Masopust: proč se nosí masky a co znamenají

Masopust je období veselí od Tří králů do Popeleční středy, jehož název znamená přibližně „odnětí masa“ před čtyřicetidenním půstem. Masky v průvodu nejsou jen převlek: podle etnografů měly zajistit plodnost, úrodu a stmelit vesnici. Na Hlinecku se obchůzky s maskami drží nepřetržitě a roku 2010 je zapsalo UNESCO.

Ve zkratce

• Slovo masopust znamená opuštění masa, druhá část je od slovesa pustit, ne od slova půst.
• Trvá od 6. ledna do Popeleční středy, těžiště jsou poslední tři dny.
• Datum se řídí Velikonocemi: Popeleční středa je 46 dní před Velikonoční nedělí.
• Tradiční masky mají plodnostní výklad, ale jednotlivé výklady jsou často jen domněnky.
• Hlinecké obchůzky jsou od roku 2010 na seznamu UNESCO.
• Konec veselí bývá symbolický: popraví se kobyla nebo se pochová basa.
• Karneval je stejného původu, ale v češtině označuje jiný druh akce.

Co slovo masopust znamená

Slovo je doložené v češtině už od 14. století a podle jazykové poradny Českého rozhlasu se od té doby hláskově nezměnilo. Masopust není „maso a půst“, ale „maso a pustit“. S postní dobou ale souvisí věcně, protože jí bezprostředně předchází.

Klaretův encyklopedický klub vykládá slovo jako kalk, tedy doslovný překlad středověkého latinského výrazu carnisprivium, odnětí masa. Druhá část slova pochází od slovesa pustit, tedy opustit maso, ne od podstatného jména půst. Původně tak název označoval chvíli, kdy se maso opouští a začíná postní doba. Až později se přenesl na veselé dny, které půstu předcházejí.

Fašank, ostatky, končiny

V Čechách se zvyk místně říkalo ostatky nebo končiny, na Moravě fašank, což je podle Národního ústavu lidové kultury přejaté z německého Fasching. Spolek přátel Ostašova u Liberce mezi názvy uvádí také ostatky a končiny. Jde tedy o jeden zvyk s několika regionálními jmény.

Jak se počítá datum

Masopust nemá pevný termín. Rozhoduje Velikonoční neděle, a ta se řídí Měsícem. Podle České astronomické společnosti se křesťanské Velikonoce slaví první neděli po prvním jarním úplňku, přičemž první jarní den byl pro tento účel pevně stanoven na 21. března. Pravidlo určil ekumenický koncil v Niceji roku 325.

Popeleční středa, kterou začíná půst, je podle spolku z Ostašova 46. den před Velikonoční nedělí. Čtyřicet dní půstu se totiž počítá bez šesti nedělí. Z toho plyne, že Popeleční středa padá nejdříve na 4. února a nejpozději na 10. března a masopustní úterý o den dřív. Tabulka ukazuje několik let podle tohoto pravidla.

Tučný čtvrtek a tři hlavní dny

Podle jazykové poradny Českého rozhlasu se původně slovem masopust označovalo období od Tří králů do Popeleční středy, časem se význam zúžil na neděli, pondělí a úterý před ní. Přípravným dnem býval tučný čtvrtek před masopustní nedělí. Právě on je spojený se zabijačkou, o které je řeč níže.

Tradiční masky a jejich výklady

Regionální muzeum ve Žďáru nad Sázavou připomíná, že maškary se dříve objevovaly i o Vánocích, o letnicích nebo při svatbách a pohřbech. Za maškary se původně směli převlékat jen muži, kteří hráli i ženské role. Funkce masek je podle muzea všude stejná: zajistit tancem a rituály prosperitu, úrodu a plodnost a pobavit komunitu.

Medvěd a vodění medvěda

Medvěda vede na provaze medvědář, který ho naoko trestá za neposlušnost, uvádí Národní zemědělské muzeum. Kam medvěd přišel, tam si s ním ženy a dívky musely zatančit a vysoko skákat, aby jim vyrostl vysoký len. Podle žďárského muzea medvěd symbolizuje plodivou sílu a úrodu. Kdysi mívala maska zvířecí kůži, později sláma, hrachovina a od 19. století papírová hlava. Ženy mu někde trhaly kus hrachoviny, která se dávala do hnízd drůbeži, aby se líhlo víc kuřat.

Kobyla, žid a smrtka

Kobylu tvoří dva lidé pod plachtou nebo jeden s hlavou na konstrukci, nabízí ji k prodeji žid, sedlák nebo kočí. Na Českomoravské vrchovině hrála roli na samém konci masopustu: přečetl se jí výčet lotrovin za celý rok, které často odrážely prohřešky lidí z vsi, a smrtka nebo ras ji popravili. Žid je podle muzea ve Žďáře karikatura podomního obchodníka a nejde o označení náboženství ani etnika. Smrtka v bílém s kosou a tváří připomínající lebku představovala konec zimy.

Laufr a pěkné a škaredé masky

Laufr je vůdčí postava průvodu. Podle Žďáru žádá starostu o povolení projít vsí a dojednává vstup do hospodářství, podle Ostašova velí průvodu a práská bičem. Na Hlinecku se maškary dělily na pěkné, s červenými tvářemi, a škaredé, s černými. Pěkné, tedy laufr, turci a strakáči, hráli svobodní mládenci. Škaredé, tedy slaměný, ras a žid, hráli ženatí muži a představovaly plodivou sílu.

Masopustní obchůzky na Hlinecku a UNESCO

V roce 2010 zapsalo UNESCO na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva zvyk pod názvem masopustní obchůzky a masky ve městě Hlinsko a šesti okolních vesnicích. Zápis potvrzuje i Národní ústav lidové kultury. Podle UNESCO obcházejí vesničtí muži a chlapci domy s dechovou hudbou a čtyři z nich se souhlasem hospodáře zatančí rituální tanec pro dobrou úrodu a prosperitu rodiny.

UNESCO uvádí, že chlapci nosí červené masky a ženatí muži černé a že rodiče často vyrábějí kopie tradičních masek pro své syny. Po poslední návštěvě se kobyla symbolicky popraví za své hříchy, přečte se humorný a aktuální testament a pak se kobyla oživí alkoholem a masky tančí s diváky. Církev zvyk v 18. a 19. století zakazovala a socialistický stát ve 20. století.

Nominaci připravil Soubor lidových staveb Vysočina po téměř pětiletém výzkumu obchůzek, jak uvedla jeho vedoucí Ilona Vojancová. Konkrétní obce, kde se obchůzky konají v tradiční podobě, uvádějí regionální média, například Hamry, Studnice a Vortová. Přesný výčet všech šesti vsí v oficiálním textu UNESCO jmenován není.

Pochování basy

Basa je v průvodu symbol zábav a muzik. Podle Žďáru nad Sázavou nesměl na Hlinecku chybět hudebník s basou, který se na konci masopustu symbolicky pohřbíval, protože ve čtyřicetidenním půstu se nehraje. Nejpodrobněji popsané pochování basy je ze Velké nad Veličkou na Horňácku. Národní ústav lidové kultury ho popisuje jako parodický pohřeb, v němž zazní žertovné proslovy o chování basy i o nedostatcích místních lidí.

Tentýž popis ukazuje, že tradice se mění: původně se basa pochovávala v masopustní úterý večer, ale od roku 2004 se zábava přesunula na sobotu, protože úterní zábavy navštěvovalo málo lidí. Zvyk tak přežil, jen změnil termín.

Zabijačka, koblihy a masopustní hostina

Masopust bylo poslední období pořádného jídla před půstem. Spolek z Ostašova uvádí, že přípravou býval tučný čtvrtek, kterému v mnoha usedlostech předcházela zabijačka, a k obědu se jedla vepřová pečeně s knedlíkem a zelím. O původu tohoto pokrmu pojednává text o vepřo knedlo zelo. Panovalo přesvědčení, že kdo o tučném čtvrtku hodně jí a pije, bude celý rok při síle.

Maškary byly při obchůzce pohoštěny koblihami, zabijačkovými pochoutkami, pálenkou nebo pivem, dostávaly i výslužku v obilí a penězích, napsalo muzeum ve Žďáře. Na Horňácku jsou obřadním pečivem koblihy, na Nové Lhotě také menší „gulky pro krtky“, které hospodář nosil na konci masopustu na pole, aby neryl krtek. K obchůzkám se podle Ostašova řadí i koláče, vdolečky, trdelníky a Boží milosti. Proč trdelník není české tradiční pečivo, vysvětluje samostatný článek. Jiné sváteční jídelní období najdete v textu o svatomartinské huse a obřadní pečivo ještě v článku o vánočce.

Masopust a karneval

Slovo karneval je do češtiny přejaté z italštiny. Podle Klaretova klubu pochází nejspíš ze středověkého carnelevarium, tedy odstranění masa. Starší lidový výklad „dát masu sbohem“ autor označuje za lidovou etymologii. Původní význam je tedy stejný jako u masopustu.

Poslední řádek je věcí užívání, ne odborné definice: v běžné řeči se oba pojmy míchají.

Šest tvrzení o masopustu, která neplatí

1. Že druhá část slova je půst. Je od slovesa pustit, tedy opustit maso. S postní dobou masopust souvisí jinak: předchází jí a jméno původně patřilo jejímu začátku.
2. Že trvá vždy stejně dlouho. Začíná šestého ledna, ale konec závisí na Velikonocích a leží mezi 4. únorem a 10. březnem.
3. Že masky jsou jen zábava. Podle etnografů měly zajistit plodnost, úrodu a soudržnost komunity, zábava je pozdější vrstva.
4. Že Žid označuje náboženství. Muzejní texty výslovně uvádějí, že jde o karikaturu podomního obchodníka.
5. Že masopust byl vždy oficiální a povolený. Církev ho v 18. a 19. století zakazovala a stát ve 20. století také.
6. Že všechny výklady masek jsou doložené. Mnohé jsou domněnky, a kdo tvrdí přesný původ laufra nebo medvěda, často cituje jediný zdroj.

Časté otázky

Co znamená slovo masopust?

Slovo je kalk, tedy doslovný překlad středověkého latinského výrazu carnisprivium, zhruba odnětí masa. Druhá část souvisí se slovesem pustit, ne s půstem, i když tak zní. Původně slovo označovalo samotné postní období, později se přenesl na dny před jeho začátkem. Jazykovědci se přitom neshodují v každém detailu odvození.

Kdy masopust začíná a končí?

Podle etnografických popisů trvá od Tří králů, tedy od 6. ledna, do Popeleční středy. Jádrem jsou poslední tři dny před ní: neděle, pondělí a úterý. Konec se mění každý rok, protože Popeleční středa leží 46 dní před Velikonoční nedělí. Může připadnout nejdřív na 4. února a nejpozději na 10. března.

Proč se o masopustu nosí masky?

Tradiční masky měly podle etnografů zajistit plodnost, úrodu a prosperitu domu a zároveň stmelit obec. Za maškary se původně převlékali jen muži. Výklady jednotlivých masek se v literatuře liší podle regionu a řada z nich je domněnka, ne doložený fakt. Dnes masky plní hlavně funkci zábavnou.

Co je na masopustu na Hlinecku zapsáno u UNESCO?

V roce 2010 byly na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva zapsány masopustní obchůzky a masky ve městě Hlinsko a šesti okolních vesnicích. Muži a chlapci v tradičních maskách obcházejí domy s dechovou hudbou, čtyři z nich zatančí rituální tanec a na konci se soudí a oživuje kobyla.

Proč se pochovává basa?

Basa je symbol zábav a muzik. Po masopustu následuje čtyřicetidenní půst, v němž se tancovat nesmělo, takže se basa symbolicky pohřbí. Na Horňácku to dělá parodický pohřeb s žertovnými proslovy, v nichž se vtipně hodnotí chování lidí z obce.

Co se o masopustu jí?

Tradičně tučná jídla, protože po něm začínal půst. Na tučný čtvrtek se v mnoha usedlostech dělala zabijačka a k obědu byla vepřová pečeně s knedlíkem a zelím. Obřadním pečivem byly koblihy smažené na sádle, na Horňácku patří k masopustní obchůzce. Dále se uvádějí Boží milosti a další sladké pečivo.

Jaký je rozdíl mezi masopustem a karnevalem?

Původní význam je stejný, odnětí masa před půstem. Karneval je slovo přejaté z italštiny a v češtině se dnes užívá pro maškarní bály a průvody. Masopust je domácí zvyk s obchůzkou po domech a s pevnými rolemi masek, jak ho popisují etnografické zdroje.

Je název masky Žid urážlivý?

Etnografické texty výslovně uvádějí, že nejde o označení náboženství ani etnika, ale o karikaturu podomního obchodníka. Je to tradiční název postavy, kterou hraje ženatý muž s pytlem na zádech. Jak se s ním nakládat v dnešních průvodech, je věc diskuse pořadatelů, o které tento článek nerozhoduje.