Elipsa: co to je, příklady a cvičení
Elipsa neboli výpustka je vynechání části věty, kterou bychom podle obvyklého schématu čekali a kterou čtenář snadno doplní z kontextu: Petr kouří dýmku a jeho žena cigarety. V článku najdete definici podle odborného slovníku, druhy elipsy, ukázky z Máje a Kytice, vlastní věty z běžné řeči, tabulku záměn s apoziopezí a pět úloh s řešením.
Ve zkratce
- Elipsa je vypuštěná část věty, kterou lze z věty nebo z kontextu doplnit; jinak se jí říká výpustka.
- Vzniká eliptická věta či eliptická konstrukce, například Ve dne práce, v noci spánek.
- Poznáte ji tak, že větu lze doplnit na úplnou a význam se nezmění: Kam jdeš? Do školy.
- Podle učebnic jde o figuru, protože mění stavbu věty, ne význam slov.
- S elipsou se plete apoziopeze (nedokončená výpověď), zeugma, elize a nevětná výpověď.
- Nezaměňujte ji s geometrickou elipsou: je to stejné slovo, ale jiný význam.
Co je elipsa
Nový encyklopedický slovník češtiny vykládá elipsu jako vypuštěnou část syntaktické struktury, kterou v ní podle obvyklého větného schématu očekáváme a kterou lze rekonstruovat. Právě možnost doplnění odlišuje elipsu od apoziopeze. Slovník také uvádí, že elipsou vzniká eliptická věta, jinak eliptická konstrukce, a jako příklad dává větu o Petrovi, který kouří dýmku, zatímco jeho žena cigarety. Sloveso kouří se podruhé neopakuje.
Slovník spisovného jazyka českého rozlišuje dvě stejná hesla. První je geometrická elipsa, uzavřená oválná křivka. Druhé heslo je jazykové a vykládá elipsu jako vypuštění určité části spojení nebo věty, tedy jako výpustku. Slovo pochází z řečtiny a ve škole se s ním setkáte v hodinách matematiky i češtiny.
Trop, nebo figura
Trop mění význam slova, figura mění uspořádání slov nebo stavbu věty. Elipsa význam slov nemění, mění pouze stavbu věty, a proto ji učebnice řadí mezi figury. Akademický slovník ji ovšem vykládá hlavně jako jev gramatický, a o tropu či figuře proto nemluví. Jak se liší obraznost slov, vysvětluje přehled básnických prostředků. V testu se držte terminologie, kterou používá vaše učebnice.
Druhy elipsy
Nový encyklopedický slovník češtiny upozorňuje, že čeští jazykovědci se shodují na obecné definici, ale v dalších otázkách se jejich pojetí liší. Pro školní potřebu stačí rozlišovat čtyři situace, v nichž se elipsa objevuje. Přehled je v tabulce.
| Druh | Co se vynechává | Příklad |
|---|---|---|
| souřadné spojení | opakované sloveso nebo jiný člen, který už zazněl | Jirka dostal čtyřku a Eva jedničku. |
| odpověď v dialogu | vše, co je už obsaženo v otázce | Kam jdeš? Do školy. |
| ustálená elipsa | sloveso pohybu po slovese chtít, muset | Musím k lékaři. Chci do zoologické zahrady. |
| elipsa v básni a titulku | spona nebo sloveso, které si čtenář doplní | Ve dne práce, v noci spánek. |
Souřadné spojení
Nejčastější podoba. Dvě části věty mají stejnou stavbu a sloveso stojí jen v první z nich. Druhá část sloveso nepotřebuje, protože ho čtenář doplní sám. Vlastní věta: Ráno jsem pil kávu, odpoledne čaj, večer vodu. Slovník pro tento typ používá také anglický termín gapping, tedy mezeru uvnitř paralelní stavby.
Odpověď v dialogu
V rozhovoru nikdo neopakuje celou otázku. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí příklad Navštívila maminka sestru? Navštívila. a mluví o aktuální elipse, kterou autor vázal právě na dialog. Eliptická odpověď má stejný pád jako tázací slovo: Komu jsi to dal? Babičce, ne Babička. Řídí se tedy pravidly jako úplná věta.
Ustálená elipsa
Slovník uvádí jako ustálenou elipsu vynechání slovesa pohybu po modálním slovese: Musím k lékaři. Chci do zoologické zahrady. Nikdo si už neuvědomuje, že chybí sloveso jít nebo jet. Takové věty patří spíše do mluveného jazyka a jsou naprosto běžné.
Hovorové zkratky a nejednoznačnost
Věty jako Co s tím kladivem? nebo Mrzí mě ta chalupa se někdy také považují za elipsu. Slovník ale upozorňuje, že je lze doplnit mnoha způsoby: Co mám s ním dělat? i Kam ho mám položit? Kde doplnění není jednoznačné, odborníci o elipse váhají. Pro školní určování proto vybírejte věty, které se dají doplnit jen jedním způsobem.
Příklady z děl
V poezii elipsa zhušťuje verš, zrychluje obraz a nechává čtenáři prostor. Všechny ukázky pocházejí z děl autorů, kteří zemřeli dávno před rokem 1956. Máj Karla Hynka Máchy i Kytice Karla Jaromíra Erbena jsou ověřené na Wikizdrojích. Celý Máj rozebírá článek Máj, rozbor díla, Erbenovu sbírku článek rozbor Kytice.
| Ukázka | Dílo a autor | Co elipsa dělá |
|---|---|---|
| tam bříza k boru, k bříze bor se kloní | Máj, Karel Hynek Mácha | sloveso se kloní stojí jednou a platí pro obě poloviny, obraz tak působí jako jediný pohyb |
| Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba | Polednice, Karel Jaromír Erben | popis postavy je bez slovesa, verš zní jako rychlý pohled |
| Kam jdeš? Do školy. | vlastní věta | odpověď vynechává to, co už zaznělo |
| Jirka dostal čtyřku a Eva jedničku. | vlastní věta | druhá část nemá sloveso, protože je stejné jako v první |
V Máji jde o souřadné spojení, jak je popisuje slovník. U Polednice je to hraniční případ: slovník nevětné výpovědi za eliptické zpravidla nepokládá, a proto popis bez slovesa berte jako ukázku zhuštění výrazu, ne jako učebnicově čistou elipsu. Rozhodnutí, zda ukázka patří k elipse, tedy závisí na tom, co všechno za elipsu považujete.
Elipsa v běžné řeči a v textech
Elipsu používáme bez přemýšlení. Bez ní by se čeština opakovala a znělo by to těžkopádně. Vlastní věty: Chceš kávu? Ano. Kdo to udělal? Já. Kdy? Včera. Domů! V novinových titulcích elipsa šetří místo: Dálnice uzavřena kvůli nehodě. Tři zranění při srážce autobusu.
Elipsa funguje také jako prostředek, jímž se texty drží pohromadě. Slovník ji spojuje s textovou koherencí, tedy se soudržností textu: nemusíme opakovat známé věci, a proto se pozornost soustředí na novou informaci. Elipsa tak patří k základním prostředkům větných členů, protože se často vynechává právě podmět nebo přísudek.
Jak elipsu poznat a s čím se plete
Při určování si položte tři otázky. Za prvé: chybí ve větě něco, co bych čekal? Za druhé: dokážu to doplnit jen jedním způsobem? Za třetí: zůstane po doplnění význam stejný? Pokud jsou všechny odpovědi kladné, jde o elipsu. Pokud doplnění nejde, může jít o apoziopezi. V tabulce jsou nejčastější záměny.
| Plete se | Jak rozlišit | Příklad |
|---|---|---|
| elipsa a apoziopeze | u elipsy lze vynechané doplnit, u apoziopeze ne; slovník ji ovšem označuje za zvláštní druh elipsy | Uč se, nebo… je apoziopeze |
| elipsa a elize | elipsa vypouští slova, elize hlásky | sem místo jsem je elize |
| elipsa a zeugma | zeugma spojuje dva výrazy s jedním závislým členem, který patří oběma | přečetl a odevzdal knihu je zeugma |
| elipsa a nevětná výpověď | nevětná výpověď není vypuštěná věta, je to samostatný útvar | Hostinec U lípy není elipsa |
| elipsa a vynechaný podmět | nevyjádřený zájmenný podmět v první a druhé osobě je běžná podoba věty | Spím. Spi. nejsou elipsa |
| elipsa a inverze | inverze mění pořadí slov, elipsa slova vynechává | Máj napsal Mácha je inverze |
Slovník u zeugmatu sám odkazuje na elipsu, takže se oba pojmy dotýkají. Proto vždy rozhodujte podle toho, zda slovo chybí a jde ho doplnit. Zvláštní kapitolou je změna slovosledu, kterou popisuje článek o inverzi.
Elipsa a apoziopeze
Apoziopeze je přerušení a nedokončení výpovědi. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny se vyjadřuje pauzou a graficky třemi tečkami. Od pravé elipsy se liší tím, že nedopovězenou část nelze z věty ani z kontextu spolehlivě rekonstruovat. Slovník uvádí příklady Ale vždyť přece… a Uč se, nebo…. Slovník dodává, že druhá věta se dá číst jako varování nebo hrozba.
Slovník je ovšem na rozpacích. Heslo elipsa tvrdí, že se od apoziopeze liší, kdežto heslo apoziopeze ji nazývá zvláštním druhem elipsy, takzvanou fatickou. Nejsnáz si je zapamatujete takto: elipsa vynechává, co je jasné, apoziopeze zamlčuje, co jasné být nemusí. Zvyšuje napětí, zatímco elipsa šetří slova. Napětí se podobně jako u gradace vytváří tím, že čtenář musí domyslet, co přijde. Tři tečky patří k apoziopezi, elipsa se běžně nijak neznačí.
Vyzkoušejte se
U každé věty rozhodněte, zda jde o elipsu, nebo o jiný jev. Řešení najdete hned pod seznamem.
- Jirka dostal čtyřku, Eva jedničku.
- Ale vždyť já přece…
- Kam jdeš? Do školy.
- Hostinec U lípy
- Co s tím kladivem?
Řešení: 1. elipsa (druhá část vynechává sloveso dostala), 2. apoziopeze (nedokončená výpověď, nelze ji spolehlivě doplnit), 3. elipsa v dialogu (odpověď vynechává zbytek věty), 4. není elipsa, je to název a nevětná výpověď, 5. hovorová kondenzovaná konstrukce, kterou někteří řadí k elipsám, ale doplnit se dá několika způsoby, například Co mám s ním dělat?
Šest omylů, které se opakují
- Elipsa je chyba ve větě. Je to normální a užitečný prostředek. Chybou je jen vynechání, které nelze doplnit.
- Každá věta bez slovesa je elipsa. Nevětné výpovědi a názvy, například Hostinec U lípy, se za eliptické nepokládají.
- Elipsa a apoziopeze jsou totéž. Liší se tím, zda lze vynechané doplnit. Slovník ale apoziopezi označuje za zvláštní druh elipsy.
- Elipsa vždy potřebuje tři tečky. Tři tečky patří k apoziopezi. Elipsa se běžně nijak neznačí.
- Elipsa je jen v poezii. Slyšíme ji denně v rozhovorech, v titulcích i v návodech.
- Elipsa a elipsa je totéž slovo. Je to stejné slovo se dvěma významy: geometrický útvar a jazykový jev.
Přehled ostatních obrazných prostředků najdete v článku o básnických prostředcích, další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je elipsa?
Elipsa neboli výpustka je vynechání části věty, kterou podle obvyklého schématu očekáváme a kterou čtenář nebo posluchač doplní z kontextu. Typický příklad: Petr kouří dýmku a jeho žena cigarety.
Je elipsa trop, nebo figura?
Elipsa mění stavbu věty, ne význam slov, a proto ji učebnice řadí mezi figury, nikoli mezi tropy. Akademický slovník ji ale vykládá hlavně jako jev gramatický, takže hranici vždy vedete podle své učebnice.
Jaký je rozdíl mezi elipsou a apoziopezí?
U elipsy lze vynechané slovo doplnit z věty nebo z kontextu. U apoziopeze, tedy nedokončené výpovědi, to nejde: v hrozbě Uč se, nebo… si dokončení vyberete sami. Nový encyklopedický slovník češtiny ji proto vykládá jako zvláštní druh elipsy.
Jaké jsou příklady elipsy?
Ve dne práce, v noci spánek. Jirka dostal čtyřku a Eva jedničku. Kam jdeš? Do školy. Musím k lékaři. V básni Máj zase tam bříza k boru, k bříze bor se kloní, kde sloveso stojí jen jednou.
Je elipsa chyba?
Není. Je to běžný a často nutný jazykový prostředek, protože bez vypouštění bychom se pořád opakovali. Chybou je až elipsa, při níž nelze vynechané doplnit, nebo kdy se z věty vynechá to, co vypustit nelze.
Proč autoři elipsu používají?
Elipsa zrychluje tempo, zhušťuje výraz a buduje napětí. V textu bez zbytečných slov působí věty úsečně nebo naléhavě. V dialogu navíc kopíruje živou řeč, kde si lidé nedopovídají všechno.
Je vynechaný podmět elipsa?
Zpravidla ne. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny se nevyjádřený zájmenný podmět v první a druhé osobě, například Spím nebo Spi, za elipsu nepokládá, protože jde o výchozí podobu češtiny.
Čím se liší elipsa od elize?
Elipsa vypouští slova nebo větné členy, elize vypouští hlásky ve slově, například ve výslovnosti sem místo jsem. Slovník u obou uvádí jako jiné pojmenování slovo výpustka, proto je snadno zaměníte.
