Přechodníky: přehled, tvoření, příklady a cvičení
Přechodníky jsou neurčité slovesné tvary, které zhušťují větu: místo šel domů a nesl tašku řeknou šel domů, nesa tašku. Čeština má přechodník přítomný a minulý a každý z nich má tři tvary podle rodu a čísla podmětu. V článku najdete přehledovou tabulku, postup tvoření, pravidlo stejného podmětu, ukázky z Erbenovy Kytice, nejčastější chyby a krátký test.
Ve zkratce
- Přechodník přítomný vyjadřuje děj současný s dějem hlavním: sedě u okna, četl.
- Přechodník minulý vyjadřuje děj, který proběhl dřív: napsav dopis, vstal.
- Každý přechodník má tři tvary: pro mužský rod jednotného čísla, pro ženský a střední rod jednotného čísla a pro množné číslo.
- Přítomný se tvoří od 3. osoby množného čísla přítomného času, minulý od příčestí činného bez -l.
- Přechodník lze užít jen tehdy, když má stejný podmět jako hlavní věta.
- Rozvitý přechodník se odděluje čárkou, nerozvitý ne.
- Dnes jsou přechodníky knižní až archaické, v běžné řeči žijí jen ustrnulé zbytky jako chtě nechtě nebo vyjma.
Co jsou přechodníky
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že přechodníky slouží ke kondenzaci, tedy zhuštění obsahu věty, a že mají dnes charakter knižní až archaický. Nový encyklopedický slovník češtiny je řadí mezi neurčité (jmenné) tvary slovesa, podobně jako infinitiv nebo příčestí. Přechodník nevyjadřuje osobu, ale vyjadřuje rod a číslo podmětu, a proto má tři tvary. Kde mají přechodníky místo mezi ostatními tvary slovesa, ukazuje přehled mluvnických kategorií sloves.
Přítomný a minulý
Názvy obou přechodníků neříkají, kdy se děj odehrál, ale v jakém vztahu je k ději hlavnímu. Přechodník přítomný vyjadřuje současnost: Kouříc psala dopis znamená, že kouřila a přitom psala. Přechodník minulý vyjadřuje předčasnost: Sebravše odvahu, začali studovat znamená, že nejdřív sebrali odvahu a teprve potom začali. Přítomný přechodník proto může stát i ve větě o minulosti nebo budoucnosti.
| Přechodník | Tvoří se od | Mužský rod, j. č. | Ženský a střední rod, j. č. | Množné číslo |
|---|---|---|---|---|
| přítomný, typ nesou | oni nes-ou | nesa | nesouc | nesouce |
| přítomný, typ prosí | oni pros-í | prose | prosíc | prosíce |
| přítomný, typ volají | oni volaj-í | volaje | volajíc | volajíce |
| minulý, kmen na souhlásku | přines-l | přines | přinesši | přinesše |
| minulý, kmen na samohlásku | udělal | udělav | udělavši | udělavše |
| sloveso být | přítomný a minulý | jsa, byv | jsouc, byvši | jsouce, byvše |
Přechodník přítomný
Jak se tvoří
Podle Internetové jazykové příručky se přechodník přítomný tvoří od kmene přítomného, tedy od tvaru 3. osoby množného čísla přítomného času po odtržení koncovky: nes-ou, pros-í, sázej-í. O tom, kterou ze dvou sad přípon použijete, rozhoduje zakončení tvaru oni: na -ou, nebo na -í. Kdo si není jistý, ke které skupině sloveso patří, pomůže mu přehled slovesných tříd a vzorů.
Slovesa, která končí na -ou
Ke kmeni se připojují přípony -a pro mužský rod jednotného čísla, -ouc pro ženský a střední rod jednotného čísla a -ouce pro všechny rody v množném čísle. Příručka uvádí řady nesa, nesouc, nesouce, bera, berouc, berouce, jda, jdouc, jdouce a tiskna, tisknouc, tisknouce. Vlastní věta: Babička šla po návsi, nesouc koš vajec.
Slovesa, která končí na -í
Druhá sada přípon je -e nebo -ě, -íc a -íce. Platí i pro slovesa s dvojím tvarem ve 3. osobě množného čísla, například píší i píšou: píše, píšíc, píšíce. Stejně trpě, trpíc, trpíce nebo kupuje, kupujíc, kupujíce. U sloves typu kopat a kousat uvádí příručka většinou jen tvary s -aj-: kopaje, kousaje. Vlastní věta: Děti stály u plotu, volajíce na psa.
Přechodník minulý
Jak se tvoří
Přechodník minulý se tvoří od kmene minulého, tedy od příčestí činného po odtržení přípony -l: přines-l, sebra-l. Končí-li kmen na souhlásku, přidává se nulová přípona, -ši a -še: přines, přinesši, přinesše. Končí-li na samohlásku, přidává se -v, -vši a -vše: udělav, udělavši, udělavše. Tvoří se v podstatě jen od sloves dokonavých, protože vyjadřuje děj ukončený před dějem hlavním.
Zvláštní skupiny sloves
Slovesa odvozená od jít mají tvary na -šed, -šedši, -šedše, například odešed, odešedši, odešedše. Slovesa odvozená od jet končí na -jev, -jevši, -jevše: přijev. U sloves vzoru tisknout se podle příručky tvoří vždy s -nu-, i když příčestí -nu- nemá: dosáhl, ale dosáhnuv. Od nedokonavých sloves se minulý přechodník zachoval jen u slovesa být: byv, byvši, byvše.
Trpné přechodníky
Přechodník může mít i podobu trpnou. Skládá se z přechodníku slovesa být a trpného příčestí: jsa zván, jsouc zvána, jsouce zváni nebo byv pozván, byvši pozvána, byvše pozváni. Vlastní věta: Byvši pozvána na ples, koupila si nové šaty. Takové vazby se v moderním textu objevují vzácně a působí silně knižně.
Kdy se přechodníky používají
Pravidlo stejného podmětu
Internetová jazyková příručka zdůrazňuje, že přechodník lze užít jen tehdy, když podmět hlavního děje a podmět děje průvodního jsou totožné. Ten, kdo koná děj přechodníku, musí být tentýž, kdo koná děj hlavní věty. Příručka uvádí chybnou větu Hledě z okna vlaku, uletěl mi klobouk: hleděl já, ale uletěl klobouk. Opravit ji lze dvojím způsobem: Hledě z okna vlaku, přišel jsem o klobouk, nebo Když jsem hleděl z okna vlaku, uletěl mi klobouk.
Shoda v rodě a čísle
Tvar přechodníku se řídí podmětem hlavní věty. Muž a mužský rod mají tvar na -a, -e, -v nebo bez přípony, žena i dítě tvar na -ouc, -íc, -vši nebo -ši, skupina tvar na -ouce, -íce, -vše nebo -še. Encyklopedický slovník to ukazuje na dvojici Petr si pískal, umývaje se a Eva si pískala, umývajíc se.
Čárka u přechodníku
Přechodník je ve školní mluvnici větný člen doplněk a podle příručky se u doplňku čárka řídí rozvitím. Nerozvitý přechodník čárku nemá: Zoufaje mohl jsem donekonečna vysvětlovat. Rozvitý se odděluje čárkou, a pokračuje-li věta i za ním, z obou stran: Sedě vzpřímeně a hrdě, odpovídal obžalovaný na otázky. Encyklopedický slovník dodává, že František Daneš navrhoval chápat přechodník spíš jako příslovečné určení.
Kde přechodníky potkáte
Příručka uvádí, že se přechodníků využívá hlavně v psaných projevech ve vyšším stylu odborném a uměleckém, v uměleckém textu i pro humornou ironii. Encyklopedický slovník připomíná preambule mezistátních smluv s vazbami jako berouce v úvahu nebo jsouce si vědomy. V běžné řeči žijí ustrnulé tvary, které přešly k příslovcím, předložkám a částicím: chtě nechtě, kleče, nehledě na, vyjma, počínaje, tak říkajíc. Rozdíly mezi stylem knižním a hovorovým podrobněji popisují funkční styly češtiny.
Přechodníky v Erbenově Kytici
Starší česká poezie přechodníky užívá hojně a dobře na ní vidět shodu s podmětem. V každé ukázce stačí najít podmět a podle něj ověřit tvar. Všechny verše jsou opsány z textu Kytice na Wikizdrojích. Celou sbírku rozebírá text Kytice: rozbor díla.
Ženský a střední rod
V baladě Polednice stojí verš „matka tisknouc ramena“. Podmět je matka, tedy ženský rod, a přechodník přítomný má proto tvar na -ouc. V básni Poklad se dítě radostně směje, „potleskujíc ručinkama“. Dítě je středního rodu, a tak má přechodník tvar na -íc, stejný jako u ženského rodu.
Mužský rod a přechodník minulý
V Záhořově loži se o mládenci říká, že jde, „kříž maje v ruce“. Podmět je mužského rodu, proto maje, nikoli majíc. V Pokladu je i přechodník minulý: „rozehřávši zemi znova“. Podmětem je tu slunce, které výše stálo, a tvar na -vši odpovídá střednímu rodu jednotného čísla.
Jak přechodník poznat a s čím se plete
Přechodník se neskloňuje a v otázce se na něj ptáme jak? nebo co přitom dělaje? Nejvíc se plete s přídavnými jmény utvořenými od sloves, která vypadají skoro stejně, ale skloňují se a rozvíjejí podstatné jméno. Pomůže i zkouška přepisem do vedlejší věty: přechodník jde nahradit větou když nebo a přitom.
| Co se plete | Přechodník | Jiný tvar | Jak to poznat |
|---|---|---|---|
| nesouc a nesoucí | Šla, nesouc koš. | žena nesoucí koš | nesoucí se skloňuje a rozvíjí podstatné jméno |
| přinesši a přinesší | Přinesši vodu, sedla si. | dívka přinesší vodu | přinesší má dlouhé í a stojí u jména |
| udělav a udělal | Udělav úkol, odešel. | Udělal úkol a odešel. | udělal je přísudek, udělav nikoli |
| kleče a klečící | Modlil se kleče. | klečící poutník | kleče je ustrnulý tvar, chová se jako příslovce |
| maje a majíc | Otec šel, maje hůl. | Matka šla, majíc hůl. | oba jsou přechodníky, liší se rodem podmětu |
Vyzkoušejte se
Doplňte nebo posuďte tvar přechodníku. Řešení je hned pod seznamem.
- Matka šla z trhu, ___ (nést) těžkou tašku.
- Děti běžely k řece, ___ (zpívat) písničku.
- Otec, ___ (přijít) domů, usedl ke stolu.
- Sedě u okna, napadla mě báseň. Je věta správně?
- Určete druh a tvar přechodníku udělavši.
Řešení: 1. nesouc (podmět matka, ženský rod), 2. zpívajíce (podmět děti, množné číslo), 3. přišed (děj proběhl dřív, mužský rod), 4. chybně, sedím já, ale napadla báseň; správně třeba Když jsem seděl u okna, napadla mě báseň, 5. přechodník minulý pro ženský nebo střední rod jednotného čísla.
Šest chyb, které se u přechodníků opakují
Všech šest podob uvedených tučně je chybných, správný tvar následuje vždy za nimi.
- Jsouc unavený, šel spát. Tvar jsouc patří ženskému a střednímu rodu. Správně Jsa unavený, šel spát.
- Děti přišly, nesa dárky. U množného čísla je tvar na -ouce. Správně nesouce dárky.
- Sedě v parku, začalo pršet. Přechodník a hlavní věta nemají stejný podmět, navíc u slovesa pršet žádný konatel není. Správně Když jsem seděl v parku, začalo pršet.
- Napíšíc dopis, odeslala ho. Pro děj, který v minulosti proběhl dřív než děj hlavní, slouží přechodník minulý. Správně Napsavši dopis, odeslala ho.
- Odejdouc z domu, zamkla. Odchod proběhl dřív, proto patří na místo přechodník minulý, a ten se od sloves s -jít tvoří na -šed. Správně Odešedši z domu, zamkla.
- Usmívajíc se na chlapce odešla. Rozvitý přechodník se odděluje čárkou. Správně Usmívajíc se na chlapce, odešla.
Podobné potíže se shodou podmětu s přísudkem řeší i pravidlo o koncovkách v textu byli, nebo byly.
Další témata české mluvnice od slova po souvětí shrnuje přehled mluvnice češtiny.
Časté otázky
Co jsou přechodníky?
Přechodníky jsou neurčité slovesné tvary, které zhušťují větu a vyjadřují děj průvodní. Místo „šel a nesl tašku“ řeknou „šel, nesa tašku“. Nevyjadřují osobu, ale vyjadřují rod a číslo podmětu.
Jaké druhy přechodníků existují?
Čeština rozlišuje přechodník přítomný, který vyjadřuje děj současný s dějem hlavním, a přechodník minulý, který vyjadřuje děj předcházející. Oba mají tři tvary: pro mužský rod jednotného čísla, pro ženský a střední rod jednotného čísla a pro množné číslo.
Jak se tvoří přechodník přítomný?
Od 3. osoby množného čísla přítomného času bez koncovky. Slovesa na -ou dostanou přípony -a, -ouc, -ouce, například nesa, nesouc, nesouce. Slovesa na -í dostanou -e nebo -ě, -íc, -íce, například prose, prosíc, prosíce.
Jak se tvoří přechodník minulý?
Od příčestí činného bez přípony -l. Po souhlásce se přidává nulová přípona, -ši a -še, tedy přines, přinesši, přinesše. Po samohlásce se přidává -v, -vši a -vše, tedy udělav, udělavši, udělavše.
Kdy se přechodník smí použít?
Jen tehdy, když má přechodník stejný podmět jako hlavní věta. Věta „Hledě z okna vlaku, uletěl mi klobouk“ je chybná, protože hledím já, ale uletěl klobouk. Správně je „Hledě z okna vlaku, přišel jsem o klobouk“.
Píše se před přechodníkem čárka?
Záleží na rozvití. Nerozvitý přechodník se čárkou neodděluje, rozvitý ano, a pokračuje-li věta i za ním, z obou stran. Proto „Zoufaje mohl jsem jen čekat“, ale „Sedě vzpřímeně a hrdě, odpovídal na otázky“.
Jaký větný člen je přechodník?
Školní mluvnice a tradiční gramatika ho považují za doplněk, protože se vztahuje k podmětu i k přísudku. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí, že František Daneš navrhoval chápat ho jako příslovečné určení.
Používají se přechodníky dnes?
Jen v knižním stylu, v odborných a uměleckých textech nebo v preambulích smluv. Internetová jazyková příručka je označuje za knižní až archaické. V běžné řeči žijí jen ustrnulé tvary jako chtě nechtě, vyjma nebo nehledě na.
