Antiteze: co to je, příklady a cvičení
Antiteze je spojení dvou protikladných výrazů v jedné výpovědi nebo dvou protikladných výroků vedle sebe, například na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. Patří k nejznámějším básnickým prostředkům a v textu ji poznáte podle toho, že protiklady stojí těsně vedle sebe a vzájemně se zvýrazňují. V článku najdete definice podle odborných slovníků, ukázky z Máchy, Čelakovského, Shakespeara a Dickense, tabulku záměn s oxymóronem a paradoxem a pět úloh s řešením.
Ve zkratce
- Antiteze spojuje dva protikladné výrazy v téže výpovědi nebo dva protikladné výroky v sousedních větách.
- Název pochází z řečtiny a znamená protiklad, proti tezi se klade antiteze: lehký smích, hluboký žal.
- Zvláštním druhem je přirovnání protikladem: obraz, jeho popření a skutečný jev.
- Od oxymóronu se liší tím, že protiklady nejsou slité v jeden výraz, ale stojí vedle sebe.
- Slovo antiteze znamená také filozofický pojem z trojice teze, antiteze, syntéza.
- Najdete ji v poezii, v dramatu i v každodenní řeči: ve dne se smál, v noci plakal.
Co je antiteze
Nový encyklopedický slovník češtiny vykládá antitezi jako termín z klasické rétoriky pro spojení dvou protikladných výrazů v téže výpovědi nebo řidčeji dvou protikladných výroků v sousedních výpovědích téhož textu. Podstatou je tedy protiklad, který autor záměrně vystaví vedle sebe. Takové spojení bývá často asyndetické, což znamená, že mezi protiklady chybí spojka: na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.
Definice podle slovníků
Akademický slovník cizích slov uvádí u literárního významu dvě vymezení: přirovnání protikladem a spojení dvou protikladných vyjádření. Slovník spisovného jazyka českého zná totéž jako přirovnání provedené protikladem. Encyklopedický slovník proto vymezuje antitezi šířeji než starší slovník, protože počítá i protiklad dvou výroků v sousedních větách a přirovnání protikladem chápe jako její zvláštní druh.
Pravopis, výslovnost a skloňování
Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí dělení an-ti-te-ze a výslovnost [antyteze]. Je to podstatné jméno ženského rodu: 1. pád antiteze, 2. pád antiteze, 3. pád antitezi, 7. pád antitezí; v množném čísle antiteze, 2. pád antitezí. Starší a řidčí je znění antitéza, které slovníky uvádějí jako variantu.
Antiteze mimo literaturu
Stejné slovo se užívá také ve filozofii a logice. Podle Akademického slovníku cizích slov je antiteze tvrzení, které odporuje jinému tvrzení, tedy tezi, a v Hegelově dialektice prostřední člen trojice, jenž popírá první stupeň a třetí stupeň, syntéza, ho zrušuje. Společné je obojímu to, že jedna strana stojí proti druhé. V literatuře ale jde o stylistický prostředek, ne o myšlenkový postup.
Trop, nebo figura?
Trop je obrat, v němž slovo neznamená to, co obvykle. V antitezi si ale obě slova ponechávají svůj význam, jen stojí v protikladu. Proto ji řada příruček řadí k figurám, tedy k prostředkům, které mění uspořádání slov, ne jejich význam. Učebnice zařazení vedou různě, při rozboru proto prostředek pojmenujte, ukažte v textu a vysvětlete jeho účinek. Přehled všech obrazných prostředků nabízí článek o básnických prostředcích.
Příklady antiteze z děl
Tabulka shrnuje ukázky z děl, jejichž autoři zemřeli dávno před rokem 1956. V každé se protiklad objevuje jinak: jako dvojice výrazů, jako dvojice výroků, jako popření obrazu. Cizojazyčné verše jsou uvedeny v původním znění a česky vlastním doslovným překladem, protože se překlady děl liší.
| Ukázka | Dílo a autor | Co antiteze v textu dělá |
|---|---|---|
| na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal | Máj, 4. zpěv; Karel Hynek Mácha | Dvojice protikladů bez spojky: smích na tváři proti žalu v srdci. |
| Nepokryla se podzimním listím dolina, dolinečka; a posula se ruským vojskem krajina krajinečka | Ohlas písní ruských, Rozmluva noční; František Ladislav Čelakovský | Přirovnání protikladem: listí se popírá a místo něj se objeví vojsko. |
| With mirth in funeral, and with dirge in marriage (S veselím na pohřbu a s truchlením na svatbě) | Hamlet, 1. dějství, 2. scéna; William Shakespeare | Král dává vedle sebe dva obrácené páry, radost v smutku a smutek v radosti. |
| To be, or not to be, that is the question (Být, či nebýt, to je otázka) | Hamlet, 3. dějství, 1. scéna; William Shakespeare | Dvě protikladné možnosti stojí proti sobě a celá úvaha se kolem nich otáčí. |
| Here’s much to do with hate, but more with love (Je tu mnoho co činit s nenávistí, ale víc s láskou) | Romeo and Juliet, 1. dějství, 1. scéna; William Shakespeare | Nenávist a láska jsou postaveny do jedné věty a navzájem se poměřují. |
| It was the best of times, it was the worst of times (Byl to nejlepší z časů, byl to nejhorší z časů) | A Tale of Two Cities, kniha první, kapitola 1; Charles Dickens | Dvě stejně stavěné poloviny věty stojí proti sobě a vyjadřují rozpolcenost doby. |
Shakespearovy verše a Dickensova věta jsou opsány z vydání Project Gutenberg, Mácha a Čelakovský z Wikizdrojů.
Krátká ukázka rozboru
Ve čtvrtém zpěvu Máje lyrický subjekt vzpomíná na dětství a potom říká, že jeho nynější čas, jinošství, je jako báseň sama, jako máj. Následuje dvojverší Večerní jako máj ve lůně pustých skal; na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. Antiteze oddělí to, co je vidět, od toho, co je skryto: tvář a srdce, smích a žal. Protiklad není vysvětlován, čtenář ho prožívá jako napětí mezi vnějším klidem a vnitřní bolestí. Rozbor celé básně najdete v článku Máj, rozbor díla.
Podobně pracuje Shakespeare: král Claudius spojuje smutek za bratra a svatbu s vdovou do jednoho dechu. Hru vysvětluje Hamlet, rozbor díla.
Podoby antiteze
Z definice vyplývají tři podoby. Liší se tím, kolik slov protiklad zabírá a jak je zapsán. Ve všech tvoří jádro dvojice, kterou lze popsat jako antonyma, tedy slova opačného významu.
Dvojice protikladných výrazů
Nejkratší podoba spojuje dvě slova nebo slovní spojení v jedné větě. Vlastní věty: Doma byl tichý, ve škole hlasitý. Venku mráz, uvnitř teplo. Ve dne se smál, v noci plakal. Nový encyklopedický slovník češtiny připomíná, že protiklady souvisí s opozitností, tedy se vztahem slov jako začátek a konec, teplý a studený, mladý a starý. Čím jednoznačnější opozice, tím snáz si protikladu všimnete.
Protiklad dvou výroků
Řidčí podoba staví proti sobě celé věty v sousedních výpovědích. Vlastní příklad: Mladí se ptají. Staří odpovídají. Hraničním případem je Dickensova věta o nejlepších a nejhorších časech: dvě celé věty sepnuté čárkou. Hranice mezi antitezí výrazů a antitezí výroků je plynulá, a proto nemusíte hledat přesné zařazení, stačí protiklad ukázat a popsat.
Přirovnání protikladem
Zvláštním druhem je podle encyklopedie přirovnání protikladem. Skládá se z obrazu, který slouží jako přirovnání, z jeho popření a z uvedení skutečného jevu nebo děje. Většinou první složka chybí a zůstává jen v popření obrazu. Příkladem je Čelakovského báseň: nekryje se země podzimním listím, kryje se vojskem. Vlastní příklad: Nešumí to vítr v lipách, šumí to děti na školním dvoře.
Antiteze v běžné řeči a reklamě
Protiklad je přirozený způsob, jak věc zdůraznit, a proto antiteze vůbec není jen ozdobou poezie. V každodenní řeči ji používáme, aniž o tom víme. Vlastní věty: Slibovat je snadné, splnit těžké. Bylo to malé město, ale velké vzpomínky.
Reklama a titulky
V reklamě a v novinových titulcích se antiteze hodí k upoutání pozornosti, protože dvě krátké poloviny se snadno zapamatují. Vlastní ukázky: Krátká cesta, dlouhá vzpomínka. Pomalu vařeno, rychle snězeno. Malý zákrok, velká úleva. Titulek s antitezí je kratší než popis.
Jak antitezi poznat a s čím se plete
Při rozboru si položte tři otázky. Stojí ve výpovědi dva výrazy nebo výroky opačného významu, a jsou-li, zůstávají odděleny, nebo jsou slité do jednoho spojení? Zůstávají-li odděleny a stojí těsně vedle sebe, jde o antitezi. Slité spojení je oxymóron.
Tabulka záměn
| Plete se | Jak rozlišit | Příklad |
|---|---|---|
| antiteze a oxymóron | antiteze staví protiklady vedle sebe, oxymóron je slévá do jednoho spojení | lehký smích, hluboký žal proti živá mrtvola |
| antiteze a paradox | paradox je zdánlivě protismyslné tvrzení, které přesto dává smysl; antiteze je jen protiklad | čím víc spěchám, tím později přijdu proti ve dne se smál, v noci plakal |
| antiteze a antonymum | antonyma jsou slova opačného významu, antiteze je jejich záměrné spojení ve výpovědi | teplý a studený proti venku mráz, uvnitř teplo |
| antiteze a gradace | gradace řadí výrazy podle vzrůstající nebo klesající síly, antiteze jde proti sobě | malý, větší, největší proti malý zákrok, velká úleva |
| antiteze a inverze | inverze mění pořadí slov, antiteze staví protiklady | Pěkný to byl den proti ráno chladno, odpoledne teplo |
| antiteze a ironie | v ironii je míněno opak toho, co se říká, antiteze říká oba protiklady nahlas | To se ti povedlo (po nehodě) proti povedlo se, nepovedlo se |
Antiteze a oxymóron
Oxymóron spojuje slova, jejichž významy se vylučují, v jediný výraz: výmluvné mlčení. Antiteze naopak nechává protiklady vedle sebe. Nejde o dva názvy téhož, ale o dva různé způsoby práce s rozporem. Podrobně vysvětluje druhý z nich článek o oxymóronu.
Antiteze, gradace a inverze
S antitezí se plete také gradace, která řadí slova podle síly, a inverze, která obrací pořadí slov ve větě. Společné mají jen to, že pracují s uspořádáním výrazů, ne s jejich významem.
Vyzkoušejte se
U každé ukázky určete, zda jde o antitezi, přirovnání protikladem, paradox, nebo o výpověď bez protikladu. Řešení najdete hned pod seznamem.
- Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.
- Dnes je pondělí a zítra bude úterý.
- Ve dne se smál, v noci plakal.
- Čím víc spěchám, tím později přijdu.
- Nešumí to vítr v lipách, šumí to děti na školním dvoře.
Řešení: 1. antiteze (smích a žal stojí vedle sebe), 2. bez protikladu (pondělí a úterý nejsou antonyma, jen po sobě následují), 3. antiteze (den a noc, smích a pláč), 4. paradox (celé tvrzení je zdánlivě protismyslné, ale dává smysl), 5. přirovnání protikladem (obraz větru se popírá a uvede se skutečný jev).
Šest omylů, které se opakují
- Antiteze je totéž co oxymóron. Oxymóron slévá protiklady do jednoho spojení, antiteze je nechává oddělené.
- Antiteze musí mít spojku. Naopak bývá často asyndetická: lehký smích, hluboký žal je bez spojky.
- Antiteze je jen v básních. Najdete ji v dramatu, v próze, v novinách i v běžné řeči.
- Každé dvě opačné věci jsou antiteze. Jde o ni jen tehdy, když autor protiklad záměrně staví vedle sebe jako prostředek.
- Antiteze je jen filozofický pojem. Filozofický význam existuje, ale slovníky uvádějí zvlášť i literární: protiklad nebo přirovnání protikladem.
- Antiteze musí být jedna věta. Encyklopedie počítá i protiklad dvou výroků v sousedních větách.
Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je antiteze?
Antiteze je spojení dvou protikladných výrazů v téže výpovědi, případně dvou protikladných výroků v sousedních větách. Příkladem je Máchův verš o lehkém smíchu na tváři a hlubokém žalu v srdci.
Jaký je rozdíl mezi antitezí a oxymóronem?
Antiteze staví protiklady vedle sebe a každý z nich si zachovává vlastní místo ve výpovědi. Oxymóron je slévá do jednoho spojení, v němž se významy vylučují, například živá mrtvola.
Co je přirovnání protikladem?
Je to zvláštní druh antiteze. Skládá se z obrazu, jeho popření a skutečného jevu nebo děje. První složka často chybí a zůstává jen naznačena popřením, jako v Čelakovského básni o dolině, která se nepokryla listím, ale vojskem.
Je antiteze trop, nebo figura?
Nový encyklopedický slovník češtiny ji označuje za termín z klasické rétoriky. Slova v ní nemění význam, jen jsou uspořádána do protikladu, proto ji řada příruček řadí k figurám. Zařazení se ale liší, držte se terminologie své učebnice.
Jaké jsou příklady antiteze?
Z literatury Máchův verš na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal nebo Shakespearovo být, či nebýt. Z běžné řeči například věty ve dne se smál, v noci plakal a venku mráz, uvnitř teplo.
Jak se antiteze vyslovuje a jak se skloňuje?
Internetová jazyková příručka uvádí dělení an-ti-te-ze a výslovnost antyteze. Je to podstatné jméno ženského rodu, 2. pád zní antiteze, 7. pád antitezí. Starší a řídké je znění antitéza.
Co znamená teze, antiteze a syntéza?
V Hegelově dialektice je antiteze prostřední člen schématu vývoje: popírá první stupeň, tedy tezi, a třetí stupeň, syntéza, ji zrušuje. S literární antitezí má společný základ v protikladu.
K čemu se antiteze používá?
Zvýrazňuje kontrast tím, že protiklady staví těsně vedle sebe. Čtenář tak vnímá napětí mezi nimi, například v Máji rozpor mezi tváří, na které je vidět smích, a srdcem plným žalu.
