Šerm: rozdíl mezi fleretem, kordem a šavlí
Fleret, kord a šavle se liší tím, kam se smí zasáhnout a čím. Fleret zasahuje jen trup bodnutím, kord celé tělo bodnutím a šavle tělo nad linií boků bodnutím i seknutím. U fleretu a šavle navíc rozhoduje právo útoku, u kordu ne. Šerm je přitom podle olympijských pramenů na programu každých letních her od roku 1896.
Ve zkratce
- Fleret: zásahová plocha je trup, zasahuje se jen hrotem, platí právo útoku.
- Kord: zásahová plocha je celé tělo, zasahuje se jen hrotem, právo útoku neplatí.
- Šavle: zásahová plocha je tělo nad linií boků včetně hlavy a paží, zasahuje se hrotem i břitem, platí právo útoku.
- Elektrické hlášení přišlo nejdřív u kordu, potom u fleretu a nakonec u šavle.
- Bílý oděv je pozůstatek doby, kdy se zásah poznal podle inkoustové skvrny.
- Křik při zásahu je zvyk, ne pravidlo, a o platnosti zásahu nerozhoduje.
Tři zbraně na první pohled
Podle FIE, tedy Mezinárodní šermířské federace, se v soutěžích používají tři zbraně a každá má vlastní pravidla. Nejde jen o délku nebo váhu čepele. Zbraně se liší tím, kam se platně zasahuje, čím se zasahuje a podle čeho se rozhoduje, komu zásah patří.
| Zbraň | Zásahová plocha | Čím se zasahuje | Právo útoku |
|---|---|---|---|
| Fleret | trup, bez končetin a hlavy | jen hrot | ano |
| Kord | celé tělo včetně oděvu a výstroje | jen hrot | ne |
| Šavle | tělo nad linií boků, tedy i hlava a paže | hrot, břit, plocha i hřbet čepele | ano |
Fleret: nejmenší plocha a nejpřísnější pravidla
Kam se platně zasahuje
Pravidla FIE vymezují platnou plochu u fleretu jako trup. Shora ji ohraničuje límec, po stranách švy rukávů a dole linie vedená přes horní okraje kyčelních kostí. Končetiny a hlava do ní nepatří. Zásah mimo trup se nepočítá a navíc zastaví výměnu, takže i následný zásah soupeře už neplatí.
Proč se u fleretu rozhoduje o právu útoku
Rozhodčí podle pravidel FIE posuzuje, zda byl útok proveden správně: paže se musí napřímit tak, aby hrot ohrožoval platnou plochu, dříve než začne výpad. Takový útok musí soupeř odrazit nebo se mu vyhnout. Pokud ho odrazí, získává právo na odpověď.
Když zasáhnou oba, počítá se zásah toho, kdo měl právo útoku, ne toho, kdo byl o zlomek sekundy dřív. Olympics.com to popisuje stejně: bod získá šermíř, který podle rozhodčího zahájil útok.
Kord: celé tělo a žádná priorita
Kord vznikl v 19. století jako cvičná podoba souboje. Pravidla FIE říkají, že u kordu platí celé tělo včetně oděvu a výstroje, tedy trup, končetiny i hlava.
Dvojí zásah
Právo útoku zde neexistuje. Když přístroj zaznamená platné zásahy obou šermířů, jde podle pravidel FIE o dvojí zásah a zásah se připisuje proti každému. Britannica i Olympics.com potvrzují, že u kordu mohou body získat oba zároveň.
Šavle: seknutí, bodnutí a široká plocha
Čím se zasahuje
Šavle je podle pravidel FIE zbraň k bodání i sekání. Platné jsou zásahy břitem, plochou i hřbetem čepele. Šavle je jediná ze tří zbraní, u které se počítá zásah celou čepelí, ne jen hrotem. Zásah záštitou se naopak nepočítá.
Kam se zasahuje
Platná plocha zahrnuje podle FIE část těla nad horizontální linií přes horní okraje kyčelních kostí. Olympics.com ji popisuje jako horní polovinu těla včetně trupu, paží a hlavy. Maska a límec proto musí být vodivé.
Právo útoku platí jako u fleretu. Že se pravidla i v jiných sportech běžně vykládají hůř, než znějí, ukazuje například text o ofsajdu podle pravidel. Rozdíl je v zásahu mimo plochu: podle pravidel FIE se u šavle nepočítá, ale výměnu nezastaví, takže následný platný zásah bodovat může.
Elektrické hlášení zásahů
Dnes jsou soutěže posuzovány elektrickým záznamovým přístrojem. Podle pravidel FIE rozhodčí nemůže označit soupeře za zasaženého, pokud zásah přístroj neregistroval. Zavedení bylo postupné a roky se podle zdrojů mírně liší.
| Zbraň | Elektrické hlášení | Poznámka ke zdrojům |
|---|---|---|
| Kord | 1933 (Olympics.com); na olympiádě poprvé 1936 v Berlíně (Britannica) | první ze tří zbraní |
| Fleret | 1956 (Olympics.com); mistrovství světa 1955 (British Fencing) | druhý v pořadí |
| Šavle | 1988 (IOC); 1986 (British Fencing) | poslední z tří zbraní |
Fleret a šavle používají vodivou vestu, takzvaný lamé, který pokrývá platnou plochu. U šavle je vodivá i maska a krk. U kordu vodivá vesta není, protože platí celé tělo. Roky 1933 a 1986 se podle zdrojů týkají prvního použití, olympijské údaje jsou pozdější nebo se mírně liší.
Bílý oděv a křik: dva zvyky a jejich původ
Proč šermíři nosí bílou
Bílý oděv je dědictví doby před elektrickým hlášením. Národní archiv Spojených států uvádí, že před elektronickým hlášením se zásah poznal podle inkoustové skvrny, kterou zbraň zanechala na soupeřově oděvu. Proto šermíři nosí bílou.
Totéž uvádí olympijské zpravodajství NBC. Dnes zásah hlásí přístroj, takže původní důvod odpadl.
Šerm na každé olympiádě
Co je doložené
Olympijské studijní centrum MOV uvádí, že šerm byl na programu prvních novodobých her v Athénách 1896 a od té doby je na něm trvale. Olympics.com ho řadí mezi pět sportů, které se objevily na každých letních hrách od roku 1896. Databáze Olympedia o šermu píše, že je jedním z mála sportů na všech novodobých hrách. O tom, že by byl jediný, tedy nemůže být řeč.
Starší kořeny her najdete v článku o antických olympijských hrách, symboly hnutí v textu o olympijských kruzích.
Šavle jako stálice
Podle IOC je šavle jedinou zbraní, která byla na každém ročníku her. Fleret na programu v roce 1908 chyběl a kord přišel až na hry v Paříži 1900. Ženy začaly soutěžit v roce 1924 ve fleretu, ženský kord přibyl v Atlantě 1996 a ženská šavle v Athénách 2004.
| Zbraň | Muži | Ženy |
|---|---|---|
| Fleret | od 1896 | od 1924 |
| Šavle | od 1896 | od 2004 |
| Kord | od 1900 | od 1996 |
Údaje vycházejí z přehledu Olympijského studijního centra a potvrzuje je Olympics.com. Podobně jako u olympijské zlaté medaile stojí za to oddělit tradici od skutečného stavu.
Proč se při zásahu křičí
V pravidlech FIE žádná povinnost křičet není. Platnost zásahu určuje přístroj, případně rozhodčí podle pravidel, ne hlasitost šermíře. Přesto šermíři při zásahu často křičí. Je to zvyk, ne pravidlo, a na výsledek zásahu nemá vliv.
Šest tvrzení o šermu, která neplatí
- Že platí zásah toho, kdo zasáhl první. U fleretu a šavle rozhoduje právo útoku, ne pořadí. U kordu se při dvojím zásahu počítá oběma.
- Že právo útoku existuje ve všech třech zbraních. U kordu neexistuje, to je jeden z hlavních rozdílů.
- Že šavlí se jen seká. Je to zbraň pro bodání i sekání a platný je i zásah plochou nebo hřbetem čepele.
- Že elektrické hlášení přišlo u všech zbraní najednou. Postupovalo od kordu přes fleret k šavli a poslední zbraň dostala přístroj o desítky let později.
- Že šerm byl na všech hrách jako jediný sport. Je jedním z mála, ne jediným. Olympics.com jich uvádí pět.
- Že se křik při zásahu vyžaduje. Žádné pravidlo to nepředepisuje a zásah nepotvrzuje.
Časté otázky
Jaký je hlavní rozdíl mezi fleretem, kordem a šavlí?
Liší se zásahovou plochou a způsobem zásahu. U fleretu platí jen trup a bodnutí, u kordu celé tělo a bodnutí, u šavle tělo nad linií boků a bodnutí i seknutí. Fleret a šavle navíc používají právo útoku, kord ne.
Co je právo útoku neboli priorita?
Je to pravidlo, které u fleretu a šavle určuje, komu se zásah započítá, když zasáhnou oba. Rozhoduje rozhodčí podle pravidel FIE: správně provedený útok musí soupeř odrazit nebo se mu zcela vyhnout. Odražení dává právo na odpověď. U kordu toto pravidlo neplatí.
Počítá se u kordu dvojí zásah?
Ano. Pravidla FIE říkají, že když přístroj zaznamená platné zásahy obou šermířů, jde o dvojí zásah a zásah se započítá proti každému z nich.
Od kdy se zásahy hlásí elektricky?
Jako první přišel kord, podle Olympics.com v roce 1933, na olympiádě se podle Britannicy poprvé použil v Berlíně 1936. Fleret následoval na olympiádě 1956, šavle jako poslední, podle IOC v roce 1988. British Fencing uvádí, že šavle byla elektrifikovaná v roce 1986, takže rok se podle zdrojů liší.
Proč šermíři nosí bílou?
Podle amerického Národního archivu a olympijského zpravodajství NBC proto, že před elektrickým hlášením zásahu se platný zásah poznal podle inkoustové skvrny, kterou zbraň nechala na soupeřově oděvu. Na bílé látce byla skvrna dobře vidět. Dnes zásah hlásí přístroj.
Je šerm opravdu na každé olympiádě?
Ano. Olympijské studijní centrum uvádí, že šerm byl na programu v Athénách 1896 a od té doby je na něm pokaždé. Olympics.com ho řadí mezi pět sportů, které byly na každých letních hrách. Jedinou zbraní přítomnou na všech hrách je podle IOC šavle.
Musí šermíři při zásahu křičet?
Nemusí, žádné pravidlo to nepředepisuje. Platnost zásahu určuje přístroj a rozhodčí, nikoli hlas. Křik je zvyk z doby, kdy zásahy posuzovali rozhodčí očima, a dnes ho šermíři podle vlastních slov používají k povzbuzení sebe samých i k tomu, aby rozhodčího přesvědčili, že jde o jejich bod.
Smí šavlí sekat i do zad soupeře?
Pravidla FIE říkají, že šavle zasahuje část těla nad horizontální linií vedenou přes horní okraj kyčelních kostí kolem trupu. Platí tedy i záda nad touto linií, hlava a paže. Zásah mimo plochu se u šavle nepočítá, ale na rozdíl od fleretu nezastaví výměnu.
