Vzory přídavných jmen: přehled, tabulka a cvičení
Vzory přídavných jmen jsou čtyři: mladý pro tvrdá přídavná jména, jarní pro měkká a otcův a matčin pro přivlastňovací. Podle vzoru se pozná, jakou koncovku má přídavné jméno v kterém pádě, čísle a rodě. V článku najdete přehled druhů, kompletní tabulky skloňování, stupňování včetně nepravidelných tvarů a krátké cvičení s řešením.
Ve zkratce
- Tvrdá přídavná jména končí v 1. pádě na -ý, -á, -é a skloňují se podle vzoru mladý.
- Měkká přídavná jména končí ve všech rodech na -í a skloňují se podle vzoru jarní.
- Přivlastňovací přídavná jména končí na -ův (vzor otcův) nebo na -in (vzor matčin).
- Rod, číslo a pád přebírá přídavné jméno od podstatného jména, ke kterému patří.
- Stupně jsou tři: mladý, mladší, nejmladší.
- Nepravidelně se stupňují hlavně dobrý, zlý, špatný, malý, velký a dlouhý.
Co je přídavné jméno a co je vzor
Přídavné jméno je ohebný slovní druh, který označuje vlastnost. Nový encyklopedický slovník češtiny ho popisuje jako slovo, které vyjadřuje příznak a přebírá od podstatného jména rod, číslo a pád. Této vazbě se říká shoda: unavený kluk, unavená dívka, unavené kotě. Přídavné jméno samo žádný rod nemá, dostává ho od slova, které rozvíjí. Ve větě proto nejčastěji stojí jako přívlastek shodný, jak ukazuje přehled větných členů s příklady.
K čemu slouží vzor
Vzor je slovo, jehož tvary slouží jako model pro všechna slova stejného typu. Kdo zná všechny tvary slova mladý, umí skloňovat i zelený, rychlý nebo veselý. U přídavných jmen stačí poznat zakončení v 1. pádě a vzor je jasný. Je to jednodušší než u podstatných jmen, kde se vzor určuje podle rodu i zakončení, jak popisuje článek o vzorech podstatných jmen.
Školní a odborné názvy
Škola dělí přídavná jména na tvrdá, měkká a přivlastňovací. Odborná literatura mluví o složeném skloňování, které má tvrdou variantu (mladý) a měkkou (jarní), a o smíšeném skloňování u typů otcův a matčin. Nový encyklopedický slovník češtiny navíc upozorňuje, že slova typu otcův se chovají spíš jako jména než jako přídavná jména, protože odkazují k jedné určité osobě. Tento článek se drží školního rozdělení.
Přehled druhů a vzorů v tabulce
Tabulka shrnuje všechny čtyři vzory na jednom místě. Rozhoduje zakončení v 1. pádě jednotného čísla. Otázka pomáhá druh poznat: tvrdá a měkká přídavná jména odpovídají na otázku jaký, přivlastňovací na otázku čí.
| Druh | Vzor | Zakončení (m., ž., stř.) | Otázka | Příklady |
|---|---|---|---|---|
| tvrdé | mladý | -ý, -á, -é | jaký, jaká, jaké | zelený, rychlá, dřevěné |
| měkké | jarní | -í, -í, -í | jaký, jaká, jaké | cizí, zimní, psí |
| přivlastňovací | otcův | -ův, -ova, -ovo | čí | bratrův, Petrova, dědovo |
| přivlastňovací | matčin | -in, -ina, -ino | čí | sestřin, Janina, babiččino |
Vzory mladý a jarní: tvrdá a měkká přídavná jména
Vzor mladý
Podle vzoru mladý se skloňuje většina přídavných jmen. V 1. pádě končí na -ý v mužském rodě, na -á v ženském a na -é ve středním. Jen v 1. a 4. pádě se odlišuje mužský rod životný od neživotného: vidím mladého psa, ale vidím mladý strom. Ostatní pády mají oba mužské rody stejné.
| Pád | Muž. životný | Muž. neživotný | Ženský | Střední |
|---|---|---|---|---|
| 1. jedn. | mladý | mladý | mladá | mladé |
| 2. jedn. | mladého | mladého | mladé | mladého |
| 3. jedn. | mladému | mladému | mladé | mladému |
| 4. jedn. | mladého | mladý | mladou | mladé |
| 6. jedn. | mladém | mladém | mladé | mladém |
| 7. jedn. | mladým | mladým | mladou | mladým |
| 1. množ. | mladí | mladé | mladé | mladá |
| 2. množ. | mladých | mladých | mladých | mladých |
| 3. množ. | mladým | mladým | mladým | mladým |
| 4. množ. | mladé | mladé | mladé | mladá |
| 6. množ. | mladých | mladých | mladých | mladých |
| 7. množ. | mladými | mladými | mladými | mladými |
Pátý pád má stejný tvar jako první, proto ho tabulka vynechává: Milý příteli! Milá Jano!
Mladí, nebo mladé
Nejvíc chyb vzniká v 1. pádě množného čísla. S mužským rodem životným se píše -í, s neživotným a ženským -é, se středním -á. Proto mladí hráči, ale staré stromy, veselé dívky a malá kuřata. Stejná pravidla shody platí u příčestí, proto se je vyplatí znát spolu s psaním koncovek byli a byly.
Krátké tvary mlád, zdráv, živ
Některá tvrdá přídavná jména mají vedle běžných tvarů i tvary jmenné, kratší. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí, že se užívají jen v 1. pádě, výjimečně ve 4. pádě, a jsou stylisticky příznakové. Měkká přídavná jména krátké tvary nemají. Příklady: Je zdráv. Byla unavena. Zůstal věčně mlád.
Vzor jarní
Vzor jarní je nejjednodušší. V 1. pádě jednotného čísla končí ve všech rodech na -í: jarní den, jarní noc, jarní ráno. Ženský rod má v jednotném čísle ve všech pádech stejný tvar jarní. Podle tohoto vzoru se skloňují i přídavná jména od zvířat, jako psí, kočičí, ptačí, která vyjadřují vlastnost celého druhu.
| Pád | Jedn. mužský a střední | Jedn. ženský | Množné, všechny rody |
|---|---|---|---|
| 1. | jarní | jarní | jarní |
| 2. | jarního | jarní | jarních |
| 3. | jarnímu | jarní | jarním |
| 4. | jarního (živ.), jarní (neživ. a stř.) | jarní | jarní |
| 6. | jarním | jarní | jarních |
| 7. | jarním | jarní | jarními |
V množném čísle mají měkká přídavná jména jeden tvar pro všechny rody: cizí lidé, cizí domy, cizí ženy, cizí auta. Rozdíl mezi -í a -é, který dělá potíže u vzoru mladý, tu tedy vůbec nevzniká. Další příklady: Bez zimní bundy nevycházejte. Psí bouda stojí za domem. Mluvili o cizím městě.
Vzory otcův a matčin: přivlastňovací přídavná jména
Přivlastňovací přídavná jména odpovídají na otázku čí a vyjadřují vztah k jedné určité osobě nebo zvířeti. Internetová jazyková příručka je nazývá individuálně přivlastňovací: poslancův mandát je mandát jednoho konkrétního poslance. Od mužských jmen se tvoří příponou -ův, od ženských příponou -in. Vlastní jména se píšou s velkým písmenem: Petrovo kolo, Janina kniha.
Vzor otcův
Skloňování se jmenuje smíšené. V jednotném čísle mají tato slova většinou koncovky podstatných jmen, v množném čísle kromě 1. a 4. pádu koncovky vzoru mladý. V 6. pádě jednotného čísla jsou podle Internetové jazykové příručky správně oba tvary: o otcově návrhu i o otcovu návrhu.
| Pád | Muž. životný | Muž. neživotný | Ženský | Střední |
|---|---|---|---|---|
| 1. jedn. | otcův | otcův | otcova | otcovo |
| 2. jedn. | otcova | otcova | otcovy | otcova |
| 3. jedn. | otcovu | otcovu | otcově | otcovu |
| 4. jedn. | otcova | otcův | otcovu | otcovo |
| 6. jedn. | otcově, otcovu | otcově, otcovu | otcově | otcově, otcovu |
| 7. jedn. | otcovým | otcovým | otcovou | otcovým |
| 1. množ. | otcovi | otcovy | otcovy | otcova |
| 2. množ. | otcových | otcových | otcových | otcových |
| 3. množ. | otcovým | otcovým | otcovým | otcovým |
| 4. množ. | otcovy | otcovy | otcovy | otcova |
| 6. množ. | otcových | otcových | otcových | otcových |
| 7. množ. | otcovými | otcovými | otcovými | otcovými |
Vzor matčin
Vzor matčin má stejné koncovky jako otcův, jen místo -ov- obsahuje -in-. Stačí v tabulce vzoru otcův nahradit otcov- za matčin-: matčin statek, matčina truhla, matčino hospodářství, matčini králíci, matčiny slepice. I tady jsou v 6. pádě správně oba tvary: v matčině pokoji i v matčinu pokoji. V 7. pádě je s matčiným svolením a s matčinou pomocí.
Otcovi, nebo otcovy
V 1. pádě množného čísla rozhoduje rod podstatného jména. Rozhoduje mluvnický rod a životnost, ne to, co slovo znamená. Internetová jazyková příručka uvádí příklad Jiráskovi Psohlavci (mužský životný) a Jiráskovy Psohlavce ve 4. pádě. Ve větách: Otcovi kolegové přišli. Otcovy boty stojí v předsíni.
Stupňování přídavných jmen
Přídavná jména, která vyjadřují vlastnost nebo hodnocení, mají tři stupně. První stupeň je základní tvar, druhý vyjadřuje větší míru vlastnosti, třetí nejvyšší. Třetí stupeň vzniká vždy stejně: k druhému stupni se přidá předpona nej-. Školní názvy první, druhý a třetí stupeň odpovídají odborným termínům pozitiv, komparativ a superlativ.
Pravidelné stupňování
Podle Internetové jazykové příručky je nejrozšířenější přípona -ejší nebo -ější: veselejší, příjemnější, modernější. Část přídavných jmen má příponu -ší: mladší, kratší, sladší, užší, tišší, některá obojí, například hustší i hustější. Malá skupina na -ký mění k na č a přidává jen -í: hezčí, lehčí, měkčí, tenčí.
| 1. stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň | Způsob tvoření |
|---|---|---|---|
| veselý | veselejší | nejveselejší | přípona -ejší |
| krásný | krásnější | nejkrásnější | přípona -ější |
| mladý | mladší | nejmladší | přípona -ší |
| hezký | hezčí | nejhezčí | k se mění na č, přípona -í |
| dobrý | lepší | nejlepší | nepravidelně |
| zlý, špatný | horší | nejhorší | nepravidelně |
| malý | menší | nejmenší | nepravidelně |
| velký | větší | největší | nepravidelně |
| dlouhý | delší | nejdelší | nepravidelně |
Nepravidelné stupňování
Nepravidelně tvoří druhý stupeň podle Internetové jazykové příručky přídavná jména dobrý, zlý, malý, velký a dlouhý. Nový encyklopedický slovník češtiny řadí mezi ně i špatný, které má druhý stupeň horší. U dobrý, špatný, malý a velký vzniká druhý stupeň z úplně jiného kořene, odborně se tomu říká supletivismus. Příručka připouští i tvar zlejší ve významu kdo úmyslně škodí: Byla zlá, ale teď je ještě zlejší.
Co se nestupňuje
Stupňovat nelze přídavná jména, která nevyjadřují míru, ale vztah. Internetová jazyková příručka uvádí přídavná jména na -cí, jako hasicí nebo domácí, druhově přivlastňovací psí, kuřecí a slovo letošní. Nestupňují se ani přivlastňovací přídavná jména typu otcův. V přeneseném významu se stupňovat dá i vztahové slovo: kamennější výraz tváře.
Jak druh poznat a co se plete
Druh určíte podle zakončení v 1. pádě a podle otázky. Jaký, jaká, jaké vede k tvrdým nebo měkkým přídavným jménům, čí k přivlastňovacím. Nejvíc záměn vzniká mezi podobnými koncovkami a mezi přídavným jménem a jiným slovním druhem. Také přivlastňovací zájmena odpovídají na otázku čí, rozdíl vysvětluje přehled druhů zájmen.
| Co se plete | S čím | Jak to rozlišit |
|---|---|---|
| psí (vzor jarní) | psův (vzor otcův) | psí bouda patří psům obecně, psův pelíšek jednomu psovi |
| dívčí | dívčin | dívčí šaty jsou šaty pro dívky, dívčin úsměv patří jedné dívce |
| Palackého spisy | přivlastňovací přídavné jméno | Palackého je 2. pád jména, které se samo skloňuje jako přídavné jméno |
| mladý (přídavné jméno) | mladě (příslovce) | přídavné jméno rozvíjí podstatné jméno, příslovce sloveso: vypadá mladě |
| starší žena | je starší než já | bez srovnání jde o elativ: starší žena je mladší než stará žena |
| zdejší, včerejší | 2. stupeň | končí na -ší, ale nejsou druhým stupněm žádného přídavného jména |
Druhově a individuálně přivlastňovací
Internetová jazyková příručka rozlišuje dva typy. Individuálně přivlastňovací přídavná jména (otcův, matčin) se vztahují k jedné bytosti, druhově přivlastňovací (poslanecký, psí) k celému druhu. Školní kategorie přivlastňovací přídavná jména zahrnuje jen ten první typ. Slova psí nebo kočičí se proto ve škole řadí k měkkým přídavným jménům. Jak se přípony -ův, -in a -í připojují ke kořeni, ukazuje článek o stavbě slova.
Vyzkoušejte se
Ke každému přídavnému jménu určete vzor, nebo doplňte správný tvar. Řešení je hned pod seznamem.
- Určete vzor: cizí, sousedův, zelený, Evin.
- Doplňte koncovku: Mlad__ hráči vyběhli na hřiště.
- Doplňte: Na stole ležely bratrov__ sešity.
- Utvořte druhý a třetí stupeň: dobrý, lehký, rychlý.
- Které přídavné jméno nelze stupňovat: chytrý, kuřecí, tichý?
Řešení: 1. cizí podle jarní, sousedův podle otcův, zelený podle mladý, Evin podle matčin. 2. Mladí (hráči jsou mužský rod životný). 3. bratrovy (sešity jsou mužský rod neživotný). 4. lepší a nejlepší, lehčí a nejlehčí, rychlejší a nejrychlejší. 5. kuřecí, je to druhově přivlastňovací přídavné jméno.
Šest omylů, které se opakují
Všech šest podob uvedených tučně je chybných nebo jde o chybnou úvahu, správné řešení následuje vždy za nimi.
- Mladé chlapci, staří stromy. Mužský rod životný má v 1. pádě množného čísla -í, neživotný -é. Správně mladí chlapci, staré stromy.
- Otcovy kamarádi přišli. Kamarádi jsou mužský rod životný. Správně Otcovi kamarádi přišli.
- Více lepší, méně zřetelnější. Internetová jazyková příručka to označuje za nadbytečné. Správně lepší nebo méně zřetelný.
- Lehčejší, hezčejší. Tato přídavná jména mají jen tvary lehčí, hezčí.
- Psí je přivlastňovací přídavné jméno jako otcův. Ve škole patří psí k měkkým přídavným jménům a skloňuje se podle vzoru jarní.
- V 6. pádě je správně jen otcově. Internetová jazyková příručka uvádí obě podoby: o otcově i o otcovu vítězství.
Krátké odpovědi na další pravopisné otázky, včetně koncovek po shodě, shrnuje přehled pravopisných případů.
Další témata české mluvnice od slova po souvětí shrnuje přehled mluvnice češtiny.
Časté otázky
Jaké jsou vzory přídavných jmen?
Vzory jsou čtyři. Mladý pro tvrdá přídavná jména zakončená na -ý, -á, -é, jarní pro měkká zakončená na -í, otcův a matčin pro přivlastňovací zakončená na -ův a -in.
Jak poznám tvrdé a měkké přídavné jméno?
Podle zakončení v 1. pádě jednotného čísla. Tvrdé končí v mužském rodě na -ý, v ženském na -á a ve středním na -é. Měkké končí ve všech třech rodech na -í, například jarní, cizí, zimní.
Na jakou otázku odpovídají přivlastňovací přídavná jména?
Na otázku čí. Vyjadřují, že něco patří jedné určité osobě nebo zvířeti: otcův klobouk, matčina kabelka, Petrovo kolo. Tvrdá a měkká přídavná jména odpovídají na otázku jaký.
Podle jakého vzoru se skloňuje psí?
Podle vzoru jarní. Psí, kočičí nebo ptačí vyjadřují vlastnost celého druhu, odborně jde o druhově přivlastňovací přídavná jména. Ve škole se řadí k měkkým přídavným jménům, ne k vzorům otcův a matčin.
Píše se mladí muži, nebo mladé muži?
Správně je mladí muži. Mužský rod životný má v 1. pádě množného čísla koncovku -í. Koncovku -é mají mužský rod neživotný a ženský rod: mladé stromy, mladé ženy.
Jak se tvoří třetí stupeň přídavných jmen?
Ke druhému stupni se přidá předpona nej-. Z krásnější vznikne nejkrásnější, z mladší nejmladší a z lepší nejlepší. Platí to i u přídavných jmen, která se stupňují nepravidelně.
Která přídavná jména se stupňují nepravidelně?
Nejčastěji dobrý (lepší), zlý a špatný (horší), malý (menší), velký (větší) a dlouhý (delší). Třetí stupeň se od nich tvoří pravidelně předponou nej-: nejlepší, nejhorší, největší.
Píše se o otcově, nebo o otcovu?
Obojí je správně. Internetová jazyková příručka uvádí v 6. pádě jednotného čísla mužského a středního rodu oba tvary, tedy o otcově i o otcovu návrhu. Stejně je to u vzoru matčin.
