Zdobená benátská maska se zlatými ornamenty a notovým zápisem
|

Travestie: co to je, rozdíl od parodie a příklady

Travestie je komické nebo satirické dílo, které převezme obsah vážného básnického díla a podá ho zesměšňující formou. Příběh zůstává stejný, mění se jazyk, tón a styl: z hrdinů eposu se stanou obyčejní lidé, kteří mluví jako na trhu. Smích vzniká z nepoměru mezi vznešenou látkou a nízkým podáním. Pro maturitu je užitečné umět ji odlišit od parodie, satiry a burlesky a na ukázce vysvětlit, co v ní zůstalo z předlohy a co se změnilo.

Ve zkratce

  • Zachovává děj vážného díla, třeba eposu nebo mýtu, a vypráví ho nízkým, všedním nebo hrubým stylem.
  • Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že slovo přišlo z francouzštiny a dříve z italštiny.
  • Francouzské travestir znamená převléci nebo přestrojit, travestující text tedy předlohu převléká do cizích šatů.
  • Parodie postupuje obráceně: ponechá formu a vymění obsah.
  • Nejslavnějším terčem byla Vergiliova Aeneis, kterou v 17. a 18. století travestovali autoři v Itálii, Francii, Rakousku, Rusku i na Ukrajině.
  • Anglický název žánru travesty vznikl podle titulu díla Paula Scarrona Virgile travesti.

Co je travestie

Slovník spisovného jazyka českého ji vymezuje jako komické nebo satirické dílo podávající obsah nějakého vážného básnického díla zesměšňující formou. Jako příklad uvádí travestii Aeneidy, tedy Vergiliova eposu o trojském hrdinovi Aeneovi. Důležitá jsou v té definici dvě slova: obsah a forma. Obsah se přebírá, forma se mění. Čtenář proto sleduje známý příběh, ale slyší ho vyprávět hlasem, který k němu vůbec nesedí.

Vznešená látka, nízký styl

Jádrem postupu je snížení. Bohové, králové a hrdinové jednají jako sousedé z ulice, jejich slavné řeči se mění v hádky a nadávky, vznešené verše nahradí lidová mluva. Nic se přitom nemusí přidávat do děje. Stačí, že vypravěč o slavných událostech mluví, jako by šlo o hospodskou příhodu. Čím vážnější a známější předloha, tím silněji nepoměr působí.

Proč se travestuje hlavně klasika

Travestující text funguje jen tehdy, když publikum zná předlohu. Proto si autoři vybírali díla, která každý vzdělaný čtenář znal ze školy: antické eposy, mýty a biblické příběhy. Vergiliova Aeneis byla po staletí základem latinské výuky, a není proto náhoda, že se stala nejčastějším terčem. Čtenář, který ji znal nazpaměť, si užil každou odchylku od vážného originálu.

Odkud se slovo vzalo

Podle Slovníku spisovného jazyka českého přišel výraz do češtiny z francouzštiny a ta ho převzala z italštiny. Francouzské sloveso travestir znamenalo převléci se nebo přestrojit. Obraz je výstižný: travestující autor nechává postavy i děj stejné, jen je oblékne do jiného šatu. Ze stejného základu pochází i české slovo travesti, které se používá pro převlek, zvlášť když muž hraje ženskou roli.

Jak se z titulu stal název žánru

Italský básník Giovanni Battista Lalli vydal v 17. století L’Eneide travestita, tedy převlečenou Aeneidu. Francouz Paul Scarron od roku 1648 vydával po jednotlivých knihách svou verzi Vergilia pod titulem Virgile travesti a ve Francii jí rozpoutal módu. Podle Scarronova titulu dostal žánr i anglický název travesty, který se v angličtině později rozšířil i do běžné řeči ve významu zkreslení nebo karikatura.

Čím se liší od parodie, satiry a burlesky

Travestii, parodii, satiru a burlesku spojuje humor a odstup od vážného vzoru, a proto se v praxi často zaměňují. Rozdíl je ale dobře popsatelný, pokud se ptáte, co text převzal a co změnil. U maturity stačí jedna přesná věta a jeden příklad.

Rozdíl mezi travestií a parodií

Slovník spisovného jazyka českého staví oba pojmy zrcadlově. Parodie zachovává původní formu a mění obsah, kdežto travestující dílo zachová obsah a změní formu. Německý kritik August Wilhelm Schlegel rozdíl popsal podobně: travestující text drží děj a mění styl, parodický drží styl a děj nemusí zachovat. Jak napodobování stylu funguje a jak ho rozebrat, vysvětluje článek o tom, jak funguje parodie.

Travestující dílo a satira

Satira se vysmívá skutečnému světu, lidským nectnostem a společenským poměrům. Travestující text vychází z jiného díla. Oba postupy se ale snadno spojí: autor převypráví známý příběh nízkým stylem a přes postavy přitom míří na současné mocné. Právě tak vzniká politicky ostrý text. Znaky a druhy satiry podrobně popisuje text o satiře, jejích znacích a příkladech.

Kde stojí burleska

Anglická literární věda rozlišuje vysokou a nízkou burlesku. Vysoká burleska dává všednímu nebo směšnému námětu vznešený styl, typickým příkladem je Popeova Uloupená kadeř, kde se spor o ustřižený pramen vlasů líčí jako hrdinská válka. Nízká burleska naopak vážný námět vypráví hrubě a lidově, a to je přesně travestující postup. Česky se pro vysokou variantu používá i označení heroikomický epos.

Příklady ze světové literatury

Převlečená Aeneis

Vergiliův epos travestovala celá řada autorů. Kromě Lalliho a Scarrona to byl Rakušan Aloys Blumauer, jehož verze vyšla v roce 1783. V Rusku vydal Nikolaj Osipov v roce 1791 Vergiliovu Aeneidu obrácenou naruby. Nejvýznamnější je Eneida Ivana Kotljarevského z roku 1798, která je považována za první dílo napsané celé v moderní ukrajinštině. Trojští uprchlíci v ní vystupují jako záporožští kozáci.

Pyramus a Thisbe u Shakespeara

V komedii Sen noci svatojánské hrají athénští řemeslníci pro vévodův sňatek tragický příběh o Pyramovi a Thisbe, který zná evropská literatura z Ovidiových Proměn. Neobratní herci, kostrbaté verše a hraná zeď z něj udělají frašku. Tato vložka bývá uváděna jako možný raný příklad tohoto žánru. Celou hru a její postavy rozebírá článek Sen noci svatojánské: rozbor díla.

Antické mýty v operetě

Postup se z literatury přenesl i do divadla s hudbou. Jacques Offenbach v operetách Orfeus v podsvětí a Krásná Helena převyprávěl antické mýty tak, že bohové Olympu se chovají jako lehkomyslní a malicherní lidé. Jak taková veselohra pracuje s typy postav a zápletkou, ukazuje článek o tom, co je komedie a jaké má druhy.

Travestující postup v české literatuře

Karel Havlíček Borovský psal Křest svatého Vladimíra v době svého vyhnanství v Brixenu, kam byl internován v letech 1851 až 1855. Skladba převypráví legendu o pokřtění Kyjevské Rusi, kterou zná Nestorův letopis, a snižuje ji: panovník je místo cara nazýván cár, bůh Perun vystupuje jako sluha, který odmítne rozkaz. Literární historik František Všetička mluví o parodickém rázu skladby, který je patrný hned od prvního verše.

Proč je Havlíček dobrý příklad

Ruské prostředí bylo jen převlekem. Skladba podle Všetičky mířila na společenské poměry v tehdejším Rakousku, a za autorova života nevyšla, úryvky se objevily tiskem až po jeho smrti. Havlíček ji nedokončil, případně se její konec nedochoval. Pro rozbor je cenná tím, že ukazuje, jak se travestování spojuje se satirou: známá vážná látka, nízký a posměšný jazyk a za tím vším kritika moci.

Jak travestii poznat v rozboru

V ukázce hledejte nejdřív příběh, který znáte odjinud: mýtus, epos, legendu nebo slavnou divadelní hru. Pak sledujte, jak o něm text mluví. Pokud slavné postavy používají hovorová a hrubá slova, jednají malicherně a vypravěč jejich činy komentuje jako drby, jde nejspíš o travestii. Pomáhá také znát dobové souvislosti, protože posměch často míří mimo text. Jak je zasadit do rozboru, popisuje článek o tom, jak probíhá ústní maturita z češtiny.

Na co si dát pozor

Nezaměňujte travestii s volnou adaptací. Moderní převyprávění mýtu, které ho přenese do současnosti, ale zachová vážný tón, travestií není. Rozhodující je zesměšňující forma. Stejně tak nestačí, že je text vtipný: pokud nemá rozpoznatelnou vážnou předlohu, jde spíš o komedii nebo grotesku. Do rozboru pište konkrétně, které rysy stylu předlohu snižují.

Jak napsat vlastní travestii

Školní slohové cvičení na tohle téma je dobrý způsob, jak pochopit rozdíl mezi obsahem a formou. Vyberte si krátký příběh, který zná celá třída, například bajku, pověst nebo scénu ze známé hry. Děj zachovejte věrně, ale vyprávějte ho úplně jiným jazykem: jako sportovní komentář, hádku sousedů nebo zápis z porady. Komika vznikne sama, když vážná událost dostane všední slovník. Aby převyprávění zabralo i na konci, vyplatí se předem promyslet jeho překvapivou pointu.

Postup krok za krokem

  1. Vyberte předlohu, kterou publikum dobře zná, a stručně si sepište její děj.
  2. Rozhodněte, jakým nízkým stylem budete psát: hovorovým, úředním, sportovním nebo slangovým.
  3. Zachovejte pořadí událostí a hlavní postavy, aby předloha zůstala rozpoznatelná.
  4. Vznešené řeči postav přepište do všedního jazyka a slavná gesta zmenšete na malichernosti.
  5. Přidejte drobné anachronismy, třeba moderní předměty v antickém světě.
  6. Rozhodněte, zda text bude jen zábavný, nebo zda přes postavy zasáhne i něco ze současnosti.
  7. Text přečtěte nahlas a zkontrolujte, že je kontrast mezi látkou a stylem slyšet v každém odstavci.

Časté otázky

Co je travestie v literatuře?

Je to komické nebo satirické dílo, které převezme děj vážného díla, například eposu nebo mýtu, a vypráví ho nízkým a zesměšňujícím stylem. Příběh zůstane rozpoznatelný, ale hrdinové mluví a jednají jako obyčejní lidé. Humor vzniká z nepoměru mezi vznešenou látkou a podáním.

Jaký je rozdíl mezi travestií a parodií?

Parodie ponechá formu vážného díla a vymění jeho obsah, třeba vznešeným stylem vypráví o malichernosti. Travestující dílo dělá opak, zachová obsah a změní formu. V praxi se oba postupy často prolínají, proto v rozboru vždycky řekněte, co text převzal a co změnil.

Odkud pochází toto slovo?

Do češtiny přišlo z francouzštiny, kam se dostalo z italštiny. Francouzské travestir znamená převléci nebo přestrojit. Autor tedy předlohu převléká do jiného, nízkého stylu, děj i postavy přitom nechává stejné.

Jaké jsou nejznámější příklady?

Nejčastějším terčem byla Vergiliova Aeneis, kterou travestovali Paul Scarron ve Francii, Aloys Blumauer v Rakousku a Ivan Kotljarevskyj na Ukrajině. Z divadla se uvádějí Offenbachovy operety Orfeus v podsvětí a Krásná Helena. Jako možný raný příklad bývá zmiňována scéna o Pyramovi a Thisbe ze Shakespearova Snu noci svatojánské.

Je to totéž co burleska?

Ne úplně. Burleska je širší pojem a anglická literární věda ji dělí na vysokou a nízkou. Nízká burleska, tedy vážný námět vyprávěný hrubým a lidovým stylem, odpovídá travestii. Vysoká burleska postupuje obráceně a o banalitě mluví vznešeně.

Jak poznám travestii v maturitní ukázce?

Nejdřív zjistěte, jestli ukázka vypráví známý vážný příběh. Pak sledujte jazyk: pokud hrdinové mluví hovorově nebo hrubě a slavné události působí jako všední příhoda, jde nejspíš o travestii. Nakonec zkuste říct, na co posměch míří, zda jen na předlohu, nebo i na dobu vzniku.

Zdroje

Související články