Frazeologie: přehled frazémů, rčení a přísloví
Frazeologie je obor, který zkoumá ustálená spojení slov s pevnou podobou a často přeneseným významem, tedy frazémy, jako je vzít nohy na ramena nebo mít máslo na hlavě. Najdete tu rozdíl mezi frazémem a idiomem, přehled rčení, pořekadla, přísloví a ustáleného přirovnání, tabulku záměn, krátký test a odpovědi na osm častých otázek.
Ve zkratce
- Frazém je ustálené spojení slov, jehož význam nelze prostě složit z významu jednotlivých slov.
- Frazém a idiom jsou dva pohledy na totéž: frazém je pohled na formu, idiom pohled na význam.
- Rčení je spojení slov, které se zapojuje do věty (jít jako na drát), přísloví je samostatná věta s poučením.
- Ustálené přirovnání má pevný vzor, třeba hladový jako vlk, a slouží ke zdůraznění vlastnosti.
- Frazém poznáte podle toho, že nejde změnit slovosled ani zaměnit slovo, aniž by se ztratil význam.
- Základním popisem je Slovník české frazeologie a idiomatiky Františka Čermáka.
Co je frazeologie
Slovo frazeologie označuje dvojí: obor jazykovědy a také soubor frazémů jazyka. Nový encyklopedický slovník češtiny ji vymezuje jako oblast ustálených anomálních kombinací slov, která doplňuje pravidelné kombinace. Frazeologie tedy popisuje to, co se v jazyce neskládá podle běžných pravidel, ale přesto se opakovaně používá jako hotový celek.
Kdyby frazém vznikl podle pravidel, šlo by ho přeložit slovo od slova. Spojení ležet polem ale znamená „být poražen, pohozen“, přestože sloveso ležet se jinak s podstatným jménem v 7. pádu nepojí. Podle slovníku jde o rys, kterému se říká anomálnost. Čím víc takových zvláštností spojení má, tím je idiomatičtější.
Frazémy jsou zároveň velmi běžné. Podle téhož slovníku se většinou rodí v mluveném a nespisovném jazyce a slouží jako neformální, ekonomický způsob, jak něco pojmenovat. Pro řadu významů je frazém dokonce výstižnější než pravidelný opis, například být hned na koni.
Frazém a idiom: dva pohledy na totéž
Frazém: pohled na formu
Frazém je ustálené spojení minimálně dvou prvků, z nichž aspoň jeden se v téže funkci jinde nepoužívá nebo jen vzácně. Slovník uvádí jako příklady slova holičky a pré: najdete je jen v obratech nechat někoho na holičkách a mít pré. Frazém má pevné pořadí slov a pevné tvary. Proto nelze říct kolo páté u vozu, jen páté kolo u vozu.
Idiom: pohled na význam
Idiom je spojení, jehož význam je přenesený a nevyplývá ze součtu významů slov. Slovník uvádí české natáhnout bačkory ve významu „zemřít“. Doslovný smysl, tedy navléct si domácí obuv, tu zůstává vedlejší. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny je rozlišení praktické, ale ne ostré: formu zkoumáme u frazému, význam u idiomu, a v běžné řeči se oba pojmy často míchají.
Školní výklad bývá jednodušší a mluví hlavně o rčení, přísloví a pořekadlu. Akademický slovník označuje tyto lidové názvy za nepřesné: rčení je podle něj „málo vyhraněný“ výraz pro kolokační frazém. Proto níže uvádíme obě terminologie vedle sebe.
Druhy frazémů a jejich přehled
Tabulka shrnuje to, co čtenář nejčastěji hledá. Dělení ukazuje hlavně, zda je spojení jen částí věty, nebo samostatnou větou, a podle toho se liší i užití.
| Pojem | Co to je | Příklad |
|---|---|---|
| Rčení (frazém kolokační) | ustálené spojení slov, které je součástí věty a časuje se | vzít nohy na ramena, mít máslo na hlavě |
| Ustálené přirovnání | pevné spojení s „jako“ nebo „jak“, zdůrazňuje vlastnost | mít hlad jako vlk, červený jak rak |
| Přísloví | samostatná věta s poučením z tradované zkušenosti | Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. |
| Pořekadlo | řídký a nejasný název pro propoziční frazém jiný než přísloví | Pozdě bycha honit. |
| Pranostika | ustálená věta o počasí a roční době, patří k propozičním útvarům | Únor bílý, pole sílí. |
Rčení
Rčení je nejčastější typ a podle slovníku nejbohatší skupinou jsou obraty se slovesem. Jmenovat lze například ukázat někomu paty, mít něco za ušima nebo dát někomu co proto. Častá je tzv. somatická skupina, tedy rčení s částmi těla: jen slovo ruka se podle slovníku objevuje v několika stovkách frazémů. Rčení se do věty zapojuje jako sloveso s doplňky a mění tvar podle podmětu a času.
U některých rčení lze sledovat původ. O obratu spadla klec a o tom, co se o jeho původu dá doložit, píše samostatný text. Zkrácené přísloví za rčením mít máslo na hlavě popisuje článek o tom, co znamená máslo na hlavě. Další příklady nabízí hlavní přehled původu slov a rčení.
Přísloví a pořekadlo
Slovník definuje přísloví jako frazém propoziční, obvykle s didaktickou funkcí. Odkazuje na tradovanou zkušenost a užívá se jako rada, poučení nebo výtka. Přísloví je samostatná věta, kterou lze vložit do rozhovoru bez jakékoli úpravy. Čtvrtý díl Slovníku české frazeologie a idiomatiky eviduje podle téhož zdroje zhruba tisíc přísloví.
Pořekadlo je složitější. František Čermák v heslech uvádí, že jde o dnes řídký a tradičně nejasný výraz, který se používá pro propoziční frazémy jiné než přísloví. Sbírka Františka Ladislava Čelakovského ho přitom užívala hlavně pro frazémy kolokační. Pokud tedy narazíte na slovo pořekadlo, je rozumné se podívat, v jakém významu ho autor užívá.
Ustálené přirovnání
Přirovnání má podle slovníku pevnou stavbu: srovnávaná věc, vlastnost a model, který ji nese. Petr je červený jak rak srovnává Petra s rakem. Ustálené přirovnání neznamená skutečnou podobnost, ale zesílení vlastnosti: vysoký jako hora neznamená výšku hory, jen „velmi vysoký“. Naopak vymyšlené vysoký jako náš Honza je přirovnání volné, které se vykládá doslova.
Slovník o modelech v přirovnáních uvádí, že zhruba 45 procent jich vychází z konkrétních věcí, 20 procent ze zvířat a dalších 20 procent z lidských povolání. Některá ustálená přirovnání obsahují slova, kterým dnes skoro nikdo nerozumí, například hloupý jako pucštok nebo hubený jako lunt, a přesto fungují. Podobný princip má i obraz v textu o metafoře a metonymii, kde se vlastnost přenáší na jinou věc.
Jak frazém poznat v textu
Nejjednodušší je zkusit tři pokusy. Zaměňte slovo, přeházejte slovosled a zkuste význam vyložit doslova. Pokud se spojení při pokusu rozpadne, jde nejspíš o frazém. Slovník sám uvádí příklady nepovedených obměn: mít z něčeho lehkou hlavu nebo šesté kolo u vozu už nejsou stejný obrat.
Zkouška doslovným výkladem
Doslovný význam bývá nesmysl nebo jiná situace. Kdo vzal nohy na ramena, nenesl je na ramenou, ale utekl. Slovník k tomu dodává, že nejde vyhledávat význam v jednotlivých slovech: z obratu leje jako z konve nelze vyčlenit, že leje znamená „prší“, protože věty typu snědl toho jako z konve čeština nepoužívá.
Zkouška obměnou
Frazémy mají podle slovníku pevné pořadí slov a nelze v nich volně zaměnit slovo za podobné. Jisté obměny ale přípustné jsou: odhaduje se, že až každý čtvrtý frazém má nějakou variantu, například být nebo stát na výši doby. Varianta obvykle zachová význam, kdežto nahodilá náhrada ho zničí.
Co se plete s čím
| Dvojice | Rozdíl | Příklad |
|---|---|---|
| Frazém a volné spojení | frazém má ustálenou podobu a přenesený význam, volné spojení se skládá podle pravidel | koupit zajíce v pytli × koupit chleba |
| Rčení a přísloví | rčení je část věty, přísloví věta celá s poučením | mít máslo na hlavě × Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. |
| Ustálené a volné přirovnání | ustálené má pevný model a posiluje vlastnost, volné je jednorázové | červený jak rak × vysoký jako náš Honza |
| Idiom a metafora | idiom je ustálený celek v slovníku, metafora živý obraz | natáhnout bačkory × lednice zeje prázdnotou |
| Frazém a synonymum | frazém lze často nahradit jedním slovem, ale nese i hodnocení | vzít roha × utéct |
Poslední řádek tabulky navazuje na text o synonymech, antonymech a homonymech. Frazém i jednoslovné synonymum mají stejný základní význam, liší se ale expresivitou, stylem a frekvencí. Slovník upozorňuje, že rčení je často výstižnější než pravidelný opis, i když nemusí patřit do formálního projevu.
Slovník české frazeologie a idiomatiky
Základním popisem českých frazémů je Slovník české frazeologie a idiomatiky, jehož hlavním autorem je František Čermák. V katalozích českých knihoven je zapsaný jako vícedílná řada: první díl obsahuje přirovnání, druhý výrazy neslovesné, třetí výrazy slovesné a čtvrtý výrazy větné, všechny s rokem 2009. V katalozích figuruje i pátý, onomaziologický díl z roku 2016.
Hesla jsou řazena podle typu spojení, ne podle abecedy celého jazyka. Kdo hledá slovesné rčení, otevírá třetí díl, kdo ustálené přirovnání, první. Na výklad původu se ale slovník nezaměřuje, proto je vhodné doplnit ho etymologickou literaturou a články, jaké jsou o Achillově patě nebo o krokodýlích slzách.
Vyzkoušejte se
Určete, jde-li o rčení, přísloví, ustálené přirovnání, nebo volné spojení. Řešení je hned pod seznamem.
- Vzít nohy na ramena.
- Jak si kdo ustele, tak si lehne.
- Být bílý jako stěna.
- Koupit chleba v pekárně.
- Koupit zajíce v pytli.
Řešení: 1. rčení (utéct), 2. přísloví (samostatná věta s poučením), 3. ustálené přirovnání (zdůrazňuje bledost), 4. volné spojení (význam je doslovný), 5. rčení (nevýhodná koupě bez možnosti zboží posoudit).
Šest věcí, které se pletou
- Každé rčení je přísloví. Není. Rčení je část věty, přísloví věta s poučením.
- Frazém musí být starý. Nemusí. Slovník uvádí i módní výrazy a neologismy, třeba to je o něčem jiném.
- Frazémy patří jen do mluvené řeči. Většina vzniká v mluvě, ale slovník je eviduje od argotických až po poetické.
- Význam frazému se dá odvodit. Většinou ne. Slovník označuje pokusy rozebírat frazém na jednotlivé významy za nesmyslné.
- Každé přirovnání je frazém. Jen ustálené. Volné přirovnání vymyslíte sami a vykládá se doslova.
- Frazém nelze obměnit. Lze, ale jen v rámci variant. Varianty frazém nemění, náhodná obměna ano.
Pravopis frazémů se řídí běžnými pravidly, krátké odpovědi na časté pochybnosti najdete v přehledu pravopisných případů.
Další témata české mluvnice od slova po souvětí shrnuje přehled mluvnice češtiny.
Časté otázky
Co je frazeologie?
Frazeologie je obor jazykovědy, který zkoumá frazémy, tedy ustálená spojení slov s pevnou podobou a často přeneseným významem. Jako označení se používá i pro soubor všech takových spojení v jazyce.
Jaký je rozdíl mezi frazémem a idiomem?
Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny jde o dva pohledy na tutéž věc. O frazému se mluví při formálním rozboru spojení, o idiomu při rozboru významovém.
Čím se liší rčení a přísloví?
Rčení je obvykle spojení slov, které se vkládá do věty a časuje se: „vzít nohy na ramena“. Přísloví je samostatná věta s poučením: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“.
Je pořekadlo totéž co přísloví?
Ne vždy. Slovník CzechEncy označuje pořekadlo za dnes řídký a nejasný výraz, který se obvykle používá pro propoziční frazémy jiné než přísloví. Poučení v něm být nemusí.
Je přirovnání frazém?
Ustálené přirovnání ano, třeba „mít hlad jako vlk“. Volné přirovnání, které si mluvčí vymyslí na místě, frazémem není, protože ho lze vykládat doslova.
Kolik je v češtině frazémů?
Přesný počet nikdo neuvádí. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny má čeština jen lexikálních a propozičních frazémů a idiomů ke třiceti tisícům.
Jak poznám, že jde o frazém?
Zkuste jedno slovo nahradit jiným nebo změnit slovosled. Když se spojení rozpadne nebo ztratí význam, je ustálené: „mít těžkou hlavu“ nelze změnit na „mít těžké koleno“.
Který slovník frazémy popisuje?
Základním dílem je Slovník české frazeologie a idiomatiky, jehož hlavním autorem je František Čermák. Vyšel ve více dílech: přirovnání, výrazy neslovesné, slovesné a větné.
