Koh-i-noor: proč jsou tužky žluté a jak vznikly
Tužky jsou žluté kvůli Koh-i-noor 1500, kterou firma Hardtmuth z Českých Budějovic uvedla koncem 19. století v barvě tehdy neobvyklé a odlišné od nelakovaného dřeva. Důvod, proč zvolila právě žlutou, žádný ověřený pramen nezachytil. Doložené jsou zato začátky firmy ve Vídni roku 1790, přesun do Budějovic roku 1848 a sedmnáct stupňů tvrdosti.
Ve zkratce
- Firmu založil roku 1790 ve Vídni architekt Joseph Hardtmuth, původně šlo o výrobu kameniny.
- Způsob výroby tuhy z grafitu a jílu patentoval v roce 1802.
- Syn Carl přesunul výrobu do Českých Budějovic, kde se vyrábělo od roku 1848.
- Tužka Koh-i-noor 1500 má sedmnáct stupňů tvrdosti, vymyslel je Franz Hardtmuth.
- Jméno pochází od slavného indického diamantu, ve firemním názvu je od roku 1894.
- Velkou cenu Grand Prix v Paříži získala tužka 1500 v roce 1900.
- Po válce byl podnik znárodněn, v roce 1992 následovala privatizace.
Od vídeňské kameniny k tužce
Architekt, ne tužkař
Zakladatel Joseph Hardtmuth byl knížecí architekt, ne výrobce psacích potřeb. Žil v letech 1758 až 1816 a pracoval pro rod Liechtensteinů. Podle webu zámku Lednice navrhl například lednický minaret, postavený v letech 1797 až 1801. Národní technické muzeum připomíná jeho podíl na Lednicko-valtickém areálu, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Podnikatelsky začínal jinde. Podle firmy založil roku 1790 ve Vídni továrnu na výrobu kameniny. Národní technické muzeum dodává, že se mu nedostalo odborného technického vzdělání, a přesto přišel s řadou novinek: s výrobou tuhy z méně kvalitního grafitu, s takzvanou vídeňskou kameninou včetně tehdy výjimečné bezolovnaté glazury, s umělou pemzou nebo neapolskou žlutí.
Patent z roku 1802
Rok 1802 patří patentu na výrobu tuhy z grafitu a jílu, ne na tužku jako takovou. Tak to uvádí firma na svých stránkách. Směs jílu a grafitu měla pro pozdější historii podstatný význam: poměrem obou složek se dala řídit tvrdost tuhy. Stejný princip později využil jeho vnuk při stupnici tvrdosti.
Přesun do Českých Budějovic roku 1848
Carl a Ludwig Hardtmuthové
Továrnu do Českých Budějovic přenesl Carl Hardtmuth, nejmladší ze čtyř bratří. Národní technické muzeum uvádí, že ji roku 1848 přesunul kvůli dostatku potřebných zdrojů v okolí. Encyklopedie Českých Budějovic doplňuje dopravní výhody: Vltavu a koněspřežní železnici, v jejíž blízkosti pozemky koupil.
Podle encyklopedie města v Budějovicích dlouho převládala keramika a výroba tužek se postupně stávala hlavním oborem. Právě její specializaci rozvíjel Carlův syn Franz.
Franz a český grafitový mlýn
Franz Hardtmuth sestrojil takzvaný český grafitový mlýn. Podle Národního technického muzea umožnil využít i dosud opomíjený krystalický grafit a podle složení směsi určovat tvrdost hotových tuh.
Tužka 1500 a diamant Koh-i-noor
Kdy tužka vznikla
Rok uvedení tužky 1500 se podle pramenů liší o jediný rok. Firma uvádí, že Franz Hardtmuth zahájil výrobu v roce 1888. Národní technické muzeum i encyklopedie Českých Budějovic datují uvedení na trh do roku 1889. Rozdíl nemusí být rozporem: výroba mohla začít o rok dříve než prodej. Mezinárodní úspěch potvrdila Grand Prix v Paříži v roce 1900.
| Rok | Událost | Kdo to uvádí |
|---|---|---|
| 1790 | Joseph Hardtmuth zakládá ve Vídni továrnu na kameninu | firma |
| 1802 | patent na výrobu tuhy z grafitu a jílu | firma |
| 1828 | vzniká název L. a C. Hardtmuth | Národní technické muzeum |
| 1848 | výroba v Českých Budějovicích | firma, muzeum, encyklopedie města |
| 1888 až 1889 | výroba a uvedení na trh tužky 1500 | firma (1888), muzeum a encyklopedie (1889) |
| 1894 | jméno Koh-i-noor se stává součástí názvu firmy | firma |
| 1900 | Grand Prix v Paříži pro tužku 1500 | firma |
| 1992 | privatizace a vznik akciové společnosti | encyklopedie města |
Jméno podle diamantu
Název Koh-i-noor je převzatý z indického diamantu, jehož jméno se překládá jako Hora světla. Encyklopedie Českých Budějovic mluví o cizokrajném názvu, který měl vyjádřit prvotřídní kvalitu tužky. Úspěch výrobku byl takový, že se slovo začalo spojovat s celou firmou. Do jejího názvu vstoupilo roku 1894, jak uvádí její vlastní historie.
Diamant jako symbol najdete i ve znaku jiné značky, jak vysvětluje text o třech diamantech Mitsubishi. Značku, která se vyvinula z docela jiného oboru, popisuje také příběh firmy Nokia z papírny.
Sedmnáct stupňů tvrdosti
Tužka 1500 se od začátku vyráběla v sedmnácti stupních tvrdosti. Vymyslel je Franz Hardtmuth a Národní technické muzeum zdůrazňuje, že nová nebyla jen šíře škály, ale i označení kombinací písmen a číslic. Písmena zastupovala anglické výrazy, zatímco dříve se v oboru používala spíše francouzština. Firma uvádí, že tuto gradaci brzy převzali ostatní výrobci jako světový standard.
Proč právě žlutá
Co je doložené a co ne
Doložené je, že žlutá tužka byla v roce uvedení netypická a stala se symbolem kvality. Takto ji popisuje Národní technické muzeum: tužka Koh-i-noor měla naprosto netypickou barvu a ta se brzy stala známou po celém světě. Encyklopedie města mluví o tehdy nezvyklé žluté barvě. Proč zvolila žlutou právě firma Hardtmuth, firemní ani muzejní prameny neuvádějí.
Populární texty nabízejí různá vysvětlení, od luxusu spojeného se zlatem po barvy habsburské monarchie. Žádné z nich nepotvrzuje nezávislý pramen, takže zůstávají domněnkami. Jisté je jen to, co zachycují muzejní a firemní prameny: nová barva a diamantový název působily společně jako značka kvality.
| Tvrzení | Stav |
|---|---|
| Žlutá tužka vznikla u firmy Hardtmuth | doloženo, tužka 1500 |
| Barva byla v době uvedení neobvyklá | doloženo, muzeum a encyklopedie města |
| Konkrétní důvod výběru barvy | nedoložen |
Po roce 1945: znárodnění a dvě firmy
Národní podnik
Po válce byla firma znárodněna a stala se součástí socialistického hospodářství. Národní technické muzeum popisuje, že rodina se v poválečném období nejprve vyrovnávala s rozpadem habsburské monarchie a pak s národnostními spory kvůli německému původu. Znárodnění po válce zasáhlo i další velké české firmy, například koncern Tomáše Bati.
Spor o značku
Původní majitelé z rodiny Hardtmuthů žili po válce v Rakousku a ve Velké Británii a používali stejnou značku. Podle encyklopedie Českých Budějovic to vyvolalo řadu mezinárodních soudních sporů, které trvaly přes deset let. Rozdělení rodinné firmy a spor o jméno znají i další příběhy, například bratří Dasslerových.
Privatizace a dnešní vlastník
V roce 1992 vznikla privatizací akciová společnost Koh-i-noor Hardtmuth. Od roku 1994 držela většinu společnost Gama. Dnes firma o sobě uvádí, že je rodinnou firmou v soukromém vlastnictví rodiny Břízů.
K jiným kancelářským výrobkům s nečekaným původem patří lepidlo, které nedrželo, tedy základ lepicích papírků Post-it.
Šest tvrzení o Koh-i-noor, která neplatí
- Hardtmuth vynalezl tužku. Firma sama uvádí patent z roku 1802 na způsob výroby tuhy z grafitu a jílu, ne na tužku jako takovou.
- Firma vznikla v Českých Budějovicích. Vznikla roku 1790 ve Vídni, do Budějovic přišla výroba v roce 1848.
- Zakladatel byl výrobce tužek. Joseph Hardtmuth byl knížecí architekt, tužkařský podnik navázal na jeho původní kamenářskou výrobu.
- Koh-i-noor bylo jméno firmy od začátku. Do názvu firmy vstoupilo roku 1894, jméno původně patřilo tužce 1500.
- Důvod žluté barvy je znám. Doložená je jen její netypičnost a úspěch, motiv výrobce nikoli.
- Po roce 1945 existoval jen jeden Koh-i-noor. O používání značky vedl český národní podnik spory s původními majiteli v zahraničí.
Časté otázky
Proč jsou tužky žluté?
Žlutou tužku Koh-i-noor 1500 uvedla firma Hardtmuth koncem 19. století a jako netypická barva se brzy stala znakem kvality, který převzali konkurenti. Proč se pro ni firma rozhodla, nelze z ověřených pramenů doložit. Doložené je jen to, že barva byla v té době neobvyklá a že se rychle ujala.
Kdo vynalezl tužku Koh-i-noor?
Firmu založil v roce 1790 ve Vídni architekt Joseph Hardtmuth. Tužku Koh-i-noor 1500 ale uvedl až jeho vnuk Franz Hardtmuth, v roce 1888 podle firmy, na trh v roce 1889 podle Národního technického muzea. Hardtmuth starší patentoval v roce 1802 způsob výroby tuhy z grafitu a jílu.
Proč se tužka jmenuje Koh-i-noor?
Jméno převzala podle slavného indického diamantu, jehož jméno se překládá jako Hora světla. Název měl zdůraznit výjimečnou kvalitu tužky. Od roku 1894 se slovo Koh-i-noor stalo součástí názvu celé firmy.
Kdy se firma přestěhovala do Českých Budějovic?
Výroba v Českých Budějovicích začala v roce 1848, kdy Carl Hardtmuth, syn zakladatele, přesunul podnik z Vídně. Podle Národního technického muzea tam byl dostatek potřebných surovin, podle encyklopedie města také dobré dopravní spojení po Vltavě a koněspřežní železnicí.
Co znamenají písmena H a B na tužce?
Označují tvrdost tuhy. Franz Hardtmuth zavedl pro tužku 1500 sedmnáctistupňovou škálu, v níž se kombinují písmena a číslice. Podle Národního technického muzea písmena zastupují anglické výrazy, zatímco dříve bylo v oboru obvyklé označení francouzské. Škálu pak převzali další výrobci.
Co se s firmou stalo po roce 1945?
Podnik byl znárodněn a čtyři desetiletí fungoval jako národní a později státní podnik. Původní majitelé z rodiny Hardtmuthů žili v zahraničí a o používání značky se s českým podnikem soudili přes deset let. V roce 1992 firmu privatizovali a vznikla akciová společnost Koh-i-noor Hardtmuth.
Kdo dnes firmu vlastní?
Podle webu firmy je Koh-i-noor Hardtmuth rodinnou firmou v soukromém vlastnictví rodiny Břízů, generálním ředitelem je Vlastislav Bříza starší. Původním majitelům z rodiny Hardtmuthů už podnik nepatří. Sídlo a největší část výroby zůstávají v Českých Budějovicích.
Je tužka 1500 stále v prodeji?
Firma ji označuje za ikonickou žlutou tužku a stále ji uvádí ve své historii jako nejznámější výrobek. Aktuální nabídku, balení a dostupnost je potřeba ověřit přímo v katalogu výrobce nebo u prodejce.
