Dekameron: rozbor díla k maturitě
Dekameron je soubor sta novel italského spisovatele Giovanniho Boccaccia, který vznikl zhruba v letech 1349 až 1353. Je to epika v próze, žánrově sbírka novel spojená rámcovým příběhem, a řadí se k rané renesanci a počátkům humanismu. Deset mladých Florenťanů uprchne před morem roku 1348 na venkov a po deset dnů si vypráví příběhy o lásce, štěstěně, vtipu i lidské slabosti.
Ve zkratce
- Autor: Giovanni Boccaccio (1313 až 1375), psáno florentsky, tedy lidovou italštinou, ne latinou.
- Vznik: přibližně 1349 až 1353, rámcový příběh se odehrává v roce 1348.
- Druh a žánr: epika, próza, soubor novel s rámcovou kompozicí.
- Stavba: sto novel, deset dnů, deset vypravěčů (sedm žen a tři muži).
- Směr: přelom středověku a renesance, počátky humanismu.
- Témata: štěstěna, láska, důvtip, štědrost a kritika pokrytectví, zvlášť u duchovních.
Základní údaje o díle
U zkoušky držte od sebe dva časy: rok 1348 je čas rámcového příběhu, vznik díla spadá až do let po něm. Prameny se v datování liší jen o několik let, proto je rozumné říkat „kolem roku 1350“.
| Údaj | Dekameron |
|---|---|
| Autor | Giovanni Boccaccio (1313 až 1375) |
| Původní název a jazyk | Decameron, florentská italština |
| Vznik | přibližně 1349 až 1353 |
| Literární druh a forma | epika, próza |
| Žánr | soubor novel s rámcovým příběhem |
| Směr a období | přelom středověku a renesance, počátky humanismu, 14. století |
| Členění | úvod, deset dnů po deseti novelách, autorova obhajoba na konci |
| Čas a místo rámce | rok 1348, Florencie a venkovská sídla poblíž Fiesole |
| Jednotlivé novely | odehrávají se po celé Itálii, ve Francii, ve Středomoří i na Východě |
Co znamená název
Slovo Dekameron vzniklo z řeckých slov déka, deset, a hémera, den. Název tedy znamená zhruba desetidenní dílo. Podle anglické Wikipedie mohl Boccaccia inspirovat i křesťanský výklad stvoření světa v šesti dnech, nazývaný Hexaemeron.
O čem Dekameron je
Dílo oslavuje životní sílu, důvtip a lidskou přirozenost, a to i s jejími slabostmi. Podle samotného Boccaccia je určeno hlavně ženám, které měly méně zábavy než muži. Společné téma všech novel je to, jak se člověk vyrovnává se štěstěnou, láskou a světem, ve kterém není všechno takové, jaké se zdá.
Hlavní motivy
Opakuje se štěstěna, která člověka vyzdvihne i svrhne, láska šťastná i tragická, nápaditá lest a pohotový vtip. Dále je to štědrost a čest. Silný je i motiv kritiky církve: Boccaccio zesměšňuje chtivé a pokrytecké duchovní, kteří kážou odříkání.
Děj rámce
Roku 1348 řádí ve Florencii mor. V kostele Santa Maria Novella se sejde sedm mladých žen. Pampinea navrhne odejít z města. K výpravě se přidají tři mladíci, Panfilo, Filostrato a Dioneo, a společnost odjede do venkovského sídla poblíž Fiesole. Aby neupadli do zahálky a nepodlehli strachu, zvolí si každý den krále nebo královnu, který určí téma a rozdělí úkoly.
Vypráví se deset dní. O pátcích a sobotách se podle italské Wikipedie nevypráví, protože pátek je dnem Kristova umučení a sobota dnem péče o sebe. Posledního dne Panfilo navrhne vrátit se do Florencie a společnost to přijme. Boccaccio na úplném konci dílo hájí proti těm, kdo je považují za příliš lehkovážné nebo příliš dlouhé.
Dny a jejich témata
| Den | Vládne | Téma |
|---|---|---|
| 1. | Pampinea | volné téma |
| 2. | Filomena | lidé postižení neštěstím, kteří dosáhnou nečekaně dobrého konce |
| 3. | Neifile | kdo důvtipem dosáhne toho, po čem touží, nebo získá zpět ztracené |
| 4. | Filostrato | láska s nešťastným koncem |
| 5. | Fiammetta | milenci, kteří po nesnázích dojdou štěstí |
| 6. | Elissa | pohotový výrok, kterým se člověk vyhne ztrátě nebo posměchu |
| 7. | Dioneo | lsti žen na vlastní muže |
| 8. | Lauretta | lsti, které si dělají ženy a muži navzájem |
| 9. | Emilia | volné téma |
| 10. | Panfilo | štědrost a ušlechtilost |
Dioneo má zvláštní výsadu: vypráví jako poslední a smí si zvolit téma sám. Podle anglické Wikipedie bývá vykládán jako hlas samotného autora.
Několik známých novel
V první novele prvního dne si padouch Ser Ciappelletto při umírání v cizině vymyslí falešnou zpověď tak čistého života, že ho lidé po smrti uctívají jako světce. Ve třetí novele téhož dne židovský lichvář Melchisedech odpoví sultánu Saladinovi podobenstvím o třech prstenech, které se nedají rozeznat, a nechce tedy rozhodnout, které náboženství je pravé. Čtvrtý den Lisabetta ukrývá hlavu zavražděného milence v hrnci s bazalkou a zemře žalem. V deváté novele pátého dne zchudlý Federigo obětuje milované Giovanně posledního sokola, aby ji pohostil, a ona se za něj nakonec provdá.
Šestý den zazní pohotová odpověď kuchaře Chichibia, který vysvětlí, proč má pečený jeřáb jen jednu nohu. V osmé novele osmého dne si Bruno a Buffalmacco dělají legraci z prosťáčka Calandrina. Poslední, desátá novela líčí markýze Gualtieriho, který zkouší trpělivost své ženy Griseldy tím, že jí odebere děti a pak ji potupně vyžene.
Smyslné novely
Část novel se věnuje tělesné lásce a milenecké lsti. Typicky je to Masetto z Lamporecchia, který předstírá, že je němý, aby ho přijali za zahradníka v ženském klášteře. Tyto příběhy nemají být jen pikantní: ukazují, že přirozenost člověka je silnější než zákaz, a bývají namířeny proti pokrytectví.
Kompozice, čas, prostor a vypravěč
Rámcová kompozice
Základem díla je rámcová kompozice. Ústřední příběh o útěku před morem tvoří rámec, do kterého se vkládají jednotlivé novely. Rámec nejen spojuje novely, ale vytváří protiklad mezi smrtí ve městě a životem na venkově. Jiný způsob výstavby, příběh jedné cesty, ukazuje rozbor Hobita.
Čas a prostor
Rámec je přesně zasazen: rok 1348, Florencie zmítaná morem a pak zahrady a sídla poblíž Fiesole. Samotné novely se naopak odehrávají v nejrůznějších dobách a na rozmanitých místech od Itálie přes Francii až po Východ.
Vypravěč
Vypravěčů je několik vrstev. Autor popisuje rámec a v úvodu se přímo obrací ke čtenářkám. Uvnitř rámce pak vypráví deset postav a každá novela má svůj tón podle toho, kdo ji vypráví. Základní rozdíl je vysvětlen v článku o tom, jak poznat ich-formu a er-formu.
Postavy
Postavy Dekameronu jsou dvojí: vypravěči v rámci a hrdinové jednotlivých novel. Vypravěči nejsou psychologicky rozvinutí, hrdinové novel bývají typy.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role |
|---|---|---|---|
| Pampinea | první královna | iniciativní | navrhne útěk z města a pravidlo vládnoucího dne |
| Panfilo | jeden ze tří mužů, král desátého dne | vládne desátý den | navrhne návrat do Florencie |
| Filostrato | mladík, král čtvrtého dne | vládne čtvrtý den | určí téma tragické lásky |
| Dioneo | mladík, král sedmého dne | veselý vypravěč | vypráví poslední a smí si zvolit téma |
| Ser Ciappelletto | darebák z 1. novely | lstivý, bez zábran, vypočítavý | lží o svém životě si získá slávu světce |
| Melchisedech | židovský lichvář z 3. novely | moudrý, vtipný | podobenstvím o třech prstenech unikne léčce sultána Saladina |
| Federigo | zchudlý šlechtic z 5. dne | oddaný, štědrý | obětuje sokola, aby pohostil milovanou |
| Griselda | selská dcera z posledního dne | trpělivá, pokorná | snáší zkoušky markýze Gualtieriho |
Skupina vypravěčů
Sedm žen se jmenuje Pampinea, Filomena, Elissa, Neifile, Fiammetta, Emilia a Lauretta. Mladí lidé se chovají vybraně a zdrženlivě, a i když vyprávějí odvážné příběhy, jejich společný život zůstává ukázněný. Při popisu postav využijte návod, jak napsat charakteristiku.
Jazyk a umělecké prostředky
Boccaccio psal lidovou florentštinou, ne latinou, a jeho styl se přizpůsobuje tomu, o čem se vypráví. Podle italské Wikipedie střídá dlouhá, latinsky stavěná souvětí s rychlými hovorovými pasážemi. Citace z českých překladů zde neuvádíme, prostředky popisujeme vlastními slovy.
Kontrast a ironie
Dílo stojí na kontrastu smrti a života, vznešeného a vulgárního. Ironie je zřetelná v první novele: nejhorší člověk skončí jako světec a církev to vítá.
Přímá řeč a vtip
Novely jsou plné dialogů a pointovaných odpovědí. Šestý den je celý věnován výrokům, které zachrání před ztrátou nebo posměchem. Pohotová řeč je tu ctností. Dalším prostředkem je symbol: třeba hrnek bazalky u Lisabetty nebo obětovaný sokol u Federiga. Výklad pojmu najdete v přehledu básnických prostředků.
Autor a literárněhistorický kontext
Giovanni Boccaccio
Narodil se 16. června 1313, pravděpodobně v Certaldu nebo ve Florencii, jako syn florentského obchodníka. Od roku 1326 žil v Neapoli, kde pracoval v otcově bance a studoval kanonické právo, ale ukázala se jeho literární vášeň. Do Florencie se vrátil roku 1341, v roce 1350 se setkal s Petrarcou a považoval ho za učitele. Zemřel 21. prosince 1375 v Certaldu. Dekameron je jeho nejslavnější dílo, ale psal i básně, traktáty a latinské spisy učeného humanisty.
Další díla
Patří sem Filocolo, Filostrato, Teseida, Ninfale fiesolano, životopis Dantea Trattatello in laude di Dante a latinské spisy De mulieribus claris a Genealogia deorum gentilium. V roce 1373 přednášel o Dantovi.
Kontext a odkaz
S Dantem a Petrarcou tvoří trojici velkých italských autorů 14. století. Zatímco v Božské komedii zazní středověký výklad světa, Boccaccio staví do centra pozemský lidský příběh. Podobný zájem o člověka najdete u renesančního dramatu, například v rozboru Romea a Julie. Dekameron ovlivnil světovou literaturu: podle anglické Wikipedie z něj čerpali Chaucer, Shakespeare, Keats nebo Lessing. Petrarca převedl příběh Griseldy do latiny. Pojmy si zopakujte v přehledu literárních směrů.
Cenzura
Podle anglické Wikipedie byl Dekameron zařazen na Index zakázaných knih v roce 1559. V roce 1573 nechal papež Řehoř XIII. dílo upravit tak, že duchovní postavy nahradily světské, a roku 1582 vyšlo upravené vydání Lionarda Salviatiho. Cenzura ukazuje, jak silně dílo působilo.
Jak o Dekameronu mluvit u ústní maturity
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
Začněte úryvkem: určete, o kterou novelu nebo část rámce jde. Pokračujte zasazením do rámce, tématem dne a kompozicí. Potom druh, žánr a jazyk, postavy a nakonec autor a kontext. U Dekameronu stačí ukázat, že rámec s morem stojí proti životu ve vyprávění, a jmenovat dvě tři novely. Další rozbory děl najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Dekameronu pletou
- Dekameron má sto vypravěčů nebo sto dnů. Vypravěčů je deset a vypráví se deset dní, každý den deset novel.
- Vypravěči jsou jen ženy. Je jich sedm, ale jsou tu i tři muži: Panfilo, Filostrato a Dioneo.
- Dílo vzniklo v roce 1348. Tehdy se odehrává rámec, psát začal Boccaccio až po něm, zhruba kolem roku 1349.
- Je to sbírka lechtivých historek. Smyslných novel je jen část. Rámec i další novely jsou o štědrosti, osudu a důvtipu.
- Dekameron napsal Dante. Dante napsal Božskou komedii. Boccaccio je autorem Dekameronu a Dantův životopis také napsal.
- Psalo se to latinsky. Dekameron je psán lidovou florentštinou, latinsky psal Boccaccio své učené spisy.
Časté otázky
Kdy a kdo napsal Dekameron?
Dekameron napsal italský autor Giovanni Boccaccio (1313 až 1375) zhruba mezi lety 1349 a 1353. Prameny datují vznik mírně rozdílně, proto se u zkoušky hodí říct kolem poloviny 14. století.
Kolik novel a dnů má Dekameron?
Dílo obsahuje sto novel vyprávěných během deseti dnů, každý den deset novel. Název je odvozen z řeckých slov deka, deset, a hémera, den.
Co je rámcová kompozice v Dekameronu?
Rámcem je příběh deseti mladých Florenťanů, kteří před morem uprchnou na venkov a krátí si čas vyprávěním. Do tohoto rámce jsou vloženy všechny novely.
Kdo jsou vypravěči Dekameronu?
Vypravěčů je deset: sedm žen (Pampinea, Filomena, Elissa, Neifile, Fiammetta, Emilia a Lauretta) a tři muži (Panfilo, Filostrato a Dioneo). Nad nimi stojí autor, který celý rámec vypráví.
Do jakého žánru a směru Dekameron patří?
Je to epika v próze, žánrově soubor novel s rámcovým příběhem. Řadí se k italské literatuře 14. století na přelomu středověku a renesance, k počátkům humanismu.
Proč uprchli mladí lidé z Florencie?
Ve Florencii v roce 1348 řádil mor a městem se šířily smrt a rozvrat. Mladí lidé proto odejdou na venkovské sídlo poblíž Fiesole.
Které novely Dekameronu jsou nejznámější?
Patří k nim příběh Ser Ciappeletta o falešné zpovědi, podobenství o třech prstenech, příběh Federiga a sokola, Lisabetta s hrnkem bazalky a příběh trpělivé Griseldy.
Proč byl Dekameron zakazován?
Církev mu vytýkala smyslné novely a výsměch pokryteckým duchovním. Dílo se dostalo na Index zakázaných knih v roce 1559 a později vycházelo v upravených vydáních.
