Usain Bolt: rekord 9,58 a co se o něm říká špatně
Usain Bolt měl ve finále v Pekingu nejpomalejší reakci ze všech osmi finalistů a stejně zaběhl světový rekord. V Berlíně o rok později byla jeho reakce třetí nejpomalejší. Sprint nevyhrál startem, vyhrál ho tím, že běžel stovku o čtyři kroky méně než ostatní.
Ve zkratce
- Rekordy 9,58 na stovce a 19,19 na dvoustovce z Berlína 2009 platí dodnes.
- Oba padly během pěti dnů na jednom mistrovství světa.
- V Pekingu 2008 měl nejpomalejší reakční čas z celého finále.
- Stovku uběhl na 41 kroků, soupeři v průměru na 45.
- O jedno olympijské zlato přišel kvůli dopingu spoluběžce ze štafety.
- Nejvyšší naměřená rychlost je kolem 12,3 metru za sekundu podle metody měření.
- Fotbalová epizoda v Austrálii trvala necelé tři měsíce a skončila bez smlouvy.
Dva rekordy za pět dnů
Berlínské mistrovství světa v roce 2009 je v atletice zvláštní tím, že se na něm během jediného týdne posunuly dvě nejsledovanější hranice sprintu naráz.
| Disciplína | Čas | Datum a vítr |
|---|---|---|
| 100 m | 9,58 s | 16. 8. 2009, vítr +0,9 m/s |
| 200 m | 19,19 s | 20. 8. 2009, protivítr 0,3 m/s |
| Štafeta 4×100 m | 36,84 s | 11. 8. 2012, Londýn |
Detail, který se přehlíží: dvoustovka padla do protivětru. Vítr do zad se u sprintu započítává a nad dva metry za sekundu se výkon jako rekord neuznává. Bolt měl v tom závodě podmínky mírně proti sobě.
Za rekordem stojí kratší příběh, než se zdá. Ještě v roce 2008 držel stovku na 9,72, pak na 9,69 v Pekingu a v Berlíně ji stlačil na 9,58. Za necelých patnáct měsíců si tedy vlastní rekord zlepšil o čtrnáct setin, což je v disciplíně, kde se sto let posouvalo po setinách, mimořádné.
Rozbor běhu na 9,58
Kinematické rozbory těch nejrychlejších stovek historie umožňují jít po deseti metrech. Boltův berlínský běh vypadal takto:
| Úsek | Čas | Úsek | Čas |
|---|---|---|---|
| 0 až 10 m | 1,90 | 50 až 60 m | 0,82 |
| 10 až 20 m | 0,98 | 60 až 70 m | 0,82 |
| 20 až 30 m | 0,92 | 70 až 80 m | 0,81 |
| 30 až 40 m | 0,83 | 80 až 90 m | 0,83 |
| 40 až 50 m | 0,84 | 90 až 100 m | 0,83 |
Z tabulky se dá vyčíst všechno podstatné. Nejrychlejší desetimetrovku měl mezi sedmdesátým a osmdesátým metrem, tedy v době, kdy ostatní sprinteři už zpomalují. A rozdíl mezi jeho nejrychlejším a posledním úsekem je jen dvě setiny, což znamená, že prakticky nezpomalil.
Reakční čas byl slabina, ne přednost
Bolt měl v Berlíně reakci 0,146 sekundy, což byl třetí nejpomalejší čas z osmi finalistů. Asafa Powell reagoval za 0,134 a Tyson Gay za 0,144.
V Pekingu o rok dřív to bylo ještě výraznější. Boltova reakce 0,165 byla nejpomalejší z celého finále, kdežto třetí muž v cíli reagoval za 0,104, tedy o šest setin rychleji. Přesto Bolt vyhrál o dvě desetiny.
To je ta nejužitečnější věc na celém jeho běhu: reakce a start nebyly jeho zbraní. Vyhrával fází, kterou většina lidí u stovky nevnímá, tedy udržením maximální rychlosti v druhé polovině.
Kolik doopravdy běžel
Údaj o maximální rychlosti se v různých zdrojích liší a je to proto, že se měří různě. Doložené jsou tři hodnoty:
- 12,32 m/s naměřených laserem zhruba na 52. metru.
- 12,34 m/s jako průměr úseku mezi sedmdesátým a osmdesátým metrem.
- 12,42 m/s jako průměr širšího úseku mezi šedesátým a osmdesátým metrem, což odpovídá 44,72 kilometru v hodině.
Nejde o spor, ale o tři různá měřítka: okamžitá rychlost v jednom bodě proti průměru přes úsek. Poctivá formulace zní, že se Bolt pohyboval kolem 12,3 metru za sekundu, tedy zhruba 44 kilometrů v hodině. Číslo 44,72 se cituje nejčastěji, ale je to horní hranice z nejpříznivější metody.
Proč mu výška nakonec pomohla
Bolt měřil 195 centimetrů, což je na sprintera hodně. Tradiční námitka zní, že vysoký běžec se hůř rozjíždí, protože potřebuje delší čas na rozvinutí dlouhých končetin, a hůř startuje z bloků.
Jeho vlastní data tu námitku potvrzují i vyvracejí zároveň.
| Parametr | Bolt | Ostatní finalisté |
|---|---|---|
| Počet kroků na 100 m | 40,9 | 44,9 |
| Průměrná délka kroku | 2,47 m | 2,23 m |
| Frekvence kroku | 4,23 Hz | 4,53 Hz |
Bolt měl pomalejší frekvenci kroku než jeho soupeři, což je přesně to, co se u vysokých sprinterů předpokládá. Jenže každý jeho krok byl o dvacet čtyři centimetrů delší, takže stovku uběhl na čtyřicet jedna kroků místo pětačtyřiceti.
Rychlost je součin délky a frekvence kroku. Bolt obětoval frekvenci a víc než ji vykompenzoval délkou. Právě proto byl pomalejší na startu a neporazitelný v druhé polovině.
Asymetrie, která nemá vadit
Zajímavý nález přinesla laboratoř zabývající se lokomocí na americké univerzitě. Podle jejího měření Bolt zřejmě běhá asymetricky: pravá noha působí na podložku vrcholovou silou přes tisíc liber, levá ne, a liší se i načasování působení síly.
Význam podle autorů není v tom, že by šlo o vadu. Je v tom, že existence výrazné asymetrie u nejrychlejšího běžce historie zpochybňuje předpoklad, že maximální rychlost vyžaduje dokonale symetrický běh.
V populárních textech se ta asymetrie automaticky spojuje se skoliózou, o které se v souvislosti s Boltovými zády opakovaně mluví. To spojení ale samotná studie nedělá a doklady o rozsahu jeho zakřivení páteře pocházejí z komerčních webů, ne z lékařské literatury. Bezpečné je říct jen tolik, že o zádech mluvil sám a že kladl velký důraz na posilování středu těla.
Peking 2008: co by běžel, kdyby nezpomalil
Nejslavnější Boltův okamžik nebyl rekord, ale gesto. V pekingském finále zhruba dvacet metrů před cílem viditelně zpomalil, rozpažil a bouchl se do hrudi. Do cíle doběhl v čase 9,69 sekundy, což byl tehdejší světový rekord. A běžel s rozvázanou tkaničkou.
Otázku, co by běžel bez oslavy, si položili fyzici z univerzity v Oslu. Změřili jeho polohu z televizního záznamu, extrapolovali poslední zhruba dvě sekundy a jako srovnávací vzor použili druhého muže v cíli. Dostali dva scénáře:
- Konzervativní: kdyby v závěru udržel stejné zrychlení jako druhý závodník, doběhl by za 9,61 sekundy.
- Optimistický: kdyby zrychloval o něco víc než on, doběhl by za 9,55 sekundy.
Obě čísla mají nejistotu čtyř setin. Často citovaná hodnota 9,55 je tedy horní odhad jednoho modelu, ne naměřený čas, a poctivější je mluvit o rozpětí 9,55 až 9,61. Samostatnou kapitolou je číslo 9,52, které v té době vyslovil jeho trenér. To je výrok, ne měření.
Medaile a jedno zlato, o které přišel
Boltova olympijská bilance zní osm zlatých, ale původně jich bylo devět.
- 2004 Athény: vyřazen v prvním kole dvoustovky.
- 2008 Peking: zlato na stovce, dvoustovce a ve štafetě.
- 2012 Londýn: zlato na stovce, dvoustovce a ve štafetě se světovým rekordem.
- 2016 Rio: zlato na stovce, dvoustovce a ve štafetě.
Pekingská štafeta byla v lednu 2017 diskvalifikována poté, co reanalýza vzorku jednoho ze čtyř běžců, Nesty Cartera, prokázala zakázaný stimulant. Sportovní arbitráž jeho odvolání v roce 2018 zamítla a zlato se nevrátilo.
Dvě upřesnění, která k tomu patří. Bolt sám nic neporušil a o medaili přišel v důsledku pravidla o kolektivní odpovědnosti štafety. A látka, o kterou šlo, nebyla v roce 2008 na seznamu zakázaných látek uvedena jmenovitě, spadala pod obecnou kategorii a výslovně byla doplněna až v roce 2010.
Na mistrovstvích světa nasbíral jedenáct zlatých, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Také tam ale zažil dva výrazné nezdary: v roce 2005 doběhl ve finále dvoustovky poslední se zraněním a v roce 2011 byl ve finále stovky diskvalifikován za předčasný start. Poslední závod kariéry, štafetu na domácím mistrovství v Londýně v roce 2017, nedokončil.
Trenér, který ho dva roky přestavoval
K Glenu Millsovi přešel Bolt po neúspěšné olympiádě v Athénách v roce 2004. Mills u něj rozpoznal talent, ale jeho techniku považoval za špatnou a zhruba dva roky věnoval odbourávání zlozvyků.
Millsův přístup se popisuje jako důsledně technický, s rozborem fotografií z běhu a s premisou, že sprint je přesnostní disciplína, kde jedna chybná složka poškodí celek. K tomu patřil individuální přístup k psychice každého svěřence, což u Bolta znamenalo nechat ho být tím, kým je, včetně showmanství.
Dvouletá technická přestavba je na tom příběhu to podstatné. Mezi Athénami a Pekingem uplynuly čtyři roky, z toho polovinu strávil Bolt tím, že se učil běhat znovu.
Fotbal, který trval necelé tři měsíce
Po skončení atletické kariéry zkusil Bolt profesionální fotbal. V srpnu 2018 přijel do australského klubu Central Coast Mariners na dohodu o tréninkovém působení, která mu hráčskou smlouvu nezaručovala.
V přípravných zápasech odehrál dvě utkání a dal dva góly, oba v jediném startu v základní sestavě. Na začátku listopadu 2018 působení skončilo, protože se klub s jeho agentem nedokázal domluvit na komerčně přijatelných podmínkách. Bolt pak sportovní kariéru uzavřel definitivně.
Epizoda trvala necelé tři měsíce a je poučná svou střízlivostí. Nejrychlejší člověk historie zjistil, že rychlost je ve fotbale jen jedna z mnoha dovedností.
Doping a jak se o něm dá psát poctivě
Bolt závodil v době, kdy sprint procházel sérií dopingových kauz. V roce 2013 měli pozitivní nález Asafa Powell i Tyson Gay, tedy dva muži, kteří s ním stáli na stupních v Berlíně. Justin Gatlin, jeho pozdější rival, byl trestán dvakrát.
Boltovi nikdy pozitivní nález prokázán nebyl a sám opakovaně trval na tom, že je čistý. Po nálezech svých krajanů v roce 2013 to shrnul tak, že dostal dar a ví, že je čistý.
Poctivá formulace zní přesně takhle: doložitelné je, že mu nikdy nebyl prokázán pozitivní nález. Tvrzení o prokázané čistotě je jiná věc a nikdo ho o žádném sportovci vyslovit nemůže.
Šest omylů, které se o Boltovi opakují
- Měl nejlepší start v poli. Neměl. V Pekingu měl nejpomalejší reakci z osmi finalistů a v Berlíně třetí nejpomalejší. Vyhrával druhou polovinou závodu, ne startem.
- Vyhrál všechno, co běžel. Nevyhrál. V roce 2005 doběhl ve finále mistrovství světa poslední, v roce 2011 byl ve finále stovky diskvalifikován za předčasný start a poslední závod kariéry nedokončil.
- Má devět olympijských zlatých. Má osm. O zlato ze štafety v Pekingu přišel po dopingovém nálezu spoluběžce, přestože sám nic neporušil.
- Jeho maximální rychlost byla 44,72 kilometru v hodině. To je horní hodnota z nejpříznivější metody měření. Jiná měření dávají kolem 12,32 metru za sekundu, tedy asi 44,35 kilometru v hodině. Rozdíl je v tom, jestli se měří okamžitá rychlost, nebo průměr přes úsek.
- V Pekingu by bez oslavy zaběhl 9,55. To je horní odhad jednoho fyzikálního modelu s nejistotou čtyř setin. Tentýž model dává v konzervativním scénáři 9,61. Číslo 9,52 je výrok jeho trenéra, ne výsledek výpočtu.
- Vysoká postava je pro sprint výhoda. Sama o sobě není. Boltova frekvence kroku byla nižší než u soupeřů, což je klasická nevýhoda vysokých běžců. Výhodu z ní udělalo až to, že měl krok o čtyřiadvacet centimetrů delší a stovku uběhl na čtyři kroky méně.
Podobně se dají rozebrat i další sportovní legendy, ať jde o to, jaké mýty se drží kolem Emila Zátopka, nebo o to, proč se kvůli Janu Železnému neměnil oštěp. Další sportovní texty najdete v průvodci sportem.
Protože se u atletických rekordů pravidelně vrací otázka dopingu, stojí za pozornost, jak biologický pas sportovce vlastně funguje a proč atypický nález sám o sobě nikoho neusvědčuje.
Podobně ošidné je i to, co se ve sportu vlastně měří a co se dopočítává. Obrázek dopadu míče, který divák vidí na obrazovce, není fotografie, ale rekonstrukce z dopočítané dráhy letu, a norma federace žádá jinou přesnost, než se traduje.
Časté otázky
Jaké rekordy Usain Bolt drží?
Stovku v čase 9,58 sekundy a dvoustovku v čase 19,19 sekundy, oba z berlínského mistrovství světa v srpnu 2009, a spolu s jamajskou štafetou také rekord na 4×100 metrů v čase 36,84 z Londýna 2012. Všechny tři dodnes platí. Dvoustovka navíc padla do mírného protivětru.
Jak rychle Bolt běžel?
Kolem 12,3 metru za sekundu, tedy zhruba 44 kilometrů v hodině. Přesná hodnota závisí na metodě: laserové měření dalo 12,32 metru za sekundu na 52. metru, průměr úseku mezi sedmdesátým a osmdesátým metrem 12,34 a průměr širšího úseku 12,42, což odpovídá často citovaným 44,72 kilometru v hodině.
Měl Bolt rychlý start?
Neměl. V pekingském finále v roce 2008 měl reakční čas 0,165 sekundy, což byla nejpomalejší reakce z osmi finalistů, a v Berlíně 0,146, tedy třetí nejpomalejší. Vyhrával fází, kterou většina diváků nevnímá, tedy udržením maximální rychlosti mezi padesátým a stým metrem.
Kolik kroků potřeboval na stovku?
Zhruba jednačtyřicet, kdežto ostatní finalisté berlínského závodu v průměru pětačtyřicet. Jeho průměrná délka kroku byla 2,47 metru proti 2,23 metru u soupeřů, ale frekvence kroku byla nižší, 4,23 proti 4,53 kroku za sekundu. Delší krok tedy nižší frekvenci víc než vykompenzoval.
Co by v Pekingu zaběhl, kdyby nezpomalil?
Podle studie fyziků z univerzity v Oslu mezi 9,55 a 9,61 sekundy, podle toho, jaký scénář zrychlení v závěru se předpokládá, s nejistotou čtyř setin. Číslo 9,55 je horní odhad jednoho modelu, ne naměřený čas. Údaj 9,52, který se také objevuje, je výrok jeho trenéra.
Proč přišel o jedno olympijské zlato?
Kvůli dopingovému nálezu spoluběžce ze štafety v Pekingu 2008. Reanalýza vzorku Nesty Cartera prokázala zakázaný stimulant, Mezinárodní olympijský výbor v lednu 2017 celý tým diskvalifikoval a sportovní arbitráž odvolání v roce 2018 zamítla. Bolt sám nic neporušil, uplatnilo se pravidlo o kolektivní odpovědnosti štafety.
Byla jeho výška výhoda, nebo nevýhoda?
Obojí, jen v různých fázích závodu. Vysoká postava znamená nižší frekvenci kroku a horší akceleraci, což se u Bolta projevilo pomalejšími starty. Zároveň znamená delší krok, a právě tím získával v druhé polovině závodu, kde měl nejrychlejší desetimetrovku ze všech úseků mezi sedmdesátým a osmdesátým metrem.
Jak dopadla jeho fotbalová kariéra?
Trvala necelé tři měsíce. V srpnu 2018 nastoupil do australského klubu na dohodu o tréninkovém působení, která mu smlouvu nezaručovala, v přípravných zápasech dal dva góly a na začátku listopadu působení skončilo bez dohody o podmínkách. Poté sportovní kariéru uzavřel definitivně.
