Olympijská zlatá medaile není ze zlata

Olympijská zlatá medaile není ze zlata, ale ze stříbra pokrytého tenkou vrstvou zlata. Podle pravidel, která shrnuje databáze Olympedia, musí být stříbro nejméně z 925 tisícin a pozlacení musí obsahovat aspoň šest gramů čistého zlata. Medaile z masivního zlata se udělovaly naposledy v roce 1912 ve Stockholmu.

Ve zkratce

• Zlatá medaile je pozlacené stříbro, zlata má podle pravidel nejméně šest gramů.
• Stříbrná medaile je ze stejného stříbra o ryzosti nejméně 925 tisícin, jen bez pozlacení.
• Medaile z masivního zlata se udělovaly naposledy ve Stockholmu 1912.
• Na prvních hrách v Athénách 1896 dostal vítěz stříbrnou medaili a druhý bronzovou.
• Zlato, stříbro a bronz za první tři místa se poprvé udělovaly v St. Louis 1904.
• Průměr medailí se pohyboval od 33 milimetrů ve Stockholmu 1912 po 85 milimetrů v Paříži 2024.
• Kousání medailí je pro fotografy, pravost zlata se tím neověřuje.

Co o medailích říkají pravidla

Olympijská charta se materiálu medailí téměř nevěnuje. Stanoví, že o udělení, odebrání nebo přidělení medaile rozhoduje výhradně MOV a že pořadatel mu musí formát a podobu medailí předložit ke schválení předem. Požadavky na kov shrnuje Olympedia, databáze olympijské historie.

Zlatá medaile je pozlacené stříbro

Olympedia uvádí, že „zlatá“ medaile je ve skutečnosti stříbro pozlacené nejméně šesti gramy čistého zlata. Kov pro medaile za první a druhé místo musí být stříbro o ryzosti nejméně 925 tisícin. Medaile musí mít průměr aspoň 60 milimetrů a tloušťku aspoň tři milimetry.

Šest gramů je málo. CNN o hrách v Londýně 2012 napsala, že zlatá medaile obsahovala 1,34 procenta zlata, tedy zhruba šest gramů. Stránka MOV o pekingských hrách 2008 uvádí, že medaile pro vítěze obsahuje zlato o hmotnosti nejméně šest gramů. Jde jen o vrchní vrstvu, jádro je stříbrné.

Od kdy je zlatá medaile pozlacená

Stříbro, bronz a až pak zlato

Na prvních novodobých hrách v Athénách 1896 žádná zlatá medaile neexistovala. Podle MOV dostali vítězové stříbrnou medaili, olivovou větev a diplom, druzí bronzovou medaili s vavřínovou ratolestí. Na hrách v Paříži 1900 se ocenění lišila od disciplíny k disciplíně. Zlato, stříbro a bronz za první tři místa se udělovaly poprvé v St. Louis 1904.

Poslední masivní zlato přišlo v roce 1912

Podle Olympedie dostali vítězové medaile z čistého zlata jen na hrách v letech 1908 a 1912. Poslední masivně zlaté medaile se udělovaly ve Stockholmu 1912, píše Guinnessova kniha rekordů a potvrzuje to i MOV. Byly malé, měly průměr 33 milimetrů, tedy zhruba polovinu dnešního minima.

Od her v Paříži 1924 uvádí MOV u zlatých medailí pozlacené stříbro, stejně jako u Amsterdamu 1928. Od Amsterdamu 1928 do Mexika 1968 platil u letních her jednotný vzor. Medaile, které si z Helsinek 1952 odvezl Emil Zátopek se třemi zlaty, nesly jednotný vzor Giuseppeho Cassioliho. Stejně tak medaile Věry Čáslavské z Mexika 1968.

Rok vzniku pravidla se doložit nedá

Často se tvrdí, že šest gramů zlata a 925 tisícin stříbra zavedl MOV v roce 1912. Žádný přístupný oficiální dokument to nepotvrzuje a ve znění Olympijské charty z posledních let takové parametry nejsou. Doložit lze jen to, že po roce 1912 přešly medaile na pozlacené stříbro a že minimum šesti gramů platilo v Pekingu 2008 i v Londýně 2012.

Stříbrná a bronzová medaile bez pozlacení

Stříbrná medaile je ze stejného kovu jako jádro zlaté. Pekingské hry 2008 popisují stříbrnou medaili jako vyrobenou z čistého stříbra. U bronzových medailí je hlavní složkou měď. Rio 2016 vyrobilo stříbrné a bronzové medaile z 30 procent z recyklovaného materiálu a 40 procent mědi pro bronz pocházelo z odpadu vlastní mincovny.

Rio 2016 mělo i zlaté medaile bez rtuti. Stříbro o ryzosti 92,5 procenta pocházelo z recyklovaných zrcadel, pájek a rentgenových snímků. Pozlacení tedy nemění nic na tom, že zlatá medaile je z největší části stříbro.

Každé hry mají medaile jiné

Velikost se mění víc, než se čeká

Medaile nemají pevnou velikost. Za sto dvanáct let se průměr zvětšil z 33 na 85 milimetrů. Zlatá medaile z Paříže 2024 má tloušťku 9,2 milimetru a váží 529 gramů, stříbrná 525 a bronzová 455 gramů. Medaile z Ria 2016 vážily každá 500 gramů.

Vzory a materiály

Letní hry v letech 1928 až 1968 měly medaile shodné, s bohyní Níké od Giuseppeho Cassioliho. Mnichov 1972 přinesl nový rub od Gerharda Marckse. Od Atén 2004 je na líci stadion Panathinaikos. Pekingské medaile z roku 2008 byly první s nefritem, Paříž 2024 vložila do každé šestiúhelník z originálního železa Eiffelovy věže.

Medaile z Paříže 2024 navrhl poprvé klenotník, dům Chaumet. Železo pochází z částí věže odstraněných při renovacích ve dvacátém století. Symboly olympijských her vysvětluje článek o významu olympijských kruhů.

Medaile z recyklovaného kovu

Zlato a stříbro pro medaile nemusí pocházet z dolů. Tokyo 2020 vyrobilo všech zhruba 5 000 medailí výhradně z kovu získaného ze spotřební elektroniky. Veřejnost podle MOV darovala 78 985 tun vysloužilých přístrojů, včetně přibližně 6,21 milionu mobilních telefonů. Cíl činil 30,3 kilogramu zlata, 4 100 kilogramů stříbra a 2 700 kilogramů bronzu.

Milano Cortina 2026 vyrábí medaile v italské státní mincovně IPZS z recyklovaného kovu z jejího vlastního výrobního odpadu. Odlévají se v indukčních pecích napájených obnovitelnou energií. Nejde o výjimku. Recyklovaný kov už před Tokiem zkusily předchozí hry, naposledy Rio 2016, a zlatá medaile je pořád ze stříbra, ať je zdroj kovu jakýkoli.

Proč sportovci kousají medaile

Kousání zlata je stará zkouška pravosti. Zlato je měkký kov, takže kousnutím zůstane stopa. U olympijských medailí to nedává smysl, protože masivní zlato už přes sto let nepřipadá v úvahu. Podle olympics.com i CNN je skutečný důvod prozaický: fotografové.

Předseda Mezinárodní společnosti olympijských historiků David Wallechinsky pro CNN řekl, že jde o posedlost fotografů, kteří v tom vidí ikonický snímek. Pózu znají miliony diváků z fotografií Usaina Bolta a dalších. Německý sáňkař David Möller si při ní podle olympics.com ulomil kousek zubu po zisku stříbra na zimních hrách 2010.

Šest tvrzení o olympijských medailích, která neplatí

1. Že zlatá medaile je ze zlata. Je ze stříbra s pozlacením, minimálně šest gramů čistého zlata.
2. Že se medaile vždy dávaly za první tři místa. V roce 1896 dostal vítěz stříbrnou medaili a druhý bronzovou. Zlato, stříbro a bronz přišly až v roce 1904.
3. Že pravidlo o šesti gramech zavedl MOV v roce 1912. V roce 1912 se naposledy udělovalo masivní zlato. Rok vzniku pravidla se ale doložit nedá.
4. Že mají medaile stále stejnou velikost. Průměr se pohyboval od 33 do 85 milimetrů.
5. Že se medaile vždy věšely na krk. Podle Olympedie se to dělá od Říma 1960. Dříve se předávaly ve zvláštních krabičkách.
6. Že sportovci zlato při kousání zkoušejí. Dělají to na žádost fotografů, pravost zlata nikdo nezkoumá.

Časté otázky

Je olympijská zlatá medaile z pravého zlata?

Není. Je to stříbro pokryté vrstvou zlata. Podle databáze Olympedia musí být stříbro nejméně z 925 tisícin a pozlacení musí obsahovat aspoň šest gramů čistého zlata. Medaile z masivního zlata se udělovaly naposledy na hrách ve Stockholmu v roce 1912.

Kolik zlata obsahuje zlatá medaile?

Nejméně šest gramů čistého zlata, což je zlomek hmotnosti celé medaile. CNN uvedla u medailí z Londýna 2012 podíl zlata 1,34 procenta, tedy zhruba šest gramů. Zbytek je stříbro, u medaile z Paříže 2024 navíc osmnáct gramů železa z Eiffelovy věže.

Kdy se udělovaly poslední medaile z masivního zlata?

V roce 1912 ve Stockholmu. Podle Olympedie dostali vítězové medaile z čistého zlata jen v letech 1908 a 1912. Tyto medaile byly malé, měly průměr 33 milimetrů. Od her v Paříži 1924 uvádí MOV u zlaté medaile pozlacené stříbro.

Z čeho je olympijská stříbrná medaile?

Ze stříbra o ryzosti nejméně 925 tisícin, tedy ze stejného kovu jako jádro zlaté medaile, jen bez pozlacení. Pekingské hry 2008 popisují stříbrnou medaili jako vyrobenou z čistého stříbra. Bronzová medaile je z bronzu na bázi mědi.

Jak velká a těžká je olympijská medaile?

Minimum je podle Olympedie 60 milimetrů průměru a tři milimetry tloušťky, ale historické medaile měly i 33 milimetrů. Medaile z Pekingu 2008 měla 70 milimetrů, z Paříže 2024 má 85 milimetrů a tloušťku 9,2 milimetru. Zlatá medaile z Paříže váží 529 gramů, stříbrná 525 a bronzová 455 gramů.

Proč sportovci kousají medaile?

Nejčastěji proto, že to chtějí fotografové. Kousání zlatých mincí kdysi ověřovalo jejich pravost, jenže od roku 1912 se zlaté medaile nedělají z masivního zlata. Předseda Mezinárodní společnosti olympijských historiků David Wallechinsky označil pózu za posedlost fotografů.

Mají všechny olympijské medaile stejný vzhled?

Ne. Letní hry v letech 1928 až 1968 měly shodný vzor od Giuseppeho Cassioliho, ale od Mnichova 1972 se rub mění a od Atén 2004 je na líci Níké ve stadionu Panathinaikos. Každý pořadatel navrhuje medaile znovu a MOV je jen schvaluje. Medaile se liší tvarem, kovem i velikostí.

Co je na medailích z Paříže 2024 neobvyklého?

Každá obsahuje šestiúhelník z originálního železa Eiffelovy věže o hmotnosti osmnáct gramů, upevněný drápkovým uchycením jako klenot. Návrh poprvé vytvořil klenotník, pařížský dům Chaumet. Razila je pařížská mincovna Monnaie de Paris, která olympijské medaile naposledy vyráběla při hrách v roce 1924.