený autorský výrok. Rozpor s oficiálním webem je jen zdánlivý: nakladatel říká, že pořadí nevadí, autor říká, kudy nevstupovat. Obojí platí zároveň.

Proč zrovna první dva díly

Nejde o to, že by byly špatné. Jsou to knihy jiného druhu než zbytek cyklu. První dva romány jsou parodie fantastického žánru, kdežto pozdější Zeměplocha si bere na mušku běžný život, instituce a lidskou povahu. Kdo od Zeměplochy čeká to druhé, může být z prvních dvou dílů zklamaný, protože dostane něco jiného, než mu bylo slíbeno.

Praktická komplikace navíc: Barva kouzel a Lehké fantastično tvoří jeden příběh ve dvou dílech a druhý navazuje přímo na konec prvního. Kdo začne prvním dílem, zavazuje se rovnou ke dvěma.

Čím tedy začít

Metoda, kterou doporučuje i autorský web, je vybrat si linku podle toho, co člověka baví jinde, a začít její první knihou. Tabulka níž je právě tohle.

Žádná z těch knih nevyžaduje znalost čehokoli předchozího. Zeměplocha nemá průběžnou zápletku, kterou by šlo přijít, má sdílený svět a postavy, které se vracejí. Proto se dá vstoupit na několika místech a proto se ta doporučení mezi zdroji tolik neliší.

Jedna častá věta, která doložená není

Poměrně rozšířeně se píše, že Pratchett osobně doporučoval začít Mortem. Doložit se to nepodařilo. Doložený je jen jeho výrok o tom, čím nezačínat. Mort je dobrý vstup a doporučuje ho řada průvodců, ale připisovat to autorovi je nepřesné.

Sedm linek

Oficiální rozdělení má sedm skupin a jejich součet dává přesně jedenačtyřicet knih bez překryvů. Uvnitř linky se vyplatí držet pořadí, mezi linkami skákat lze.

Dvě věci na tom rozdělení překvapí. Linka, které čtenáři říkají průmyslová revoluce nebo Ankh-Morpork, oficiálně neexistuje, jmenuje se podle postavy a má tři knihy. A Pravda ani Pohyblivé obrázky nepatří do žádné linky, přestože je jiné přehledy běžně někam řadí.

Kde na pořadí opravdu záleží

Nejvíc u městské stráže a u Tiffany Bolavé. Linka stráže začíná jako parodie na policejní román a postupně se z ní stává nejromanovější část cyklu, s průběžným vývojem hlavní postavy i celého města. U Tiffany Bolavé hrdinka v každém díle stárne a knihy na sebe navazují.

Naopak u samostatných románů a do jisté míry i u mágů se dá sáhnout kamkoli. A jedna poznámka k čarodějnicím: Čaroprávnost je do linky zařazená oficiálně, ale trojice čarodějnic v podobě, v jaké funguje po zbytek cyklu, se ustaluje až Soudnými sestrami. Proto se jako vstup do linky doporučují spíš ony.

Kompletní přehled knih

Tabulka je v pořadí vydání originálů. Sloupec Česky uvádí rok prvního českého vydání, ne dotisku.

Na jednom místě se české pořadí s originálem rozchází. Nohy z jílu vyšly česky až po Otci prasátek a Hrrr na ně!, takže kdo se řídí rokem českého vydání, dostane linku městské stráže přeházenou. Je to jediný doložený případ v celém cyklu, ale zrovna u stráže, kde na pořadí záleží nejvíc.

Druhá past je název. Devátý díl vyšel poprvé jako Faust Erik a teprve pozdější vydání nesou název Erik. V antikvariátech a v katalozích se tak potkají dvě jména téže knihy.

Česky vyšlo všechno

To je u cyklu téhle velikosti pozoruhodné a stojí za zdůraznění. Všech jedenačtyřicet románů vyšlo česky, u jednoho nakladatele, a všechny přeložil jeden člověk. Jan Kantůrek začal Barvou kouzel v roce 1993 a poslední díl mu vyšel v roce 2017, rok před jeho smrtí. Stihl tedy celý cyklus.

Znamená to praktickou věc: český čtenář nemusí řešit nic z toho, co trápí čtenáře jiných dlouhých sérií. Žádná změna nakladatele uprostřed, žádný nový překlad téže knihy pod jiným názvem, žádná díra v číslování. Kdo si chce projít celou Zeměplochu česky, může.

Doprovodné tituly vydané po Kantůrkově smrti už překládá někdo jiný, ale hlavní řady se to netýká.

Sedm věcí, které se o Zeměploše pletou

1. Že se má začít prvním dílem. Autor sám napsal, že ne. Je to jediné doložené autorské doporučení k pořadí čtení.
2. Že Pratchett doporučoval začít Mortem. Doložený je jen jeho výrok o tom, čím nezačínat. Zbytek je čtenářská tradice.
3. Že existuje linka průmyslové revoluce. Oficiálně ne. Ta skupina se jmenuje podle postavy a má tři knihy.
4. Že Pravda patří k městské stráži. Oficiální seznam ji vede mezi samostatnými romány, přestože se odehrává ve stejném městě.
5. Že knihy pro mladší čtenáře do cyklu nepatří. Patří, a počítají se do jedenačtyřiceti.
6. Že česky vyšla jen část. Vyšlo všechno, celý hlavní cyklus.
7. Že na pořadí vůbec nezáleží. Mezi linkami skoro ne, uvnitř linek ano, hlavně u stráže a u Tiffany Bolavé.

Cyklus je uzavřený

Pratchett zemřel v roce 2015 a poslední román Pastýřská koruna vyšel téhož roku. Zeměplocha je tedy dopsaná a nikdo v ní nepokračuje. To je pro čtenáře, který váhá nad rozsáhlým cyklem, podstatná informace: nehrozí, že by zůstal viset uprostřed nedokončeného příběhu.

Osud nedokončených rukopisů je doložený a je sám o sobě zeměplošský. Autorovo přání bylo, aby byly zničeny, a jeho asistent to splnil doslova: pevný disk s rozepsanými texty přejel na parní pouti v Dorsetu parní válec.

Co do cyklu nepatří

Vedle jedenačtyřiceti románů existuje řada doprovodných knih: mapy, průvodci, vědecké knihy o Zeměploše, kuchařka a další. Do hlavní řady nepatří a pro čtení cyklu je člověk nepotřebuje.

Zmiňuji to proto, že právě ty tituly stojí za většinou chybných počtů, na které se dá narazit. Kdo někde uvidí jiné číslo než jedenačtyřicet, skoro jistě narazil na seznam, který do cyklu započítal něco doprovodného, nebo naopak vyřadil řadu pro mladší čtenáře.

Časté otázky

Čím začít se Zeměplochou?

Vyberte si linku podle toho, co vás baví jinde, a začněte její první knihou. Kdo má rád detektivky, sáhne po Stráže! Stráže!, kdo chce temnější humor, po Mortu, kdo folklor a divadlo, po Soudných sestrách. Žádná z těch knih nevyžaduje znalost čehokoli předchozího.

Proč se nemá začínat prvním dílem?

Protože to napsal sám autor. V eseji z roku 2004 uvedl, že ho přivádí do rozpaků, když lidé začínají Barvou kouzel a Lehkým fantastičnem, a výslovně dodal, že se Zeměplochou nemají začínat od začátku. První dva díly jsou parodie fantastického žánru, kdežto pozdější knihy satirizují běžný život.

Kolik dílů Zeměplocha má?

Hlavní cyklus má jedenačtyřicet románů. Kdo narazí na jiné číslo, nejspíš viděl seznam, který do cyklu započítal doprovodné tituly jako mapy a průvodce, nebo naopak vyřadil řadu pro mladší čtenáře, která se ale oficiálně počítá.

Vyšla Zeměplocha česky celá?

Vyšla, všech jedenačtyřicet románů, a to u jednoho nakladatele. Navíc je všechny přeložil jeden překladatel, Jan Kantůrek, který stihl dokončit celý cyklus. Český čtenář tedy nemusí řešit změnu nakladatele ani nový překlad téže knihy pod jiným názvem.

Musí se knihy číst v pořadí?

Mezi jednotlivými linkami prakticky ne, uvnitř linek ano. Nejvíc to platí u městské stráže, kde se hlavní postava i město průběžně vyvíjejí, a u řady o Tiffany Bolavé, kde hrdinka v každém díle stárne. Zeměplocha nemá jednu průběžnou zápletku, má sdílený svět a vracející se postavy.

Jak je cyklus rozdělený?

Oficiálně na sedm skupin podle postav: městská stráž, mágové a Rincewind, čarodějnice, Smrť, Tiffany Bolavá, Vlahoš von Rosret a samostatné romány. Jejich součet dává přesně jedenačtyřicet bez překryvů. Linka, které čtenáři říkají průmyslová revoluce, oficiálně neexistuje a jmenuje se podle postavy.

Je Zeměplocha dokončená?

Je. Autor zemřel v roce 2015 a poslední román vyšel téhož roku, takže cyklus je uzavřený a nikdo v něm nepokračuje. Nehrozí tedy, že by čtenář zůstal viset uprostřed nedopsaného příběhu, což je u cyklu téhle velikosti podstatná informace.

Proč se u některých dílů rozchází pořadí?

U jednoho konkrétního případu. Nohy z jílu vyšly česky až po Otci prasátek a Hrrr na ně!, takže kdo se řídí rokem českého vydání, dostane linku městské stráže přeházenou. Je to jediný doložený případ v celém cyklu, ale právě u linky, kde na pořadí záleží nejvíc.