Prokop Diviš a hromosvod: co je doložené
Prokop Diviš postavil 15. června 1754 v Přímětících u Znojma „povětrnostní stroj“, tedy uzemněnou kovovou konstrukci s asi 400 hroty, a nezávisle na Franklinovi se tak dostal k myšlence chránit krajinu před bouřemi. Hromosvod v dnešním smyslu to ale nebyl: Diviš chtěl elektrický náboj z mraků odsávat, Franklin blesk svádět do země. Sousedé stroj v březnu 1760 zničili, protože ho vinili ze sucha.
Ve zkratce
- Stroj stál od 15. června 1754 na farní zahradě v Přímětících, dnes části Znojma.
- Měl kolem 40 metrů vysoký sloup, dvanáct krabic s železnými pilinami, asi 400 hrotů a tři uzemňovací řetězy.
- Diviš chtěl náboj z mraků odsávat, Franklinův hromosvod blesk svádí do země.
- Franklin zveřejnil návod na zemněnou tyč v almanachu na rok 1753, tedy před Divišem.
- Vesničané vinili stroj z roku 1759 ze sucha a v noci na 10. března 1760 ho vichřice dokončila.
- Denis d’or z roku 1753 byl strunný nástroj, který se nedochoval, uváděných 790 strun je zpráva současníků.
- Památník s rekonstrukcí stroje stojí v Přímětících, rodný dům v Helvíkovicích u Žamberka.
Kdo byl Diviš a co postavil v Přímětících
Farář, který pokusy dělal na faře
Prokop Diviš, původním jménem Václav Divíšek, se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Od roku 1719 byl v premonstrátském klášteře v Louce u Znojma, kněžské svěcení přijal roku 1726 a od roku 1736 působil jako farář v Přímětících. Pokusy s elektřinou dělal ve vlastní laboratoři na faře. Sám si sestrojil třecí elektriku se skleněnou koulí a leydenské lahve.
Proslavil se natolik, že ho zvali k císařskému dvoru do Vídně. Historka z roku 1777 vypráví, že při vídeňském pokusu kolem roku 1750 si zastrčil do paruky přes dvacet špičatých tyčinek a nenápadně odsával náboj z přístrojů. Dá se těžko ověřit.
Stroj z 15. června 1754
Povětrnostní stroj, latinsky machina meteorologica, vztyčil Diviš na farní zahradě. Základ tvořil železný kříž na vysokém sloupu, jehož výšku uvádějí prameny různě. Na koncích ramen stálo dvanáct kovových krabic naplněných železnými pilinami, z nichž čněl celkem asi 400 ostrých hrotů. Sloup zajišťovaly tři silné řetězy.
Řetězy stroj zajišťovaly a současně odváděly náboj do země. Právě proto se o Divišovi mluví jako o tvůrci uzemněného zařízení. Matematik Leonhard Euler později, v roce 1766, vzpomínal, že mu Diviš psal o odvrácení bouřek v místě i okolí a že to potvrdili lidé z té krajiny.
Jak se stroj lišil od Franklinova hromosvodu
Rozdíl není v detailu, ale v záměru. Franklinův hromosvod počítá s tím, že blesk udeří, a nabízí mu bezpečnou cestu do země. Divišův stroj měl blesku předejít: pomocí velkého počtu hrotů měl mrakům odsávat náboj dřív, než se vybije. Proto byl složitější, a podle studie v časopise Českého hydrometeorologického ústavu se jeho koncepce od Franklinovy zásadně lišila.
| Znak | Diviš (1754) | Franklin |
|---|---|---|
| Cíl | předejít blesku odsáváním náboje | svést blesk bezpečně do země |
| Konstrukce | kříž, 12 krabic s pilinami, asi 400 hrotů | zemněná tyč s hrotem |
| Uzemnění | tři řetězy s kužely v zemi | tyč zaražená do vlhké půdy |
| Rozšíření | nepoužívalo se dál | rozšířil se po celém světě |
| Doložený návod | Magia naturalis, vyšlo 1765 | almanach na rok 1753 |
Co dělal Franklin a kdy
Franklin navrhl pokus s vodivou tyčí v dopisech vydaných roku 1751. Francouzský pokus podle jeho návrhu se podařil 10. května 1752 v Marly-la-Ville. V létě a na podzim 1752 byly podle americké literatury ve Filadelfii instalovány vodiče na budovách včetně Akademie a sídla zákonodárného sboru. Návod na železnou tyč s mosazným hrotem zakopanou do vlhké země vyšel v almanachu na rok 1753. Franklinova koncepce je tedy zveřejněna dříve než Divišova.
Starší české texty často píší, že Franklin postavil hromosvod až šest let po Divišovi, tedy kolem roku 1760. Americké prameny to nepotvrzují: tyče na filadelfských budovách se datují už rokem 1752, a Diviš tak nebyl první, kdo zemněnou tyč postavil.
Vynalezl Diviš hromosvod?
Podobná otázka se nabízí u řady vynálezů, jak ukazují texty o tom, kdo vynalezl stěrač nebo kdo vynalezl semafor: přesná odpověď leží mezi nápadem, patentem a prvním funkčním kusem. U Diviše jsou doložené tři věci. První: sám dospěl k myšlence odvádět elektrický náboj ostrými hroty. Druhá: postavil funkčně uzemněný stroj. Třetí: jeho koncepce byla jiná než Franklinova.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1751 | vychází Franklinovy dopisy o elektřině |
| 10. 5. 1752 | v Marly-la-Ville se podaří pokus podle Franklinova návrhu |
| 1752 | tyče na budovách ve Filadelfii |
| 1753 | Franklinův návod v almanachu, Divišův Denis d’or |
| 15. 6. 1754 | Diviš vztyčuje stroj v Přímětících |
| 1755 | Vídeň zamítá jeho návrh stavět takové stroje |
| 10. 3. 1760 | stroj ničí vichřice |
| 1765 | v Tübingenu vychází Magia naturalis |
Co je sporné
Mluví se o něm jako o „prvním uzemněném bleskosvodu na světě“. Tvrzení platí jen s výhradami, protože americké uzemněné tyče jsou starší a Divišův stroj nikdo dál nestavěl. Podle českého rozboru neměl jeho nejznámější vynález praktické použití.
Diviš byl nezávislý objevitel s vlastní myšlenkou, ne vynálezce hromosvodu, který zvítězil. Podobný rozdíl mezi nápadem a praxí rozebírá i text o tom, kdo vynalezl džíny.
Proč stroj sousedé strhli
Sucho roku 1759
Rok 1759 byl na jižní Moravě suchý a neúrodný. Lidé z Přímětic a okolí vinili Divišův stroj, že brání dešti, a požadovali jeho odstranění. Diviš odmítl a upozornil, že sucho postihuje celou zemi, ne jen okolí Přímětic. Krize vyvrcholila na přelomu zimy a jara 1760 po kruté zimě bez sněhu.
Noc 10. března 1760
Rozlobení vesničané vytrhali zemnicí řetězy, které stroj zároveň upínaly. Noční vichřice 10. března 1760 pak konstrukci dokončila. Jak ničivý umí být silný vítr, ukazuje text o tom, jaké škody napáchala vichřice Herwart.
Ještě téhož roku prý lidé přišli prosit, aby stroj postavil znovu. Podle starší literatury mu to zakázal opat, který se bál dalších sporů.
Denis d’or: hudební nástroj se strunami
Diviš měl rád hudbu. Roku 1753 sestrojil nástroj, který nazval Denis d’or, tedy Zlatý Diviš. Dochovaly se jen zprávy současníků, nástroj sám ne. Podle nich měl asi 790 kovových strun a napodoboval klavír, klarinet, harfu, lesní roh, loutnu i lidský hlas. Euler v dopise z roku 1754 žádal o podrobný popis a označil nástroj za obdivovaný.
Elektrický, nebo ne
Muzejní literatura jej označuje za strunný nástroj poháněný elektřinou z leydenských lahví a za pravděpodobně první hudební nástroj využívající elektřinu. Protože Diviš konstrukci nikdy nepopsal, nelze určit, zda zvuk vznikal elektricky. Slovo „elektrický“ je u něj tedy spíš pracovní označení než ověřený fakt. Po jeho smrti se stopa nástroje ztrácí.
Kde si Diviše připomenout
- Přímětice u Znojma: Památník Prokopa Diviše s rekonstrukcí stroje.
- Helvíkovice u Žamberka: rodný dům, zpřístupněný jako památník.
Otevírací doby se mění, proto je lepší ověřit je u provozovatele.
Šest tvrzení o Divišovi, která neplatí
- „Diviš vynalezl hromosvod.“ Postavil nezávislý přístroj proti bouřím jiného typu, než se rozšířil.
- „Byl první na světě.“ Franklinův návod i tyče na budovách jsou doloženy z let 1752 až 1753.
- „Franklin přišel šest let po něm.“ Platí jen pro některé starší české srovnání s rokem 1760.
- „Stroj měl blesky svádět.“ Měl náboj odsávat a blesku předejít.
- „Sousedé ho zničili sami.“ Vytrhali řetězy, konstrukci dokončila vichřice.
- „Denis d’or hrál elektřinou.“ Elektrický princip se nedá doložit, nástroj se nedochoval.
Legenda přežívá skutečnost i u adventního věnce.
Časté otázky
Vynalezl Prokop Diviš hromosvod?
Vynalezl vlastní, nezávislý přístroj proti bouřím, ne hromosvod v podobě, která se rozšířila. Jeho stroj z června 1754 měl náboj z mraků odsávat a předcházet blesku, kdežto Franklinova tyč blesk svádí do země. V praxi zvítězil Franklinův princip.
Kdy a kde Diviš postavil povětrnostní stroj?
Podle české odborné literatury i podle Českého rozhlasu 15. června 1754 na farní zahradě v Přímětících u Znojma. Stroj měl vysoký kovový sloup, dvanáct krabic s železnými pilinami, asi 400 hrotů a tři řetězy sloužící i jako uzemnění.
Proč sousedé Divišův stroj zničili?
Věřili, že způsobuje sucho. Rok 1759 byl na jižní Moravě suchý a neúrodný a vesničané žádali jeho odstranění. Na jaře 1760 vytrhali zemnicí řetězy a noční vichřice 10. března 1760 konstrukci dokončila.
Jak se Divišův stroj lišil od Franklinova hromosvodu?
Franklinův hromosvod je jednoduchá zemněná tyč, která blesk svádí do země. Diviš stavěl složitý stroj s asi 400 hroty, který měl mrakům náboj odsávat a blesku předejít. Rozšířila se jednodušší Franklinova myšlenka.
Byl Diviš dřív než Franklin?
Ne. Franklin navrhl pokus s vodivou tyčí v dopisech vydaných roku 1751, pokus ve Francii se podařil 10. května 1752 a návod na zemněnou tyč vyšel v almanachu na rok 1753. Diviš postavil stroj v červnu 1754.
Co byl Denis d’or?
Strunný klávesový nástroj, který Diviš sestrojil kolem roku 1753, jehož název lze vyložit jako Zlatý Diviš. Současníci mu připisují asi 790 kovových strun. Přesná konstrukce není známa a nástroj se nedochoval.
Zněl Denis d’or elektricky?
Nelze to s jistotou říct. Muzejní literatura jej spojuje s elektřinou z leydenských lahví, ale Diviš konstrukci nikdy nepopsal. Přívlastek první elektrický hudební nástroj se proto dává s výhradou.
Kde si lze Prokopa Diviše připomenout?
V Přímětících u Znojma stojí Památník Prokopa Diviše s rekonstrukcí stroje. Rodný dům v Helvíkovicích u Žamberka je zpřístupněn jako památník. Otevírací dobu je vhodné ověřit u provozovatele.
