Starší muž s knihou radí mladším kolegům v knihovně

Mentor: význam a původ slova z Homérovy Odysseie

Mentor je zkušený rádce, který někoho osobně vede, a význam i původ slova sahají až k Homérově Odysseji. Mentor byl přítel Odysseův, kterému král svěřil péči o svůj dům, a jeho podobu si vypůjčila bohyně Athéna, když radila mladému Télemachovi. Obecným slovem se ale jméno stalo až díky francouzskému románu z konce 17. století. Článek vysvětluje, co mentor v češtině znamená, jak se ze jména stal pojem a jak slovo správně psát a skloňovat.

Ve zkratce

  • Význam: mentor je člověk, který druhého osobně vede a zaučuje v oboru; expresivně také ten, kdo rád poučuje a mravokárně kárá.
  • Původ: z řeckého vlastního jména Mentór, postavy z Homérovy Odysseie.
  • V Odysseji je Mentór Odysseův druh, kterému král při odjezdu svěřil celý dům (2. zpěv, verše 225 až 228).
  • Athéna na sebe bere Mentorovu podobu, aby radila Télemachovi a provázela ho.
  • Proslavil ho Fénelonův román Les Aventures de Télémaque z roku 1699, jako obecné slovo je ve francouzštině doložen od roku 1749.
  • Píše se s malým m, množné číslo zní mentoři, ženská podoba mentorka.

Co znamená slovo mentor

Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí u slova mentor tři významy. Nejběžnější je dnes ten neutrální: člověk, který druhého osobně vede a zaučuje v nějakém oboru. Starší slovníky však na první místo kladly význam expresivní, tedy poučovatel a mravokárce. Třetí význam patří zahradnictví. Kdo slovo použije, měl by vědět, který z těchto odstínů má na mysli, protože mezi chválou a výtkou je tu jen tenká hranice.

Rádce a průvodce

V neutrálním smyslu je mentor zkušenější člověk, který méně zkušenému pomáhá najít cestu v profesi, ve studiu nebo v řemesle. Nejde o nadřízeného, který úkoluje, ani o učitele, který jen předává látku. Mentor sdílí vlastní zkušenost, radí a dává zpětnou vazbu. Příručka uvádí jako příklady spojení vzdělávání mentorů a kurz pro mentory, což odpovídá tomu, jak slovo dnes používají školy, nemocnice i firmy při zaučování nových kolegů.

Mravokárce a poučovatel

Slovník spisovného jazyka českého zachycuje mentora s příznakem expresivní a vykládá ho jako poučovatele, karatele a mravokárce. Jako příklady uvádí suchopárný nebo přísný mentor, dělat rád mentora či političtí mentoři. Odtud pochází i přídavné jméno v obratu mentorský tón a příslovce ve spojení mentorsky kázat. Když někdo řekne, že mluvíte mentorsky, nechválí vás. Myslí tím, že poučujete z výšky a nikdo se vás o radu neprosil.

Mentor v zahradnictví

Méně známý je odborný význam z ovocnářství. Podle Slovníku spisovného jazyka českého je mentor roub, který usměrňuje vlastnosti podnože, nebo naopak podnož, která usměrňuje vlastnosti roubu. I tady se uplatňuje základní představa celého slova: jedna část působí na druhou a vede ji určitým směrem. V běžné řeči se s tímto významem setkáte zřídka, ve školních a zahrádkářských textech o roubování ale občas zazní.

Odkud pochází slovo mentor

Slovo je eponymum, tedy obecné jméno vzniklé z vlastního jména. Příručka i francouzský slovník Trésor de la langue française ho odvozují od řeckého Mentór, postavy Homérovy Odysseie. Podobnou cestu prošla i další slova a rčení z antických příběhů, například Ariadnina nit nebo trójská věštkyně, jejíž jméno dnes označuje marné varování, jak ukazuje článek o Kasandře a její věštbě.

Přítel, kterému Odysseus svěřil dům

Ve druhém zpěvu Odysseie vystoupí na shromáždění Itháků stařec Mentór. Homér ho představuje jako druha urozeného Odyssea, kterému král při odplutí k Tróji svěřil celý svůj dům. Měl dbát, aby ho čeleď poslouchala, a měl všechno uchovat v bezpečí. Mentór pak Itháky ostře kárá, že mlčky přihlížejí řádění nápadníků, přestože je jich mnoho a nápadníků málo. Už tady je tedy strážcem a hlasem rozumu, ne jen pasivním správcem.

Athéna v Mentorově podobě

Skutečným rádcem Télemachovým je však bohyně Athéna, která si Mentorovu podobu jen půjčuje. Ve druhém zpěvu přichází k Télemachovi v Mentorově podobě a hlasem, povzbuzuje ho, že nebude horší než otec, a slibuje mu loď i druhy na cestu za zprávami o Odysseovi. V Mentorově podobě se objevuje i na samém konci eposu, kdy zastaví boj mezi Odysseem a příbuznými zabitých nápadníků a uzavře mezi nimi smír.

Mentés, nebo Mentór

Při četbě je dobré nesplést si dvě podobná jména. V prvním zpěvu přichází Athéna do Odysseova paláce v podobě hosta jménem Mentés, který se představí jako vůdce Tafiů. Teprve od druhého zpěvu se převtěluje do Mentora, Odysseova přítele z Ithaky. Pro původ slova je podstatný Mentór, protože právě on se spojil s představou moudrého průvodce. Kdo se chce k eposu vrátit podrobněji, najde děj po zpěvech v rozboru Odysseie k maturitě.

Jak se z vlastního jména stalo obecné slovo

U Homéra je Mentór vedlejší postava, která se v ději mihne jen několikrát. Kdyby zůstalo jen u Odysseie, jméno by se do evropských jazyků jako obecné slovo nejspíš nedostalo. Zlom přinesl až francouzský román, který z Mentora udělal hlavní postavu a vzor vychovatele. Teprve díky jeho obrovské oblibě začali čtenáři jméno používat pro každého moudrého rádce.

Fénelonův román o Télemachovi

François Fénelon, arcibiskup z Cambrai, vydal roku 1699 román Les Aventures de Télémaque, česky volně Télemachova dobrodružství. Volně navazuje na Odysseiu a sleduje Télemacha na cestách, které ho mají vychovat. Po celou dobu ho provází Mentor, rozvážný průvodce, který mu na každé zastávce vykládá, jak má vypadat moudrá a spravedlivá vláda. Čtenář se dozví, že pod Mentorovou podobou se skrývá bohyně moudrosti Minerva, tedy římská obdoba Athény.

Kniha pro budoucího krále

Fénelon byl vychovatelem vévody burgundského, vnuka Ludvíka XIV., a román vznikl jako výchovné čtení pro budoucího panovníka. Současníci v něm ovšem četli i kritiku královy absolutistické vlády a války. Kniha se přesto stala jednou z nejčtenějších v 18. století a byla přeložena do mnoha evropských jazyků. Právě tahle popularita udělala z Mentora pojem, kterému rozuměl každý vzdělaný čtenář, i když Homéra nikdy nečetl.

Od Francie k dalším jazykům

Trésor de la langue française dokládá užití slova mentor jako obecného jména ve francouzštině z roku 1749, a to v korespondenci Montesquieuově. Z francouzštiny se slovo rozšířilo do dalších jazyků, české slovníky ho uvádějí s poznámkou, že pochází z řeckého vlastního jména. Mentor tak patří do stejné skupiny jako jiné pojmy, které vznikly z literárních postav a dnes je používáme bez myšlenky na původní příběh, podobně jako mnohá spojení, která popisuje přehled české frazeologie.

Mentor v dnešní češtině

V současném jazyce převládá neutrální význam. Ve školách se mluví o mentorech začínajících učitelů, ve firmách o mentorech nových zaměstnanců a ve studentských programech o mentorech prvních ročníků. Vedle toho se rozšířilo slovo mentoring, převzaté z angličtiny, které označuje samotný proces vedení. Expresivní význam ale nezmizel a ožívá hlavně v přídavném jméně a příslovci, takže mentorský tón zůstává výtkou.

Mentor a doporučení

Mentor často zná svého svěřence lépe než kdokoli jiný, a proto bývá tím, kdo mu píše doporučení na stáž, do školy nebo do zaměstnání. Kdo takový text sestavuje poprvé, najde postup a vzor v návodu, jak napsat doporučující dopis. Dobrý mentor v něm popisuje konkrétní zkušenost se svěřencem, ne obecné chvály, protože právě konkrétnost dává doporučení váhu.

Pravopis, skloňování a odvozená slova

Jako obecné slovo se mentor píše s malým písmenem. Velké M patří jen postavě, tedy Mentorovi z Odysseie nebo z Fénelonova románu. V textu o antice proto můžete napsat, že Athéna vzala na sebe podobu Mentora, a o kus dál, že Télemachos v něm našel skutečného mentora. Rozdíl mezi jménem a pojmem je stejný jako u jiných eponym.

Jak se mentor skloňuje

Slovo se skloňuje podle vzoru pán. Internetová jazyková příručka uvádí v 1. pádě množného čísla podobu mentoři, v 7. pádě množného čísla mentory, tedy s mentory, a v 5. pádě jednotného čísla mentore. Tvar mentorové v množném čísle příručka neuvádí. Při dělení na konci řádku se slovo dělí men-tor.

Mentorka, mentorský, mentorství

Ženská podoba zní mentorka a skloňuje se podle vzoru žena. Přídavné jméno mentorský se nejčastěji objevuje v ustáleném spojení mentorský tón, příslovce mentorsky ve spojení mentorsky kázat nebo mentorsky povýšený. Slovník spisovného jazyka českého uvádí i podstatné jméno mentorství. Všechna tato odvozená slova nesou spíš expresivní, kritický odstín, kdežto samotné podstatné jméno mentor bývá dnes neutrální.

Jak slovo mentor použít v textu

Než slovo zařadíte do slohové práce, úvahy nebo profesního textu, projděte si pět kroků. Pomohou vybrat správný odstín a vyhnout se nejčastějším chybám.

  1. Rozhodněte, zda myslíte rádce, nebo poučovatele. Neutrální význam vyjádřete kontextem, například mentor začínajících učitelů.
  2. Když chcete vyjádřit výtku, sáhněte po přídavném jménu nebo příslovci: mentorský tón, mluvit mentorsky.
  3. Obecné slovo pište s malým m, velké písmeno nechte jen postavě z Odysseie nebo Fénelonova románu.
  4. Hlídejte množné číslo: mentoři, s mentory, ne mentorové.
  5. Pokud zmiňujete původ, uveďte oba zdroje: Homérovu postavu i Fénelonův román, který z ní udělal pojem.

Časté otázky

Co znamená slovo mentor?

Mentor je člověk, který druhého osobně vede a zaučuje v oboru, například zkušený kolega nového zaměstnance. Slovník spisovného jazyka českého zná i expresivní význam poučovatel a mravokárce. V zahradnictví je mentor roub nebo podnož, která usměrňuje vlastnosti té druhé části.

Jaký je původ slova mentor?

Slovo pochází z řeckého jména Mentór. V Homérově Odysseji je to Odysseův přítel, kterému král svěřil péči o dům, a jeho podobu si bere bohyně Athéna, když radí Télemachovi. Obecným slovem se jméno stalo díky Fénelonovu románu o Télemachovi z roku 1699.

Kdo byl Mentor v Odysseji?

Byl to stařec z Ithaky a druh Odysseův, kterému král před odplutím k Tróji svěřil celý dům. Na shromáždění kárá Itháky, že nechávají nápadníky řádit. Skutečné rady Télemachovi ale dává Athéna, která na sebe Mentorovu podobu několikrát vezme.

Je mentor totéž co učitel?

Ne tak docela. Učitel předává látku celé třídě, kdežto mentor vede jednoho člověka nebo malou skupinu a sdílí vlastní zkušenost z praxe. Učitel může být zároveň mentorem, třeba když zaučuje začínajícího kolegu, ale každý mentor učitelem není.

Píše se mentoři, nebo mentorové?

Internetová jazyková příručka uvádí v 1. pádě množného čísla podobu mentoři. Slovo se skloňuje podle vzoru pán, takže v 7. pádě je s mentory a v oslovení mentore. Ženská podoba zní mentorka.

Zdroje

Související články

Napsat komentář