Postojnská jáma: co obnáší prohlídka nejnavštěvovanější jeskyně Evropy
Postojnská jáma ve Slovinsku je nejnavštěvovanější jeskyní v Evropě a jediná na světě, kde se část prohlídky jede podzemním vláčkem, který tam jezdí od roku 1872. Celý systém měří 24 340 metrů, veřejnosti je přístupných 5,3 kilometru a od otevření v roce 1819 jím prošly desítky milionů lidí. Žije v ní také macarát jeskynní, kterému se říká lidská ryba.
Ve zkratce
- Jeskynní systém měří 24 340 metrů, pro veřejnost je přístupných 5,3 kilometru.
- Veřejnosti se jeskyně otevřela už v roce 1819.
- Podzemní vláček tu jezdí od roku 1872, elektrické osvětlení přibylo v roce 1884.
- Zdroje uvádějí přes 36 milionů návštěvníků za celou historii.
- V jeskyni žije macarát jeskynní, který se dožívá až sta let a bez potravy vydrží roky.
- Součástí stejného parku je i Predjamský hrad zabudovaný do skalní stěny.
Co dělá Postojnou výjimečnou
Krasových jeskyní je v Evropě celá řada, ale málokterá spojuje takový rozsah s tak dlouhou tradicí zpřístupnění. Systém u obce Postojna měří 24 340 metrů a pro návštěvníky je otevřený úsek dlouhý 5,3 kilometru, což je nejvíc ze všech zpřístupněných jeskyní na světě. Návštěva proto není patnáctiminutová zastávka, ale plnohodnotný program, který zabere podstatnou část dne, zvlášť když k němu připojíte i druhou atrakci parku.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Délka celého systému | 24 340 m |
| Přístupná část | 5,3 km, nejvíc na světě |
| Otevření pro veřejnost | 1819 |
| Podzemní vláček | od roku 1872 |
| Elektrické osvětlení | od roku 1884, druhá jeskyně na světě |
| Návštěvnost za historii | přes 36 milionů lidí |
Vláček starý přes sto padesát let
Podzemní železnice je hlavní důvod, proč si lidé Postojnou pamatují. Jezdí tu od roku 1872, tedy v době, kdy se po světě teprve rozjížděly běžné železnice, a dodnes tvoří značnou část trasy prohlídky. Cesta vláčkem není jen přesun, protože vede úseky, kterými se pěšky neprochází, a nabízí pohled na jeskyni v pohybu. Praktický dopad je stejně důležitý: bez něj by prohlídka pěti kilometrů trvala násobně déle a byla by fyzicky mnohem náročnější.
Elektřina už v devatenáctém století
Osvětlení sem přivedli v roce 1884 a šlo o druhou jeskyni na světě, která ho měla. Pro tehdejší návštěvníky to znamenalo zásadní změnu, protože do té doby se prohlídky odehrávaly při svíčkách a pochodních. Historie zpřístupnění je tak sama o sobě dobrým důvodem, proč si o jeskyni něco přečíst dřív, než do ní vstoupíte.
Macarát jeskynní
Vedle krápníkové výzdoby je hlavní hvězdou macarát jeskynní, endemický obojživelník, kterému se přezdívá lidská ryba. Žije trvale pod zemí, je slepý a bez pigmentu a jeho životní strategie je přizpůsobená prostředí, kde se potrava objevuje výjimečně: dožívá se až sta let a podle dostupných údajů vydrží bez jídla i dvanáct let. Právě tenhle živočich dělá z Postojnské jámy nejen turistický cíl, ale i místo, které má význam pro biologii.
Predjamský hrad
Ke stejnému návštěvnickému parku patří i Predjamský hrad, který stojí zabudovaný přímo do skalní stěny nad jeskynním vchodem. Kombinace obou míst v jednom dni je nejčastější způsob, jak se sem jezdí, a je to i logistický důvod, proč se vyplatí plánovat návštěvu na dopoledne. Když necháte hrad až na pozdní odpoledne, může se stát, že vám na něj nezbude čas.
Jak si naplánovat návštěvu
Prohlídky se konají v pevných časech a probíhají v jazykových skupinách s průvodcem, takže se nedá vejít a jít vlastním tempem. To má dva důsledky: přijet je potřeba s rezervou před začátkem prohlídky a nemá smysl spěchat mezi jednotlivými částmi areálu. Aktuální časy prohlídek a provozní podmínky si ověřte na oficiálních stránkách parku, protože se mezi sezonami mění.
Teplota v jeskyni
V podzemí je celoročně stejná teplota, výrazně nižší než venku v létě, a k tomu vysoká vlhkost. Znamená to, že i v horkém srpnovém dni potřebujete bundu, a naopak v zimě není rozdíl tak velký. Kdo přijede v tričku, prochladne během první čtvrthodiny a zbytek prohlídky si neužije.
Obuv a povrch
Chodníky jsou pevné, ale vlhké a místy kluzké, takže hladká podrážka se nehodí. Trasa má schody a mírná stoupání, s nimiž se počítá, ale pro člověka se sníženou pohyblivostí je dobré si předem ověřit, která část je průchodná. Přenášení dětí v náručí není na kluzkém povrchu příjemné, takže rozvahu chce i výbava pro rodiny.
Kdy jet
Podzemí funguje nezávisle na počasí, takže je Postojna dobrá volba na den, kdy venku prší. Právě proto se ale za deště plní a fronty na prohlídku jsou delší. Mimo hlavní sezonu je klid, jen bývá méně vypsaných prohlídkových časů. Kdo kombinuje Slovinsko s Chorvatskem, spojuje návštěvu často s výletem na Plitvická jezera, protože obě místa leží ve stejném koutě Evropy.
Co jeskyni škodí
Krápníková výzdoba roste extrémně pomalu a dotykem se poškodí nevratně, protože mastnota z kůže naruší povrch, po kterém stéká voda. Proto se ničeho nedotýká a nesbírá se nic ze země. Fotografování s bleskem bývá omezené kvůli řasám, které se ve světle množí a zabarvují krápníky. Jsou to pravidla, která nevymysleli průvodci pro zábavu, ale kvůli tomu, aby jeskyně vypadala stejně i za sto let. Podobná logika platí i v jiných chráněných územích, jak ukazuje třeba přehled o poznávání sousedních zemí.
Šest chyb při návštěvě Postojnské jámy
- Příjezd na poslední chvíli, když prohlídky začínají v pevných časech.
- Letní oblečení bez bundy do prostředí s celoročně nízkou teplotou.
- Hladká podrážka na vlhký a místy kluzký povrch.
- Plánování Predjamského hradu až na pozdní odpoledne.
- Dotýkání se krápníků, které se tím nevratně poškodí.
- Návštěva podle loňských informací místo ověření aktuálních časů prohlídek.
Další místa v Evropě a co u nich rozhoduje najdete v průvodci cestováním.
Časté otázky
Jak je Postojnská jáma dlouhá?
Celý systém měří 24 340 metrů. Pro veřejnost je přístupných 5,3 kilometru, což je nejdelší zpřístupněný úsek ze všech jeskyní na světě.
Od kdy je jeskyně otevřená veřejnosti?
Od roku 1819. Podzemní vláček tu jezdí od roku 1872 a elektrické osvětlení přibylo v roce 1884, kdy šlo teprve o druhou osvětlenou jeskyni na světě.
Kolik lidí jeskyni navštívilo?
Zdroje uvádějí přes 36 milionů návštěvníků za celou historii zpřístupnění, takže jde o nejnavštěvovanější jeskyni v Evropě.
Co je macarát jeskynní?
Endemický obojživelník přezdívaný lidská ryba, který žije trvale pod zemí, je slepý a bez pigmentu. Dožívá se až sta let a bez potravy vydrží podle dostupných údajů i dvanáct let.
Jezdí se v jeskyni vláčkem?
Ano, značná část prohlídky probíhá podzemním vláčkem, který tu jezdí od roku 1872. Bez něj by prohlídka pěti kilometrů trvala násobně déle a byla by mnohem náročnější.
Jak se v jeskyni oblékat?
V podzemí je celoročně stálá teplota výrazně nižší než letní venkovní, a k tomu vysoká vlhkost. I v horkém dni proto potřebujete bundu a obuv s nekluzkou podrážkou.
Dá se spojit s Predjamským hradem?
Ano, hrad zabudovaný do skalní stěny patří ke stejnému návštěvnickému parku a je to nejobvyklejší způsob, jak se sem jezdí. Plánujte ho spíš na dopoledne než na pozdní odpoledne.
Můžu se dotýkat krápníků?
Nemůžete. Mastnota z kůže naruší povrch, po kterém stéká voda, a poškození je nevratné, protože krápníky rostou extrémně pomalu. Omezené bývá i fotografování s bleskem.
